Evropská unie dodá Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Další munici pošlou i USA

Nahrávám video

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

„Je to historické rozhodnutí,“ komentoval dohodu šéf diplomacie EU Josep Borrell. Uvolnění peněz a společné nákupy zrychlí dodávky potřebné munice pro stát čelící pokračující ruské invazi a zároveň pomohou k nezbytnému navýšení výroby v evropských zbrojovkách, země jimi navíc ušetří, uvedl španělský politik. 

O společné nákupy projevilo zájem 17 unijních zemí a Norsko. Mezi členskými státy bloku jsou vedle Česka například Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko nebo Slovensko.

„Pro Česko je to dobrá zpráva, protože naše firmy se do těchto projektů umí zapojovat,“ řekl po jednání ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Pro společné nákupy budou dodávat munici pouze zbrojovky z EU, ačkoli některé státy původně chtěly v zájmu rychlosti dát šanci i firmám z mimounijních zemí.

Země podepsaly dohodu o principech společných nákupů, která podle agentury otevírá cestu ke dvěma typům nákupů: dvouletému urychlenému projektu k opatření dělostřeleckých granátů ráže 155 a dlouhodobějšímu sedmiletému pořizování munice různých kalibrů. Právě po 155milimetrových granátech volá Kyjev nejvíce. Agentura na základě projektové dohody osloví výrobce munice se žádostí o konkrétní nabídky.

Dvě miliardy eur na munici

Ministři se shodli na plánu navrženém Borrellem, na jehož základě by z fondu nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF) po sérii půlmiliardových plateb za zbraně pro Ukrajinu měly putovat dvě miliardy na munici. První miliarda má uhradit náklady zemím, které budou schopny z vlastních zásob rychle dodat Kyjevu dělostřeleckou munici, druhá má pak posloužit na společné nákupy munice nové. 

Milion kusů dělostřelecké munice by podle estonského ministra obrany Hanno Pevkurpodle měla Ukrajině dodat do roka. Podle jeho německého kolegy Borise Pistoriuse by podstatná část dodávek měla být v zemi napadené Ruskem ještě letos.

USA posílají další munici a vybavení

Spojené státy v pondělí oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun). Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena zahrnuje munici do raketometů HIMARS či do houfnic a další vybavení. O oznámení informovala agentura Reuters.

„Tento balík vojenské podpory zahrnuje další munici do amerických (raketometů) HIMARS a houfnic, které Ukrajina používá na svou obranu, jakož i munici pro bojová vozidla Bradley, (protiradarové) střely HARM, protitankové zbraně, říční čluny a další vybavení,“ uvedl ministr Blinken.

Washington za 13 měsíců ruské agrese proti Ukrajině připravil pro napadenou zemi přes třicet balíků vojenského materiálu a celkově dodal či přislíbil pomoc za více než 32 miliard dolarů (716 miliard korun). Kongres od loňské invaze vyčlenil na pomoc ukrajinské armádě 50 miliard dolarů, z nichž vláda prezidenta Joea Bidena postupně čerpá při sestavování jednotlivých sad materiálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 57 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...