TÉMA

Akademie věd

Čeští studenti se mohou stát superhrdiny jazykovědy. Stačí, když zachrání mizející dialekty
„Staň se superdialektologem!“ Tak se jmenuje nový projekt, který spouští Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Jeho cílem je zachránit nářečí a zmapovat současnou češtinu. Mohou se ho zúčastnit žáci a studenti ve věku deset až devatenáct let.
5. 12. 2023|
Vědci z Českých Budějovic zjistili, že jejich přípravek chrání kaštany
Vědci z českobudějovického Biologického centra akademie věd ČR prokázali, že jimi vyvinutý přípravek pomáhá chránit kaštany před klíněnkou jírovcovou a houbovou chorobou. Škůdci způsobují skvrny na listech, které kvůli tomu opadávají.
23. 11. 2023|
V Praze našel nové zaměstnání špičkový americký vědec, který přišel o kariéru v sexuální kauze
O Davidu Sabatinim se ještě před pár roky psalo jako o jednom z kandidátů na Nobelovu cenu. Pak ale jeho kariéru přetnula kauza spojená se sexuálním vztahem se studentkou a také s porušováním pravidel amerických vědeckých institucí. Dva roky nemohl najít nové působiště, teď ho získal v Praze.
15. 11. 2023Aktualizováno15. 11. 2023, 23:08|
Masarykovy myšlenky třeba o drahotě a inflaci jsou nově k dispozici on-line
Vědci Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd (AV) zpřístupnili spisy Tomáše Garrigua Masaryka v on-line databázi. Zájemci si na jednom místě můžou pročíst projevy, články i přednášky, které nabízí komplexní pohled na osobnost prvního československého prezidenta.
9. 11. 2023|vik
České zemědělství ukrývá obrovský potenciál, jak snížit emise. Bude to zkoumat nový tým
České zemědělství a lesnictví má zatím nevyužitý potenciál snížit množství emisí, které Česko vyprodukuje, nejméně o deset procent, možná ale až 15 procent. V současné době je nyní čistým producentem emisí, tedy oxidu uhličitého, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů. A po rozsáhlém kácení kvůli kůrovcové kalamitě je jejich producentem i lesnictví.
7. 11. 2023|
Český výzkum objevil přes sto nových druhů mravenců. Myrmekologové popsali, co jim chutná
Vědci na třech místech na různých kontinentech objevili několik druhů doposud neobjevených mravenců. Vyskytují se v Keni, Papui Nové Guineji a Jižní Americe. Mezinárodní tým, který se projektu věnoval, vedli experti z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR.
6. 11. 2023|
Na Chebsku se opět zachvěla země. Může to naznačovat příchod seismického roje
V Karlovarském kraji se znovu objevily silnější záchvěvy země. Zvýšená seismická aktivita začala zhruba před třemi dny. V pátek ráno měly nejsilnější otřesy magnitu do 2,6 stupně. Odborníci ale údaje z automatických měřicích stanic následně ještě upřesňují. Větší výskyt otřesů, a zejména těch silnějších, může naznačovat příchod seismického roje, řekl Jakub Klicpera z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
3. 11. 2023Aktualizováno3. 11. 2023, 20:30|
Šperk nalezený loni v Opavě je z mladší doby bronzové. Má jít o ozdobu hlavy
Zlatý šperk nalezený loni při orbě v Opavě-Kateřinkách pochází z mladší doby bronzové. Potvrdili to experti, kteří nález zkoumali. Podle nich šlo o ozdobu hlavy. Téměř totožná zlatá ozdoba byla v 80. letech minulého století nalezena také v polských Krzanowicích, řekla mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Předmět bude do konce týdne vystaven v bruntálském zámku. Ve střední Evropě je doba bronzová datována přibližně 2300 až 800 let před naším letopočtem.
