Počítač

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí za Jižní Koreou, mezi státy Evropské unie (EU) dosáhli nejlepšího výsledku. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil v úterý ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromažďování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.

Narodila se s nezhoubným nádorem v krční páteři a hýbe jen hlavou, přesto se rozhodla pomáhat ostatním. Dita Horochovská společně s kolegou Lukášem Srbou založili spolek „Silou hlasu“, v němž učí, jak ovládat počítač pouhým hlasem. Horochovská si od prezidenta Petra Pavla převzala Medaili Za zásluhy. V Událostech, komentářích uvedla, že obdržet takové ocenění je naprosto nepopsatelný pocit.

Problémy s viděním na dálku má čím dál více lidí. Významně se zvyšuje hlavně počet dětí s krátkozrakostí. V mladším věku přitom lze této vadě předcházet nebo alespoň zpomalit její rozvoj. Za ten podle odborníků mohou mimo jiné moderní technologie. Sledování telefonů nebo obrazovek počítačů totiž v mladším věku způsobuje nezdravý růst oka a právě ten pak zhoršuje zrak.

V Domově svatého Josefa v Žirči u Dvora Králové nad Labem otevřeli nové chytré byty, které jsou určené pro pacienty s roztroušenou sklerózou. Jedná se o první takové zařízení v Česku. Lidé, kteří jsou už v pokročilém stadiu nemoci, často nezvládají ani základní a jednoduché úkony, jako je například rozsvícení světla. Právě díky technologiím mohou být lidé s roztroušenou sklerózou v těchto bytech alespoň částečně samostatní.

První pacient, kterému společnost Neuralink implantovala mozkový čip, nyní dokáže svými myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce. V noci na úterý to oznámil zakladatel projektu Elon Musk. Podle něj se zdá, že se první účastník klinické studie po zavedení čipu do mozku zcela zotavil.

V Česku se objevují nové formy kyberkriminality. Podvodníci se například vydávají za falešné bankéře a oběť vystraší tím, že si na ni někdo chce vzít úvěr. Nakonec se jim podaří člověka přesvědčit, aby peníze vybral a vložil na údajně bezpečný účet, který má ale pod kontrolou daný útočník. Další ze způsobů je, že se na jednu oběť nabalí hned několik na sobě nezávislých podvodníků, kteří se ji snaží obrat znovu a znovu pod dalšími legendami. U jedné takové situace natáčela i Jana Neumannová a Ondřej Golis ze štábu Reportérů ČT. Zachytili, jak útočník svou oběť přemlouvá ke sdělení citlivých bankovních údajů.

O statisíce nebo i miliony korun přicházejí oběti kyberzločinu. Nejčastěji se hovoří o těch, kdo sami – byť nechtěně – podvodníkům své peníze poslali nebo jim dali přístup ke svému účtu. Ale přinejmenším do svého soukromí dává nevědomky nahlédnout nespočet dalších. O způsob, jak kyberzločin funguje, se zajímali Reportéři ČT Jana Neumannová a Ondřej Golis. Na internetu našli k dispozici i své údaje.

Evropská komise (EK) vyměřila americkému výrobci čipů Intel pokutu 376,36 milionu eur (9,2 miliardy korun). Jde o nově vyměřenou pokutu, protože tu původní, z roku 2009 a v rekordní výši 1,06 miliardy eur, loni částečně anuloval Tribunál Soudního dvora Evropské unie.

Zjistit, jestli je prošlé mléko, správně nastavená pračka nebo barevně spárované ponožky, je pro zdravého člověka triviální záležitost. Ne však pro nevidomé. A pomoc nemusí být vždy na blízku. Dán Hans Jorgen Wiberg, sám se zrakovým postižením, proto vytvořil s týmem kolegů speciální aplikaci Be My Eyes, která pomocí chytrých telefonů spojí nevidomé s dobrovolníky – operátory. Ti jim pak mohou pomoci při nákupech nebo v domácnosti.

Policie v Karlovarském kraji obvinila v souvislosti s podvody s vydáváním řidičských průkazů dalších dvanáct lidí. Podle ní se dopouštěli trestného činu podplácení, za což jim hrozí až šestileté vězení. Pět osob včetně zkušebního komisaře kriminalisté stíhají už od loňského října, ČT to řekl policejní mluvčí Jakub Kopřiva.

Moderní svět využívá stále více výpočetní techniku, a ta zase vyžaduje pořád víc energie. Datová centra se podílejí na celkové globální spotřebě elektřiny asi z jednoho až dvou procent a generativní umělá inteligence (AI), tedy technologie, která je základem inteligentních chatbotů, jako je ChatGPT, tuto již tak vysokou náročnost zřejmě ještě zvýší.

