Česko a Ukrajina podepíšou bilaterální bezpečnostní dohodu, a to na okraj summitu Evropského politického společenství ve Velké Británii. Premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na setkání prohlásil, že jde o důkaz dlouhodobé podpory země napadené Ruskem. Podobné smlouvy Kyjev uzavřel i s Evropskou unií, Spojenými státy a zhruba dvacítkou dalších zemí. Předsedové vlád a hlavy států Evropské unie a dalších zemí budou v Blenheimském paláci u Oxfordu hovořit například o migraci, energetice či kybernetické bezpečnosti a boji proti dezinformacím.
Důkaz naší podpory, řekl Fiala k chystanému podpisu bezpečnostní dohody s Ukrajinou
Premiér Fiala před odletem na summit EPS (zdroj: ČT24)
Do Británie má přiletět i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Společně s Fialou podepíše zmíněnou dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českem a Ukrajinou, jejíž finální text schválila česká vláda minulý týden.
Dohoda podle Fialy sice nepředstavuje závaznou smlouvu, ale má velký význam. „Je to důkaz naší dlouhodobé podpory,“ prohlásil.
Český premiér také zmínil, že smlouva rámcuje dosavadní spolupráci mezi oběma zeměmi a vytváří také prostor pro kooperaci v budoucnosti. „Jedna část se zaměřuje na bezpečnost a ochranu, výcvik vojenského personálu, pak je tam část, která se týká hospodářské spolupráce,“ dodal.
Dvě desítky dohod
Kyjev podle ukrajinské prezidentské kanceláře dosud uzavřel 22 takových bilaterálních dohod, několik dalších jich má v plánu v následujících měsících. Jako první smlouvu podepsala s Ukrajinou letos v lednu Británie. Ještě během února se k Londýnu připojily Německo, Francie, Dánsko, Kanada a Itálie. Naposledy to byly dohody s Litvou, Estonskem, Polskem a Lucemburskem. Dohodu s USA podepsal Zelenskyj 13. června s americkým prezidentem Joem Bidenem, na konci minulého měsíce Ukrajina kontrakt podepsala i s celou Evropskou unií.
Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Ihor Žovkva vypočítal několik klíčových důvodů, proč jsou tyto smlouvy tak důležité – vzhledem k zatím vzdálenému možnému přijetí Ukrajiny do NATO jsou ujednání většinou podepisována na deset let, což je pro Ukrajinu symbol toho, že může počítat s pomocí Západu. Žovkva také označil za „velmi důležité“ například ustanovení dohody s Británií a dalšími zeměmi, že vzájemné konzultace se mohou uskutečnit do 24 hodin od krizového okamžiku.
Kyjev tvrdí, že ujednání by měla obsahovat důležité a konkrétní bezpečnostní závazky, ale že dohody v žádném případě nenahradí jeho strategický cíl vstoupit do NATO. Podle agentury Reuters z Kyjeva zaznívá, že jedinou „stoprocentní“ pojistkou před napadením země v budoucnosti je článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle nějž smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem, a zavazují se v takovém případě přispěchat na pomoc napadeným členům.
O vstup do NATO země, která se v té době už bránila ozbrojené ruské agresi, formálně požádala 30. září 2022. Na summitu loni v červenci se zástupci aliančních zemí shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k NATO, což proces zkrátí ze dvou na jeden rok. Summit Aliance, který se konal minulý týden, ani letos nepozval Ukrajinu do NATO a zopakoval stanovisko, že se tak stane, „když se spojenci shodnou a budou splněny podmínky“. „Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil ale generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Neformální dialog
Čtvrtého setkání EPC, které zahrnuje státy EU a další země, se zúčastní zástupci zhruba 50 evropských států. Fiala tento formát označil za užitečný, cení si jeho neformálnosti. „Nejsme tlačení tím, že bychom měli dospět k nějakému závěrečnému prohlášení, že bychom měli pevně stanovenou agendu,“ zmínil. Hlavním tématem má být bezpečnost Evropy, zástupci zemí se budou bavit mimo jiné i o migraci, energetice, posilování demokratických institucí nebo boji proti různým formám zahraničního vměšování.
Český premiér chce na setkání EPC jednat hlavně s představiteli zemí, které nejsou členy EU. Poprvé se setká i s novým britským premiérem Keirem Starmerem. „Využiji příležitosti k řadě různých bilaterálních jednání. Chci se soustředit spíš na rozhovory s těmi účastníky, kteří nejsou členy Evropské unie, protože s kolegy z Evropské rady se vidíme poměrně pravidelně,“ podotkl. Chce se také zúčastnit kulatého stolu nazvaného Obrana a ochrana demokracie. „Budeme diskutovat, jak lépe v Evropě čelit dezinformacím či zahraničnímu vměšování. Patří to k závažnějším hrozbám, kterým kontinent nyní čelí,“ sdělil Fiala.
Vznik EPC inicioval v květnu 2022 francouzský prezident Emmanuel Macron. Neformální platforma má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. První setkání se konalo na podzim 2022 v Praze, podruhé se zástupci evropských zemí sešli v červnu 2023 v moldavském Kišiněvě. Naposledy summit EPC hostila loni v říjnu Granada.