1. 11. 2023|
Čeští vědci pracují na genové terapii, která opraví poškozenou páteř
S léčbou poškozených nervových vláken v míše může v budoucnu pomoct genová terapie, která nastartuje oživení a růst výběžků nervových vláken. Vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd už udělali úspěšné pokusy na zvířatech. Potkanům se díky terapii vrátila citlivost zadních končetin téměř na úroveň před poraněním. Vědci pracují na vývoji léčebných metod nervových onemocnění už šest let.
31. 10. 2023|
Podle ústavního právníka máme nejvíc svobody od vzniku republiky. Většina lidí to tak vnímá, potvrdila socioložka
Češi jsou v posledních letech v oblasti práv a svobod nejdál od vzniku samostatného Československa před 105 lety. V Událostech, komentářích to řekl ústavní právník Marek Antoš. Jeho slova potvrdila i socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které si ale řada lidí pod pojmem svoboda slova představuje něco jiného. Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček potvrdil, že ve společnosti je z dějin samostatné republiky nejpozitivněji vnímán rok 1989.
28. 10. 2023|
Česko zažívá fotovoltaický boom. Lidé chtějí hlavně ušetřit, důvodem je ale i ekologie
Nejčastější motivací pro pořízení fotovoltaiky jsou nejen finanční důvody, ale i snaha o vlastní nezávislost nebo ochranu životního prostředí. Výzkumníci z ČVUT v Praze a Akademie věd to zjišťovali mezi těmi, kteří využili Novou zelenou úsporám. Česko v posledních měsících prožívá fotovoltaický boom. Jen v prvním pololetí letošního roku energetici zprovoznili 45 197 solárních elektráren.
18. 10. 2023|
Čeští vědci se zaměřili na anomálie gravitačního pole na Marsu. Mohou pomoci najít stopy po životě
Testování možného výskytu uhlovodíků a hledání anomálií gravitačního pole by mohlo vědcům pomoci odpovědět na otázku, jestli se na Marsu nacházel život. Vyzkoušeli to čeští vědci z Astronomického ústavu Akademie věd. Výsledky jejich zkoumání sice nepotvrdily život na Marsu, nicméně jim pomohly vytipovat rozsáhlá místa se zvýšenou pravděpodobností výskytu uhlovodíků, tedy stop po zmizelém životě. Studii vydal odborný časopis International Journal of Astrobiology.
11. 10. 2023|
Covid nastavil zrcadlo, Česko si z pandemie nevzalo ponaučení, upozorňuje Konvalinka
Pandemie koronaviru byla testem, nastavila určité zrcadlo – a některé komunity, včetně Česka, v něm nedopadly úplně dobře, prohlásil ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka v Interview ČT24. Biochemik zároveň nevidí, že by si z toho stát vzal nějaké ponaučení. Jedním z problémů podle něj je neexistence zdravotnické autority typu německého Insitutu Roberta Kocha.
6. 10. 2023|
Bádání je fascinující, ukazuje veřejnosti Noc vědců
Desítky institucí po celém Česku se v pátek večer zapojilo do Noci vědců. Veřejnost může v pozdních hodinách zavítat do laboratoří, univerzitních i vědeckých pracovišť, hvězdáren nebo třeba science center. Cílem je ukázat, že věda není nudná, ale naopak je studnicí zajímavostí a fascinujících úkazů. Přijít se podívat na většinu experimentů mohou lidé až do desáté hodiny večer.
6. 10. 2023Aktualizováno6. 10. 2023, 19:42|jch
Čeští vědci zrekonstruovali larvy „kraba“ starého 480 milionů let
Mezinárodní tým paleontologů objevil v marocké poušti několik milimetrů dlouhé larvy členovce starého 480 milionů let. Pomocí moderních technologií mohli zkoumat každý jejich detail. Výzkum, na němž se podílel také Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd, pomohl vědcům lépe pochopit, jak tito vyhynulí živočichové žili, jak se živili a jak vypadala jejich evoluce.
4. 10. 2023|
Zítřek patří v Česku červenému. Vědci vytvořili mapu budoucnosti vinařství
V České republice sice roste obliba bílého vína, ale dopady klimatických změn na tuzemské vinařské oblasti budou nahrávat pěstování odrůd, z nichž se připravují vína červená. Ukazuje to nová studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise Heliyon.
