Čeští vědci vytvořili myší model, který napodobuje vzácnou vrozenou nemoc, která u dětí způsobuje závažnou chudokrevnost a tělesná poškození. Model může přispět k účinnějšímu testování léků, v budoucnosti také při samotné léčbě pacientů.
Diamond-Blackfanova anémie (DBA) je vzácné vrozené onemocnění. Někdy zmizí samo, ale jinak je léčba velmi náročná, často je spojená s transplantací kostní dřeně nebo kmenových buněk.
Nemoc je způsobená chybou v DNA, která v těle řídí takzvané ribozomy – tedy části buněk, které v nich vyrábějí bílkoviny. Když tyto továrny na bílkoviny nefungují správně, tělo přestane tvořit červené krvinky, což vede k těžké anémii. Mnoho pacientů také trpí tělesnými vadami, jako jsou srdeční a další orgánové poruchy, včetně poruchy růstu, častá je také nápadná bledost.
Pro vědce bylo až doposud náročné toto onemocnění řádně prozkoumat, protože ho vzhledem k jeho vlastnostem nedokázali v laboratoři dobře napodobit. Předchozí pokusy o vytvoření myší s touto genetickou vadou selhávaly, protože zvířata umírala ještě před narozením, anebo se u nich nemoc neprojevovala jako u pacientů, což znemožňovalo testování potenciálních léků.
Změna spojená s nadějí
To se teď změnilo, a to zásluhou vědců z Akademie věd. Ti v genech provedli přesné a drobné úpravy myší DNA. Místo, aby gen zcela vyřadili, odstranili jen jeho nepatrnou část, čímž napodobili genetickou situaci, která se vyskytuje u lidských pacientů.
„Genetická změna nebyla natolik závažná, aby byla smrtelná, ale byla dostatečně významná na to, aby způsobila onemocnění. Stejně jako u lidských pacientů mají některé z našich myší těžké příznaky, zatímco jiné mírnější. To nám dává dokonalý reálný scénář pro testování nových léků,“ uvedl šéf Českého centra pro fenogenomiku při Ústavu molekulární genetiky AV ČR Radislav Sedláček.
Detailní pohled na chybu
Pomocí nového modelu se vědcům podařilo pochopit, proč pacientům ubývají červené krvinky. Ukázalo se, že když jsou v buňkách přetížené ribozomy, důležitý kontrolní protein p53, který v buňkách hlídá, aby se něco nepokazilo, na to zareaguje až příliš razantně. Buňky tak raději zastaví úplně. Tohle zastavení se navíc děje mnohem dřív, než se dosud myslelo. Problém vzniká už u kmenových buněk v kostní dřeni, které by se teprve měly vyvinout v červené krvinky. Ty se ale k této fázi vůbec nedostanou.
V případě, že se kontrolní protein vypne, anémie se odstraní. Protein p53 je však nezbytný také pro prevenci rakoviny, takže jeho úplné vypnutí není bezpečnou možností. Nicméně studie identifikovala specifické molekuly, které jsou v pozadí vzniku anémie a které fakticky zastavují tvorbu krvinek.
„Je to vzrušující, protože nám to dává cíl pro léčbu. Pokud dokážeme vyvinout léky, které zablokují tyto konkrétní molekuly, mohli bychom být schopni léčit anémii, možná i z jiných příčin, aniž bychom vyřadili celý obranný systém těla proti rakovině,“ dodal hlavní autor studie Juraj Kokavec z BIOCEV.