Ve věku 94 let zemřel v pátek Gordon Moore, spoluzakladatel společnosti Intel a průkopník polovodičového průmyslu, jehož Mooreův zákon předpověděl neustálý nárůst výpočetního výkonu obvodů v elektronice na celá desetiletí. O úmrtí informovala firma Intel a Mooreova rodinná dobročinná nadace.

Lidské úspěchy proti umělým inteligencím jsou stále výjimečnější. O to zajímavější je, že tentokrát se to povedlo ve hře, kterou experti považovali za doménu strojů.

Národní superpočítačové centrum ostravské Vysoké školy báňské – Technické univerzity (VŠB-TUO) kvůli úspoře energií snížilo výkon superpočítačů. Za elektřinu tam platí desítky milionů korun ročně. Energiemi šetří celá univerzita. Dlouhodobě buduje i udržitelné zdroje.

Dvě plošinky, mezi nimi létající kostička a souboj o to, kdo komu vstřelí víc branek. Tak vypadal Pong, první komerčně prodávaná videohra na světě. Firma Atari ji vydala před padesáti lety a položila základ nejprve zábavy pro pár nadšenců a později celého průmyslu, který v současnosti vydělává přes 200 miliard dolarů ročně a stále roste.

Roku 1982 ukousl Ozzy Osbourne hlavičku netopýrovi, ABBA vydala svůj poslední singl Under Attack a v Československu se v čele hitparád projížděl Poslední kovboj Michala Tučného. Na druhé straně planety, v nenápadném americkém městě Knoxville, se ale mezitím psaly dějiny.

Do války na Ukrajině se v řadách ukrajinské armády zapojily už tři tisíce lidí, kteří bojiště znají jen přes monitory svých počítačů. Každý den spouští kybernetické útoky proti ruským cílům. Koordinovaně, podle zadání kybernetického oddělení ozbrojených sil v Kyjevě. Jsou členy hackerské armády.

Lidé v Česku se potýkají s novou vlnou internetových podvodů. Přicházejí při ní i o statisíce korun. Pachatelé je nasměrují na falešné stránky, které se tváří jako inzertní portály nebo weby přepravců. Některé oběti jim také umožní vzdálený přístup do svého počítače.

Med by se mohl stát řešením pro vývoj ekologicky šetrných komponent pro nové počítače navržené tak, aby napodobovaly přirozené neurony a synapse v lidském mozku. První prototypy přesně tohle dokázaly, ukazuje americká studie.

Hackeři napojení na ruské zpravodajské služby FSB a GRU se úspěšně nabourali do IT systému maďarského ministerstva zahraničí a dostali se k vnitřní komunikaci zahrnující i citlivé dokumenty NATO či EU. Píše o tom maďarský investigativní web Direkt36. Podle něj vláda útok odhalila až po několika letech. Ani poté však pracovníky ministerstva nevarovala, ani o napadení neinformovala západní spojence či veřejnost. Na hrozbu své zahraniční kolegy upozornila jen maďarská kontrarozvědka.

Vysoké tarify, chybějící infrastruktura a spory o to, zda univerzity potřebují být on-line, doprovázely v devadesátých letech počátky internetu v Československu a posléze i v samostatném Česku. Že lidé upřednostňovali Seznam před Googlem, byl podobný zázrak, jako že dali přednost Kofole před Coca Colou, míní spisovatel a zakladatel prvního českého ryze internetového deníku a Neviditelný pes Ondřej Neff. Odborníci ale i dnes upozorňují na drahá data.

Vědci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (VUT) v Brně vyvinuli inteligentní systém plašení špačků, který pomáhá vinařům zabránit škodám působeným nálety těchto ptáků. Vedoucí projektu Eliška Vlachová Hutová uvedla, že o systém má zájem komerční firma, která jej plánuje vyrábět a prodávat.

Policisté ve čtvrtek zasahovali na radnici v Pardubicích. ČTK to potvrdili mluvčí krajské policie Markéta Janovská a mluvčí města Radim Jelínek. Bližší informace ale zatím uvést nechtěli. Podle informací České televize kriminalisté zabavili na městském odboru dopravy dokumenty a počítače. Škoda má být podle odhadů několik milionů korun.

Pandemie koronaviru se rozmáhá a vzhledem ke karanténám mnohých tříd se ve školách znovu přichylují k on-line výuce. Podle experta a lektora informatiky a manažera pro vzdělávání v STEP IT Academy Jakuba Mazucha si už žáci na tuto formu výuky sice do jisté míry zvykli, komplikací však může být fakt, že jim schází některé triviální dovednosti. Například psaní na klávesnici, práce s myší nebo nepochopení stromové struktury – ta však může být pro práci s daty klíčová.