Počítač strana 2 z 4

S koncem roku podle policistů přibývá internetové kriminality. Varují proto, aby lidé nesdělovali nikomu informace o své platební kartě, nepřeposílali potvrzovací kódy neznámým lidem a neinstalovali software pro vzdálenou správu počítače. Podvodníci lákají lidi například na investici do kryptoměn, vydávají se za cizince toužící po seznámení, bankéře nebo se nabourávají do firemní komunikace.

Okresní soud v Ústí nad Orlicí uložil muži, který napsal rasistický komentář pod článek o tragickém požáru v Bohumíně na Karvinsku, podmíněný trest odnětí svobody na jeden rok s odkladem na tři roky. Přišel také o počítač. České televizi to sdělil mluvčí soudu Jiří Procházka. Obžalovaný byl uznán vinným trestním příkazem. Ten je pravomocný. Třiačtyřicetiletého muže obvinila policie letos v lednu.

Anglický matematik a vynálezce Charles Babbage, který zemřel před 150 lety, 18. října 1871, přišel jako jeden z prvních s nápadem sestrojit programovatelný stroj – počítač. Jím navržený stroj se základními složkami moderních počítačů měl být vyroben z mosazi a železa a poháněn párou.

Podle nové zprávy expertů z univerzit v Amsterdamu a Mnichově vytváří těžba bitcoinů a dalších kryptoměn značné množství elektronického odpadu, který „představuje rostoucí hrozbu pro životní prostředí“, varují autoři.

Britský vynálezce Clive Sinclair, který stál u zrodu kapesní kalkulačky a přispěl k rozšíření osobních počítačů, zemřel ve věku 81 let ve svém londýnském domově po více než desetiletém zápase s rakovinou. Oznámila to média s odvoláním na vynálezcovu rodinu.

Část případu nelegálního sdílení filmů na internetu se vrací ke znojemskému okresnímu soudu. Krajský soud v Brně vyhověl odvolání staršího ze dvou obžalovaných. Mladšímu z mužů ponechal podmínku, zrušil však povinnost nahradit škodu, tedy zhruba 70 milionů korun. ČT to potvrdila mluvčí soudu Klára Belkovová. Okresní soud na začátku roku uložil oběma mužům tříletý trest vězení s podmíněným odkladem. Oba také měli nahradit škodu, která podle znalce dosáhla 156 milionů korun.

Dezinformacím a nepravdivým zprávám na internetu věří nejvíce senioři. Vyplývá to z nového průzkumu o důvěryhodnosti médií. Navíc se ukázalo, že tradičním zdrojům lidé nad 60 let příliš nevěří. Například o covidu čte denně každý desátý senior zprávy, které dostal do e-mailové schránky. Většinou věří spíš přátelům než lékařům. V lepší orientaci pomáhají starším lidem dobrovolníci i sociální pracovníci.

České zdravotnictví na tom není z hlediska kyberbezpečnosti dobře, ale v některých nemocnicích se už situace zlepšila, uvedl v pořadu Interview ČT24 ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka. Mnohem lepší situaci naopak vidí v bankovnictví a v energetice. Vláda v pondělí schválila Akční plán ke strategii kybernetické bezpečnosti.

Lékaři poprvé využili mozkové vlny ochrnutého muže, který nemohl mluvit, a převedli je na slova a věty, které pak promítli na obrazovce počítače. Pacient tak mohl komunikovat se svým okolím čistě díky svému mozku.

U dětí a mladistvých přibývá podle praktických lékařů závislostního chování. V době epidemie covidu-19 zaznamenali praktici především více závislostí na mobilních telefonech, tabletech, internetu a sociálních sítích. Adiktologové z 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1. LF UK a VFN) i proto připravují vzdělávací kurzy pro pediatry a jejich zdravotní sestry, které by jim měly pomoci závislosti rozeznat a zachytit přímo v ordinacích.

Firmy v Česku a dalších zemích začal napadat nový vyděračský program (ransomware) Avaddon. Napadl už více než šedesát větších firem a úřadů. Specializuje se na osobní údaje zákazníků napadené firmy, například údaje o kreditních kartách. Napadené organizaci zašifruje všechny soubory včetně záloh a požaduje do deseti dní výkupné za zpřístupnění, někdy i miliony korun. V tiskové zprávě to uvedla poradenská firma BDO.

Tisíce lidí uvěřily, že podnikatel Jiří Kubíček vymyslel geniální investiční nástroj, který pohádkově a bez námahy zhodnotí jejich peníze. V úhrnu mu svěřili miliardy korun. Slibované zhodnocení v desítkách procent ale nepřišlo. Pět let díky tomu dokázal slušně žít, než zasáhla policie. Kubíčkovi klienti se nyní musí smiřovat s tím, že možná naletěli. Hrozí jim, že svoje peníze už nikdy neuvidí. Natáčeli o tom Reportéři ČT.

