Dezinformace

Krátce po pondělní půlnoci začalo hořet ve skladu a ve výrobní hale polské továrny, která se specializuje na výrobu dronů. Příčina požáru, který byl rychle uhašen a nikdo při něm nebyl zraněn, je předmětem vyšetřování. Policie dosud nevyloučila žádnou možnost, včetně sabotáže. Informovala o tom agentura PAP s odvoláním na vyjádření policie a majitele závodu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.

V Česku podle Bezpečnostní informační služby (BIS) přetrvává riziko využití takzvaných agentů na jedno použití k sabotážním útokům řízeným z Ruska. BIS to uvedla ve výroční zprávě za rok 2025. U žádného z loňských bezpečnostních incidentů v tuzemsku, u nichž se prověřovalo, zda nešlo o sabotážní útok koordinovaný z Ruska či jeho přípravu, se ale dosud toto podezření nepodařilo spolehlivě potvrdit. Zpráva také zmiňuje snahy o ovlivnění veřejného mínění skrze sociální síť TikTok a dezinformační weby.

Neznámí dezinformátoři se snaží narušit česko-polské vztahy pomocí podvržených webů a falešných profilů na sociálních sítích. Jeden z nich láká na neexistující demonstraci, jiný se vydává za českého velvyslance v Polsku. Podle polských expertů způsob útoku odpovídá metodám používaným Ruskem.

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.

Podle fact-checkerů využívá více než tisíc kanálů na YouTube po celém světě falešné lékaře vytvořené umělou inteligencí k šíření nepravdivých zdravotních rad. Dvacet takových kanálů je v polštině. Odborníci varují, že nová pravidla Evropské unie mohou tento trend omezit, zcela ho ale nezastaví.

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.

Proč je nutné důsledně rozlišovat mezi názory a fakty? Jaké kritice musí Reportéři ČT často čelit? A kde mají kořeny některé dezinformace, které zaplavují veřejný prostor a mnozí s nimi pracují jako s fakty? Proč se tím vším je nutné zabývat? Jak vznikají Reportéři ČT a jak je tohle všechno ovlivňuje? Nejen na to se ptá Jana Neumannová. Jejími hosty jsou zástupkyně šéfredaktora pro reportážní publicistiku Aneta Snopová a vedoucí dramaturg Reportérů ČT Hanuš Hanslík. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme ty, kteří pro vás kauzy a reportáže připravují.

Panel expertů dokončil pro Evropskou komisi (EK) zprávu, na jejímž základě by měla vznikat pravidla pro to, jak budou děti a mladí lidé v EU využívat sociální sítě. Mezi doporučení patří i omezení přístupu pro ty nejmladší.

Společné vyšetřování projektu Eurovision News Spotlight odhalilo, že diskusní sekce evropských veřejnoprávních médií se staly terčem sítí botů, falešných účtů a koordinovaných kampaní.

Obrázky obličejů vytvořené umělou inteligencí (AI) lidé vnímají jako důvěryhodnější než fotky skutečných tváří, popsala skupina vědců. Ve studii, na které se podílel i mladý český informatik Matyáš Boháček, varují před rostoucím rizikem on-line podvodů.

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.

Zpráva Digital News Report Spain 2026 ukazuje první nárůst zájmu o zpravodajství za poslední čtyři roky. Rozšířená skepse vůči zprávám však přetrvává a obavy z dezinformací dosáhly historického maxima. Pozitivnější je hodnocení veřejnoprávních médií, přičemž důvěryhodnost španělské RTVE se za poslední rok výrazně zvýšila.

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.

Současný arménský premiér Nikol Pašinjan bude po parlamentních volbách, které se konaly o víkendu, ve funkci pokračovat ještě minimálně dalších pět let. Jeho Občanská smlouva porazila proruské opoziční síly, a země tak bude moci pokračovat ve směřování do Evropské unie (EU). Pašinjan si ale dle odborníka Slavomíra Horáka uvědomuje, že vstup do EU je dlouhodobá záležitost, a zdůrazňuje proto i rozvíjení vztahů s Moskvou. Ta však arménskou spolupráci se Západem nepřipouští.

Už první červnovou neděli si budou Arméni volit nové složení parlamentu. U moci se chce udržet premiér Nikol Pašinjan, který v poslední době zakročil proti svým politickým soupeřům. Mezi ně se řadí například exprezident, jenž „nedokázal konstruktivně vyřešit konflikt v Karabachu“, či arménsko-ruský magnát spojovaný s FSB. „V minulých volbách jsme viděli, že voliči kritičtí k Pašinjanovi ho nakonec volili, protože jakákoliv jiná alternativa pro ně nakonec byla ještě horší,“ říká politický geograf Vincenc Kopeček.

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.

Respektovat soukromí obětí i pozůstalých, nepublikovat obrazové detaily, nevyvíjet tlak na rozhovory, varovat před citlivým obsahem, vyvarovat se vytváření senzace. Taková jsou doporučení odborníků, kteří diskutovali v Senátu o úloze médií během a po masových vraždách. Při takových mimořádných situacích, jakou byla i střelba na filozofické fakultě v Praze na konci roku 2023, mohou podle nich sdělovací prostředky škodit i pomáhat. Policie v této souvislosti hovoří o rychlosti a přesných sděleních a apeluje na novináře a veřejnost, aby nešířili dezinformace.

Odolnost společnosti se stává klíčovým prvkem odstrašení i obrany a nelze ji budovat izolovaně v jedné instituci, ale napříč státem, ekonomikou i občanskou společností, řekl na alianční konferenci CASE26 náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil na to, že hranice mezi mírem, krizí a konfliktem se stírá a protivníci stále častěji působí pod prahem otevřené války.