Jezero

Po téměř půlstoletí se z hlubin řeckého jezera Mornos vynořily pozůstatky vsi Kallio. Obec musela ustoupit jezeru, které bylo vytvořeno za účelem zásobování 200 kilometrů vzdáleného hlavního města. Po lehké zimě a horkém létě beze srážek ale hladina rezervoáru klesla na nejnižší úroveň za poslední dekády.

Český občan ve čtvrtek utonul v rakouském jezeře Wolfgangsee, když chtěl kvůli blížící se bouřce pomoci z vody čtyřem dětem. Na svém webu o tom informuje rakouský veřejnoprávní rozhlas a televize (ORF).

Jako nějaká dystopická astronautka se Melissa Coboová každých pár týdnů vydávala na túru po rozpálených pláních vyschlého Velkého solného jezera a táhla těžký batoh připevněný hadicí k něčemu, co vypadalo jako kopulovitý poklop na dort. To, co z jezera zbylo, se jí často zdálo nedosažitelné, když se prodírala vyschlou krustou, hlínou a podivnou krystalickou vrstvou, která se pod jejími kroky rozpadala na nazelenalé bahno, popisuje server The Washington Post.

Akce s názvem Neptun, kterou v roce 1964 zorganizovala československá Státní bezpečnost, by se dobře vyjímala i ve špionážním románu o Jamesi Bondovi. Nechybělo v ní tajemné jezero, ukryté nacistické písemnosti nebo zvědaví novináři, kterým se – alespoň na první pohled – podařilo přijít na stopu dokumentům z druhé světové války. Až po letech vyšlo najevo, že pozdvižení kolem beden, nalezených na dně Černého jezera na Šumavě, od počátku režírovalo dezinformační oddělení StB.

Město Most zatím nemůže pokračovat v rozvoji zázemí u stejnojmenného jezera. Důvodem je, že státní podnik Diamo, který je vlastníkem tamních pozemků, s městem zahájil majetkoprávní vyrovnání. V rámci něj připravuje soupis majetku a jeho hodnoty. Jezero Most vzniklo rekultivací bývalého hnědouhelného dolu. Zablokované budování infrastruktury a zázemí kolem jezera je pro mosteckou radnici komplikací, mimo jiné s plánovaným využitím pro turismus či olympijský festival.

Budování cyklostezek kolem Hradce Králové se v poslední době nedaří. Jedna za osm milionů korun skončila v lese nedokončená, druhá za deset milionů korun sice hotová je, ale funkční příliš ne. Obě totiž často a nadlouho zaplavuje voda.

Dne 29. září 1957 v přepracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk v Čeljabinské oblasti SSSR vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Protože ani město Ozersk, ani výrobní komplex Majak označovaný také jako Čeljabinsk-40 nebyly zaneseny na mapách, označuje se katastrofa podle nejbližšího „oficiálního“ města – Kyštymu.

Aralské jezero je podle OSN místem, kde se odehrála vůbec největší ekologická katastrofa 20. století. Slanovodní plocha, která leží v srdci Střední Asie, za posledního půl století ztratila 80 procent objemu, hlavně vinou divoké zemědělské politiky bývalého Sovětského svazu. Jenže ani rozpad komunistického bloku toto vnitrozemské moře nezachránil. Sotva se totiž začalo po roce 2000 znovu vzpamatovávat, přišla nová hrozba, tentokrát ze strany Uzbekistánu. První díl seriálu Past pokroku se věnuje osudu a budoucnosti Aralského moře.

Návštěvníci šumavských jezer i navzdory vysokým pokutám vstupují do míst, kam kvůli ochraně přírody nesmějí. Ničí dokonce i zákazové piktogramy. Strážcům parku už dochází trpělivost, přes vyšlapané cesty tak dávají zábrany z popadaných stromů. Nejvíce problémů je u jezera Laka u Prášil. Tam strážci rozdávají pokuty skoro denně.

Až do konce října bude kvůli opravám zavřená turistická trasa z šumavského Černého jezera k Rozvodí. Pro turisty je to významná zkratka mezi ledovcovými jezery kolem Špičáku. Za poslední měsíc jde přitom už o druhou uzávěru v této lokalitě. V obou případech turisté zákaz vstupu na staveniště nerespektují.

Vědecké analýzy a vykopávky potrvají ještě mnoho let, ale vody Ochridského jezera na hranicích Albánie a Severní Makedonie už odhalily zásadní tajemství: pozůstatky nejstaršího dosud objeveného jezerního města na evropském kontinentě. Laboratoř Bernské univerzity určila pomocí radiokarbonové metody stáří nedávno získaných vzorků vyzvednutých z této paleolitické lokality u pobřeží malého poloostrova Lin na 6000 až 5800 let před naším letopočtem.