Přesně před rokem se kvůli nástupu covidu-19 na rozhodnutí vlády poprvé zavřely základní, střední, vyšší odborné a vysoké školy. Distanční výuka přinesla řadu potíží, ať už technických, protože ne všichni měli doma počítač a internet, nebo taky vzdělávacích, část dětí školu on-line ignoruje. Například v Ostravě je takových žáků podle odhadů několik stovek.

Ministerstvo školství připravilo změnu, jak se bude na školách nově učit informatika. Už nepůjde jen o Word a Excel, které si školy mohou rozložit třeba do jiných předmětů, ale žáci se mají nově naučit pracovat s daty, zvládat algoritmizaci a programování. A změny dozná i počet hodin, které se na tuto oblast zaměří – ty se celkově ztrojnásobí. O co tedy přesně jde, proč vlastně se pravidla mění a jsou na ně vůbec školy připravené?

Americké úřady vyšetřují, zda jedna z účastnic nepokojů v sídle Kongresu ze začátku měsíce neukradla notebook či externí pevný disk předsedkyni Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové a nesnažila se ho prodat ruským tajným službám. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudního podání, které obsahuje vyjádření jednoho z vyšetřovatelů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

Počet telefonátů kvůli kyberšikaně, kyberstalkingu nebo zneužití osobních dat na Linku bezpečí loni vzrostl o desítky procent. Kromě potíží na internetu řešily děti často také rodinné vztahy nebo psychické potíže, které způsobovala mimo jiné i pandemie koronaviru. Podobné problémy často řešili také volající na Linku důvěry Dětského krizového centra. Hlavním tématem byl strach z dopadů pandemie. Obě linky také rozšířily kapacity svých chatů.

Některé děti už přes sto dní nezasedly do školních lavic. Výuka se přesunula do dětských pokojů a na brzký návrat k normálu to zatím nevypadá. On-line výuka je výzvou i pro učitele. Někde i po tři čtvrtě roce pokulhává, rodiče třeba musejí dětem učivo sami vysvětlovat. Několik nespokojených rodičů pro 168 hodin oslovily Kateřina Stibalová a Zuzana Tunová.

Bolavá záda, migrény nebo potíže s ploténkami. Učitelé i studenti teď více vyhledávají služby ambulantních fyzioterapeutů. Podle nich je za tím nevhodné sezení u počítače při domácí výuce. Tam totiž chybí ergonomické židle, prodlužuje se doba strávená před obrazovkou a ubývá pohybu. Alarmující je podle fyzioterapeutů výskyt těchto problémů i u mladších dětí. Potvrzují to jak oslovení fyzioterapeuti, tak jejich unie.

Přestože jsou školy zavřené už takřka měsíc, řada žáků pořád nemá počítač pro distanční výuku. Nejčastěji jde o vícečetné rodiny nebo děti samoživitelů či v pěstounské péči. Stále víc dobrovolníků proto organizuje sbírky notebooků. Ve čtvrtek jednu zásilku vezli na sídliště Chanov.

Člověk v tísni zkoumal podobu a dopady on-line výuky na jaře a závěr zněl, že delší absence prezence ve školách rozevírá nůžky mezi žáky. Ani teď však není leckdy situace jiná, nedá se tak podle výkonného ředitele organizace Šimona Pánka říct, že by se plošně zlepšila. „Pořád jsou i teď školy, které fungují tak, že se překopírované materiály předávají někde v tašce ve vestibulu mezi učiteli a rodiči,“ uvedl v Událostech, komentářích.

Dva týdny on-line výuky museli učitelé na některých základních školách improvizovat. Pokud škola sama neměla dostatečně kvalitní počítačové vybavení, museli učitelé využívat také vlastní techniku. Školám poslala vláda do Olomouckého kraje celkem 80 milionů korun.

Poptávka po webkamerách, noteboocích i klávesnicích rapidně roste. Prodejci zaznamenávají až tisíciprocentní nárůst, zájem připisují distanční výuce a práci z domova. Kvůli vysoké poptávce už elektronika začíná docházet. Podle některých lze zlepšení očekávat až v lednu. Informaci ČT sdělili oslovení prodejci.

Církevní školy nemůžou zajistit dostatečné technické zázemí pro distanční výuku. Od zřizovatele, na rozdíl od státních škol, nedostaly žádný příspěvek na vybavení. Počítače by přitom potřebovali učitelé i žáci. Ředitelé církevních škol proto nakupují počítače a webkamery z vlastních prostředků. Jak sami říkají, potřebovali by jich ale mnohem víc.

Vláda zavádí kvůli epidemii opatření, která se dotýkají i výuky. Web ČT24 zjišťoval u expertů, jaké jsou dosavadní zkušenosti s on-line třídami, nakolik jsou školy lépe připravené na druhou vlnu distanční výuky a také jak lekce nejlépe vést.