Dr. Elon a pan Musk. Dvě tváře muže, který chce změnit svět

Elon Musk plní titulní stránky novin, jeho technologie mění svět a vývoj jeho akcií sledují i lidé, kteří se jinak o burzu vůbec nezajímají. Stal se dokonce i vzorem pro podobu některých superhrdinů. Řada jeho projektů už život lidí změnila, jeho plány jsou ale mnohem ambicióznější.

Dosavadním vrcholem Muskovy kariéry by měla být cesta jeho kosmické lodi Crew Dragon s lidskou posádkou k Mezinárodní kosmické stanici. Spojené státy by se díky tomu po dlouhých letech měly stát v dopravě lidí do vesmíru nezávislými na Rusku. Vděk i finanční odměna za tento triumf budou směřovat právě k Muskovi.

Elon Musk vypadá, jako by měl schopnost být na více místech současně. Je generálním ředitelem superúspěšných společností SpaceX a Tesla, zakladatelem firmy The Boring Company, spoluzakladatelem společností OpenAI a Neuralink i autorem řady ambiciózních a mnohdy kontroverzních myšlenek. Například by rád, aby lidstvo co nejdříve kolonizovalo Mars, ideálně s použitím atomových zbraní.

A ve volných chvílích se rád mihne v nějakém filmu – od komediálního akčního Machette zabíjí přes mysteriózní sci-fi Transcendence až po Iron Mana II, kde se setkal s fiktivním miliardářem Tony Starkem, ke kterému je Musk často přirovnáván. A to ani nemluvě o seriálech: objevil se už třeba v Teorii velkého třesku, Simpsonových i Městečku South Park.

Šéf Tesly Elon Musk
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Život ale pro Muska nebyl vždy jen švédským stolem, ze kterého si může nabídnout, co jen chce. Jeho příběh začal jako story šikanovaného studenta, který se jen těžko smiřuje s životem v novém státě, kam se musel po rozvodu rodičů přestěhovat. A cesta k úspěchu byla víc než složitá.

Cesta do Ameriky

Elon Musk se narodil 28. července roku 1971 v jihoafrické Pretorii. Velkou část schopností podědil po svých rodičích: technické nadání získal od otce, který byl inženýrem, pilotem a námořníkem. Mediální talent a charisma mu zase dala do vínku jeho matka, která se živila jako expertka na výživu a příležitostná modelka – dlouhá léta byla například tváří oblíbených ovesných vloček a dostala se dokonce na obálku časopisu Time. Modelingu se věnovala ještě v roce 2017, když jí bylo 69 let.

Vztah vynálezce a modelky ale příliš nefungoval; roku 1979 se rozvedli. Oba jejich synové, tehdy devítiletý Elon a jeho mladší bratr Kimbal, se tehdy rozhodli, že zůstanou s otcem, sestra Tosca ale matku neopustila. Dva roky s ním žili na předměstí Pretorie a po letech v rozhovoru s časopisem Rolling Stone Musk přiznal, že vztah s otcem byl zřejmě složitější, než si tehdy připouštěl. „Nebyl to dobrý nápad,“ uvedl a označil svého otce za „strašného člověka“.

Musk se v té době začat zabýval počítači, právě na začátku 80. let se totiž levné domácí computery poprvé dostávaly mezi lidi. Naučil se sám programovat na svém vlastním počítači Commodore, v roce 1983 ve věku pouhých dvanácti let prodal počítačovému časopisu svůj první program, videohru Blastar. Dostal za ni 500 dolarů.

Zpětně Muskovi životopisci označují jeho průnik do světa počítačů spíše za únik – na škole se dost trápil a mezi spolužáky jako „nerd“ nebyl vůbec oblíbený. Naopak, stával se často cílem šikany: jednou po takovém útoku, kdy ho „kamarádi“ shodili ze schodů a pak ještě zmlátili, dokonce skončil hospitalizovaný v nemocnici. Není divu, že po maturitě s radostí Jižní Afriku opustil.

