Extrémní sucho nezvýšilo množství přízemního ozonu, ukázal český výzkum

Stromy normálně pohlcují a účinně odstraňují přízemní ozon, v období sucha ho ale zvládnou pohltit méně. Výzkum vědců z Czech Globe ukázal, že i přesto v době extrémního sucha v roce 2018 zůstaly toky ozonu stejné, podle expertů je to dobrá zpráva. Znamená to, že si příroda s přízemním ozonem poradí i v období such.

Přízemní ozon vzniká důsledkem automobilové dopravy a spalováním fosilních paliv, znečišťuje ovzduší, a tím představuje hrozbu pro přírodu i lidské zdraví. Vědci v současnosti zkoumají vliv sucha na koncentrace přízemního ozonu, zaměřili se na léta 2018 až 2020. Přišli na to, že i za největšího sucha se množství odstraněného přízemního ozonu nesnížilo, a to navzdory tomu, že ho stromy v takových podmínkách pohlcují méně.

„Z prvních výstupů je velmi zajímavé, že toky ozonu zůstaly i za extrémního sucha roku 2018 nezměněny, ačkoli většina ozonu nešla do průduchů rostlin. Část šla na oxidaci těkavých organických látek, část na oxidaci oxidu dusnatého na oxid dusný a většina pravděpodobně ulpěla na površích půdy, kmenů, listů,“ řekl Stanislav Juráň, který se v Ústavu globální změny AV ČR měřením toků přízemního ozonu a jeho dopadu na vegetaci zabývá.

„Je to tedy dobrá zpráva, kdy v budoucím sušším klimatu můžeme očekávat, že ačkoli stromy nebudou schopny pohltit za sucha tolik ozonu, dojde k jeho odstranění jinou cestou,“ doplnil vědec.

Podle vědce se těkavé organické látky oxidací přeměňují na takzvaný sekundární organický aerosol, čímž se daří ozon pozitivně odstraňovat z ovzduší. „Pokud ozon ulpí na půdě, tak tam se chemicky naváže a již se zpět neuvolní. Podobně je to, pokud se naváže na povrch listu,“ přiblížil Juráň.

Přízemní ozon má vliv na fixaci uhlíku rostlin, tedy na proces, který přispívá ke správnému průběhu fotosyntézy. Poškozuje fotosyntetický aparát rostliny, a tím snižuje účinnost fotosyntézy. 

„Dopady na vegetaci jsou negativní. Například na Bílém Kříži snížil přízemní ozon fixaci uhlíku rostlinami až o 24,8 procenta proti času před průmyslovou revolucí. V Košeticích, když zrovna bylo pole oseto směsí jílku vytrvalého a jetele, se fixace uhlíku snížila o 13,5 procenta,“ dodal o konkrétních dopadech Juráň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 4 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 9 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 10 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...