Fiala a Zelenskyj podepsali bezpečnostní dohodu mezi Českem a Ukrajinou

Česko uzavřelo s Ukrajinou bezpečnostní dohodu (zdroj: ČT24)

Premiér Petr Fiala (ODS) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českem a Ukrajinou, a to na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) ve Velké Británii. Fiala před odletem na setkání prohlásil, že jde o důkaz dlouhodobé podpory země napadené Ruskem. Podobné smlouvy Kyjev uzavřel i s Evropskou unií, Spojenými státy a zhruba dvacítkou dalších zemí. České ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že bezpečnostní dohoda neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině.

Dohoda podle Fialy sice nepředstavuje závaznou smlouvu, ale má velký význam. „Je to důkaz naší dlouhodobé podpory,“ prohlásil. Zelenskyj po podpisu českému premiérovi poděkoval, úmluva je podle něj dalším krokem pro rozšíření spolupráce obou zemí v oblasti bezpečnosti.

Český premiér také zmínil, že smlouva rámcuje dosavadní spolupráci mezi oběma zeměmi a vytváří také prostor pro kooperaci v budoucnosti. „Jedna část se zaměřuje na bezpečnost a ochranu, výcvik vojenského personálu, pak je tam část, která se týká hospodářské spolupráce,“ dodal. Smlouva podle něj mluví také o rekonstrukci Ukrajiny.

Premiér Fiala před odletem na summit EPS (zdroj: ČT24)

„Je to důležitá dohoda – jak z pohledu České republiky, tak i Ukrajiny,“ komentoval zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský.

Pomoc při vojenském napadení Česka i bezpečnostně-obranné konzultace

Dokument má několik kapitol, například v části věnované bezpečnosti a obraně je podle Fialy specifikováno, jak Česko Ukrajině pomáhá, tedy nejen dodávkami vojenského materiálu, ale i výcvikem vojáků. Text se zabývá také hospodářskou spoluprací, tuzemské firmy mají podle premiéra na Ukrajině velký prostor pro zapojení při poválečné obnově země.

V dokumentu jsou podle diplomatického zdroje ČTK zahrnuty závazky Česka vůči Ukrajině, ale také naopak. Vyplývá z něj, že by se mezi oběma zeměmi měly každý rok uskutečnit bezpečnostně-obranné konzultace. Jeden z odstavců dokumentu pak obsahuje formulaci, že Kyjev poskytne pomoc v případě vojenského napadení Česka.

Premiér Petr Fiala o summitu Evropského politického společenství (zdroj: ČT24)

Text obsahuje také výši české podpory Ukrajiny. Ministerstvo obrany na začátku července odtajnilo, že Česko od předloňského začátku otevřené ruské invaze do konce letošního května poslalo napadené zemi vojenský materiál z armádních skladů ve výši 6,75 miliardy korun. V částce zmíněné v dohodě jsou podle diplomatického zdroje započítány také příspěvky do Evropského mírového nástroje, v celku je tak částka o méně než polovinu vyšší než hodnota zveřejněná ministerstvem.

MZV: Dohoda neznamená, že Češi budou bojovat na Ukrajině

Podpis právně nezávazné dohody podle českého ministerstva zahraničních věcí neznamená, že Česko bude vtaženo do války na Ukrajině. „Dohoda neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině. Podpora napadené země v obraně proti agresorovi nedělá z podporovatele stranu konfliktu,“ zdůraznil resort. Vojenská podpora Ukrajiny podle něj nevylučuje hledání řešení, jak konflikt ukončit.

Úřad rovněž odmítl, že uzavření dohody způsobí eskalaci konfliktu s Ruskem a Česko se stane terčem ruských útoků. Moskvě podle ministerstva zahraničí nevyhovuje, že se Česko stalo členem euro-atlantického společenství a ráda by do tohoto prostoru vrátila svůj vliv. Cíleně proto využívá hybridní metody, aby podrývala občanskou a politickou angažovanost a zasévala pochyby, nejistotu a strach, uvádí resort. „Pokud vidí, že tyto metody fungují – a český (ne)podpis dohody s Ukrajinou by si Rusko vyhodnotilo přesně tak, jen zesílí jejich využívání,“ uvedl v materiálu Černínský palác.

Dohoda, která by měla platit deset let, není právně závaznou mezinárodní smlouvou a nenahrazuje plnohodnotné členství Ukrajiny v NATO. Podle diplomatického zdroje ČTK by ji jakožto právně nezávaznou politickou deklaraci mohla nová vláda zrušit, dokument ale kopíruje celkové české závazky na mezinárodní scéně a takový krok by tak podle něj znamenal jejich zpochybnění.

O bezpečnostní dohodě mezi oběma zeměmi hovořil už prezident Petr Pavel v dubnu po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Řekl tehdy, že by mohla být uzavřena v květnu nebo červnu. Text dohody se finalizoval začátkem července, česká vláda ho schválila minulý týden.

Dohodu uzavřelo i Slovinsko

Kyjev tak už celkem uzavřel 24 takových bilaterálních dohod, včetně té s Českem. Několik dalších jich má v plánu v následujících měsících. Jako první smlouvu podepsala s Ukrajinou letos v lednu Británie. Ještě během února se k Londýnu připojily Německo, Francie, Dánsko, Kanada a Itálie. Později to byly dohody s Litvou, Estonskem, Polskem a Lucemburskem. Dohodu s USA podepsal Zelenskyj 13. června s americkým prezidentem Joem Bidenem, na konci minulého měsíce Ukrajina kontrakt podepsala i s celou Evropskou unií.

