Hmyzem roku je světluška. Ohrožuje ji světelný smog

Hmyzem roku 2025 vyhlásila Česká společnost entomologická světlušky. Chce tak upozornit nejen na tuto rozmanitou a specifickou skupinu brouků, ale i na světelné znečištění, které ji ohrožuje. Světluškám totiž to, že díky bioluminiscenci září, slouží třeba ke komunikaci při páření. A silné umělé osvětlení v krajině jim to kazí.

„Světlušky známe jako symbol letních večerů a mnozí je mají spojené s dětstvím i pohádkami. Ve skutečnosti však většina lidí vůbec netuší, jak tyto brouky skutečně poznat – a že v České republice žijí tři různé druhy, z nichž každý má jiný životní styl,“ uvedl Michal Andrle z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Nejrozšířenější v Česku je podle entomologů světluška menší. Samci tohoto druhu svítí i za letu, samičky jsou žluté a svítí z několika bodů na zadečku a larvy podobající se trilobitům svítí také, a to z několika bodů na zádech.

Světlušky v noci
Zdroj: Reuters/Cristobal Saavedra Escobar TPX

Největším českým zástupcem tohoto rodu je světluška větší, samičky jsou dlouhé až dva centimetry. Samci tohoto druhu světélkují jen v sebeobraně, ne za letu. Samičky a larvy svítí z několika bodů na spodní straně zadečku. Třetí česká světluška, zvaná krátkokřídlá, je jediným denním druhem ze zmíněných tří. Za normálních okolností tak lidé její světélkování neuvidí.

Ke svícení světlušky používají speciální orgány nazývané lucerničky. V nich reakcí proteinu luciferinu s enzymem luciferázou vzniká studené světlo, podobně jako ve svítících tyčinkách, které si mohou lidé koupit. Dospělé světlušky je možné v tuzemsku pozorovat asi od poloviny června do konce července. Samci světlušky menší začínají svítit asi půl hodiny po západu slunce a největší aktivita trvá přibližně jednu hodinu.

Hrozba pro celé populace

Kvůli tomu, že světlušky používají světélkování pro komunikaci při páření, je pro tyto brouky vážným ekologickým problémem světelné znečištění. Tímto termínem se označuje zasahování umělého osvětlení například do života volně žijících živočichů. Osvětlení místa výskytu světlušek může podle entomologů zlikvidovat celou populaci těchto brouků.

Letošní ročník Hmyzu roku doprovází občanská iniciativa Česko hledá světlušky. Může se do ní zapojit kdokoli. Stačí v přírodě vyfotit světlušku a sdílet pozorování na Facebooku nebo v aplikaci iNaturalist. Cílem je získat aktuální data o výskytu těchto ohrožených brouků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...