Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Švehlovy střední školy polytechnické v Prostějově, která před deseti lety na hodinu propustila dva učitele. Podle nadřízených pili v pracovní době alkohol a odmítli dechovou zkoušku. Soudy v minulosti označily okamžité zrušení pracovního poměru za nepřiměřeně přísné a neplatné. Podle ÚS je však verdikt obecných soudů odtržený od reality a přehlíží podstatné okolnosti.
„Jejich hodnocení je libovolné, nerozumné a opomíjí obecné požadavky na funkci pedagoga, který má jít svým žákům příkladem a musí svým povinnostem čelit opravdově a důstojně. Pro odmítnutí dechové zkoušky musí mít pedagog tím spíše legitimní, omluvitelné důvody,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Pavla Šámala. Takové důvody ale v řízení nezazněly. Nyní musí spor znovu projednat Okresní soud v Prostějově.
„Máme z toho obrovskou radost jak z hlediska nálezu, tak odůvodnění, které z mého pohledu reflektuje nejen právní stránku věci, ale i spravedlnost,“ reagovala právní zástupkyně školy Irena Valíčková. Přepjatě formalistické požadavky na zaměstnavatele při ukončování pracovního poměru považuje za obecnější problém. Učitelé se vyhlášení nálezu nezúčastnili.
Událost se odehrála v únoru 2015 v časném dopoledni. Jeden z pedagogů měl tehdy učit předmět Materiály, druhý Technologie. Do učeben se ale nedostavili a nadřízení je našli v kabinetu, na stole byly nedopité lahve. Dechovou zkoušku na alkohol odmítli, poté tvrdili, že jsou nemocní, a odešli z práce k lékařům, kteří jim vystavili neschopenky. K požití alkoholu se přiznal jen jeden z nich.
„Neobvyklé chování a přístup“
Podle informací ČTK se učitelé už po incidentu do školy nevrátili, a to ani poté, co soud v Prostějově rozhodl, že k okamžitému zrušení pracovního poměru chyběly důvody. Podobně Krajský soud v Brně konstatoval, že s učiteli nebyly dlouhodobé problémy a šlo spíše o ojedinělý exces. Rozhodnutí potvrdil Nejvyšší soud, podle kterého mohla škola případně dát učitelům výpověď s běžnou výpovědní lhůtou, nikoliv okamžitě zrušit pracovní poměr.
„Obecné soudy samozřejmě musí přihlédnout k dosavadnímu plnění pracovních povinností vedlejších účastníků, ovšem v nynější věci skutečně nemůže jít s ohledem na vyhrocenost celé situace o rozhodující kritérium,“ vzkázal ÚS. Pokud soudy akceptovaly tvrzení o pracovní neschopnosti učitelů, nezohlednily jejich neobvyklé chování a přístup, podle ÚS nenormální.
„Normální je, když v případě zdravotních problémů zaměstnanec tuto skutečnost sdělí některému odpovědnému vedoucímu pracovníku zaměstnavatele a jde k lékaři, a nikoli, že nikomu nic nesdělí, jde do kabinetu plného lahví s alkoholem a zde se s dalším kolegou zamkne; po otevření se schovává, přítomnému vedoucímu zaměstnanci ohledně své zdravotní indispozice nic nesdělí, posléze bez vysvětlení opustí školu a teprve až poté si nechá dodatečně vystavit pracovní neschopnost,“ popsal ÚS.
Tříčlenný senát v tomto případě rozhodl těsnou většinou, soudkyně Dita Řepková sepsala odlišné stanovisko. „Chápu lidský rozměr nyní projednávané věci a osobně jsem přesvědčena, že jednání vedlejších účastníků, které bylo důvodem pro rozvázání pracovního poměru, je z mnoha hledisek neakceptovatelné,“ napsala Řepková. Přesto měl soud podle ní stížnost odmítnout s ohledem na zásadu minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů.
