Dezinformace

Náchylnost k důvěře v dezinformace a konspirační teorie není obyčejně dána inteligencí nebo politickým přesvědčením, ale začíná intenzivním, až existenčním stresem, popsal v Událostech, komentářích izraelsko-americký profesor kognitivní psychologie Dan Ariely. Lidé pod takovým tlakem mívají tendenci hledat viníka, ať už potíží svých, tak třeba světových, popsal.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českem a Ukrajinou, a to na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) ve Velké Británii. Fiala před odletem na setkání prohlásil, že jde o důkaz dlouhodobé podpory země napadené Ruskem. Podobné smlouvy Kyjev uzavřel i s Evropskou unií, Spojenými státy a zhruba dvacítkou dalších zemí. České ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že bezpečnostní dohoda neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině.

Státní zástupce poslal k soudu bývalou novinářku Janu Peterkovou. Viní ji ze šíření poplašné zprávy kvůli výroku, že po nástupu Petra Pavla na Hrad bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. ČT to potvrdila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Hana Vrbová. Peterkové hrozí až pětileté vězení, protože za stejný trestný čin už byla pravomocně odsouzena. Žena vinu odmítá. Jde tak už o druhou obžalobu, které čelí. V prvním případě byla potrestaná za výroky z doby koronavirové pandemie.

V České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy, uvádí ve výroční zprávě za loňský rok Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Jde podle ní o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. K nárůstu takzvaných hybridních hrozeb dochází i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností, dodává. Vyjádřila se také k migraci nebo počtu obviněných v loňském roce.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.

Slovenská policie zadržela českého občana, na kterého tuzemský soud vydal evropský zatýkací rozkaz. Informovalo o tom slovenské policejní prezidium, které však uvedlo pouze iniciály zadrženého – P. Z. Server Seznam Zprávy však napsal, že dotyčným zadrženým je Pavel Zítko. Ten v Česku čelí obžalobě z trestného činu šíření poplašné zprávy, policie po něm v dubnu vyhlásila pátrání. Na síti X česká policie uvedla, že dostala ze Slovenska informaci o zadržení 58letého muže, pátrání ale podle ní bude odvoláno až po jeho předání českým úřadům.

Strategická komunikace státu bude pravdivá, zábavná, ale někdy i provokativní. Na konferenci, která se tomuto tématu věnuje, to řekl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Je přesvědčen o tom, že svoboda projevu v Česku je nejširší, jakou kdy země měla. Upozornil na to, že komunikace bude nadstranická, o čemž ujišťoval i premiér Petr Fiala (ODS). Konferenci pořádají předsedkyně podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí Eva Decroix a šéf sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (oba ODS). Účastní se jí i poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Akce s názvem Neptun, kterou v roce 1964 zorganizovala československá Státní bezpečnost, by se dobře vyjímala i ve špionážním románu o Jamesi Bondovi. Nechybělo v ní tajemné jezero, ukryté nacistické písemnosti nebo zvědaví novináři, kterým se – alespoň na první pohled – podařilo přijít na stopu dokumentům z druhé světové války. Až po letech vyšlo najevo, že pozdvižení kolem beden, nalezených na dně Černého jezera na Šumavě, od počátku režírovalo dezinformační oddělení StB.

Ustupováním ruskému vládci Vladimiru Putinovi se míru nedosáhne, naopak povede podobně jako v roce 1938 k větší válce, míní předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) v pořadu Události, komentáře odmítl, aby se Evropa Putinovi podřizovala, na druhou stranu pochybuje, že dokáže Rusko uzbrojit.

Americký federální soudce nařídil likvidaci osobního majetku hlasatele konspiračních teorií Alexe Jonese, zamítl ale samostatný případ konkurzu jeho společnosti, uvedla agentura Reuters. Případ se týká masové střelby v roce 2012. Jones šířil nepravdivé spekulace o tom, že se masakr nestal, a soudy ve dvou státech mu v roce 2022 uložily zaplatit rodinám zastřelených 1,5 miliardy dolarů (skoro 35 miliard korun).

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu Moskva zintenzivňuje svou dezinformační kampaň. List The Washington Post (WP) zjistil, že proruská platforma Voice of Europe posílala krajně pravicovým politikům měsíčně až milion eur za účelem šíření ruské propagandy v pěti evropských zemích, a snažila se tak posílit postavení proruských kandidátů. Činitelé z oblasti zpravodajských služeb mluví o jedné z nejambicióznějších ruských operací, jejichž cílem je rozdělit Západ a podkopat podporu Ukrajiny. Řada ruských hoaxů se týká i klimatických opatření či lídrů EU, v šíření lží pomáhá Kremlu umělá inteligence či takzvané deepfakes. Evropský parlament se snaží bránit prostřednictvím nových legislativ.

Polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł může jakožto autor literárních reportáží dělat téměř vše, co autor beletrie. Jen si nemůže vymýšlet, což je v éře dezinformací podle něj těžké. A občas musí napsat i o protiřečících si interpretacích nějaké události, pokud nemůže zjistit, co se skutečně stalo. V pořadu Události, komentáře hovořil mimo jiné i o vztahu Čechů a Poláků.

