Neuron

Český vědecký tým objevil v jižní Albánii, v oblasti Vromoner u hranic s Řeckem, největší podzemní termální jezero na světě. Dostalo jméno podle české nadace, která expedici finančně podpořila.

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.

Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě získal psychiatr Cyril Höschl. Nadace Neuron ji udělila při příležitosti Světového dne duševního zdraví. Höschl, který svou kariéru zasvětil rozvoji psychiatrie, popularizaci duševního zdraví a boji proti stigmatizaci pacientů, je uznávanou osobností české i světové psychiatrie.

Mezinárodní tým vedený Zuzanou Musilovou z Univerzity Karlovy prokázal velké rozdíly ve zraku dospělých jedinců a potomstva hlubokomořských druhů ryb. Zrak se podle studie zásadně promění, když tyto ryby během života sestoupí do hlubin. Projekt také zodpověděl otázku, proč mají hlubokomořské ryby čípkový gen citlivý na zelenou barvu. Až doposud to nedávalo smysl, ve velké hloubce jim totiž vůbec nepomáhá.

Za přínos v boji proti virovým a bakteriálním nákazám letos Nadační fond Neuron ocenil Tomáše Cihláře a Karla Rašku staršího. Virolog Cihlář působí v americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. Jeho tým vyvinul přípravek remdesivir, který se jako experimentální lék využívá pro léčbu lidí s těžkým průběhem covidu-19. Lékař a epidemiolog Raška, oceněný in memoriam, významně přispěl k vymýcení pravých neštovic. Při příležitosti ocenění fond v pražské Státní opeře uspořádal ceremonii věnovanou vědcům bojujícím proti pandemii.

Když se poškodí mozkové buňky, vrátí se do embryonálního stavu. Tvrdí to skupina neurovědců, kteří tento proces popsali v novém vydání odborného časopisu Nature. Díky tomu získávají schopnost znovu rozvíjet nová spojení, která za správných podmínek mohou pomoci obnovit ztracené mozkové funkce.

Vědci usilovně pracují na neuromorfním počítači, který by fungoval podobně jako lidský mozek. V důsledku toho by byl rychlejší, chytřejší a účinnější než současné stroje. Mozek je však zatím suverénně nejdokonalejším zpracovatelem dat, experti se tak zatím jeho funkcemi hlavně inspirují.

Ceny Neuron za přínos světové vědě získá sedm osobností, které proslavily českou vědu. Ocenění převezmou 6. prosince.