Fiala a Zelenskyj podepsali bezpečnostní dohodu mezi Českem a Ukrajinou

3 minuty
Česko uzavřelo s Ukrajinou bezpečnostní dohodu
Zdroj: ČT24

Premiér Petr Fiala (ODS) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českem a Ukrajinou, a to na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) ve Velké Británii. Fiala před odletem na setkání prohlásil, že jde o důkaz dlouhodobé podpory země napadené Ruskem. Podobné smlouvy Kyjev uzavřel i s Evropskou unií, Spojenými státy a zhruba dvacítkou dalších zemí. České ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že bezpečnostní dohoda neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině.

Dohoda podle Fialy sice nepředstavuje závaznou smlouvu, ale má velký význam. „Je to důkaz naší dlouhodobé podpory,“ prohlásil. Zelenskyj po podpisu českému premiérovi poděkoval, úmluva je podle něj dalším krokem pro rozšíření spolupráce obou zemí v oblasti bezpečnosti.

Český premiér také zmínil, že smlouva rámcuje dosavadní spolupráci mezi oběma zeměmi a vytváří také prostor pro kooperaci v budoucnosti. „Jedna část se zaměřuje na bezpečnost a ochranu, výcvik vojenského personálu, pak je tam část, která se týká hospodářské spolupráce,“ dodal. Smlouva podle něj mluví také o rekonstrukci Ukrajiny.

9 minut
Premiér Fiala před odletem na summit EPS
Zdroj: ČT24

„Je to důležitá dohoda – jak z pohledu České republiky, tak i Ukrajiny,“ komentoval zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský.

Pomoc při vojenském napadení Česka i bezpečnostně-obranné konzultace

Dokument má několik kapitol, například v části věnované bezpečnosti a obraně je podle Fialy specifikováno, jak Česko Ukrajině pomáhá, tedy nejen dodávkami vojenského materiálu, ale i výcvikem vojáků. Text se zabývá také hospodářskou spoluprací, tuzemské firmy mají podle premiéra na Ukrajině velký prostor pro zapojení při poválečné obnově země.

V dokumentu jsou podle diplomatického zdroje ČTK zahrnuty závazky Česka vůči Ukrajině, ale také naopak. Vyplývá z něj, že by se mezi oběma zeměmi měly každý rok uskutečnit bezpečnostně-obranné konzultace. Jeden z odstavců dokumentu pak obsahuje formulaci, že Kyjev poskytne pomoc v případě vojenského napadení Česka.

7 minut
Premiér Petr Fiala o summitu Evropského politického společenství
Zdroj: ČT24

Text obsahuje také výši české podpory Ukrajiny. Ministerstvo obrany na začátku července odtajnilo, že Česko od předloňského začátku otevřené ruské invaze do konce letošního května poslalo napadené zemi vojenský materiál z armádních skladů ve výši 6,75 miliardy korun. V částce zmíněné v dohodě jsou podle diplomatického zdroje započítány také příspěvky do Evropského mírového nástroje, v celku je tak částka o méně než polovinu vyšší než hodnota zveřejněná ministerstvem.

MZV: Dohoda neznamená, že Češi budou bojovat na Ukrajině

Podpis právně nezávazné dohody podle českého ministerstva zahraničních věcí neznamená, že Česko bude vtaženo do války na Ukrajině. „Dohoda neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině. Podpora napadené země v obraně proti agresorovi nedělá z podporovatele stranu konfliktu,“ zdůraznil resort. Vojenská podpora Ukrajiny podle něj nevylučuje hledání řešení, jak konflikt ukončit.

Úřad rovněž odmítl, že uzavření dohody způsobí eskalaci konfliktu s Ruskem a Česko se stane terčem ruských útoků. Moskvě podle ministerstva zahraničí nevyhovuje, že se Česko stalo členem euro-atlantického společenství a ráda by do tohoto prostoru vrátila svůj vliv. Cíleně proto využívá hybridní metody, aby podrývala občanskou a politickou angažovanost a zasévala pochyby, nejistotu a strach, uvádí resort. „Pokud vidí, že tyto metody fungují – a český (ne)podpis dohody s Ukrajinou by si Rusko vyhodnotilo přesně tak, jen zesílí jejich využívání,“ uvedl v materiálu Černínský palác.

