Pedagog

Zvýšení průměrného platu učitele na 75 tisíc korun do roku 2029, nástupní suma pro vystudované pedagogy 50 tisíc a výrazné omezení inkluze. To jsou stěžejní myšlenky ANO, SPD a Motoristů v oblasti školství. ČT se podařilo program získat. Vznikající koalice také slibuje, že zachová bezplatné vysoké školství a do vzdělávání smysluplně zavede umělou inteligenci.

Tarify všech učitelů a akademiků stoupnou od 1. ledna příštího roku o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům vláda zvýšila tarif o fixních dva tisíce korun měsíčně. O přijetí návrhu informoval po středečním jednání vlády ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Kabinet se věnoval rovněž otázkám spojeným s bydlením nebo pracovními úrazy.

Bývalý vojenský lékař a pedagog čelí obžalobě ze sériového znásilnění osmi žen, zejména studentek vysokých škol. Podle vyšetřovatelů jim přidával do pití drogu, po které ztrácely sebekontrolu. Následně je odvedl k sobě do bytu, kde je sexuálně zneužil, často surově. V případě prokázání viny mu hrozí pět až dvanáct let vězení. Policie požádala případné další oběti či svědky, aby se policistům ozvali.

Vláda se s odbory na růstu platů ve veřejné sféře nedohodla. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí zřejmě příští týden. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce, sdělil po jednání s odborovými předáky končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Švehlovy střední školy polytechnické v Prostějově, která před deseti lety na hodinu propustila dva učitele. Podle nadřízených pili v pracovní době alkohol a odmítli dechovou zkoušku. Soudy v minulosti označily okamžité zrušení pracovního poměru za nepřiměřeně přísné a neplatné. Podle ÚS je však verdikt obecných soudů odtržený od reality a přehlíží podstatné okolnosti.

Do začátku školního roku zbývá pár dní a pro děti, které jdou nyní do první třídy, to může znamenat náročné období. „Klíčové je, že je rodič je schopen o škole mluvit pozitivně,“ říká psycholožka Olga Kučerová. Rodiče by se naopak měli podle ní například vyhnout určitému typu humoru. Podle pedagožky Veroniky Laufkové je pro děti důležité postupné osamostatňování. „Často je to pro rodiče náročnější než pro děti,“ míní.

Často pomáhají proti šikaně a působí i v rodinách žáků, jejich pole působnosti je však velmi široké. Pozici sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka zakotvuje nyní novela školského zákona. Mnozí lidé ale nevědí, co si pod touto profesí představit, ačkoliv některé školy si již bez nich svůj provoz nedovedou představit. Co je náplní jejich práce a co nejčastěji řeší? Na to odpovídá šéf Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk a také sociální pedagožka Nicola Blábolilová.

Ústavní soud (ÚS) po obnově řízení vyhověl stížnosti ženy, kterou podle její výpovědi v letech 2008 a 2009 zneužíval kněz a tehdejší vedoucí diplomové práce na teologické fakultě. Případem se bude znovu zabývat policie, která oznámení původně odložila, protože v mužově počínání vůči dospělé studentce nespatřovala trestný čin zneužití ani znásilnění. Nyní musí důkladně prověřit ženina tvrzení a zvážit, zda bylo mužovo počínání postižitelné podle tehdy platného zákona a judikatury.

Inkluzi v Česku zavedla legislativa v roce 2005. Reálná situace však není jednoduchá ani po dvaceti letech. Systém mnohdy naráží na nedostatečné kapacity, situace se ale liší kraj od kraje. Rodiče mají problém umístit do speciálních škol děti se středně těžkým či těžkým postižením a ty pak končí v běžné základní škole, což je mnohdy nevyhovující. Není to o penězích, tvrdí zástupci odborné veřejnosti s tím, že je potřeba tlačit na zřizovatele.

Senátoři v týdnu odmítli, aby žáci prvních a druhých tříd základních škol přestali dostávat známky. Sněmovnou přitom novela, která má hlavně snížit vysoký počet odkladů, prošla hlasy koalice i opozice. Podle předkladatelů by slovní hodnocení přineslo vyšší motivaci a zmírnilo obavy rodičů. Česko je jednou z posledních unijních zemí, které škálu od jedničky do pětky na začátku prvního stupně používají. Zákon nyní znovu projednají poslanci.

České školy čelí dalšímu zhoršení nedostatku kvalifikovaných učitelů. O tom, jak trend zvrátit, co by se mělo zlepšit či co už Česko pro zatraktivnění oboru dělá, diskutovali účastníci z řad odborné veřejnosti na debatě s názvem Kdo bude učit naše děti aneb inventura sboroven, kterou pořádala iniciativa Začni učit! Diskutující se shodli, že společnost vnímá učitelství jako vážené povolání, ale nikoliv příliš atraktivní. V této rychle se měnící době jsou navíc na učitele kladeny vysoké nároky.