Elon Musk
Zdroj: REUTERS
Autor: Mario Anzuoni

S matkou a oběma sourozenci se vydal do Kanady, kde získal vzdělání v oborech fyzika a ekonomika na Královské univerzitě v Ontariu. Studia ale dokončil na Pennsylvánské univerzitě.

Vlk z Pennsylvánie

Už během studií v Pennyslvánii se začal ukazovat nejen Muskův intelekt, ale také jeho podnikatelský a marketingový talent. Společně se svým spolužákem Adeem Ressim si tehdy pronajal desetipokojový dům, který přeměnili v noční klub.

Podnikání a vydělávání peněz ho oslovilo – ale současně mu zabránilo v další akademické kariéře. Doktorát si chtěl udělat na Stanfordově univerzitě, ale vydržel studovat jen pouhé dva dny. Místo hodin nad učebnicemi se vrhl do internetového byznysu, který se tehdy začal bouřlivě rozvíjet. Na Stanford se už jako student nikdy nevrátil.

Společně se svým bratrem Kimbalem spustili společnost Zip2. Na její rozjezd se jim podařilo získat finance od investorů ze Silicon Valley. Nabízeli městské průvodce médiím, jako byly třeba The New York Times nebo Chicago Tribune.

Elon Musk se tehdy ukázal jako stoprocentní workoholik. Žil ve své kanceláři, sprchovat se chodil do místního Křesťanského sdružení mladých mužů (YMCA). Ukázalo se, že tento přístup funguje: bratrům Muskovým se podařilo firmu prodat za 341 milionů dolarů společnosti Compaq. Elon z toho získal 22 milionů dolarů, v přepočtu asi půl miliardy korun.

Místo aby si peněz užíval a odebral se do předčasného důchodu, získané finance okamžitě investoval. Rozjel on-linovou bankovní společnost X.com a v roce 1999 do ní vložil 10 milionů dolarů. Nápad zabral, doba byla této myšlence nakloněná: po roce se X.com sloučil se startupem Confinity, který založil další mladý novinář Peter Thiel. Tímto spojením vznikla společnost PayPal, z níž se rychle stal nejrozšířenější platební systém na internetu.

Peníze tečou na internetu

Elon Musk se stal generálním ředitelem společnosti, ale idylka netrvala dlouho. Velkou rozepři mezi investory vyvolal, když se rozhodl pro přesun firemních serverů z bezplatného Unixu na Microsoft Windows.

Správní rada využila Muskovy cesty do Austrálie a v době jeho nepřítomnosti ho odvolala – novým šéfem PayPalu se stal Peter Thiel. „To je přesně problém s dovolenými,“ vzpomínal Musk později v rozhovoru pro časopis Fortune. Od rozhodování byl sice odstřihnutý, ale nakonec na tom vydělal. Protože byl největším akcionářem PayPalu, vydělal na jeho prodeji firmě eBay roku 2002 závratných 165 milionů dolarů.

Muž velkých snů

Už v té době začal rozvíjet své sny – tehdy vypadaly jako šílené, futuristické a vlastně nesmyslné. Jedním z nich byl plán poslat na Mars myši. Na začátku roku 2002 založil společnost Space Exploration Technologies, která je dnes známá jako SpaceX. Investoval do ní 100 milionů dolarů získaných z prodeje PayPalu.

Hlavním cílem projektu bylo zlevnit cesty do vesmíru, Musk si spočítal, že by šlo ceny letů snížit desetinásobně. Jeden z prvních návrhů na kosmickou loď dostal jméno „Puff the Magic Dragon“ – což byla narážka na oblíbenou píseň, která je ale navíc spojovaná s odkazy na kouření marihuany.

