„Přeměna noční oblohy, která nemá obdoby.“ Odborníci volají po omezení družicových konstelací typu Starlink

Svět by měl zvážit zákaz družicových megakonstelací na nízké oběžné dráze, jako je například Starlink podnikatele Elona Muska. Uvádí to vědci v sérii článků a komentářů publikovaných v odborném časopise Nature Astronomy. Jeden tým odborníků ostatní vědce vyzval, aby se postavili proti světelnému znečištění oblohy stejně, jako se postavili tabákovému nebo ropnému průmyslu.

„Pokaždé, když se objeví nějaký zdravotní nebo environmentální problém a začne se řešit ve vědeckých publikacích, uvedou viníci do chodu svou ‚zpochybňovací mašinérii‘, aby zastavili, nebo alespoň oddálili přijetí protiopatření a pravidel na ochranu lidského zdraví a životního prostředí,“ píší v komentáři experti pod vedením Fabia Falchiho z italského Institutu pro vědu a technologii světelného znečištění (ISTIL).

Jeho tým vyzývá k přijetí opatření, která by dopady světelného znečistění snížila. „Měl by být stanoven horní limit pro celkový počet družic na nízké oběžné dráze, kde je jejich počet už teď pravděpodobně příliš vysoký,“ uvedl Falchi. V článku experti volají i po zavedení limitů pro umělé osvětlení.

„Jsme svědky dramatické, zásadní a možná  téměř trvalé přeměny noční oblohy, která nemá v historii obdoby,“ píše John Barentine z konzultační firmy Dark Sky Consulting a jeho kolegové v doprovodném odborném článku.

Slepá planetární obrana

Kvůli světelnému znečistění podle nich například bude čím dál tím horší pozorovat nejbližší okolí naší planety.„Příkladem se znatelnými a potenciálně závažnými společenskými důsledky je detekce objektů blízko naší planety, které představují vysoké riziko srážky,“ píší odborníci. 

Kromě toho tým upozorňuje, že horší viditelnost může znamenat finanční problémy pro výzkumná zařízení, která budou déle a obtížněji sbírat data.

Satelity také mohou znehodnotit astronomické snímky a existují obavy z jejich dopadu na biologické systémy. V neposlední řadě světelné znečištění znemožňuje běžné pozorování noční oblohy. „Existuje i možnost, že široká veřejnost přijde o přirozený pohled na dokonalou hvězdnou oblohu, a to po celé Zemi,“ dodal Falchi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 6 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 11 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 12 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 12 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...