Od šokujícího atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica utekly už skoro dva týdny. Vypjatou situaci v zemi vyostřují internetové dezinformace. Útočníka spojovaly falešné zprávy například s členstvím v liberálním hnutí Progresívne Slovensko nebo napojením na Kyjev. Dezinformace se šířily nejen ve slovenštině, ale i v angličtině.

Bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn se chce coby nový vládní koordinátor strategické komunikace zaměřit na to, aby jednotlivé státní složky navenek vystupovaly jednotně a důvěryhodně. Zároveň ale musí být slova podepřená skutečným jednáním. Za velkou hrozbu pro Českou republiku považuje dezinformační snahy Ruska. Funkce vládního koordinátora by se Foltýn měl ujmout od začátku června.

Vládním koordinátorem strategické komunikace se zřejmě stane bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Serveru iROZHLAS.cz a Českému rozhlasu Radiožurnálu (ČRo) Foltýn řekl, že do funkce by měl nastoupit od června. Na zřízení postu koordinátora, který by měl mít na starost i obranu před dezinformacemi a cizím vlivem, se podle ČRo shodli předsedové koaličních stran.

U popíračů změn klimatu jsou v posledních letech oblíbené konspirační teorie, které tvrdí, že informace o klimatické změně jsou výsledkem spiknutí, uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Pecka. Škála různorodosti těchto teorií je podle něj široká, jejich motivace jsou ekonomické, ideologické či geopolitické a mocenské. K popíračům klimatických změn podle Pecky patří nejen například zástupci fosilního průmyslu, nýbrž i států jako například Rusko nebo Saúdská Arábie, které jsou závislé na exportu fosilních paliv.

Po pokusu o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica by bylo dobré, aby politici udrželi emoce na uzdě. V Interview ČT24 to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Zároveň ale odmítl, že by byla rétorika hnutí ANO vyhrocená. Naopak zkritizoval vyjadřování představitelů vládních stran. Stojí si například za tím, že česká iniciativa na nákup zbraní pro Ukrajinu je PR akce, ale také za dřívějšími vyjádřeními představitelů ANO o „nové totalitě“ v Česku.

Zemědělci a učitelé zorganizovali v posledních měsících několik velkých a viditelných protestů zaměřených proti konkrétním krokům vlády, případně i Evropské unie. S výsledky akcí nejsou však příliš spokojeni, hovoří i o ukradených protestech, protože organizátory a jejich argumenty částečně zastínili lidé spojovaní s proruskými aktivitami a šířením dezinformací. O „ukradených“ protestech natáčely pro Reportéry ČT Barbora Loudová a Zuzana Černá.

Blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala dal najevo pochybnosti o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá. O Machalovi se mluvilo jako o možném příštím řediteli Slovenské televize a rozhlasu (STVR), on však odmítl, že by jím chtěl být.

Odcházející ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) v pořadu Interview ČT24 řekla, že změna na postu ministra je v politice běžná věc. „Chci se koukat dopředu,“ dodala Langšádlová, která zůstává poslankyní a zamíří nově do sněmovní komise pro hybridní hrozby. Zaměřit se chce na boj s dezinformacemi.

Existují klasické mýty o zákazu křivých banánů nebo okurek, ale i ty mnohem fantastičtější a absurdnější, jako o zavádění normovaného eurokondomu s předepsanou délkou 16 centimetrů. Ty nejčastěji diskutované se snaží Evropská komise sama vyvracet, už v roce 2004, krátce před vstupem Česka do společenství, tímto úkolem pověřila svého mluvčího. Navzdory tomu mnoho mýtů spojených s domnělými nařízeními „z Bruselu“ přežívá ve společnosti dál. Na konci článku si můžete v kvízu vyzkoušet jejich znalosti.

Obvodní soud pro Prahu 9 potrestal dezinformátora Patrika Tušla, tentokrát za finanční kriminalitu. Uložil mu trest vězení na 23 měsíců. České televizi informaci poskytla mluvčí soudu Barbora Chlostová. Tušl, kterého už soudy potrestaly například za nenávistné výroky o Ukrajincích nebo pronásledování šéfa lékařské komory, neplatil své dluhy. Podle serveru Aktuálně.cz dezinformátor způsobil svým věřitelům škodu 130 tisíc korun. Podle mluvčí soudu je rozsudek již pravomocný.

Policisté v úterý vyhlásili pátrání po Pavlu Zítkovi. Muž, označovaný za dezinformátora, se v pátek nedostavil k Okresnímu soudu v Chomutově. Čelí obžalobě z trestného činu šíření poplašné zprávy. Jednání u soudu s osmapadesátiletým Zítkem, který má bydliště na Chomutovsku, soud odročil na 24. května.

Zpravodajský web České noviny, který provozuje Česká tisková kancelář (ČTK), napadli hackeři. Ti zveřejnili na stránkách dva smyšlené texty. Falešné informace hovořily například o tom, že Bezpečnostní informační služba (BIS) měla zmařit pokus o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pellegriniho. Podle Deníku N se hackerským útokem zabývá kontrarozvědka i další úřady.