Dohoda, která by měla platit deset let, není právně závaznou mezinárodní smlouvou a nenahrazuje plnohodnotné členství Ukrajiny v NATO. Podle diplomatického zdroje ČTK by ji jakožto právně nezávaznou politickou deklaraci mohla nová vláda zrušit, dokument ale kopíruje celkové české závazky na mezinárodní scéně a takový krok by tak podle něj znamenal jejich zpochybnění.

O bezpečnostní dohodě mezi oběma zeměmi hovořil už prezident Petr Pavel v dubnu po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Řekl tehdy, že by mohla být uzavřena v květnu nebo červnu. Text dohody se finalizoval začátkem července, česká vláda ho schválila minulý týden.

Dohodu uzavřelo i Slovinsko

Kyjev tak už celkem uzavřel 24 takových bilaterálních dohod, včetně té s Českem. Několik dalších jich má v plánu v následujících měsících. Jako první smlouvu podepsala s Ukrajinou letos v lednu Británie. Ještě během února se k Londýnu připojily Německo, Francie, Dánsko, Kanada a Itálie. Později to byly dohody s Litvou, Estonskem, Polskem a Lucemburskem. Dohodu s USA podepsal Zelenskyj 13. června s americkým prezidentem Joem Bidenem, na konci minulého měsíce Ukrajina kontrakt podepsala i s celou Evropskou unií.

Kromě Česka ve čtvrtek dohodu s Ukrajinou uzavřelo také Slovinsko, uvedla agentura STA. Platit má rovněž deset let a jejím hlavním účelem je „systematizace“ dosavadní podpory, kterou Lublaň Ruskem napadené zemi poskytuje.

Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Ihor Žovkva vypočítal několik klíčových důvodů, proč jsou tyto smlouvy tak důležité – vzhledem k zatím vzdálenému možnému přijetí Ukrajiny do NATO jsou ujednání většinou podepisována na deset let, což je pro Ukrajinu symbol toho, že může počítat s pomocí Západu. Žovkva také označil za „velmi důležité“ například ustanovení dohody s Británií a dalšími zeměmi, že vzájemné konzultace se mohou uskutečnit do 24 hodin od krizového okamžiku.

Kyjev tvrdí, že ujednání by měla obsahovat důležité a konkrétní bezpečnostní závazky, ale že dohody v žádném případě nenahradí jeho strategický cíl vstoupit do NATO. Podle agentury Reuters z Kyjeva zaznívá, že jedinou „stoprocentní“ pojistkou před napadením země v budoucnosti je článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle nějž smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem, a zavazují se v takovém případě přispěchat na pomoc napadeným členům.

O vstup do NATO země, která se v té době už bránila ozbrojené ruské agresi, formálně požádala 30. září 2022. Na summitu loni v červenci se zástupci aliančních zemí shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k NATO, což proces zkrátí ze dvou na jeden rok. Summit Aliance, který se konal minulý týden, ani letos nepozval Ukrajinu do NATO a zopakoval stanovisko, že se tak stane, „když se spojenci shodnou a budou splněny podmínky“. „Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil ale generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Neformální dialog

Čtvrtého setkání EPC, které zahrnuje státy EU a další země, se účastní zástupci zhruba 50 evropských států. Fiala tento formát označil za užitečný, cení si jeho neformálnosti. „Nejsme tlačení tím, že bychom měli dospět k nějakému závěrečnému prohlášení, že bychom měli pevně stanovenou agendu,“ zmínil. Avizoval, že na setkání EPC chce jednat hlavně s představiteli zemí, které nejsou členy EU. „Protože s kolegy z Evropské rady se vidíme poměrně pravidelně,“ zdůvodnil.

Fiala měl na okraj summitu v Blenheimském paláci u Oxfordu schůzku také s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, hovořili mimo jiné o obranném průmyslu. Sešel se také s prezidentem Černé Hory Jakovem Milatovičem, tématem byla například hospodářská spolupráce a cestovní ruch.

