Biocev

Čeští vědci odhalili buňky, které mohou v budoucnosti pomoci významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou zásadní při obnově tkání. Objev může v budoucnu také pomoci při léčbě onkologických onemocnění.

Čeští vědci vyvíjejí nové povrchy, které zabraňují mikroorganismům k přilnutí. Pracují na laserových technologiích, které dokáží na mikroskopické a nanometrové úrovni povrch vhodně upravit. Výzkum má potenciál zvýšit hygienické standardy ve zdravotnictví a zabránit tak například šíření nebezpečných bakterií odolných proti antibiotikům, protože povrchová společenstva, zvaná biofilmy, často kontaminují zdravotnické vybavení nebo poškozují průmyslová zařízení.

Metoda CRISPR může změnit lidstvo a případně všechny další generace. Funguje jako nůžky, s nimiž je možné vystřihnout kousek genetické informace. Znamená to velké etické otázky, ale také velké příležitosti třeba v medicíně, kde se může podílet na léčbě dosud neléčitelných nemocí. Výrazně se na této metodě podílel i český vědec Martin Jínek. I o něm mluvila spoluautorka metody, která za svou práci získala Nobelovu cenu, Emmanuelle Charpentierová. Vědkyně poskytla obsáhlý rozhovor pořadu Hyde Park Civilizace.

Čeští vědci přišli na metodu, jak odhalit poškozené spermie pomocí magnetu. Může lidem pomoci ke zvýšení úspěšnosti umělého oplodnění, ale dala by se využít také pro efektivnější inseminaci zvířat.

V biotechnologickém a biomedicínském centru Biocev ve Vestci u Prahy byla slavnostně otevřena laboratoř pro práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi za pomoci zvířecích modelů.

Více než deset milionů sekvencí koronaviru SARS-CoV-2 musel prozkoumat mezinárodní tým vědců, aby našel univerzální slabiny koronavirů, které se nemění ani s častými mutacemi a vznikem nových variant. Analýzou vzorků se pak podařilo odhalit vzácné protilátky, které jsou připraveny i na další mutace lidských koronavirů. Na studii se podíleli také zástupci Českého centra pro fenogenomiku Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Tým českých vědců z centra Biocev, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) přišel s kombinací léků na leukemii, která může prodloužit přežití pacientů. Studii publikoval i prestižní odborný časopis Blood Cancer Journal z Nature Publishing Group, informovala ve čtvrtek v tiskové zprávě 1. lékařská fakulta.

Vědci zveřejnili první výsledky výzkumu vzácných onemocnění v českém sdružení Biocev. Odborníci z centra pro fenogenomiku hledají nové možnosti léčby i s využitím geneticky upravených myší. Jejich práci pomáhají financovat také rodiče nemocného chlapce.

V Česku za poslední den přibylo 191 nových případů onemocnění covidem-19, což je zhruba o třicet více než minulý týden. Nad hodnotou jedna se od neděle také drží takzvané reprodukční číslo, které značí, kolik lidí se může nakazit od jednoho pozitivně testovaného, aktuálně je 1,1. Od pondělí se ztíží návrat do Česka z Belgie, Dánska, Švédska, Litvy a San Marina. Na takzvané mapě cestovatele se posunou z oranžové do červené kategorie značící vysokou míru rizika nákazy.

Čínská společnost BGI, která prodává prenatální testy do celého světa, sbírá genetická data milionů žen. Agentura Reuters mluví s odvoláním na americkou vládu o spolupráci firmy s čínskou armádou a bezpečnostním riziku. Testy podstoupily i české ženy.

Stát by měl podporovat testování ve firmách po návratu zaměstnanců z dovolených. Pokračování testování i po 1. červenci chce vládě doporučit Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Po návratu z prázdnin by měli testy podstoupit také žáci základních a středních škol. V Otázkách Václava Moravce to řekli členové skupiny – viroložka Ruth Tachezy a epidemiolog Petr Smejkal.

Řada vědců stále důrazněji doporučuje spolehlivější PCR testy místo těch antigenních. Kritika zesílila poté, co vláda neschválila zkrácení intervalu pro testování ve firmách. Kabinet o tom má jednat znovu po svátcích.

Kyselina askorbová neboli vitamin C možná pomůže k léčbě některých vzácných druhů těžce léčitelných nádorů spojených s endokrinními žlázami. Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, prokázal, že nádory s určitými mutacemi na vitamin reagují citlivě.

K očkování se upírají zraky jako k možnému zlomu v boji s koronavirem. Podle Světové zdravotnické organizace se momentálně testuje na lidech 23 látek. Americká společnost Novavax chce využít i továrnu v české Bohumili nedaleko Kostelce nad Černými lesy k výrobě alespoň miliardy dávek vakcíny proti koronaviru každý rok. Pokud látka projde testy, tvorba nástroje proti nejsledovanější nemoci současnosti by v tuzemském závodu měla začít od příštího roku.

Čeští vědci přispěli k výzkumu vlivu stáří na průběh mozkové mrtvice. Popsali skupiny genů, na něž má mrtvice u starších myší horší dopad než u mladých. Výzkum by mohl pomoci k léčbě ischemické mozkové příhody.

Do boje s nákazou koronavirem se na mnoha místech zapojili dobrovolníci. Mezi nimi i stovky studentů nebo zaměstnanců výzkumných ústavů a vysokých škol.

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, což je zastřešující strategický dokument v této oblasti. Jeho existence je i podmínkou pro čerpání peněz z evropských fondů v období 2021–⁠2027. Kvůli nynější situaci kolem koronavirové epidemie rada do dokumentu doplnila opatření, které má v budoucnu finančně podpořit výzkum zaměřený na urgentní výzvy, včetně obrany proti nákazám typu COVID-19.

Dva ústavy Akademie věd, dvě fakulty Univerzity Karlovy a komerční sféra se spojily ve výzkumu a vývoji nového imunomodulátoru neboli látky na posílení imunitního systému. Nové preparáty užívalo v rámci preventivního programu dva roky téměř 40 tisíc zaměstnanců Škody Auto. Výskyt respiračních onemocnění se za tu dobu reálně snížil.

Původem řecký výzkumník Panagiotis Alexiou ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně získal prestižní grant EMBO. Pomůže k vybudování laboratoře propojující biomedicínu a umělou inteligenci. Výše grantu činí 50 tisíc eur (1,26 milionu korun), oznámila mluvčí institutu Ester Jarour.

Do roku 2025 vědci chtějí popsat všech 22 500 myších genů, v současnosti jich znají 7 tisíc. Myši mají většinu genů společných s lidmi a díky jejich výzkumu dokázali vědci odhalit například gen zodpovědný za degeneraci sítnice nebo mechanismus způsobující vývoj zubní skloviny. Řekl to Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku (CCP), které je součástí centra BIOCEV ve Vestci.