Jezero

Robotické vozítko Perseverance americké vesmírné agentury NASA na Marsu na svůj mikrofon poprvé zaznamenalo hřmění a signály charakteristické pro elektrické výboje. Informuje o tom vědecký časopis Nature. Marsovské blesky podle expertů patrně vznikají třením prachových částic.

Jako první na světě spustili Izraelci systém, který zachraňuje vysychající sladkovodní jezero. V tomto případě Galilejské jezero plní mořskou vodou, kterou ve speciálních zařízeních zbaví soli. Takto upravená voda proudí z pobřeží až na místo desítky kilometrů dlouhým potrubím. Záchrana by to mohla být pro mnoho přímořských států, které bojují s vysychajícími řekami a přehradními nádržemi.

Vzorek, který získalo vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na planetě Mars, obsahuje možné stopy dávného mikrobiálního života. Uvádí to studie zveřejněná v prestižním časopise Nature. Autoři ale upozorňují, že nalezené sloučeniny mohou vznikat i bez přítomnosti živých organismů, napsaly agentury AP a Reuters.

Největší turecké sladkovodní jezero Beysehir, které leží v centrální části země, rychle vysychá, napsal deník Hürriyet. Na některých místech hladina jezera ustoupila o tři sta metrů od původního břehu a v některých částech dokonce až o 1,5 kilometru. Původní dno jezera se v těchto oblastech proměnilo v pastviny nebo bažiny.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Jihočeský kraj nepovolil výstavbu dalších rekreačních apartmánů u vodní nádrže Lipno. Plánovaných nebo už postavených projektů tohoto typu je tam podle úředníků příliš a utrpět by tím mohla zdejší příroda. „Záměr by zásadně proměnil krajinu, zabral by půdu nejvyšší ochrany, odstranil by vegetaci a narušil by místa, kde žijí chráněné druhy. Zhoršil by i kvalitu vody,“ argumentoval mluvčí kraje David Hocke. Investor s rozhodnutím nesouhlasí a upozorňuje na jeho procesní a právní nedostatky. Dle zjištění ČT bude žádat o přezkum rozhodnutí.

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.

Jezera, která jsou lépe napojena na podzemní vodu, si udržují stabilnější hladinu a lépe čelí dopadům klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu expertů z Akademie věd ČR, kteří analyzovali data ze 350 jezer v osmnácti evropských zemích.

Na trať u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku se v neděli po čtyřech měsících vrátily vlaky. Železniční doprava byla přerušena v důsledku havárie sedmnácti železničních cisteren, z nichž unikl toxický benzen. Událost patří mezi největší ekologické havárie v historii Česka. První souprava projela opraveným úsekem krátce po poledni. Večer se znovu rozjela i osobní doprava, čímž skončila výluka, která zasáhla desítky spojů denně.

Podle nové studie byly na několika místech jezera Siljan ve Švédsku zjištěny nečekaně silné emise metanu. Ty přitom až doposud v tomto prostředí nebyly pozorovány. Vědci chtějí zkoumat, jestli jsou tyto emise unikátní pouze v Siljanu, nebo jestli jsou součástí globálnějšího jevu.

Koncentrace toxického benzenu, který unikl při havárii cisteren na konci února v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, již v tamním jezeře klesla pod povolený limit, vyplývá z informací hustopečských rybářů. Poslední březnový den byly tyto hodnoty překročeny čtyřnásobně až pětinásobně. Nejvýraznější rozdíl je patrný z výsledků na břehu jezera nejblíže k místu havárie, kde jsou již postaveny kovové zábrany, které neumožňují mísení vod.

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původní odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Další škoda ve výši 125 milionů na infrastruktuře a vlaku zůstává stejná, sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Hodnoty benzenu v jezeře v Hustopečích nad Bečvou, jen několik desítek metrů vzdáleného od místa únorové havárie cisteren s toxickou látkou, podle posledních výsledků měření výrazně klesly, uvedli rybáři. Projevovat se podle nich již mohou opatření v podobě stavby larsenových zábran. Ty jsou hloubeny v prostoru mezi kolejištěm a jezerem až do sedmi metrů, instalují se v délce 210 metrů a mají zamezit mísení vod.

