Extrémní sucho nezvýšilo množství přízemního ozonu, ukázal český výzkum

Stromy normálně pohlcují a účinně odstraňují přízemní ozon, v období sucha ho ale zvládnou pohltit méně. Výzkum vědců z Czech Globe ukázal, že i přesto v době extrémního sucha v roce 2018 zůstaly toky ozonu stejné, podle expertů je to dobrá zpráva. Znamená to, že si příroda s přízemním ozonem poradí i v období such.

Přízemní ozon vzniká důsledkem automobilové dopravy a spalováním fosilních paliv, znečišťuje ovzduší, a tím představuje hrozbu pro přírodu i lidské zdraví. Vědci v současnosti zkoumají vliv sucha na koncentrace přízemního ozonu, zaměřili se na léta 2018 až 2020. Přišli na to, že i za největšího sucha se množství odstraněného přízemního ozonu nesnížilo, a to navzdory tomu, že ho stromy v takových podmínkách pohlcují méně.

„Z prvních výstupů je velmi zajímavé, že toky ozonu zůstaly i za extrémního sucha roku 2018 nezměněny, ačkoli většina ozonu nešla do průduchů rostlin. Část šla na oxidaci těkavých organických látek, část na oxidaci oxidu dusnatého na oxid dusný a většina pravděpodobně ulpěla na površích půdy, kmenů, listů,“ řekl Stanislav Juráň, který se v Ústavu globální změny AV ČR měřením toků přízemního ozonu a jeho dopadu na vegetaci zabývá.

„Je to tedy dobrá zpráva, kdy v budoucím sušším klimatu můžeme očekávat, že ačkoli stromy nebudou schopny pohltit za sucha tolik ozonu, dojde k jeho odstranění jinou cestou,“ doplnil vědec.

Podle vědce se těkavé organické látky oxidací přeměňují na takzvaný sekundární organický aerosol, čímž se daří ozon pozitivně odstraňovat z ovzduší. „Pokud ozon ulpí na půdě, tak tam se chemicky naváže a již se zpět neuvolní. Podobně je to, pokud se naváže na povrch listu,“ přiblížil Juráň.

Přízemní ozon má vliv na fixaci uhlíku rostlin, tedy na proces, který přispívá ke správnému průběhu fotosyntézy. Poškozuje fotosyntetický aparát rostliny, a tím snižuje účinnost fotosyntézy. 

„Dopady na vegetaci jsou negativní. Například na Bílém Kříži snížil přízemní ozon fixaci uhlíku rostlinami až o 24,8 procenta proti času před průmyslovou revolucí. V Košeticích, když zrovna bylo pole oseto směsí jílku vytrvalého a jetele, se fixace uhlíku snížila o 13,5 procenta,“ dodal o konkrétních dopadech Juráň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
před 14 hhodinami

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
před 15 hhodinami

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
před 16 hhodinami

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.