Dělostřelecká munice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek odpoledne podepsali bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu ze strany EU. „Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba. Chceme být akceschopní a konkrétní,“ prohlásil po podpisu Michel.

Šéf Kremlu Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un podepsali v Pchjongjangu dohodu o komplexním strategickém partnerství, informovala ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Severokorejská média už předtím informovala, že Putin a Kim se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi. Podle Kima vstupují vztahy Ruska a KLDR do období nového velkého rozkvětu. Putin byl na první návštěvě KLDR za 24 let. Posléze se ruský vládce přesunul na návštěvu Vietnamu.

Severní pohraniční část ukrajinské Charkovské oblasti je prakticky pod nepřetržitou palbou, čelí ruské ofenzivě. Na platformě Telegram to napsal šéf oblastní správy Oleh Syněhubov, podle něhož v oblasti zemřeli dva civilisté. Úřady podle něj z této pohraniční oblasti evakuovaly přes čtyři tisíce lidí, ale na pět set jich tam zůstává.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek poděkoval slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, která před koncem svého mandátu přijela do Kyjeva, za její silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).

Slováci už vybrali v přepočtu přes 100 milionů korun na munici pro Ukrajinu. Sbírka je po dvou týdnech jednou z nejúspěšnějších v historii samostatného státu. Reaguje na českou vládní iniciativu, k níž se slovenský kabinet Roberta Fica (Smer-SD) odmítl připojit. Fico označuje sbírku občanů za nepatrnou pomoc. Organizátoři v ní chtějí pokračovat dál.

Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, stále chybí peníze, prohlásil estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku. Na druhou stranu se zřejmě podařilo najít skoro dvakrát víc granátů, než se původně plánovalo.

Ukrajinské síly budou pravděpodobně schopny vytvořit nové obranné linie nedaleko Avdijivky v Doněcké oblasti, čímž zřejmě zabrzdí ruskou ofenzivu v regionu. Ve své nejnovější analýze o vývoji ruské války proti Ukrajině to napsal americký Institut pro studium války (ISW). Zpoždění v západní vojenské pomoci Ukrajině ale podle něj pravděpodobně pomáhá Rusku útočit v několika sektorech fronty najednou s cílem vyvinout tlak na ukrajinské ozbrojené síly ve více směrech.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

Ukrajinská armáda přesouvá svá stará děla z pozice na pozici, každý den z nich vypálí pět až šest tisíc granátů. Podle zpravodaje ČT na Ukrajině Jakuba Szántó je Ruskem rozpoutaná válka čím dál více dělostřelecká. Uprostřed čekání na moderní dalekonosné systémy ze Západu tak spočívají ukrajinské naděje na starých sovětských zbraních. Ani ty nové ale nejsou ihned připraveny k použití – nejprve je třeba vycvičit obsluhu. S tím pomáhají na Ukrajině američtí dobrovolníci.

Premiér Petr Fiala (ODS) hodnotí vývoj kolem ukrajinské krize jako velmi vážný. Podle něj Rusko může zaútočit na Ukrajinu kdykoliv. Všechny diplomatické pokusy zatím nevedou k žádnému výsledku, řekl Fiala v Otázkách Václava Moravce. Zároveň ocenil jednotu Evropské unie i spolupráci NATO. Pokud dojde k ruské invazi na Ukrajinu, musí za to Moskva tvrdě zaplatit, prohlásil předseda vlády.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.