Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.

Jungwirth se ve své práci věnuje především molekulové simulaci iontů na vodních rozhraních. „Ve svém oboru má mezinárodní renomé. Jeho projekty mají společný jmenovatel, ionty a vodu,“ uvedla mluvčí nadace Tereza Kopelentová. S cenou je spojena i finanční odměna ve výši 1,5 milionu korun.

Černý je spoluzakladatelem programu Science pro nadané studenty. Mladé talenty podporuje také v rámci biologických olympiád. Cenu převzal z rukou prezidenta republiky Petra Pavla. „Vědecké objevy mají potenciál změnit životy lidí naprosto podstatnou měrou. Já bych všem, kdo se vědě věnují s takovou láskou a zápalem, a možná ještě více těm, kteří se věnují přípravě nových vědců, přál, aby se jim to dařilo dál,“ prohlásil při předávání ceny prezident. Vědecké objevy přirovnal k cestování krajinou. Někdy prý nenalezne hezké údolí napoprvé, ale napodruhé či potřetí to vyjde. Horizonty vědeckých objevů jsou podle něho nekonečné.

2 minuty
Události: Ceny Neuron 2024
Zdroj: ČT24

„Z ceny Neuron za rozvíjení lásky k vědě máme obrovskou radost. Právě probouzení zvídavosti a podpora studentů je jedním z hlavních pilířů Neuronu. Profesor Jan Černý je ztělesněním dobrého a osvíceného pedagoga, který dává studentům možnost růst a nehasí jejich nadšení,“ uvedla ředitelka a spoluzakladatelka nadace Monika Vondráková. Na Černém ocenila jeho práci se studenty. „Jeho krédo je, že chce, aby všichni studenti studium dokončili a na té cestě byli neustále zvídaví,“ doplnila. Černý získal finanční prémii 500 tisíc korun.

Ceny pro nadějné vědce byly rozděleny do sedmi oblastí: biologie, matematiky, počítačové vědy, společenských věd, chemie, fyziky a medicíny. Každý z oceněných získal rovněž 500 tisíc korun na podporu další práce.

Za biologii získala cenu Klára Hlouchová. Zabývá se výzkumem evoluce proteinů. Její objevy mají potenciál objasnit otázky o vzniku života na Zemi. Ocenění za matematiku převzal Jan Volec, který úspěšně řeší složité matematické problémy. Jan Křetínský vyvíjí matematické nástroje pro kontrolu robotů a neuronových sítí. Je expertem na bezpečnost programových systémů. Vědecká rada ho ocenila v kategorii počítačových věd.

Historik a filozof Ota Pavlíček vede digitální projekty, díky nimž mohou mít uživatelé pocit, že cestují v čase. Za svou práci získal cenu v oblasti společenských věd. V kategorii chemie bodoval Tomáš Pluskal. Propojuje molekulární biologii a umělou inteligenci. Jeho výzkum má zásadní význam pro objevování nových léčiv.

Vývoji nových materiálů a výzkumu v diagnostice se věnuje Petr Šulc. Vytvořil průlomový nástroj oxDNA pro modelování nukleových kyselin. Vědecká rada mu proto udělila cenu za fyziku. Ocenění v sekci medicíny získala Martina Benešová Schäfer. Její práce v jaderné medicíně vedla k vývoji radiofarmaka pro léčbu rakoviny prostaty. Lék nyní pomáhá pacientům po celém světě.

Propojení vědy a byznysu

Cenu za propojení vědy a byznysu si odnesl start-up SophoMer, za nímž stojí Jan Plicka a Jiří Moos. Podařilo se jim nahradit živočišnou bílkovinu v diagnostických testech syntetickou látkou. Tím se zlepšuje jejich citlivost, a tedy i kvalita. Jejich odměnou je možnost mentorské spolupráce a propojení s byznysovou komunitou Neuronu.

Nadační fond Neuron vznikl v roce 2010, později se transformoval na nadaci. Českým vědcům už rozdal 140 milionů korun. Kromě udílení cen nadace pořádá studentské stáže na zahraničních univerzitách a financuje výzkum v terénu. Díky tomu se například podařilo objevit jedno z nejstarších mayských měst či do té doby nepopsanou opici uakari. Veškeré peníze na chod Nadace Neuron plynou od soukromých mecenášů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 9 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 10 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 11 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 13 hhodinami
Načítání...