Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Přibližně 71 až 95 milionů obyvatel Spojených států může být závislých na zásobování pitnou vodou z podzemních zdrojů znečištěných chemikáliemi známými jako PFAS, popsali vědci Americké geologické služby. Ukazuje to na míru problému, který věčné chemikálie představují pro lidské zdraví. Jejich výskyt ve vodě zkoumali i čeští vědci.

Rusko a Čína posilují strategické partnerství. Jejich představitelé Vladimir Putin a Si Ťin-pching odsoudili chování Spojených států amerických a slíbili si nadále prohlubovat obranné a vojenské vztahy. Peking se pro Moskvu, která čelí sankcím kvůli agresi na Ukrajině, stal klíčovým spojencem. Moskva pro Peking zase zdrojem levných surovin.

Stav českých lesů se loni v meziročním srovnání mírně zlepšil. Z dlouhodobého hlediska se ale jejich kondice zhoršuje. Lesy totiž stárnou, pětina z nich je víc než sto let stará. Kvůli tomu se pak snižuje vitalita i odolnost porostu. Navíc úplně ještě neskončila ani kůrovcová kalamita.

Paleontologové v okolí Valče na Karlovarsku objevili čelist dosud neznámého zvířete z období raných třetihor. Unikátní nález je nejstarším dokladem kočkotvárných šelem v Evropě. Levou spodní čelist při geologickém průzkumu objevil paleontolog Národního muzea Boris Ekrt s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy už v roce 2017, ale až pozdější rozsáhlé zkoumání ukázalo, že jde o dosud nepopsaný druh šelmy. Od června se s nálezem budou moci seznámit návštěvníci v přírodovědné expozici Národního muzea Okna do pravěku.

Dva čeští vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali prestižní evropské granty. Z této finanční podpory ve výši desítek milionů korun mohou vybudovat své týmy a ještě tak zlepšit výzkum, který provádějí.

Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Část vědecké obce chce upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Někteří odborníci chtějí dokonce názvy vycházející ze jmen reálných lidí zrušit úplně, napsal list The Guardian. Současné taxonomické předpisy takové změny neumožňují.

Slovensko opět řeší výskyt medvědů a jejich nebezpečnost pro veřejnost. Tlak vzrostl poté, co šelmy v krátkém sledu zaútočily na různých místech. Většina stran v parlamentu mluví o přemnožení a žádá řízený odstřel. Podle části expertů to ale problém nevyřeší. Mluví o zneužívání tématu před volbami.

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do tuzemska stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.

Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o 16,7 tisíce na 10,533 milionu lidí. Vliv na to měla jen migrace. Přistěhovalo se 57 tisíc lidí, naopak vystěhovalo se jich dvacet tisíc. V zemi se loni po sedmnácti letech narodilo méně než sto tisíc dětí. Bylo jich 99 834, nejméně od roku 2004. Meziročně je to pokles o dvanáct tisíc narozených. Zemřelo 120 200 lidí, meziročně o 19 700 méně, uvedl Český statistický úřad.

Vědci vyvinuli látku proti smrtícímu cizopasníkovi, který napadá lidský mozek a v 97 procentech případů člověka usmrtí. Odborníci látku úspěšně otestovali na myších. Výzkum provedl mezinárodní tým parazitologů a chemiků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru Biocev. Vědci zároveň objevili potenciálně průlomové látky, které by mohly být použity k léčbě malárie či spavé nemoci.

Zemětřesení, které začátkem února zasáhlo s magnitudou 7,8 část Turecka a Sýrie, bylo nejsilnější za stovky let. Extrémně ničivé bylo zčásti i kvůli nestabilnímu podloží. To se podle geologů může při silném zemětřesení chovat jako kapalina, kdy budovy ztrácí oporu a propadají se. Přesně to se na turecko-syrském pomezí odehrálo jak 6. února, tak i 20. února při nových, slabších otřesech.

