Dezinformace

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.

Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi, upozornil v úterý podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň už je přitom v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.

Účet premiéra Petra Fialy (ODS) na síti X byl napaden, v úterý ráno se na něm objevily falešné příspěvky, sdělila mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Podvržené příspěvky se objevily i na účtu koalice SPOLU. Zmíněné příspěvky lživě informovaly třeba o útoku na české vojáky ruskou armádou nebo odvetách za americká cla. Fiala uvedl, že účty byly napadeny ze zahraničí. Případem se zabývá policie.

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.

Evropská komise (EK) se chystá udělit pokutu v možné výši přes miliardu dolarů (23 miliard korun) sociální síti X vlastněné miliardářem a blízkým spolupracovníkem prezidenta USA Donalda Trumpa Elonem Muskem, píše The New York Times (NYT) s odvoláním na několik nejmenovaných činitelů EU. Finanční sankce má být prvním velkým trestem za nedodržení nových unijních pravidel, která jsou součástí boje proti dezinformacím a nelegálním příspěvkům na internetu.

Patrik Tušl, který byl odsouzen mimo jiné za pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka či za nenávistné výroky o Ukrajincích, je na svobodě. Karlovarský okresní soud v pondělí vyhověl jeho třetí žádosti o podmínečné propuštění. Na Facebooku o tom informoval předseda strany PRO Jindřich Rajchl, serveru Seznam Zprávy to potvrdila Vězeňská služba ČR. Tušl byl za různé zločiny ve vězení od srpna 2022.

Rusko ve čtvrtek v Chersonu zasáhlo energetickou infrastrukturu, čímž porušilo omezené příměří, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce předtím Kyjev uvedl, že obě země dva dny na energetiku neútočily. Zelenskyj očekává reakci Spojených států, které se s Ukrajinou a Ruskem dohodly na neútočení na energetická zařízení.

Soudy v případě Ladislava Vrabela porušily podle Ústavního soudu (ÚS) svobodu projevu. Případy souvisejícími s její ochranou se v minulosti ÚS zabýval několikrát. Na některé odkázal i v usnesení o Vrabelově případu, například na soudní spor týkající se výroků šéfa ANO Andreje Babiše po explozi skladu ve Vrběticích. V případě Babiše šlo podle ÚS, stejně jako u Vrabela, o takzvaný hybridní výrok. Ten mísí fakta, případně nepravdy, a názory.

Dokument Reportáž psaná na benzince zkoumá, kde je hranice mezi názorem a faktem a koho lidé vlastně poslouchají, když odmítají autority. Snímek vychází z reportáží o lidech podléhajících dezinformacím, jejichž autorkou je reportérka Respektu Ivana Svobodová. V Událostech, komentářích upozornila, že v pasti dezinformací mohou skončit i lidé mladí a vzdělaní.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o snahách české armády najít za složité bezpečnostní situace v Evropě nové rekruty, o tom, kdy a jak lze brát dezinformace jako svobodu projevu, ale také třeba o bezpečí na českých sportovních stadionech. Pozvání přijali spisovatel Václav Cílek, influencer Svatopluk Barek, textař Michal Horáček, publicista Luděk Staněk a moderátorka Světlana Witowská.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, ten tak nemusí zaplatit peněžitý trest za šíření poplašné zprávy. Pořadatel protivládních demonstrací tvrdil, že Česko plánuje zaútočit jadernými zbraněmi ze stíhaček na Rusko a varoval před odvetným ruským útokem. Tuzemsko přitom jadernými zbraněmi nedisponuje. Případ se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.

Evropská vysílací unie (EBU) spustila nový zpravodajský web YEP News. Server sdružuje důvěryhodné informace z několika evropských médií veřejné služby včetně České televize, které čtenářům nabízí v pěti světových jazycích. Jeho cílem je vytvořit společný prostor pro spolehlivou žurnalistiku zaměřenou na podstatný kontext a boj s dezinformacemi.

Nejúčinnější cestou k obraně proti dezinformacím je vzdělání, prohlásil ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Odborníci to potvrzují a doplňují, že Česko v mediální gramotnosti zaostává. Většina učitelů a ředitelů základních škol v průzkumu za překážku označila chybějící materiály. Organizace Jeden svět na školách proto připravila výukový plán, který mohou využít.

Před pěti lety zaznamenalo Česko první potvrzené případy covidu-19. Virus se v tu chvíli už rozšířil do velké části světa. Začalo dlouhé období, kdy se střídavě omezoval a znovu rozvolňoval život společnosti. Tehdy se také do veřejného prostoru začaly ve velkém dostávat informace, které nebyly vždy založené na ověřených faktech. A to o samotném viru, ale také o možnostech předcházení nákaze či o léčbě onemocnění.

Nikdy nebudeme mít dokonalý svět a bylo by nebezpečné o něj usilovat, řekl Steven Pinker, profesor psychologie na Harvardově univerzitě, Danielu Stachovi v pořadu Hyde Park Civilizace. Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších světových intelektuálů; věnuje se intenzivně tomu, že ukazuje na dobré stránky naší společnosti, které už lidé příliš nevnímají.

Obvodní soud pro Prahu 2 uložil Pavlu Zítkovi roční podmíněný trest kvůli předloňskému incidentu na pražském městském soudu při jednání s bývalou novinářkou Janou Peterkovou. Muž spojovaný s českou dezinformační scénou dostal také dvouletý zákaz pobytu na území Prahy, informoval web iDNES.cz. Verdikt je nepravomocný. Podmíněnými tresty potrestaly soudy za stejný čin už loni tři další muže. Jejich rozhodnutí už soudní moci nabylo.

Policie obvinila pět lidí spojovaných s českou dezinformační scénou, a to v souvislosti s předloňským nenastoupením odsouzeného Tomáše Čermáka do vězení. Dozorující státní zástupce Martin Bílý uvedl, že jeden z obviněných, podle kontextu sám Čermák, nově čelí stíhání nejen za maření výkonu úředního rozhodnutí, ale také za další skutek podpory a propagace terorismu. Další čtyři lidé jsou pak obviněni z toho, že Čermákovi pomáhali skrývat se před spravedlností.

V úterý dorazil na bratislavské letiště vládní speciál, který přivezl stíhaného extremistu a dezinformátora Daniela Bombice, na internetu známého také jako Danny Kollar. Podle serveru tvnoviny.sk byly na jeho osobu vydány i mezinárodní zatykače. Bombicovy příspěvky dosahují milionů zhlédnutí měsíčně a pozornost jim věnují i špičky vládního Smeru.

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin, informují agentury. Britská vláda avizovala, že celý incident, po němž následovaly celonárodní nepokoje, vyšetří.