Nejatraktivnější místa Šumavy hlídají strážci Národního parku společně s policisty, k nim se nově přidávají také kolegové z Bavorska. Německá policie totiž zároveň upozorňuje turisty na dodržování pravidel, například těch, která musejí respektovat, pokud během výletu překročí státní hranici. Na německé straně totiž platí jiné zákazy, než na té české.

Kolaps více než pětiny světových ekosystémů, včetně Amazonského pralesa, by mohl přijít dříve, než se vědci původně domnívali. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis Nature Sustainability. Výzkum je v rozporu s odhady Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten předpokládá, že takzvaný bod zvratu – rychlá, obrovská a nevratná klimatická změna – jehož překročení může vést k velkým proměnám celého systému u Amazonského pralesa, hrozí až v roce 2100.

S letním počasím opět přibývá problémů s nelegálním tábořením v národních parcích. Někteří lidé se tak chtějí vyhnout klasickým kempům, které letos ubytování zdražily. Třeba na Šumavě častěji využívají i nouzová nocoviště. Přespání na takových místech má ale pravidla a jako klasické tábořiště neslouží.

Anglický překlad románu Jezero české spisovatelky Bianky Bellové získal ve čtvrtek literární cenu vyhlašovanou Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Dílo z roku 2016 vypráví dystopický příběh o chlapci pátrajícím po své matce v kulisách neurčité postsovětské krajiny zničené bezohledným průmyslovým drancováním. Dalšími finalisty byly knihy Polky Olgy Tokarczukové a libanonské spisovatelky Nadžvy Barakátové.

Na jezeře Lago Maggiore v Itálii zemřeli v neděli večer čtyři lidé, když se tam v bouři převrátila loď s 24 osobami na palubě. Mezi oběťmi jsou dva příslušníci italských tajných služeb, jeden Izraelec a ruská manželka italského majitele lodi, píší italská média. Příčiny nehody úřady začnou vyšetřovat.

Nová obytná čtvrť by měla vzniknout u jezera Most. Domy by stály v území, kde se těžilo hnědé uhlí. Město už připravilo studii. Nová čtvrť by měla stát zhruba v jižní části. Studie pak počítá s postupnou výstavbou čtvrti až pro šest tisíc lidí. Do míst bývalého zdemolovaného starého Mostu by se tak znovu mohl vrátit život.

Itálie a další alpské země loni zažily rekordní sucho. Průběh letošní zimy, kdy sníh chybí prakticky všude, je předzvěstí, že se situace může ještě výrazněji zhoršit.

Suchá zima budí obavy v severní Itálii, Francii a v dalších regionech pod Alpami. Nejde jen o lyžování. Nedostatek srážek ohrožuje budoucí úrodu, například v příštích týdnech bude vydatnou zálivku potřebovat ozimé obilí. Nízké stavy řek mohou narušit také výrobu elektřiny a mimo obvykle rizikovou letní sezonu se objevují i lesní požáry.

Více než polovině původních druhů ryb ve Švýcarsku hrozí vyhynutí nebo již v tamních vodách vyhynuly, ukázal nový výzkum. Na vině jsou znečištění, elektrárny, změna klimatu či šíření nepůvodních druhů.

PFAS neboli věčné chemikálie jsou látky, které se nedaří z přírody odstraňovat. Nový výzkum ukázal, jak moc se usazují v rybách žijících v severoamerických vodních tocích. Podle vědců představují tyto chemikálie významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Silné sněžení a mrazy komplikují leteckou, železniční i silniční dopravu ve Velké Británii. Londýnská letiště Gatwick a Stansted upozornila, že může docházet k dalšímu rušení spojů, Standsted dokonce v neděli večer zcela přerušil provoz. Ve Skotsku meteorologové naměřili v noci na pondělí minus 15 stupňů Celsia, mráz má podle předpovědi vydržet i v noci na úterý. U Birminghamu se pod čtyřmi dětmi prolomil led na zamrzlém jezeře. Tři chlapci zemřeli, čtvrtý je v kritickém stavu. V Estonsku zůstalo kvůli sněhové bouři asi třináct tisíc domácností bez proudu. Nejvíce postižené byly ostrovy Saaremaa i Hiiumaa.

Východní pobřeží státu New York zasypal sníh. Za bílou záplavu může kombinace několika zajímavých meteorologických jevů.

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd se stali členy mezinárodního projektu, který má snížit výskyt sumců v jihoevropských jezerech. Cílem je najít nejvhodnější způsob, pomocí něhož by odlovili někde až 90 procent populace tohoto dravce. Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který likviduje jiné ryby, včetně těch nejvzácnějších.