25. 9. 2023|
Spokojenost se členstvím v NATO u Čechů podle výzkumu převažuje. Je ale menší než loni
S členstvím České republiky v Severoatlantické alianci (NATO) jsou spokojeny dvě třetiny Čechů. V porovnání s loňským jarem to představuje mírný pokles, podíl spokojených ale i tak zůstává vyšší než v předchozích letech. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Ve srovnání s minulým průzkumem klesl rovněž podíl respondentů přesvědčených o potřebnosti NATO, i tak jich ovšem jsou téměř tři čtvrtiny.
18. 9. 2023|
Doporučujeme
Úbytek ptactva má na lesy bleskový dopad, ukázala česká studie
Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.
12. 9. 2023|
Poprvé v moderních dějinách je zubrů víc než 10 tisíc. V přírodě přitom vyhynuli před sto lety
Podle ochranářské organizace Česká krajina se poprvé v novodobé historii podařilo zubrům překonat hranici více než deseti tisíc zvířat. Největší evropský savec se podle nového vydání Mezinárodní plemenné knihy zubra evropského vyskytuje v počtu 10 536 jedinců. Významnému milníku je věnována mezinárodní konference „100 let záchrany zubra“, která se tento týden koná v polském Borku u Krakova.
7. 9. 2023|
V Brně vzniká největší česká družice. Má zkoumat extrémy počasí
Vypuštění největšího tuzemského satelitu na oběžnou dráhu připravuje brněnská firma OHB Czechspace. V konsorciu s několika vědeckými pracovišti a dalšími firmami vede přípravu mise SOVA, která bude mít dva vědecké cíle: shromažďovat údaje o dějích v horních vrstvách atmosféry, takzvaných atmosférických gravitačních vlnách, a také o radiaci ve vesmíru. Výsledkem by mohlo být lepší předvídání extrémního počasí. Přínosy mise v Brně představili zástupci OHB Czechspace i vědeckého týmu.
6. 9. 2023|
Předci lidí málem vymřeli. Před 900 tisíci lety jich na planetě žilo jen třináct set
Předkové člověka v Africe se před přibližně 900 tisíci lety ocitli na hranici vyhynutí. Podle nové studie čínských vědců bylo v této době na planetě jen asi 1280 jedinců a přibližně tolik jich pak žilo po dobu dalších asi 117 tisíc let. Teprve pak se předkům dnešních lidí začalo dařit o něco lépe.
5. 9. 2023|
Včely samotářky jsou klíčové pro opylování. Experti zkoumají, jak je ochránit před pesticidy
Podporou hnízdění včel samotářek, jejich odchovem i ochranou před pesticidy používanými v zemědělství se zabývali čeští vědci. Samotářské včely se podle nich významně podílejí na opylování rostlin, někdy dokonce více než včely medonosné nebo čmeláci, proto jsou užitečné pro zemědělce. Jejich množství ale klesá, ztrácí své přirozené životní prostředí.
1. 9. 2023|
Orné půdy je méně, čeští zemědělci z ní ale dokáží dostat víc. K lepším výsledkům se snaží pomoct vědci
Letošní sklizeň byla delší, než bývá běžně, na vině bylo hlavně počasí. Nejvýrazněji se na tom podepsaly silné deště z přelomu července a srpna. Podle prvních dat ministerstva zemědělství se sklidilo téměř sedm a půl milionu tun obilovin. To je sice méně než loni, z každého hektaru půdy ovšem zemědělci získali o skoro šest procent více zrna než v roce 2022. To by mohla být příležitost do budoucnosti, které se už chopili čeští vědci.
1. 9. 2023|Matěj Lucovič
Křížení pšenice s planými druhy bude jednodušší. Pomohl objev českých vědců
Křížení pšenice s jejími planými druhy bude jednodušší díky objevu olomouckých a estonských vědců. Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB AV ČR) a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit takzvaný rekombinační hotspot. Objev má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Studie vyšla v časopise Journal of Advanced Research.
28. 8. 2023|