Premiér Petr Fiala (ODS) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českem a Ukrajinou, a to na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) ve Velké Británii. Fiala před odletem na setkání prohlásil, že jde o důkaz dlouhodobé podpory země napadené Ruskem. Podobné smlouvy Kyjev uzavřel i s Evropskou unií, Spojenými státy a zhruba dvacítkou dalších zemí. České ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že bezpečnostní dohoda neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině.
Fiala a Zelenskyj podepsali bezpečnostní dohodu mezi Českem a Ukrajinou
Česko uzavřelo s Ukrajinou bezpečnostní dohodu (zdroj: ČT24)
Dohoda podle Fialy sice nepředstavuje závaznou smlouvu, ale má velký význam. „Je to důkaz naší dlouhodobé podpory,“ prohlásil. Zelenskyj po podpisu českému premiérovi poděkoval, úmluva je podle něj dalším krokem pro rozšíření spolupráce obou zemí v oblasti bezpečnosti.
Český premiér také zmínil, že smlouva rámcuje dosavadní spolupráci mezi oběma zeměmi a vytváří také prostor pro kooperaci v budoucnosti. „Jedna část se zaměřuje na bezpečnost a ochranu, výcvik vojenského personálu, pak je tam část, která se týká hospodářské spolupráce,“ dodal. Smlouva podle něj mluví také o rekonstrukci Ukrajiny.
Premiér Fiala před odletem na summit EPS (zdroj: ČT24)
„Je to důležitá dohoda – jak z pohledu České republiky, tak i Ukrajiny,“ komentoval zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský.
Pomoc při vojenském napadení Česka i bezpečnostně-obranné konzultace
Dokument má několik kapitol, například v části věnované bezpečnosti a obraně je podle Fialy specifikováno, jak Česko Ukrajině pomáhá, tedy nejen dodávkami vojenského materiálu, ale i výcvikem vojáků. Text se zabývá také hospodářskou spoluprací, tuzemské firmy mají podle premiéra na Ukrajině velký prostor pro zapojení při poválečné obnově země.
V dokumentu jsou podle diplomatického zdroje ČTK zahrnuty závazky Česka vůči Ukrajině, ale také naopak. Vyplývá z něj, že by se mezi oběma zeměmi měly každý rok uskutečnit bezpečnostně-obranné konzultace. Jeden z odstavců dokumentu pak obsahuje formulaci, že Kyjev poskytne pomoc v případě vojenského napadení Česka.
Premiér Petr Fiala o summitu Evropského politického společenství (zdroj: ČT24)
Text obsahuje také výši české podpory Ukrajiny. Ministerstvo obrany na začátku července odtajnilo, že Česko od předloňského začátku otevřené ruské invaze do konce letošního května poslalo napadené zemi vojenský materiál z armádních skladů ve výši 6,75 miliardy korun. V částce zmíněné v dohodě jsou podle diplomatického zdroje započítány také příspěvky do Evropského mírového nástroje, v celku je tak částka o méně než polovinu vyšší než hodnota zveřejněná ministerstvem.
MZV: Dohoda neznamená, že Češi budou bojovat na Ukrajině
Podpis právně nezávazné dohody podle českého ministerstva zahraničních věcí neznamená, že Česko bude vtaženo do války na Ukrajině. „Dohoda neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině. Podpora napadené země v obraně proti agresorovi nedělá z podporovatele stranu konfliktu,“ zdůraznil resort. Vojenská podpora Ukrajiny podle něj nevylučuje hledání řešení, jak konflikt ukončit.
Úřad rovněž odmítl, že uzavření dohody způsobí eskalaci konfliktu s Ruskem a Česko se stane terčem ruských útoků. Moskvě podle ministerstva zahraničí nevyhovuje, že se Česko stalo členem euro-atlantického společenství a ráda by do tohoto prostoru vrátila svůj vliv. Cíleně proto využívá hybridní metody, aby podrývala občanskou a politickou angažovanost a zasévala pochyby, nejistotu a strach, uvádí resort. „Pokud vidí, že tyto metody fungují – a český (ne)podpis dohody s Ukrajinou by si Rusko vyhodnotilo přesně tak, jen zesílí jejich využívání,“ uvedl v materiálu Černínský palác.
