Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.

Jungwirth se ve své práci věnuje především molekulové simulaci iontů na vodních rozhraních. „Ve svém oboru má mezinárodní renomé. Jeho projekty mají společný jmenovatel, ionty a vodu,“ uvedla mluvčí nadace Tereza Kopelentová. S cenou je spojena i finanční odměna ve výši 1,5 milionu korun.

Černý je spoluzakladatelem programu Science pro nadané studenty. Mladé talenty podporuje také v rámci biologických olympiád. Cenu převzal z rukou prezidenta republiky Petra Pavla. „Vědecké objevy mají potenciál změnit životy lidí naprosto podstatnou měrou. Já bych všem, kdo se vědě věnují s takovou láskou a zápalem, a možná ještě více těm, kteří se věnují přípravě nových vědců, přál, aby se jim to dařilo dál,“ prohlásil při předávání ceny prezident. Vědecké objevy přirovnal k cestování krajinou. Někdy prý nenalezne hezké údolí napoprvé, ale napodruhé či potřetí to vyjde. Horizonty vědeckých objevů jsou podle něho nekonečné.

2 minuty
Události: Ceny Neuron 2024
Zdroj: ČT24

„Z ceny Neuron za rozvíjení lásky k vědě máme obrovskou radost. Právě probouzení zvídavosti a podpora studentů je jedním z hlavních pilířů Neuronu. Profesor Jan Černý je ztělesněním dobrého a osvíceného pedagoga, který dává studentům možnost růst a nehasí jejich nadšení,“ uvedla ředitelka a spoluzakladatelka nadace Monika Vondráková. Na Černém ocenila jeho práci se studenty. „Jeho krédo je, že chce, aby všichni studenti studium dokončili a na té cestě byli neustále zvídaví,“ doplnila. Černý získal finanční prémii 500 tisíc korun.

Ceny pro nadějné vědce byly rozděleny do sedmi oblastí: biologie, matematiky, počítačové vědy, společenských věd, chemie, fyziky a medicíny. Každý z oceněných získal rovněž 500 tisíc korun na podporu další práce.

Za biologii získala cenu Klára Hlouchová. Zabývá se výzkumem evoluce proteinů. Její objevy mají potenciál objasnit otázky o vzniku života na Zemi. Ocenění za matematiku převzal Jan Volec, který úspěšně řeší složité matematické problémy. Jan Křetínský vyvíjí matematické nástroje pro kontrolu robotů a neuronových sítí. Je expertem na bezpečnost programových systémů. Vědecká rada ho ocenila v kategorii počítačových věd.

Historik a filozof Ota Pavlíček vede digitální projekty, díky nimž mohou mít uživatelé pocit, že cestují v čase. Za svou práci získal cenu v oblasti společenských věd. V kategorii chemie bodoval Tomáš Pluskal. Propojuje molekulární biologii a umělou inteligenci. Jeho výzkum má zásadní význam pro objevování nových léčiv.

Vývoji nových materiálů a výzkumu v diagnostice se věnuje Petr Šulc. Vytvořil průlomový nástroj oxDNA pro modelování nukleových kyselin. Vědecká rada mu proto udělila cenu za fyziku. Ocenění v sekci medicíny získala Martina Benešová Schäfer. Její práce v jaderné medicíně vedla k vývoji radiofarmaka pro léčbu rakoviny prostaty. Lék nyní pomáhá pacientům po celém světě.

Propojení vědy a byznysu

Cenu za propojení vědy a byznysu si odnesl start-up SophoMer, za nímž stojí Jan Plicka a Jiří Moos. Podařilo se jim nahradit živočišnou bílkovinu v diagnostických testech syntetickou látkou. Tím se zlepšuje jejich citlivost, a tedy i kvalita. Jejich odměnou je možnost mentorské spolupráce a propojení s byznysovou komunitou Neuronu.

Nadační fond Neuron vznikl v roce 2010, později se transformoval na nadaci. Českým vědcům už rozdal 140 milionů korun. Kromě udílení cen nadace pořádá studentské stáže na zahraničních univerzitách a financuje výzkum v terénu. Díky tomu se například podařilo objevit jedno z nejstarších mayských měst či do té doby nepopsanou opici uakari. Veškeré peníze na chod Nadace Neuron plynou od soukromých mecenášů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 3 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 5 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
před 18 hhodinami

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
včera v 11:38

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
včera v 11:06

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
včera v 07:40

Studii o údajné souvislosti mezi očkováním a autismem má vést muž označovaný za antivaxera

Přestože byla souvislost mezi očkováním dětí a autismem mnohokrát vyvrácena, rozhodla se vláda prezidenta USA Donalda Trumpa ještě jednou tento fenomén prozkoumat. Americká média teď informují o muži, který má kontroverzní výzkum vést.
27. 3. 2025

Český test umí odhalit rakovinu slinivky z kapky krve. Získal patent v USA

Česká metoda na odhalení rakoviny slinivky z krve získala patent ve Spojených státech. Vyvinuli ji vědci z Univerzity Pardubice, cesta k patentu jim trvala téměř pět let.
27. 3. 2025
Načítání...