Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, se v posledních čtyřiceti letech významně snižovala půdní vlhkost, půda tedy vysychala. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká část jižní Ameriky, středozápad USA a pás od východní Evropy až po východní Asii, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Hana Šprtová. Česko patří do části Evropy, kde je vysušování půdy rychlejší.
Třetina světa za posledních čtyřicet let vysychala, zjistili vědci. Česko významně
Výsledek vyplývá ze studie, na které pracoval vědecký mezinárodní tým pod vedením Jana Řehoře z CzechGlobe. Vysychání některých regionů, které vědci zaznamenávají již od 80. let minulého století, souvisí s klimatickou změnou. Hlavními motory tohoto trendu jsou zvyšující se teploty, které jsou také příčinou vyššího výparu, a změna v časoprostorovém rozložení srážek.
Vědci analyzovali období od roku 1981 do roku 2021 a vypočítali trendy zvyšování či snižování vlhkosti. „Nejhůře vyšly výsledky pro jižní Ameriku. Vysušování zasáhlo významně 54 procent plochy kontinentu, zatímco se vlhkost v půdě zvýšila pouze na jednom procentu území,“ řekl Řehoř. Jde převážně o centrální část kontinentu, sever a jih vysušování nezasáhlo. Nejrychleji vysychala Argentina a Paraguay a jihozápadní část Brazílie, kde se každé desetiletí snížila půdní vlhkost až o deset procent.
Kontinenty vysychají nerovnoměrně
Ostatní kontinenty jsou postiženy méně. V Africe významné vysušování postihlo čtyřicet procent kontinentu, naopak se vlhkost zvýšila na osmi procentech území. V Asii vysychalo 32 procent území a vlhčích je šest procent. V Evropě vysychalo 37 procent území a jedno procento se stalo vlhčím.
„Nejméně se vysychání dotklo severní Ameriky. Zjistili jsme statisticky významný pokles půdní vlhkosti na 16 procentech území a její nárůst na sedmi procentech,“ uvedl Řehoř. Ovšem na malém území na středozápadu USA bylo vysušování krajiny velmi intenzivní. Poměrně málo vysušování postihlo Austrálii a Oceánii.
Na starém kontinentu je vysušování nejvýraznější v létě a postihlo převážně střední a východní Evropu. „Ve střední Evropě je vysušování rychlejší v její centrální a severozápadní části (včetně Česka) a v oblasti Karpatského oblouku, naopak pomalejší v Panonské pánvi, tedy převážně v Maďarsku,“ popsal Řehoř.
Mezi místa s významným zvýšením vlhkosti půdy patří západní Indie, tibetská plošina, Kanada a některé části Afriky, které pokrývá poušť či polopoušť.
Kvůli snížení hodnot půdní vlhkosti vzrůstá podle vědců zranitelnost zemědělských a lesních systémů. Musí se potýkat s výskytem sucha a výrazně horší je pro ně průběh takzvaných horkých vln. V případě nižší zásoby vody v půdě, než je obvyklé, se totiž rychleji zahřívá atmosféra. A kombinace extrémně teplého počasí a sucha, které pozorované trendy poklesu půdní vlhkosti posílily, vedly v některých oblastech k výskytu rozsáhlejších požárů. Postihly například tropickou a subtropickou Afriku, Jižní Ameriku či části Sibiře.
