Dezinformacím a nepravdivým zprávám na internetu věří nejvíce senioři. Vyplývá to z nového průzkumu o důvěryhodnosti médií. Navíc se ukázalo, že tradičním zdrojům lidé nad 60 let příliš nevěří. Například o covidu čte denně každý desátý senior zprávy, které dostal do e-mailové schránky. Většinou věří spíš přátelům než lékařům. V lepší orientaci pomáhají starším lidem dobrovolníci i sociální pracovníci.
Hoaxům věří podle průzkumu nejvíce senioři. Odborníci jim pomáhají se v informacích orientovat
Události ČT: Hoaxům na internetu nejvíce věří senioři (zdroj: ČT24)
Orientaci v informacích se snaží seniorům usnadnit například olomoucká organizace Maltézská pomoc. Sociální pracovnice Eliška Skácelová probírá se seniory dění ve společnosti i obavy z poplašných zpráv na internetu. „Jsem čerstvá absolventka, měli jsme předmět zaměřený na mediální gramotnost, což je velmi důležité v dnešní době,“ uvedla Skácelová.
Konkrétně sociální pracovnice mluví s klienty například i o očkování proti covidu. „Velmi častá otázka: 'Jak je to doopravdy? Je pravda, že když dostanu injekci, tak umřu?' Člověka to nenapadne, ale prostě senioři jsou důvěřiví,“ podotýká ředitel Maltézské pomoci Jiří Juda.
Podobně se organizace Maltézská pomoc stará zhruba o tisíc lidí nad 80 let věku. K osamělým seniorům dochází ve čtrnácti městech. A právě v posledním roce měli sociální pracovníci nejvíce práce s vysvětlováním. Senioři se v opatřeních i médiích špatně orientovali. „Je třeba je poučit, aby se zbytečně nebáli. Měli jsme řadu klientů, kteří se zoufale báli a nevyšli z bytu,“ dodal Juda.
Hoaxy o vakcíně i respirátorech
Nový průzkum se seniorů dotazoval například na to, jaká jsou rizika a přínosy vakcíny proti covidu. Správně odpovědělo jenom 32 procent dotázaných. Víc než polovina uvedla, že neví. Další tvrzení o údajné škodlivosti respirátorů poznalo správně jako nepravdivé 43 procent seniorů.
Důvěra seniorů v různá tvrzení
„(Senioři) jsou náchylnější věřit hoaxům a článkům z dezinformačních webů. Tyto věci se k nim většinou dostanou sdílením od jejich přátel, případně rodiny. To je pro ně známka toho, že je to ověřené,“ upozornil expert na komunikaci AMI Communications Pavel Novák.
Právě rodině a blízkým věří starší lidé nejvíc. Na druhém místě až lékařům a vědcům. Podle Nováka jim totiž protichůdné názory odborníků nedávaly mnohdy smysl.
Když pomáhají počítačové kurzy
Někteří senioři v době covidu sáhli po počítačovém kurzu, aby se v informacích lépe orientovali. Obecně se dá říct, že starší generace ovládá počítače dobře. „Posílají mi to (hoaxy), zvlášť 'pošli to patnácti lidem', to rovnou mažu,“ přiblížila účastnice kurzu Božena Horáčková.
Organizaci Elpida se osvědčily dlouhodobější kurzy, které bývají složeny hned z několika částí. Lektor Václav Karlík klienty například učí, aby si dávali pozor na podvodné e-maily, nebo si informace ověřovali u více zdrojů. „Většina lidí si ani neuvědomí, že se to učí,“ dodal. V desetihodinovém kurzu dál probírají i digitalizaci, stahování fotografií nebo ovládání tabletů.
Důvěra seniorů v média
Organizace má pravidelně i poradnu, kdy se na ně přímo senior obrátí s nějakým e-mailem či informací, a chce vědět, zda je to pravda, nebo ne.
Na dezinformace i fungování médií se zaměřuje i projekt Médiím na kloub. Odborníci jezdí za seniory po celém Česku a pomáhají jim se v informacích orientovat. „Jak se nenechat zmást, případně jak si dát pozor, když mě někdo chce manipulovat,“ vysvětlil ředitel nadačního fondu Lepší senior Zdeněk Svoboda.
Vzdělávací projekty jsou podle organizace SenSen potřeba. Proto natočila i krátká videa. Upozorňuje v nich třeba na to, s kým se spřátelit na sociálních sítích.