Akademie věd

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB) pod vedením Miloslava Poláška vytvořili sloučeniny, které jsou až milionkrát stabilnější než obdobné látky využívané současnou medicínou při léčbě nádorů nebo jako kontrastní látky pro magnetickou rezonanci. Našli totiž nový způsob, jak bezpečně vázat kovové prvky v molekulách léčiv.

Česko si připomene 35 let od pádu komunismu. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila v Událostech, komentářích období prožité během totality za „ztracené roky“. Nostalgii, kterou část společnosti cítí po předlistopadovém režimu, prý není schopna pochopit. Komunistická strana měla být zakázána, shodli se spisovatel a textař Michal Horáček a poslanec Karel Rais (ANO).

Vědci zjistili, že jarní houba baňka velkokališná, dříve považovaná za jeden druh, jich ve skutečnosti zahrnuje nejméně jedenáct. V minulosti vědci některé z nich popsali, avšak tehdy nevěděli, že se jedná o odlišné druhy baněk a považovali je za jeden a ten samý. Z nově objevených jsou dva pro vědu zcela nové.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) vytvořili látky, které dokáží aktivovat takzvané proléčivo a navíc i zlepšit jeho efektivitu v těle. Díky tomu bude možné lépe cílit například na zhoubné nádory, což má potenciál vylepšit léčbu rakoviny.

Čeští vědci odhalili buňky, které mohou v budoucnosti pomoci významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou zásadní při obnově tkání. Objev může v budoucnu také pomoci při léčbě onkologických onemocnění.

Endoskop s vláknem o tloušťce lidského vlasu posouvá možnosti zobrazování v medicíně i v neurovědním výzkumu. O jeho vývoj se zásadně zasloužil Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, který za svou práci v pondělí převzal mezinárodní ocenění European Microscopy Award.

Vesmírná sonda Juice Evropské vesmírné agentury (ESA) mířící k planetě Jupiter se po více než roce letu Sluneční soustavou minulý týden těsně přiblížila Zemi, aby získala další energii. Pomohl jí k tomu unikátní manévr využívající gravitaci Měsíce i Země. Českým vědcům, kteří se na projektu podílejí, to umožní vyladit analýzu dat.

Čeští vědci vyvíjejí nové povrchy, které zabraňují mikroorganismům k přilnutí. Pracují na laserových technologiích, které dokáží na mikroskopické a nanometrové úrovni povrch vhodně upravit. Výzkum má potenciál zvýšit hygienické standardy ve zdravotnictví a zabránit tak například šíření nebezpečných bakterií odolných proti antibiotikům, protože povrchová společenstva, zvaná biofilmy, často kontaminují zdravotnické vybavení nebo poškozují průmyslová zařízení.

Města mají problém se během letních nocí přirozeně ochlazovat, neboť se skládají z umělých povrchů, jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, upozorňuje klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.

Čeští vědci se spolupodíleli na nové studii, která se podívala na pozoruhodnou „hvězdnou školku“, která se v roji pohybuje kolem obří černé díry, jež leží v srdci Mléčné dráhy.

V Česku se v pátek 17. května otevřela první tři centra vědecké excelence programu Dioscuri, který podporuje vědce ze střední a východní Evropy. První centra působí při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR a při Masarykově univerzitě. Vedoucí center získají na svůj výzkum v prvních pěti letech až 35 milionů korun. Peníze poskytne rovným dílem německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum a české ministerstvo školství.

Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami.

Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách dosahují škody 95 procent, na Moravě bude výnos nižší nejméně o 23 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi svými členy. Podobné škody na révě vinaři prý nepamatují. Škody hlásí i pěstitelé jiného ovoce. Prudké ochlazení ničilo úrodu také v Německu, Polsku nebo Francii.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) podá demisi, protože ztratila podporu své mateřské strany. Vedení TOP 09 vadilo, že neumím veřejně prodat svou práci, řekla Langšádlová v rozhovoru Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil její práci, o nástupci chce mít jasno příští týden. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potvrdila, že o něm rozhodne během příštího týdne předsednictvo strany.

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.

K lidské škytavce připodobnili vědci nezvyklé chování supermasivní černé díry v srdci vzdálené galaxie. Zjistili, že „škytání“ způsobuje menší černá díra, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry. Na mezinárodní studii publikované v časopise Science Advances se podíleli odborníci z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy.

V městských parcích se podle českých vědců vyskytují nakažená klíšťata častěji než v lesích. Loni jich nasbírali asi 3300 z parků v krajských městech, vyšetřili přes 2100. Každé čtvrté přenášelo boreliózu. V tiskové zprávě o tom informovaly Státní zdravotní ústav (SZÚ), Biologické centrum Akademie věd ČR (AV ČR) a Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO). Do projektu na sledování tohoto hmyzu se může zapojit i veřejnost, hlásit a fotit má klíšťata ve městech i mimo ně.

Lidstvo se nikdy nespoléhalo na lesy tolik jako dnes. Stále častěji se o nich totiž mluví jako o nejlepší obraně proti klimatické krizi – protože mohou pohlcovat obrovské množství oxidu uhličitého. Jenže to není tak jednoduché.

„Staň se superdialektologem!“ Tak se jmenuje nový projekt, který spouští Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Jeho cílem je zachránit nářečí a zmapovat současnou češtinu. Mohou se ho zúčastnit žáci a studenti ve věku deset až devatenáct let.

Vědci z českobudějovického Biologického centra akademie věd ČR prokázali, že jimi vyvinutý přípravek pomáhá chránit kaštany před klíněnkou jírovcovou a houbovou chorobou. Škůdci způsobují skvrny na listech, které kvůli tomu opadávají.

O Davidu Sabatinim se ještě před pár roky psalo jako o jednom z kandidátů na Nobelovu cenu. Pak ale jeho kariéru přetnula kauza spojená se sexuálním vztahem se studentkou a také s porušováním pravidel amerických vědeckých institucí. Dva roky nemohl najít nové působiště, teď ho získal v Praze.

Vědci Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd (AV) zpřístupnili spisy Tomáše Garrigua Masaryka v on-line databázi. Zájemci si na jednom místě můžou pročíst projevy, články i přednášky, které nabízí komplexní pohled na osobnost prvního československého prezidenta.

České zemědělství a lesnictví má zatím nevyužitý potenciál snížit množství emisí, které Česko vyprodukuje, nejméně o deset procent, možná ale až 15 procent. V současné době je nyní čistým producentem emisí, tedy oxidu uhličitého, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů. A po rozsáhlém kácení kvůli kůrovcové kalamitě je jejich producentem i lesnictví.

Vědci na třech místech na různých kontinentech objevili několik druhů doposud neobjevených mravenců. Vyskytují se v Keni, Papui Nové Guineji a Jižní Americe. Mezinárodní tým, který se projektu věnoval, vedli experti z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR.