Dezinformace strana 4 z 5

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Vláda Petra Fialy (ODS) po svém nástupu označila za jednu ze svých priorit boj s dezinformacemi. Zřídila post zmocněnce pro boj proti nim, pak ho ale zase zrušila a akční plán, který v mezidobí stihl připravit, nevyužila. Nyní se hovoří o zákonu, který by měl šíření lží omezit, ale vládní politici se k němu stavějí značně rezervovaně. S dezinformacemi se tak místo státu potýkají aktivisté – lidé, kteří mají pocit, že chybějící úsilí úřadů suplují. Za to čelí vyhrůžkám. O státním postupu proti dezinformacím natáčel pro 168 hodin Václav Crhonek.

Od pátku se o bezpečnost prezidenta Petra Pavla a jeho blízkých stará výhradně útvar k tomu určený – ochranná služba prezidenta republiky. Jde o stočlenný tým. Mezi osobními ochránci bude mít hlava státu i vojenské policisty, kteří se o Petra Pavla starali v minulosti. Osobní strážci z řad policistů se u něj pohybují od chvíle, kdy zvítězil v prezidentských volbách. Šlo hlavně o muže z ochranné služby vedené generálem Jiřím Komorousem. Nejde ale jen o bodyguardy, klíčovou roli mají třeba i pyrotechnici. A například ve čtvrtek, když se nová hlava státu zdravila na Hradčanském náměstí s lidmi, byli osobní strážci nejen v Pavlově těsné blízkosti – další se pohybovali přímo v davu a v případě potřeby by také zasáhli. Pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa, moderovali Michal Kubal a David Miřejovský. Dále se věnovali například dezinformacím nebo pomoci Ukrajině.

Bývalá novinářka Jana Peterková se u Nejvyššího soudu brání proti pokutě 250 tisíc korun, kterou jí soud pravomocně udělil za šíření dezinformace, že senioři v pečovatelském domě umírají po očkování proti koronaviru. Vyplývá to z informací z justiční databáze. Žalobu na ženu podali provozovatelé pečovatelského domu v Měšicích, o jejichž seniorech Peterková lhala.

Čína spolupracuje s Ruskem v dezinformační válce, konstatovala německá analýza Marshall Fund's Alliance for Securing Democracy. Podle výsledků roční studie čínská média přebírají moskevskou propagandu a dávají ve zpravodajství velký prostor ruským politikům. Stát, který drží kontrolu nad většinou tamních médií, přebral i moskevský narativ a o válce informuje jako o „speciální vojenské operaci“.

Pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel u Obvodního soudu pro Prahu 1 odmítl obvinění ze šíření poplašné zprávy. Výroky o tom, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku, pronesl podle své výpovědi na základě informací expertů. Muži hrozí až dvouleté vězení, státní zástupkyně navrhuje potrestat ho podmíněným trestem. Jednání bude pokračovat na konci dubna.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

V Česku slouží řetězové maily jako jeden z hlavních dezinformačních kanálů. Tuzemský fenomén zpráv, které pracují se strachem a vyvoláváním nenávisti, cílí hlavně na starší generaci, která v internetovém prostředí patří k nejzranitelnějším skupinám. Podobu a vývoj mailů v posledních měsících pro pořad Reportéři ČT mapovali Ondřej Golis a Zuzana Černá.

Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že teď není třeba vyhošťovat ruského velvyslance z České republiky. Diplomatické vztahy jsou podle něj už teď na minimu, pro jejich úplně přerušení není. Řekl to v pondělí v Ostravě při diskusi se studenty v budově Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Studentům také řekl, že nesouhlasí s účastí ruských sportovců na olympijských hrách. V diskusi rovněž uvedl, že stát by mohl mít zákonný nástroj, kterým by bojoval s dezinformacemi.

Okresní soud v Plzni v pondělí vyměřil čtyřiašedesátiletému Pavlu Hlávkovi, který čelil obžalobě ze šíření poplašné zprávy, podmíněný trest. Před soudem stanul za svá předloňská slova o tom, že fakultní nemocnice v Plzni nechává zemřít pacienty s covidem, když jim nechce podávat přípravky ivermektin a isoprinosin. Hlávku okresní soud loni v létě obžaloby zprostil, odvolací krajský soud ale rozsudek zrušil a vrátil zpět k okresnímu soudu. Kromě šíření poplašné zprávy soud odsoudil Hlávku i za pomluvu kvůli vyjádřením o přednostovi interní kliniky.

Výroky svolavatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela o jaderném útoku Česka na Rusko se bude zabývat soud. Státní zástupkyně k němu podala návrh na potrestání pro šíření poplašné zprávy. Potvrdil to obvodní státní zástupce pro Prahu 1 Jan Lelek. Vrabel loni v listopadu ve videu řekl, že česká vláda chce jadernými hlavicemi zaútočit na Rusko. Policie ho kvůli tomu předminulou sobotu zadržela. Vrabel odmítl, že by šířil poplašnou zprávu, podle svých slov jen spekuloval nad kroky vlády.

Policie se zabývá falešnou zprávou o kandidátovi na prezidenta Petrovi Pavlovi, která se šíří po internetu. Píše se v ní, že Pavel zemřel na selhání srdce. Sám kandidát už zprávu dementoval na svém twitterovém účtu.