Vznik EPC inicioval v květnu 2022 francouzský prezident Emmanuel Macron. Neformální platforma má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. První setkání se konalo na podzim 2022 v Praze, podruhé se zástupci evropských zemí sešli v červnu 2023 v moldavském Kišiněvě. Naposledy summit EPC hostila loni v říjnu Granada.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch v kalifornském Palm Springs zabil člověka, starosta mluví o bombě

Policie a hasiči v sobotu zasahovali u výbuchu, který otřásl čtvrtí a poškodil kliniku pro léčbu neplodnosti v kalifornském Palm Springs. Podle amerických médií je na místě jeden mrtvý. Starosta města Ron DeHarte řekl agentuře Reuters, že ve voze nebo u něj byla umístěna bomba.
před 6 hhodinami

Jeden pilot omdlel, druhý byl na toaletě. Letadlo se ocitlo bez dohledu

Stroj společnosti Lufthansa mířící z Německa do Španělska loni letěl deset minut bez dohledu pilota poté, co kapitán odešel na toaletu a druhý pilot mezitím v kokpitu ztratil vědomí. Stroj řídil v té době autopilot. Napsaly to agentury DPA a AP s odvoláním na výsledky zprávy španělského úřadu pro vyšetřování nehod CIAIAC.
před 7 hhodinami

Šíření dezinformací ve Spojených státech přiblížila Zóna ČT24

Analýza webu Newsguard popsala šíření dezinformací ve Spojených státech za vlády prezidenta Donalda Trumpa – ukázala hned dvacet těch, které byly v zemi velmi úspěšné. Některé falešné zprávy pomáhali šířit konzervativní influenceři a k Bílému domu byly pozitivní. Jiné dezinformace naopak Trumpa výrazně kritizovaly. Úspěch podobných fake news odborníkům ukazuje, že rozlišit reálné a falešné je pro běžné Američany stále složitější, přiblížila Zóna ČT24.
před 8 hhodinami

Izrael spustil Gideonovy vozy. Podle úřadů v Gaze rychle přibývá mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech v Pásmu Gazy v noci na sobotu zahynulo nejméně 58 Palestinců, napsala agentura Reuters s odvoláním na tamní nemocnici. Za poslední tři dny počet palestinských obětí v důsledku intenzivních úderů přesáhl tři sta, tvrdí tamní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac potvrdil, že armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci zvanou Gideonovy vozy s cílem vyvinout na hnutí tlak.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na jihu Finska se srazily dvě helikoptéry, zahynulo zřejmě pět lidí

Na jihu Finska se za letu srazily dvě civilní helikoptéry a zřítily se k zemi. Havárii zřejmě nikdo z pěti lidí, kteří byli na palubách strojů, nepřežil. S odvoláním na finská média a estonské ministerstvo zahraničí to napsala estonská veřejnoprávní stanice ERR, podle níž byly helikoptéry na cestě z tamní metropole Tallinu na letiště u finského města Kokemäki. Příčina kolize je zatím neznámá.
před 10 hhodinami

Rusko žádá ústup ukrajinských sil z okupovaných území, píše Reuters

Příměří může nastat jen v případě, že Kyjev stáhne své vojáky ze všech ukrajinských regionů, na které si činí nárok Moskva – podle agentur Reuters a Bloomberg tuto podmínku zmínilo Rusko na páteční schůzce s ukrajinskou delegací v Istanbulu. Moskva podle těchto zdrojů navíc požaduje neutrální status Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump chce v pondělí telefonicky jednat o zastavení konfliktu se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Při útoku na minibus v Sumské oblasti zabila ruská armáda devět lidí

Nejméně devět lidí přišlo ráno o život a sedm dalších utrpělo zranění při útoku ruského dronu na minibus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval šéf regionální vojenské správy Ihor Tkačenko. Moskva tvrdí, že terčem byla ukrajinská vojenská technika. Útok, který přišel jen několik hodin po prvním ukrajinsko-ruském jednání za více než tři roky, už odsoudili ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha i jeho český protějšek Jan Lipavský (nestr.).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Střelec útočil ve fitness centru v Las Vegas

Útočník při páteční střelbě ve fitness centru v Las Vegas v americkém státu Nevada zabil jednoho člověka a tři zranil. Po smrti je i střelec, informuje agentura AP s odvoláním na policii.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...