Kolik stojí organismus vyrábět spermie a jak se mění jejich kvalita v průběhu života? Dříve se předpokládalo, že produkce spermií je oproti samičím investicím do vajíček dost nenáročná. V poslední době se ale začalo spekulovat, že náklady spojené s investicemi do spermií mohou být mnohem větší, vědcům ovšem chyběly důkazy. Díky českému výzkumu se to změnilo.

Přírodovědci v současné době stále častěji přicházejí s tím, že za mnoha procesy v živém světě stojí nečekaní hráči: prvoci. Teď to potvrdila studie publikovaná týmem českých vědců. Podle ní hraje klíčovou roli málo známá skupina prvoků, jimž se říká diplonema.

Na Zemi hrozí vyhynutí víc než čtyřiceti tisícům druhů, tedy skoro třetině všech, které odborníci dlouhodobě sledují. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zveřejnil aktualizovaný seznam ohrožených druhů – takzvaný červený seznam. Organizace jej vytváří už od roku 1964.

Jižní Korea zažívá mimořádnou demografickou krizi. Lidé tam čím dál méně vstupují do manželství, a především se v zemi rodí stále méně dětí. Počet novorozenců se za posledních pětadvacet let snížil o dvě třetiny. Na jednu korejskou ženu podle statistik připadá 0,8 nově narozeného dítěte. To je vůbec nejnižší hodnota na celém světě.

Znovuotevření hranic po covidových restrikcích má i odvrácenou stránku – opět kvete pašování vzácných rostlin a živočichů pod ochranou úmluvy CITES. Jen na pražském letišti zaznamenali celníci do konce srpna 59 případů, což je stejně jako za celý loňský rok.

Protein lidského vajíčka, který má důležitou roli při oplodnění, objevil tým s českým vedením. Vyvinul i buněčné kultury pro „výrobu“ proteinů vajíčka. Poznatky by v budoucnu mohly pomoci v diagnostice i léčbě neplodnosti.

Západokarpatská populace medvěda hnědého má kolem tisícovky jedinců a v poslední dekádě se moc nezměnila. Medvědi na Slovensku tak zřejmě nejsou přemnoženi. Vyplývá to ze sčítání, na kterém spolupracoval česko-slovenský tým. Michal Andrle z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) o jeho výsledcích informoval v tiskové zprávě. Střety medvěda s člověkem nejsou na Slovensku ojedinělé a slovenští lesníci požadují regulaci medvědů, které označují za přemnožené. Téma ožilo na Slovensku poté, co loni v červnu došlo k prvnímu případu úmrtí člověka po útoku medvědem v novodobých dějinách země.

Jedna z obětí nedělního sesuvu ledovce v italských Alpách je z Česka, napsaly deník Il Messaggero a agentura AGI. Podle šéfa Tridentské provincie Maurizia Fugattiho je obětí celkem sedm. Osmá oběť, o které hovořila média, je v kritickém stavu, ale stále žije, uvedla veřejnoprávní televize RAI. Záchranáři už našli čtyři pohřešované, není ale jasné, jaké jsou národnosti. České ministerstvo zahraničí zatím informace italských médií o českých obětech či pohřešovaných nepotvrdilo.

Lymskou boreliózou už trpí nebo trpělo víc než 14 procent světové populace. Ukázala to rozsáhlá studie protilátek, která probíhala v celém světě. Vůbec nejohroženější jsou lidé ve střední a západní Evropě, zejména některé věkové a sociální skupiny.

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o malé druhy pěvců s pestře zbarveným peřím. Vyplývá to z výzkumu, na kterém spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výsledky studie vyšly v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

Mezinárodní tým vědců pátral v jihovýchodní Austrálii po tom, jak se změnilo složení vegetace po příchodu kolonistů a čím se liší současné požáry od těch, které dříve cíleně zakládali domorodí obyvatelé. Jedním z autorů nové studie v časopise Frontiers in Ecology and the Environment je i Petr Kuneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Češi opouštějí velká města. Trend se nezastavil ani v posledních dvou letech, kdy dopady pandemie o něco ztížily stavění domů. Obzvlášť radnice v méně atraktivních lokalitách kvůli tomu musí řešit i nezvyklé problémy.