V jezeře v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, které je vzdáleno několik desítek metrů od místa havárie vlaku s benzenem, jsou stále zvýšeny hodnoty koncentrace této toxické látky, a to na více odběrných místech. V porovnání s předchozím dnem však úterní odběry už neprokázaly rapidní nárůst koncentrace, uvedla České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Výsledky analýz vzorků také prokázaly, že zemědělská půda u Hustopečí není závadná.

Na jednom z odběrných míst vodní nádrže v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, která leží v těsné blízkosti havárie vlaku s toxickým benzenem, dramaticky stoupla koncentrace benzenu. Povolený limit naměřené hodnoty překročily 400krát. Takto vysoké hodnoty již mohou bezprostředně ohrozit vodní organismy, úhyn ryb však zatím nebyl zaznamenán, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.

Odhad ekologických škod po páteční havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku činí sto milionů korun. Celková škoda tak stoupla na 225 milionů. Hasiči dosud přečerpali dvě cisterny s benzenem, které odvezli, další tři jsou v pořadí, informoval mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Práce budou pokračovat i v úterý. Podle tamních rybářů musí být likvidace následků provedena rychle, dokud je sucho, jinak hrozí, že se látka z půdy dostane do štěrkopískových podloží a do jejich jezer.

Český vědecký tým objevil v jižní Albánii, v oblasti Vromoner u hranic s Řeckem, největší podzemní termální jezero na světě. Dostalo jméno podle české nadace, která expedici finančně podpořila.

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je ale v současné době značně komplikovaná. Napsala to agentura AFP. Úpadek jezera, které by mohlo zaniknout do roku 2050, představuje i těžkou ránu pro tamní cestovní ruch.

Severně od kalifornského města Los Angeles se rychle šíří další požár, kvůli němuž úřady nařídily evakuaci více než třiceti tisíc lidí. Oheň zachvátil přes čtyřicet čtverečních kilometrů poblíž druhého největšího města Spojených států v době, kdy hasiči stále bojují se dvěma požáry, které v minulých týdnech zničily tisíce domů a zabily desítky lidí. Za přetrvávajícího sucha se začaly plameny šířit i v kopcích u luxusní čtvrti Bel Air, požár ale podle všeho pro obyvatele nepředstavuje velké nebezpečí.

Po téměř půlstoletí se z hlubin řeckého jezera Mornos vynořily pozůstatky vsi Kallio. Obec musela ustoupit jezeru, které bylo vytvořeno za účelem zásobování 200 kilometrů vzdáleného hlavního města. Po lehké zimě a horkém létě beze srážek ale hladina rezervoáru klesla na nejnižší úroveň za poslední dekády.

Český občan ve čtvrtek utonul v rakouském jezeře Wolfgangsee, když chtěl kvůli blížící se bouřce pomoci z vody čtyřem dětem. Na svém webu o tom informuje rakouský veřejnoprávní rozhlas a televize (ORF).

Jako nějaká dystopická astronautka se Melissa Coboová každých pár týdnů vydávala na túru po rozpálených pláních vyschlého Velkého solného jezera a táhla těžký batoh připevněný hadicí k něčemu, co vypadalo jako kopulovitý poklop na dort. To, co z jezera zbylo, se jí často zdálo nedosažitelné, když se prodírala vyschlou krustou, hlínou a podivnou krystalickou vrstvou, která se pod jejími kroky rozpadala na nazelenalé bahno, popisuje server The Washington Post.

Akce s názvem Neptun, kterou v roce 1964 zorganizovala československá Státní bezpečnost, by se dobře vyjímala i ve špionážním románu o Jamesi Bondovi. Nechybělo v ní tajemné jezero, ukryté nacistické písemnosti nebo zvědaví novináři, kterým se – alespoň na první pohled – podařilo přijít na stopu dokumentům z druhé světové války. Až po letech vyšlo najevo, že pozdvižení kolem beden, nalezených na dně Černého jezera na Šumavě, od počátku režírovalo dezinformační oddělení StB.

Město Most zatím nemůže pokračovat v rozvoji zázemí u stejnojmenného jezera. Důvodem je, že státní podnik Diamo, který je vlastníkem tamních pozemků, s městem zahájil majetkoprávní vyrovnání. V rámci něj připravuje soupis majetku a jeho hodnoty. Jezero Most vzniklo rekultivací bývalého hnědouhelného dolu. Zablokované budování infrastruktury a zázemí kolem jezera je pro mosteckou radnici komplikací, mimo jiné s plánovaným využitím pro turismus či olympijský festival.