Kromě Česka ve čtvrtek dohodu s Ukrajinou uzavřelo také Slovinsko, uvedla agentura STA. Platit má rovněž deset let a jejím hlavním účelem je „systematizace“ dosavadní podpory, kterou Lublaň Ruskem napadené zemi poskytuje.

Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Ihor Žovkva vypočítal několik klíčových důvodů, proč jsou tyto smlouvy tak důležité – vzhledem k zatím vzdálenému možnému přijetí Ukrajiny do NATO jsou ujednání většinou podepisována na deset let, což je pro Ukrajinu symbol toho, že může počítat s pomocí Západu. Žovkva také označil za „velmi důležité“ například ustanovení dohody s Británií a dalšími zeměmi, že vzájemné konzultace se mohou uskutečnit do 24 hodin od krizového okamžiku.

Kyjev tvrdí, že ujednání by měla obsahovat důležité a konkrétní bezpečnostní závazky, ale že dohody v žádném případě nenahradí jeho strategický cíl vstoupit do NATO. Podle agentury Reuters z Kyjeva zaznívá, že jedinou „stoprocentní“ pojistkou před napadením země v budoucnosti je článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle nějž smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem, a zavazují se v takovém případě přispěchat na pomoc napadeným členům.

O vstup do NATO země, která se v té době už bránila ozbrojené ruské agresi, formálně požádala 30. září 2022. Na summitu loni v červenci se zástupci aliančních zemí shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k NATO, což proces zkrátí ze dvou na jeden rok. Summit Aliance, který se konal minulý týden, ani letos nepozval Ukrajinu do NATO a zopakoval stanovisko, že se tak stane, „když se spojenci shodnou a budou splněny podmínky“. „Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil ale generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Neformální dialog

Čtvrtého setkání EPC, které zahrnuje státy EU a další země, se účastní zástupci zhruba 50 evropských států. Fiala tento formát označil za užitečný, cení si jeho neformálnosti. „Nejsme tlačení tím, že bychom měli dospět k nějakému závěrečnému prohlášení, že bychom měli pevně stanovenou agendu,“ zmínil. Avizoval, že na setkání EPC chce jednat hlavně s představiteli zemí, které nejsou členy EU. „Protože s kolegy z Evropské rady se vidíme poměrně pravidelně,“ zdůvodnil.

Fiala měl na okraj summitu v Blenheimském paláci u Oxfordu schůzku také s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, hovořili mimo jiné o obranném průmyslu. Sešel se také s prezidentem Černé Hory Jakovem Milatovičem, tématem byla například hospodářská spolupráce a cestovní ruch.

Vznik EPC inicioval v květnu 2022 francouzský prezident Emmanuel Macron. Neformální platforma má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. První setkání se konalo na podzim 2022 v Praze, podruhé se zástupci evropských zemí sešli v červnu 2023 v moldavském Kišiněvě. Naposledy summit EPC hostila loni v říjnu Granada.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

LinkedIn zneužil soukromé zprávy k učení AI, tvrdí hromadná žaloba

Prémioví klienti zažalovali profesní sociální síť LinkedIn ze skupiny Microsoft. Tvrdí, že platforma bez souhlasu zpřístupnila jejich soukromé zprávy třetím stranám za účelem trénování generativní umělé inteligence (AI). Žaloba požaduje neupřesněnou náhradu škody za porušení smlouvy a kalifornského zákona o nekalé soutěži a tisíc dolarů (přes 24 tisíc korun) na osobu za porušení federálního zákona o uložené komunikaci.
před 1 hhodinou

Podnikatelé od Trumpa očekávají náskok v AI, obchodní válku ne

Donald Trump opět úřaduje v Bílém domě a strhává na sebe pozornost celého světa. Ve středu pohrozil Rusku sankcemi, pokud se brzy nedomluví s Ukrajinou na příměří. Číně vyhrožuje cly, ekonomických dopadů se obává i Evropa. O možných dopadech Trumpova prezidentství na ekonomiku a náskoku USA v oblasti umělé inteligence hovořili v Událostech, komentářích podnikatelé Zbyněk Frolík, Dalibor Dědek a ředitel asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
před 2 hhodinami

U Los Angeles se rychle šíří další požár

Severně od kalifornského města Los Angeles se rychle šíří další požár, kvůli němuž úřady nařídily evakuaci více než třiceti tisíc lidí. Oheň zachvátil přes čtyřicet čtverečních kilometrů poblíž druhého největšího města Spojených států v době, kdy hasiči stále bojují se dvěma požáry, které v minulých týdnech zničily tisíce domů a zabily desítky lidí. Hasiči odhadují, že nový požár bude patrně jednodušší zkrotit.
05:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Korejští vyšetřovatelé doporučili obžalovat sesazeného prezidenta

Jihokorejští vyšetřovatelé požadují, aby prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) ve čtvrtek dospěl po více než sedmitýdenní práci k doporučení, že by prezident měl být obžalován ze vzpoury a zneužití moci.
06:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pamětníci pomáhají udržovat povědomí o dopadech protižidovské nenávisti

Před nadcházejícím 80. výročím osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim, který se připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu, zjistil francouzský deník Le Monde, že 76 procent evropských Židů pravidelně zapírá svůj původ. Na vině je vlna antisemitismu, která prudce narostla po teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli 7. října 2023. Řada posledních pamětníků holocaustu se proto snaží přednáškami udržet povědomí o tragických dopadech protižidovské nenávisti. Vědec a přeživší holocaustu Ivan Lefkovits se pak ve Švýcarsku zúčastnil i vysazení Stromu naděje, stromu dětí z koncentračního tábora Terezín.
před 4 hhodinami

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 14 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 14 hhodinami
Načítání...