„Přeměna noční oblohy, která nemá obdoby.“ Odborníci volají po omezení družicových konstelací typu Starlink

Svět by měl zvážit zákaz družicových megakonstelací na nízké oběžné dráze, jako je například Starlink podnikatele Elona Muska. Uvádí to vědci v sérii článků a komentářů publikovaných v odborném časopise Nature Astronomy. Jeden tým odborníků ostatní vědce vyzval, aby se postavili proti světelnému znečištění oblohy stejně, jako se postavili tabákovému nebo ropnému průmyslu.

„Pokaždé, když se objeví nějaký zdravotní nebo environmentální problém a začne se řešit ve vědeckých publikacích, uvedou viníci do chodu svou ‚zpochybňovací mašinérii‘, aby zastavili, nebo alespoň oddálili přijetí protiopatření a pravidel na ochranu lidského zdraví a životního prostředí,“ píší v komentáři experti pod vedením Fabia Falchiho z italského Institutu pro vědu a technologii světelného znečištění (ISTIL).

Jeho tým vyzývá k přijetí opatření, která by dopady světelného znečistění snížila. „Měl by být stanoven horní limit pro celkový počet družic na nízké oběžné dráze, kde je jejich počet už teď pravděpodobně příliš vysoký,“ uvedl Falchi. V článku experti volají i po zavedení limitů pro umělé osvětlení.

„Jsme svědky dramatické, zásadní a možná  téměř trvalé přeměny noční oblohy, která nemá v historii obdoby,“ píše John Barentine z konzultační firmy Dark Sky Consulting a jeho kolegové v doprovodném odborném článku.

Slepá planetární obrana

Kvůli světelnému znečistění podle nich například bude čím dál tím horší pozorovat nejbližší okolí naší planety.„Příkladem se znatelnými a potenciálně závažnými společenskými důsledky je detekce objektů blízko naší planety, které představují vysoké riziko srážky,“ píší odborníci. 

Kromě toho tým upozorňuje, že horší viditelnost může znamenat finanční problémy pro výzkumná zařízení, která budou déle a obtížněji sbírat data.

Satelity také mohou znehodnotit astronomické snímky a existují obavy z jejich dopadu na biologické systémy. V neposlední řadě světelné znečištění znemožňuje běžné pozorování noční oblohy. „Existuje i možnost, že široká veřejnost přijde o přirozený pohled na dokonalou hvězdnou oblohu, a to po celé Zemi,“ dodal Falchi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled