Vysychání

Amazonie čelí nejhoršímu suchu za posledních sedmdesát let, které způsobilo drastické snížení hladin řek a vysychání dříve splavných koryt. Místní obyvatelé, závislí na řekách pro přepravu potravin a vody, se potýkají s uvázlými loděmi a kritickým nedostatkem zásob. Sucho ohrožuje také sladkovodní delfíny a způsobilo rozsáhlé požáry. V některých oblastech klesla hladina řek na historická minima, což se promítá do zhoršujících se životních podmínek a zvyšujícího se rizika nedostatku pitné vody. Vláda reaguje uvolněním prostředků na boj s přírodními katastrofami.

Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, se v posledních čtyřiceti letech významně snižovala půdní vlhkost, půda tedy vysychala. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká část jižní Ameriky, středozápad USA a pás od východní Evropy až po východní Asii, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Hana Šprtová. Česko patří do části Evropy, kde je vysušování půdy rychlejší.

Správa Panamského průplavu v nadcházejících měsících ještě více omezí počet lodí, které využívají tuto vodní cestu. Zdůvodňuje to nejhorším suchem za více než sedmdesát let, které lodím znemožňuje bezpečný průplav. Experti proto očekávají další růst cen za přepravu zboží po světových oceánech.

Ochránci přírody v Bosně a Hercegovině slaví důležité vítězství. Parlament schválil zákon, který zakazuje stavbu malých vodních elektráren na tamních řekách. Ekologové i obyvatelé dotčených toků už dvacet let upozorňují na to, že odčerpávání vody z koryt zásadně ohrožuje křehký ekosystém.

Izraelská vláda hodlá stanovit pevný limit na úroveň hladiny Mrtvého moře. Nemá jít jen o deklaraci, ale i závaznou hranici, která vytvoří tlak na rychlé řešení problému s vysycháním tohoto unikátního slaného jezera. Každý rok klesne hladina asi o metr. Pláže se zavírají a obnažené břehy se propadají.

Kaspické moře mizí a dopady pociťují lidé podél pobřeží v každodenním životě už teď. Vědci předpovídají, že se největší jezero na světě do konce století kvůli klimatickým změnám zmenší o čtvrtinu, píší The Moscow Times.