Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek odpoledne podepsali bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu ze strany EU. „Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba. Chceme být akceschopní a konkrétní,“ prohlásil po podpisu Michel.
EU a Ukrajina podepsaly bezpečnostní dohodu
Evropská unie a Ukrajina v Bruselu podepsaly bezpečnostní dohodu, která má zajistit další dodávky pomoci Kyjevu. Podobné bilaterální dohody dosud Ukrajina uzavřela s několika západními spojenci, ve čtvrtek k nim přibyly ještě Litva a Estonsko. „Tato dohoda vůbec poprvé zakotví závazek všech 27 členských států poskytnout Ukrajině rozsáhlou pomoc bez ohledu na jakékoli vnitřní institucionální změny,“ dodal ukrajinský prezident.
Dohoda podle diplomatů shrnuje dosavadní rozsah závazků Evropské unie směrem k podpoře Kyjeva. Dokument neuvádí finanční hodnotu ani množství budoucí vojenské pomoci EU, odkazuje ale například na nedávné rozhodnutí EU vložit letos pět miliard eur (124,5 miliardy korun) do speciálního fondu na vojenskou pomoc Ukrajině. „Další srovnatelné roční zvýšení lze očekávat do roku 2027,“ uvádí dokument podle serveru Euractiv.
Podle diplomatických zdrojů ČTK přichází podpis dohody v klíčový okamžik po volbách do Evropského parlamentu a před začátkem nového funkčního období Evropské komise. Jde o příležitost Ukrajincům vzkázat, že se unijní politika nezmění, aby neměli strach, že je Unie nebude dál podporovat, uvedl tento zdroj. Dodal, že jde také o důležitý symbol.
Bezpečnostní záruky se mají týkat několika oblastí včetně poskytování další vojenské pomoci, zejména munice a protivzdušné obrany. Dohoda ale řeší například i výcvik ukrajinských vojáků či spolupráci v obranném průmyslu.
Další jednání
Nedávná ruská ofenziva v oblasti Charkova podle Zelenského ukázala, že dosavadní mezinárodní tlak na Moskvu není dostatečný. „V květnu se (ruský vůdce Vladimir) Putin pokusil rozšířit válku zahájením ofenzivy na východě naší země, ale díky statečnosti našich lidí a rozhodnutím vás, našich partnerů, jsme tuto ruskou ofenzivu zastavili,“ uvedl. Požádal zejména o to, aby veškerá slíbená podpora byla na Ukrajinu doručena co nejdříve.
„Plnění všech závazků je důležité nejen kvůli ochraně životů, ale i kvůli tomu, abychom zničili ruskou představu o tom, že mohou něčeho dosáhnout prostřednictvím války,“ doplnil Zelenskyj.
Summit EU večer také vyzval Unii k posílení vojenské podpory Ukrajině. Podle představitelů unijních zemí jsou k ochraně ukrajinského obyvatelstva i kritické energetické infrastruktury naléhavě potřeba zejména systémy protivzdušné obrany, munice a rakety. Prezidenti a premiéři států EU zopakovali „neochvějný závazek Evropské unie poskytovat Ukrajině a jejím obyvatelům trvalou politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho, jak to bude potřeba, a tak intenzivně, jak to bude potřeba“. „Rusko nesmí zvítězit,“ stojí v textu.
Zelenskyj přicestoval do Bruselu ve čtvrtek odpoledne. „Ukrajina v posledních dnech oficiálně zahájila jednání o členství v EU. Dnes jsem v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval evropským lídrům za jejich jednotu a za potvrzení nezvratnosti našeho směřování na cestě do Evropy,“ napsal Zelenskyj.
Podle zdrojů ČTK má mít Zelenskyj několik bilaterálních jednání. V rámci jednoho z nich se sešel s českým premiérem Petrem Fialou (ODS). „Zhodnotili jsme oboustranné vztahy, ale i bezpečnostní a ekonomickou spolupráci. Ukrajinský prezident mě informoval o aktuální situaci na frontě a stavu ukrajinské armády,“ napsal Fiala. „Bavili jsme se o švýcarské mírové konferenci i nadcházejícím summitu NATO, stejně tak o vztazích Evropské unie a Ukrajiny,“ dodal český premiér. Zelenskyj by se měl dále sejít třeba se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.
Muniční iniciativa
Fiala před odletem na dvoudenní summit Evropské unie oznámil, že Česko v rámci muniční iniciativy Ukrajině přispělo 865 milionů korun. Peníze vyčleněné českou vládou na muniční iniciativu budou vynaloženy na nákup munice od české společnosti STV Group, poznamenal. Do iniciativy se dosud zapojilo 18 zemí, z toho 15 přislíbilo peníze, doplnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Fiala v úterý oznámil, že první zásilka dělostřelecké munice před časem dorazila na Ukrajinu. Jednalo se až o 50 tisíc kusů munice, Česko na tom spolupracovalo s Německem.
„Desetitisíce kusů munice budou dodávány pravidelně v každém měsíci,“ řekl premiér. Cílem je do konce roku poslat na Ukrajinu až 500 tisíc kusů munice, doplnila Černochová.
Podle ministryně si Česká republika dala za cíl sehnat munici i v zemích, které zastávají takzvanou politiku více azimutů, která se vyznačuje spoluprací se Západem i Ruskem a Čínou.