Video Na Měsíc a pak i Mars. Miliardář Elon Musk a jeho vesmírná odysea
video

Na Měsíc a pak i na Mars. Miliardář Elon Musk a jeho vesmírná odysea

Zdroj: Horizont ČT24

Jméno Dragon Muskovým lodím už zůstalo – jmenuje se tak i současný Crew Dragon, který by měl v noci vynést do vesmíru americkou posádku.

Začátky SpaceX byly spojené s výsměchem kritiků i nedůvěrou investorů – v době, kdy Musk její vznik oznamoval, jen málokdo věřil, že uspěje a dopraví do kosmu cokoliv. Musk ale velmi rychle svým odpůrcům i skeptikům dokázal, že má vše dobře spočítané a jeho úvahy jsou realizovatelné. 

Překrásný elektrický svět

Jednou nohou se sice Musk vydal do kosmu, tou druhou ale zůstal stát pevně na Zemi, kde rozvíjí mnoho dalších projektů. Roku 2004 začal investovat do společnosti Tesla vyrábějící elektromobily – tu sice nezaložil, ale vstoupil do ní velmi aktivně a rychle se v ní stal mnohem výraznější osobou než její zakladatel, startupový veterán Martin Eberhard.

Elon Musk se vydal po stopách zakladatelů prvních velkých automobilek, jako byl třeba Ferdinand Porsche, když začal sám aktivně pomáhat navrhovat některé části prvního vozu Tesly, který dostal jméno Roadster. Toto auto se začala prodávat v roce 2006 a rychle se stalo přes svou vysokou cenu hitem, nejprve ve Spojených státech, později po celém světě. V současné době je Musk generálním ředitelem Tesly.

Jako první podnikatel navíc elektromobilitu uchopil v celém kontextu obnovitelných zdrojů. Roku 2006 investoval do společnosti SolarCity, která se věnuje výrobě energie ze slunce, o deset let později ji za 2,6 miliardy dolarů koupil.

Solární panely od SolarCity mají vyrábět elektřinu, elektromobily od Tesly ji zase využívají. A navíc se objevila další příležitost: ukázalo se, že s rozvojem obnovitelných zdrojů stoupá zájem o úložiště energií. Tesla do tohoto byznysu rychle vstoupila a dnes dokáže vyrábět jedna z největších bateriových úložišť na světě – to nejznámější spustila v Austrálii.

Krize nešetří nikoho

Musk se svým podnikáním dokázal přečkat i finanční krizi, která zasáhla svět v roce 2008. Hlavní příčinou byly značné zisky, které si miliardář dokázal ušetřit z minulosti, ale také rozmanitost aktiv, do nichž investoval.

Osobně tak mohl zachránit Teslu, do níž během krize nalil 40 milionů dolarů a dalších 40 milionů jí půjčil. Díky tomu mohl firmu v té době zcela ovládnout.

Přesto dnes považuje rok 2008 za vůbec „nejhorší ve svém životě“. Tesla se propadala do ztráty a SpaceX se potýkal se zpožďujícím se vývojem rakety Falcon 1. V roce 2009 žil Musk hlavně z půjček.

V troskách se ocitl i jeho osobní život: roku 2008 se rozvedl se svou ženou Justine. Brali se v roce 2000, jejich první syn Nevada zemřel ve věku pouhých 10 týdnů na syndrom náhlého úmrtí kojenců. Pak spolu měli ještě dvojčata a trojčata, ale ani to manželství nezachránilo.

Musk se v roce 2010 oženil s herečkou Talulah Rileyovou, o dva roky později se rozvedli a rok nato zase vzali. Vztah byl zřejmě dynamický i později: na konci roku 2014 požádal Musk znovu o rozvod, ale pak žádost stáhl zpět. Naopak žádost o ukončení manželství, kterou vznesla v březnu 2016 Rileyová, už uspěla.

Ale zpět k podnikání: I když rok 2008 začal pro Muska špatně, na jeho konci se začalo objevovat světýlko na konci tunelu, a to rovnou dvě. Společnost SpaceX uzavřela kontrakt s americkou kosmickou agenturou NASA v ceně 1,5 miliardy dolarů a také Tesle se podařilo konečně získat investory.