Městský soud v Praze odmítl správní žalobu na ministerstvo obrany kvůli několikaměsíční blokaci osmi dezinformačních webů po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. České televizi informaci potvrdil mluvčí soudu Adam Wenig. Žalobu podaly nezisková organizace Otevřená společnost a Institute H21, podle nichž byl postup státu nezákonný. Organizace se nyní chtějí se stížností obrátit na Nejvyšší správní soud.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) kritizuje velvyslance v Izraeli Martina Stropnického za setkání s proruským aktivistou Žarkem Jovanovičem. Na Twitteru uvedl, že takovou návštěvu považuje za vážné pochybení velvyslance a o dalším postupu rozhodne příští týden. Fotografie ze setkání Stropnického s delegací vedenou poslancem SPD Janem Hrnčířem sdílel předtím místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jedinou možností je podle něj neprodlená rezignace Stropnického. Velvyslanec Deníku N řekl, že neověřoval minulost a aktivity své návštěvy a nemůže mít přehled o dezinformační scéně v Česku.

Společnosti Google se sice podařilo naplnit vytyčený cíl a její reklamní kampaň proti dezinformacím vidělo několik milionů Čechů, ale marketér Vilém Rubeš zpochybňuje řemeslné zpracování jejích video spotů. Podle odhadů oslovených odborníků může kampaň do společnosti přinést dílčí změny. Snaha Google čelit na internetu nepravdivým informacím je součástí jeho dříve deklarovaného směřování, i když politolog Vít Střítecký upozorňuje, že k němu firma přistoupila pod tlakem veřejnosti.

Lživé zprávy často zaplňují e-mailové schránky seniorů. V čase energetické krize a také teď před prezidentskou volbou intenzita zesiluje, shodují se sami penzisté i organizace, které je učí zkreslené zprávy odhalovat.

Jana Peterková musí zaplatit pokutu 250 tisíc korun za to, že podle soudu ve videích na sociálních sítích lhala, že v domově pro seniory v Měšicích u Prahy zemřelo po očkování několik lidí. Informoval o tom server iROZHLAS.cz, podle kterého řízení pravomocně zastavil Vrchní soud v Praze.

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 5 obžalovalo muže, který šířil dezinformaci o zdravotním stavu lékařů po očkování proti koronaviru. České televizi to sdělila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Hana Vrbová. Muž na sociální síti před zhruba dvěma lety psal, že osm z deseti lékařů Fakultní nemocnice Motol skončilo po druhé dávce vakcíny na JIP. Za šíření poplašné zprávy muži v případě odsouzení hrozí až osm let odnětí svobody, vzhledem k tomu, že se činu dopustil v době nouzového stavu.

Nový poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Interview ČT24 sdělil, že při boji s dezinformacemi je třeba postupovat obezřetně, aby se nezpůsobilo víc škody než užitku. Velkou část jeho agendy prý zabere válka na Ukrajině. Prohlásil, že z Česka se vyvezly zbraně v hodnotě vyšších desítek miliard korun.

Pracovníci Úřadu vlády a ministerstva vnitra vypracovali plán na boj s dezinformacemi. Stát by mohl jejich šiřitele stíhat, odstřihnout takové weby od reklamy státních institucí nebo desítkami milionů korun podporovat média a organizace, které se snaží dezinformace potírat. Současný vládní zmocněnec pro oblast dezinformací Michal Klíma by se pak mohl stát národním gestorem této politiky a určovat způsob, jak se lživým obsahem bojovat. Klíma to potvrdil Deníku N.

V Česku vznikl první profesní etický kodex pro pedagogické pracovníky, jehož vytvoření iniciovali sami učitelé. Reaguje na výzvy, kterým pedagogové a ředitelé škol v současnosti čelí, jako například aktivita na sociálních sítích, změna sexuální identity žáka nebo využití technologií ve výuce. Dokument představili zástupci učitelů, ministerstva školství a dalších organizací, kteří se na něm podíleli.

Dezinformace řada lidí konzumuje denně na sociálních sítích, dezinformačních webech i v řetězových e-mailech. Lidé, které zejména ruská propaganda ovlivňuje, mají konflikty se svými blízkými, kteří dezinformacím neuvěřili. Někdy konflikty vedou i k rozvodům nebo k tomu, že se spolu členové rodin dlouhodobě nebaví. Dopady ruské informační války zdokumentovali Reportéři ČT.

Evropská unie musí společně aktivněji čelit ruské propagandě v Africe. Na jednání zvláštních zmocněnců pro oblast Sahelu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Také podle zvláštní představitelky Evropské unie pro Sahel Emanuely Del Reové vede Rusko na kontinentu dezinformační kampaň proti Evropě a Západu.

Brazílie si hledá prezidenta, rozhodne se už v neděli. Proti sobě stojí dva muži, kteří funkci již zastávali – ke krajní pravici tíhnoucí současný prezident Jair Bolsonaro a bývalá silně levicová hlava státu Luiz Inacio Lula da Silva. Očekává se těsný souboj, průzkumy mírně favorizují levicového politika. Silně polarizované volby, které komentátoři nazývají těmi nejdůležitějšími v dějinách Brazílie, ovládly dezinformace a násilí.