Již v pátek se konají jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Pro žáky devátých tříd jde často o velmi náročné a stresující období. Právě stres a nervozita mohou výkon zásadně ovlivnit. „V těchto dnech mohou hodně odpracovat rodiče,“ míní učitel matematiky a vítěz ceny Global Teacher Prize CZ Tomáš Chrobák, který zároveň radí, jak v těchto dnech k dětem přistupovat.

Již v pátek čekají žáky základních škol jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Letos se konají 11. a 14. dubna v případě maturitních oborů a 15. a 16. dubna v případě osmiletých a šestiletých gymnázií. Na co se v posledních dnech soustředit a co očekávat, radí učitel češtiny a bohemista Jarmil Vepřek, který je na Instagramu známý jako Běžící češtinář, a také učitel předmětu didaktika matematiky na Ostravské univerzitě a vítěz ceny Global Teacher Prize CZ Tomáš Chrobák.

Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných pedagogů. Základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů, vyplývá z analýzy, kterou v úterý představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podíl nekvalifikované výuky by se tak mohl zvýšit na více než dvacet procent. Nyní je na ZŠ odučeno asi deset procent hodin učiteli bez učitelské kvalifikace, na středních asi sedm procent. O nedostatku kvalifikovaných učitelů a učitelů některých předmětů se mluví dlouhodobě.

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.

Školy jeví čím dál větší zájem o sociální pedagogy – tedy odborníky, kteří pomáhají včas rozpoznat ohrožené děti. Třeba žáky z rodin, které se z jakéhokoli důvodu ocitly ve složité situaci. Pozici považuje za potřebnou i ministerstvo.

Obce a kraje by měly od příštího září nově hradit školám kromě mezd kuchařek, uklízeček a dalšího provozního personálu také nákup učebnic. Prostředky na to mají dostat z upraveného rozpočtového určení daní. Ředitelé se obávají, že změna dopadne na kvalitu výuky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale bude legislativa garantovat, že peníze školy dostanou.

Čeští školáci by mohli mít povinnou výuku dvou cizích jazyků. Angličtina by se navíc měla učit už od první třídy. Jde o finální návrh revize Rámcového vzdělávacího programu, který ke schválení ministerstvu školství předloží Národní pedagogický institut. Dokument, který má modernizovat pojetí výuky, resort posoudí a představí do konce roku. Platit pak má od září 2027. Většina evropských zemí teď zavádí povinně první cizí jazyk dřív než Česko.

Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru, prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech, řekl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala (ODS). Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou podle něj od ledna. Uvedl také, že školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc. Fiala rovněž hovořil o tom, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) má předpoklady, aby obstál ve výběrovém procesu na eurokomisaře.

Školství v příštím roce dostane více peněz. Podle informací ČT se na tom v úterý na neformální schůzce shodla vládní koalice. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je prioritou přidat učitelům. Těm musí ze zákona vzrůst platy minimálně na 130 procent průměrné mzdy z roku 2023. Šéf resortu však požaduje další peníze na lepší ohodnocení pro další školské pracovníky.

Ministerstvo vnitra spíše nepočítá se zvýšením platů příslušníků bezpečnostních sborů v letošním roce, zvýšit by se mohly platy občanských zaměstnanců, řekl po čtvrteční schůzce ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s odbory Petr Kuchař z odborové organizace Unie bezpečnostních složek. Platy policistů, hasičů a dalších příslušníků sborů by pak údajně mohly vzrůst od příštího roku. Rakušan by podle Kuchaře měl do konce srpna sdělit, jak budou platy příslušníků bezpečnostních sborů v budoucnu vypadat. O navýšení platů jednal se školskými odbory také ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Dvanáct učitelů z druhého stupně základní školy Kotlářská v Brně se rozhodlo dát výpověď. Pedagogové tvrdí, že je šikanují žáci a že to vedení školy odmítá řešit. Šikanu směrem k učitelům i mezi žáky přitom potvrdila Česká školní inspekce (ČŠI). Policie také vyšetřuje lednovou sebevraždu jednoho z žáků základní školy. Situací se bude zabývat radnice Brno-střed.

Ve věku 91 let zemřel v noci na sobotu historik Robert Kvaček, sdělila Jana Čechurová z oddělení moderních a soudobých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kvaček patřil k největším osobnostem poválečné české historické vědy, těšil se respektu i mezi experty v zahraničí. Byl i oblíbeným vysokoškolským pedagogem. Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období druhé světové války a kulturní dějiny konce devatenáctého a počátku dvacátého století.

Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.