Samé zlaťáky!

Po roce 2010 se tyto náznaky úspěchů přetavily ve zlato. V červnu 2010 vstoupila Tesla úspěšně na americkou burzu, jako první automobilka od roku 1956, kdy to udělala firma Ford. A začala masivně investovat do projektu autonomního řízení, kdy automobil nepotřebuje řidiče, ale za jízdu je plně zodpovědná jeho umělá inteligence.

Z Muska se stala globální celebrita. Každý start raket společnosti SpaceX sledovala napjatě média celého světa. Do konce roku 2015 jich bylo 24, nejčastěji se zásobami k Mezinárodní vesmírné stanici. Opravdovým přelomem se stal ale až rok 2016, kdy se Muskově firmě podařilo přistání s raketou, což umožnilo opakované starty jednoho stroje a výrazně to zlevnilo dopravu do vesmíru. Od té doby to již SpaceX dělá rutinně.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Musk představil největší vesmírnou loď v historii lidstva

Dalším přelomem pro Muskovo dobývání kosmu byl start těžké rakety Falcon Heavy, která v únoru 2018 vynesla do vesmíru nejen figurínu astronauta, ale také elektromobil Tesla Roadster. SpaceX tím dokázala, že je schopná dopravovat do kosmu těžké náklady, lidskou posádku a ještě tím udělala velkolepou reklamní kampaň sobě i Tesle.

Komentátoři tuto dobu v Muskově kariéře popisovali jako období, kdy na co sáhl, proměnil ve zlato. A přicházel i s nápady směřujícími ještě dál do budoucnosti. Jedním z nich je projekt Hyperloop, tunelová doprava superrychlými vlaky. Založil pro ni firmu The Boring Company, jež by měla přinést revoluci ve vrtání tunelů.

 „Myslím, že je to všelék. Všelék na hroznou nemoc – doprava je jako kyselina pro duši.“

Elon Musk

Člověk a stroj jedno jsou

Zdaleka nejambicióznějším ze všech Muskových projektů je ale Neuralink, který spustil roku 2017. Zatímco jeho ostatní firmy mají měnit způsob, jakým lidé žijí, Neuralink si vzal za cíl změnit přímo samotného člověka a jeho podstatu.

Musk se totiž dlouhodobě obává umělých inteligencí, a to přesto (nebo možná právě proto), že je v Tesle masivně využívá pro autonomní řízení. Založil dokonce neziskovou organizaci OpenAI, která se má etice umělých inteligencí věnovat. Dospěl k tomu, že strojové inteligence se vyvíjejí tak rychle, že člověka už brzy překonají – a jedinou cestou, jak tomu zabránit, je změna lidí.

Přesně to je cílem Neuralinku: integrace člověka a stroje tím, že člověk by pomocí implantátu nebo podobného zařízení mohl myšlenkami přímo ovládat elektroniku.

Milovník kontroverzí

Musk na sebe přitahuje pozornost rád i v současnosti. Řada jeho kroků je víc než kontroverzních. Například roce 2017 byl krátce v poradním sboru nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, odešel ale po odstoupení USA od pařížské dohody o klimatu.

Kvůli některým výrokům o Tesle se dostal i před soud. Musk se totiž v rámci dohody o urovnání žaloby zavázal, že nebude na Twitteru zveřejňovat informace s možným dopadem na akciový trh, pokud nejprve nedostane souhlas hlavního právníka Tesly. Několikrát to porušil. Kritiku také vyvolalo obnovení produkce Tesly v kalifornské továrně, a to v rozporu s nařízením místních úřadů, které se snaží bojovat proti šíření koronaviru.

Tento měsíc zase oznámil na Twitteru, že jeho partnerka, zpěvačka Grimes, porodila syna. „X AE A-12 Musk,“ odpověděl na dotaz, jak se chlapec jmenuje.