„Přeměna noční oblohy, která nemá obdoby.“ Odborníci volají po omezení družicových konstelací typu Starlink

Svět by měl zvážit zákaz družicových megakonstelací na nízké oběžné dráze, jako je například Starlink podnikatele Elona Muska. Uvádí to vědci v sérii článků a komentářů publikovaných v odborném časopise Nature Astronomy. Jeden tým odborníků ostatní vědce vyzval, aby se postavili proti světelnému znečištění oblohy stejně, jako se postavili tabákovému nebo ropnému průmyslu.

„Pokaždé, když se objeví nějaký zdravotní nebo environmentální problém a začne se řešit ve vědeckých publikacích, uvedou viníci do chodu svou ‚zpochybňovací mašinérii‘, aby zastavili, nebo alespoň oddálili přijetí protiopatření a pravidel na ochranu lidského zdraví a životního prostředí,“ píší v komentáři experti pod vedením Fabia Falchiho z italského Institutu pro vědu a technologii světelného znečištění (ISTIL).

Jeho tým vyzývá k přijetí opatření, která by dopady světelného znečistění snížila. „Měl by být stanoven horní limit pro celkový počet družic na nízké oběžné dráze, kde je jejich počet už teď pravděpodobně příliš vysoký,“ uvedl Falchi. V článku experti volají i po zavedení limitů pro umělé osvětlení.

„Jsme svědky dramatické, zásadní a možná  téměř trvalé přeměny noční oblohy, která nemá v historii obdoby,“ píše John Barentine z konzultační firmy Dark Sky Consulting a jeho kolegové v doprovodném odborném článku.

Slepá planetární obrana

Kvůli světelnému znečistění podle nich například bude čím dál tím horší pozorovat nejbližší okolí naší planety.„Příkladem se znatelnými a potenciálně závažnými společenskými důsledky je detekce objektů blízko naší planety, které představují vysoké riziko srážky,“ píší odborníci. 

Kromě toho tým upozorňuje, že horší viditelnost může znamenat finanční problémy pro výzkumná zařízení, která budou déle a obtížněji sbírat data.

Satelity také mohou znehodnotit astronomické snímky a existují obavy z jejich dopadu na biologické systémy. V neposlední řadě světelné znečištění znemožňuje běžné pozorování noční oblohy. „Existuje i možnost, že široká veřejnost přijde o přirozený pohled na dokonalou hvězdnou oblohu, a to po celé Zemi,“ dodal Falchi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.