Čeští vědci vyvinuli látku na zvýšení imunity. Tablety užívalo 40 tisíc lidí, nemocnost se snížila

Dva ústavy Akademie věd, dvě fakulty Univerzity Karlovy a komerční sféra se spojily ve výzkumu a vývoji nového imunomodulátoru neboli látky na posílení imunitního systému. Nové preparáty užívalo v rámci preventivního programu dva roky téměř 40 tisíc zaměstnanců Škody Auto. Výskyt respiračních onemocnění se za tu dobu reálně snížil.

Do praxe se podařilo zavést dva nové přípravky: doplněk stravy, který působí v době akutní fáze infekce přímo v nosohltanu, a preparát na dlouhodobé posilování imunity. Oba přípravky obsahují unikátní, za speciálních podmínek kultivovaný, mezinárodně patentovaný biotechnologický kmen Monascus purpureus NEXARS a také bakterie, které by v živém stavu vyvolávaly nemoc.

„V tomto případě jsou však šetrně zahubené a stimulují sliznice a imunitní systém v místě vstupu infekce,“ říká ředitel výzkumného centra BIOCEV ve Vestci Pavel Martásek.

Nový přípravek byl testován na buňkách imunitního systému z lidské krve. „Zjišťovali jsme, zda a jak rychle dojde k aktivaci obranyschopnosti. Již během 24 hodin došlo k výrazné aktivaci buněk imunitního systému, což je předpokladem pro rychlou reakci nutnou pro akutní podání,“ doplňuje ředitel výzkumného a vývojového centra české biotechnologické společnosti Nexars Róbert Hromádka.

Praxe potvrdila účinnost

Preparát pro akutní i dlouhodobé podávání se užívá ve formě tablet, které se volně rozpustí v ústech.

Výsledkem preventivního programu je nejenom úspora vyčíslená na 50 milionů korun, které se ušetřily na dávkách v nemoci, ale i zlepšení zdraví pracovníků a kvality jejich života. „Tento program jsme vyhodnotili jako efektivní, a proto v něm pokračujeme,“ dodává Jiří Prokop ze Škody.

Z výzkumného centra BIOCEV se na vývoji nového přípravku podílela 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Mikrobiologický ústav AV ČR a Ústav makromolekulární chemie AV ČR. Projekt podpořený ministerstvem průmyslu a obchodu byl oceněn čestným uznáním soutěže Cena inovace roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 8 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 13 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 15 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 17 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...