Světelné znečištění

Světelné znečištění, nazývané hovorově také jako světelný smog, je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí. Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent. Má přitom negativní vliv na ekosystém, lidské zdraví i ekonomiku.

Na mnoha místech nad Českem byla v noci na středu vidět poměrně výrazná polární záře. Dobrou viditelnost způsobila kombinace sluneční aktivity a dobrých meteorologických podmínek.

Hmyzem roku 2025 vyhlásila Česká společnost entomologická světlušky. Chce tak upozornit nejen na tuto rozmanitou a specifickou skupinu brouků, ale i na světelné znečištění, které ji ohrožuje. Světluškám totiž to, že díky bioluminiscenci září, slouží třeba ke komunikaci při páření. A silné umělé osvětlení v krajině jim to kazí.

Čím více umělého světla mají v noci stromy, tím houževnatější jsou jejich listy. Mohou se stát tak odolnými, že se jimi neprokouše hmyz. A to může mít závažné ekologické důsledky, upozorňují vědci.

Svět by měl zvážit zákaz družicových megakonstelací na nízké oběžné dráze, jako je například Starlink podnikatele Elona Muska. Uvádí to vědci v sérii článků a komentářů publikovaných v odborném časopise Nature Astronomy. Jeden tým odborníků ostatní vědce vyzval, aby se postavili proti světelnému znečištění oblohy stejně, jako se postavili tabákovému nebo ropnému průmyslu.

Ministerstvo životního prostředí chce zakročit proti světelnému znečištění, což si stanovilo za jednu z priorit pro české předsednictví v Radě EU. Za 25 let se zvýšilo světelné znečištění v Evropě o polovinu a zasahuje 99 procent obyvatel, upozornil náměstek ministerstva pro ochranu klimatu Jan Dusík. Podle ředitele Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu Ruskina Hartleyho se z energetického hlediska odhaduje, že se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za deset miliard eur (přibližně 250 miliard korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajině.

Zhasněme alespoň ta světla, která nepotřebujeme, vyzývají čeští astronomové. Obzvlášť během momentálního nouzového stavu a zákazu vycházení je podle nich zbytečné plýtvat energií a rušit zbytečným svícením odpočívající přírodu. Typicky jde o sochy, kostely, zámky anebo i o reklamy a pouliční lampy. Větší tma by navíc pomohla astronomům k lepšímu pozorování oblohy.

Tmy a ticha nejen v Jizerské oblasti tmavé oblohy stále ubývá. Za deset let od vzniku prostoru v Jizerských horách se podle odhadu astronomů světelné podmínky zhoršily zhruba o deset procent. Přírodu ale neruší jen velké světelné zdroje, jako jsou rozrůstající se města či zimní střediska, stále větším problémem jsou v Jizerských horách například i běžkaři nebo houbaři se stále populárnějšími čelovkami.

V českých městech se postupně staví velkokapacitní skleníky. Investoři a pěstitelé slibují celoročně levnou českou zeleninu a přesvědčují o její kvalitě, zdravotní nezávadnosti i o maximální šetrnosti k životnímu prostředí. Obyvatelé řady míst ale proti výstavbě bojují, obávají se například světelného smogu. To neplatí v Kožichovicích na Třebíčsku, kde otevřeli největší skleník v kraji. Pěstovat se v něm budou rajčata pro tuzemský trh.

Ministři životního prostředí Česka a Polska se dohodli na užší spolupráci inspekcí životního prostředí i policistů obou zemí při zásazích proti takzvaným odpadovým mafiím. Ministr Richard Brabec (ANO) to řekl po jednání s polským protějškem Henrykem Kowalczykem. Dohodli se také na tom, že polské ministerstvo životního prostředí bude jednat s firmou Citronex kvůli přílišnému světlu z desetihektarového skleníku u města Bogatynia.

Lidé z Frýdlantska v Libereckém kraji si opět stěžují na záři z polských skleníků. Problém světelného znečištění je nyní tak závažný, že ho budou opět probírat ministři životního prostředí z obou zemí.