Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
Jungwirth se ve své práci věnuje především molekulové simulaci iontů na vodních rozhraních. „Ve svém oboru má mezinárodní renomé. Jeho projekty mají společný jmenovatel, ionty a vodu,“ uvedla mluvčí nadace Tereza Kopelentová. S cenou je spojena i finanční odměna ve výši 1,5 milionu korun.
Černý je spoluzakladatelem programu Science pro nadané studenty. Mladé talenty podporuje také v rámci biologických olympiád. Cenu převzal z rukou prezidenta republiky Petra Pavla. „Vědecké objevy mají potenciál změnit životy lidí naprosto podstatnou měrou. Já bych všem, kdo se vědě věnují s takovou láskou a zápalem, a možná ještě více těm, kteří se věnují přípravě nových vědců, přál, aby se jim to dařilo dál,“ prohlásil při předávání ceny prezident. Vědecké objevy přirovnal k cestování krajinou. Někdy prý nenalezne hezké údolí napoprvé, ale napodruhé či potřetí to vyjde. Horizonty vědeckých objevů jsou podle něho nekonečné.
„Z ceny Neuron za rozvíjení lásky k vědě máme obrovskou radost. Právě probouzení zvídavosti a podpora studentů je jedním z hlavních pilířů Neuronu. Profesor Jan Černý je ztělesněním dobrého a osvíceného pedagoga, který dává studentům možnost růst a nehasí jejich nadšení,“ uvedla ředitelka a spoluzakladatelka nadace Monika Vondráková. Na Černém ocenila jeho práci se studenty. „Jeho krédo je, že chce, aby všichni studenti studium dokončili a na té cestě byli neustále zvídaví,“ doplnila. Černý získal finanční prémii 500 tisíc korun.
Ceny pro nadějné vědce byly rozděleny do sedmi oblastí: biologie, matematiky, počítačové vědy, společenských věd, chemie, fyziky a medicíny. Každý z oceněných získal rovněž 500 tisíc korun na podporu další práce.
Za biologii získala cenu Klára Hlouchová. Zabývá se výzkumem evoluce proteinů. Její objevy mají potenciál objasnit otázky o vzniku života na Zemi. Ocenění za matematiku převzal Jan Volec, který úspěšně řeší složité matematické problémy. Jan Křetínský vyvíjí matematické nástroje pro kontrolu robotů a neuronových sítí. Je expertem na bezpečnost programových systémů. Vědecká rada ho ocenila v kategorii počítačových věd.
Historik a filozof Ota Pavlíček vede digitální projekty, díky nimž mohou mít uživatelé pocit, že cestují v čase. Za svou práci získal cenu v oblasti společenských věd. V kategorii chemie bodoval Tomáš Pluskal. Propojuje molekulární biologii a umělou inteligenci. Jeho výzkum má zásadní význam pro objevování nových léčiv.
Vývoji nových materiálů a výzkumu v diagnostice se věnuje Petr Šulc. Vytvořil průlomový nástroj oxDNA pro modelování nukleových kyselin. Vědecká rada mu proto udělila cenu za fyziku. Ocenění v sekci medicíny získala Martina Benešová Schäfer. Její práce v jaderné medicíně vedla k vývoji radiofarmaka pro léčbu rakoviny prostaty. Lék nyní pomáhá pacientům po celém světě.
Propojení vědy a byznysu
Cenu za propojení vědy a byznysu si odnesl start-up SophoMer, za nímž stojí Jan Plicka a Jiří Moos. Podařilo se jim nahradit živočišnou bílkovinu v diagnostických testech syntetickou látkou. Tím se zlepšuje jejich citlivost, a tedy i kvalita. Jejich odměnou je možnost mentorské spolupráce a propojení s byznysovou komunitou Neuronu.
Nadační fond Neuron vznikl v roce 2010, později se transformoval na nadaci. Českým vědcům už rozdal 140 milionů korun. Kromě udílení cen nadace pořádá studentské stáže na zahraničních univerzitách a financuje výzkum v terénu. Díky tomu se například podařilo objevit jedno z nejstarších mayských měst či do té doby nepopsanou opici uakari. Veškeré peníze na chod Nadace Neuron plynou od soukromých mecenášů.