Dohoda, která by měla platit deset let, není právně závaznou mezinárodní smlouvou a nenahrazuje plnohodnotné členství Ukrajiny v NATO. Podle diplomatického zdroje ČTK by ji jakožto právně nezávaznou politickou deklaraci mohla nová vláda zrušit, dokument ale kopíruje celkové české závazky na mezinárodní scéně a takový krok by tak podle něj znamenal jejich zpochybnění.
O bezpečnostní dohodě mezi oběma zeměmi hovořil už prezident Petr Pavel v dubnu po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Řekl tehdy, že by mohla být uzavřena v květnu nebo červnu. Text dohody se finalizoval začátkem července, česká vláda ho schválila minulý týden.
Dohodu uzavřelo i Slovinsko
Kyjev tak už celkem uzavřel 24 takových bilaterálních dohod, včetně té s Českem. Několik dalších jich má v plánu v následujících měsících. Jako první smlouvu podepsala s Ukrajinou letos v lednu Británie. Ještě během února se k Londýnu připojily Německo, Francie, Dánsko, Kanada a Itálie. Později to byly dohody s Litvou, Estonskem, Polskem a Lucemburskem. Dohodu s USA podepsal Zelenskyj 13. června s americkým prezidentem Joem Bidenem, na konci minulého měsíce Ukrajina kontrakt podepsala i s celou Evropskou unií.
Kromě Česka ve čtvrtek dohodu s Ukrajinou uzavřelo také Slovinsko, uvedla agentura STA. Platit má rovněž deset let a jejím hlavním účelem je „systematizace“ dosavadní podpory, kterou Lublaň Ruskem napadené zemi poskytuje.
Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Ihor Žovkva vypočítal několik klíčových důvodů, proč jsou tyto smlouvy tak důležité – vzhledem k zatím vzdálenému možnému přijetí Ukrajiny do NATO jsou ujednání většinou podepisována na deset let, což je pro Ukrajinu symbol toho, že může počítat s pomocí Západu. Žovkva také označil za „velmi důležité“ například ustanovení dohody s Británií a dalšími zeměmi, že vzájemné konzultace se mohou uskutečnit do 24 hodin od krizového okamžiku.
Kyjev tvrdí, že ujednání by měla obsahovat důležité a konkrétní bezpečnostní závazky, ale že dohody v žádném případě nenahradí jeho strategický cíl vstoupit do NATO. Podle agentury Reuters z Kyjeva zaznívá, že jedinou „stoprocentní“ pojistkou před napadením země v budoucnosti je článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle nějž smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem, a zavazují se v takovém případě přispěchat na pomoc napadeným členům.
O vstup do NATO země, která se v té době už bránila ozbrojené ruské agresi, formálně požádala 30. září 2022. Na summitu loni v červenci se zástupci aliančních zemí shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k NATO, což proces zkrátí ze dvou na jeden rok. Summit Aliance, který se konal minulý týden, ani letos nepozval Ukrajinu do NATO a zopakoval stanovisko, že se tak stane, „když se spojenci shodnou a budou splněny podmínky“. „Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil ale generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Neformální dialog
Čtvrtého setkání EPC, které zahrnuje státy EU a další země, se účastní zástupci zhruba 50 evropských států. Fiala tento formát označil za užitečný, cení si jeho neformálnosti. „Nejsme tlačení tím, že bychom měli dospět k nějakému závěrečnému prohlášení, že bychom měli pevně stanovenou agendu,“ zmínil. Avizoval, že na setkání EPC chce jednat hlavně s představiteli zemí, které nejsou členy EU. „Protože s kolegy z Evropské rady se vidíme poměrně pravidelně,“ zdůvodnil.
Fiala měl na okraj summitu v Blenheimském paláci u Oxfordu schůzku také s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, hovořili mimo jiné o obranném průmyslu. Sešel se také s prezidentem Černé Hory Jakovem Milatovičem, tématem byla například hospodářská spolupráce a cestovní ruch.
Vznik EPC inicioval v květnu 2022 francouzský prezident Emmanuel Macron. Neformální platforma má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. První setkání se konalo na podzim 2022 v Praze, podruhé se zástupci evropských zemí sešli v červnu 2023 v moldavském Kišiněvě. Naposledy summit EPC hostila loni v říjnu Granada.