Změna klimatu vysává Mrtvé moře. Zbývá mu posledních 25 let

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je ale v současné době značně komplikovaná. Napsala to agentura AFP. Úpadek jezera, které by mohlo zaniknout do roku 2050, představuje i těžkou ránu pro tamní cestovní ruch.

Postupné vysychání Mrtvého moře zhoršuje nárůst průměrných teplot, které v oblasti v letních měsících mohou dosahovat až 50 stupňů, i nadměrné odklony a odběry vody v přítocích do jezera, mezi kterými je nejdůležitější řeka Jordán. Podle údajů z roku 2018 se roční přítok vody do jezera snížil z 1,2 miliardy metrů krychlových běžných v 50. letech minulého století na zhruba šestinu.

„Důsledky odklonu vody jsou viditelné všude kolem nás,“ říká na izraelském pobřeží Mrtvého moře hydrolog Nadav Tal z ekologické organizace EcoPeace. Ukazuje přitom na vlnolam, který býval ponořený ve vodě, ale nyní se nachází na souši.

Řešení existují, ale nikdo je nedělá

„Mezinárodní spolupráce je klíčová pro záchranu Mrtvého moře,“ tvrdí Tal. S tím souhlasí i Ohad Karny z izraelského ministerstva pro ochranu životního prostředí. Izraelské úřady připravují plány na zlepšení situace Mrtvého moře, které počítají s přívodem další vody skrze nově vybudovaný kanál a zařízení na odsolování vody. Karny však toto řešení nepovažuje za logické, jelikož by do Mrtvého moře přivádělo vodu, která je zapotřebí jinde. Navíc je nákladné z ekonomického hlediska.

Pobřeží Mrtvého moře
Zdroj: Wikimedia Commons/Wilson44691

„Nemůžeme jednat sami,“ říká Karny s tím, že je nutné o záležitosti jednat i s Jordánskem. Spolupráci mezi Izraelem, Palestinci a Jordánskem však výrazně ztěžují konflikty včetně války v Pásmu Gazy.

Neúspěšnou snahou o záchranu Mrtvého moře byla dohoda mezi Izraelem, Palestinci a Jordánskem z roku 2013. Ta mimo jiné počítala s vybudováním potrubí, které by přivádělo do oblasti vody z Rudého moře. Podle tisku přípravu na realizaci infrastruktury Jordánsko zastavilo v roce 2021, aniž by byl vystavěn jediný metr potrubí.

Dopady na ekonomiku, přírodu i lidi

Úpadek Mrtvého moře má i výrazný dopad na místní cestovní ruch. „Dnes tu není ani jedna pláž, kam je možné jít v naprostém bezpečí,“ popisuje stav na izraelském břehu jezera hydrolog Tal. Symbolem tohoto stavu jsou pláže u kibucu Ejn Gedi, které byly v minulosti mezi turisty značně populární. Už pět let jsou zavřené kvůli výraznému úbytku hladiny jezera a nebezpečným propadům půdy na plážích.

Ubývání vody v Mrtvém moři: srovnání roků 1972, 1989 a 2011
Zdroj: NASA

Hladina Mrtvého moře klesá o zhruba jeden metr za rok. Podle některých odhadů by jezero jako soustavná vodní plocha mohlo zaniknout do roku 2050. Mrtvé moře leží 420 metrů pod hladinou světových oceánů a je nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu. Vody jezera se vyznačují mimo jiné velmi vysokým obsahem soli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 1 hhodinou

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 1 hhodinou

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 2 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...