Český vědecký tým objevil v jižní Albánii, v oblasti Vromoner u hranic s Řeckem, největší podzemní termální jezero na světě. Dostalo jméno podle české nadace, která expedici finančně podpořila.
Už v roce 2021 čeští vědci narazili na rozsáhlý podzemní systém s termálními prameny. „Podle vysokého sloupce páry vycházejícího z vápencového masivu se nám podařilo nalézt přes sto metrů hlubokou propast. Nazvali jsme ji Atmos. Na dně jsme objevili silný termální přítok a rozlehlé jezero. Aby tento fenomenální objev mohla česká věda prezentovat, bylo nutné provést vědecký výzkum a přesná měření,“ uvedl vedoucí Expedice Neuron Atmos, Marek Audy.
Jezero Neuron, pojmenované na počest Nadace Neuron, která výzkum finančně podpořila částkou 988 tisíc korun, je světovým unikátem. S délkou 138,3 metru, šířkou 42 metrů a obvodem 345 metrů pojme 8335 kubických metrů termální minerální vody. Tento úkaz prošel důkladným hydrogeologickým výzkumem, který potvrdil jeho výjimečnost. Pro srovnání: velikost jezerního dómu je třikrát větší než hlavní sál Národního divadla v Praze.
Podle Audyho jsou to velmi atypické jeskyně, jež vznikají vodou, která proudí z obrovských hloubek. „Je to minerální, termální voda, která je nasycená sirovodíkem, sulfanem. Jakmile se při styku se vzduchem, s atmosférickou vodou, okysličí, tak vniká kyselina sírová,“ popisuje je Audy. Ta podle něj naleptává vápencové stěny a mění je na sádrovec.
„Takže tam vznikají krásné sádrovcové krystaly a nebo takové sádrovcové šupinky a ty opadávají zase zpět do vody, která vyvěrá do řeky Sarandaporo, jež je kousíček od těch jeskyní. Jakmile ty šupiny opadají ze sádrovce, tak se odkrývá zase čistá vápencová stěna a ten proces se opakuje,“ doplňuje vědec.
Tento princip vzniku jeskyní je podle něj docela raritní, podobně totiž vzniká jen několik promile jeskyní na celé planetě. „U nás takovou jeskyní je Hranická propast, kde ovšem tu chemickou práci nevykonává sirovodík, ale kysličník uhličitý,“ zakončuje Audy.
Moderní technologie pomohly
V rámci expedice vědci použili nejmodernější technologie, včetně mobilního lidarového skeneru, který jim umožnil podrobně zmapovat podzemní prostory. „Je to přístroj GeoSlam, prakticky nejmodernější přístroj na dokumentaci jeskyní. Je to revoluce v mapování jeskyní,“ doplnil Audy.
Precizní geodetická měření vedla ke vzniku podrobné mapy jeskyně Atmos, včetně dalších jeskyní Sulfur, Breška a Kobyla, objevených už v roce 2021.
