Hmyzem roku je světluška. Ohrožuje ji světelný smog

Hmyzem roku 2025 vyhlásila Česká společnost entomologická světlušky. Chce tak upozornit nejen na tuto rozmanitou a specifickou skupinu brouků, ale i na světelné znečištění, které ji ohrožuje. Světluškám totiž to, že díky bioluminiscenci září, slouží třeba ke komunikaci při páření. A silné umělé osvětlení v krajině jim to kazí.

„Světlušky známe jako symbol letních večerů a mnozí je mají spojené s dětstvím i pohádkami. Ve skutečnosti však většina lidí vůbec netuší, jak tyto brouky skutečně poznat – a že v České republice žijí tři různé druhy, z nichž každý má jiný životní styl,“ uvedl Michal Andrle z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Nejrozšířenější v Česku je podle entomologů světluška menší. Samci tohoto druhu svítí i za letu, samičky jsou žluté a svítí z několika bodů na zadečku a larvy podobající se trilobitům svítí také, a to z několika bodů na zádech.

Světlušky v noci
Zdroj: Reuters/Cristobal Saavedra Escobar TPX

Největším českým zástupcem tohoto rodu je světluška větší, samičky jsou dlouhé až dva centimetry. Samci tohoto druhu světélkují jen v sebeobraně, ne za letu. Samičky a larvy svítí z několika bodů na spodní straně zadečku. Třetí česká světluška, zvaná krátkokřídlá, je jediným denním druhem ze zmíněných tří. Za normálních okolností tak lidé její světélkování neuvidí.

Ke svícení světlušky používají speciální orgány nazývané lucerničky. V nich reakcí proteinu luciferinu s enzymem luciferázou vzniká studené světlo, podobně jako ve svítících tyčinkách, které si mohou lidé koupit. Dospělé světlušky je možné v tuzemsku pozorovat asi od poloviny června do konce července. Samci světlušky menší začínají svítit asi půl hodiny po západu slunce a největší aktivita trvá přibližně jednu hodinu.

Hrozba pro celé populace

Kvůli tomu, že světlušky používají světélkování pro komunikaci při páření, je pro tyto brouky vážným ekologickým problémem světelné znečištění. Tímto termínem se označuje zasahování umělého osvětlení například do života volně žijících živočichů. Osvětlení místa výskytu světlušek může podle entomologů zlikvidovat celou populaci těchto brouků.

Letošní ročník Hmyzu roku doprovází občanská iniciativa Česko hledá světlušky. Může se do ní zapojit kdokoli. Stačí v přírodě vyfotit světlušku a sdílet pozorování na Facebooku nebo v aplikaci iNaturalist. Cílem je získat aktuální data o výskytu těchto ohrožených brouků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 16 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 17 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...