Houfnice

Slovensko slíbilo dodat do konce roku Ukrajině šestnáct houfnic. Od loňského srpna tam ale zamířily pouze dvě. Výrobce to omlouvá nedostatkem součástek, navíc zřejmě upřednostnil konkurenční stroje. Obchod v přepočtu za více než dvě miliardy korun financovalo Norsko, Dánsko a Německo.

Česká armáda modernizuje a nahrazuje starou sovětskou techniku, jejíž stáří dosahuje často víc než čtyři dekády. Část z ní už Česko darovalo Ukrajině, podobně jako samo dostane kompenzaci za dodávky vojenského materiálu napadené zemi. Za modernizaci Česko utratí stovky miliard korun, přičemž tou nejdražší položkou je nákup čtyřiadvaceti amerických stíhaček F-35.

Ukrajinské dělostřelectvo i další jednotky zaznamenaly v tomto týdnu výrazný diplomatický posun. Díky povolení Spojených států a dalších zemí mohou Ukrajinci útočit poskytnutými zbraněmi v omezené míře také na ruské území – už nejen z Charkovské, ale i ze Sumské oblasti. Co tento posun znamená pro ukrajinské vojáky, zjišťoval přímo u dělostřelecké jednotky štáb ČT.

Bezpečnost pobaltské země pomáhají v rámci stálé mise Severoatlantické aliance zajišťovat spojenci včetně Česka. Vojáci české armády tentokrát poprvé nacvičovali střelbu na plovoucí cíle v moři, což vnímají jako pozitivní zkušenost. Ještě větším přínosem ale podle nich bude modernější dělostřelecká technika, kterou by měli dostat během dvou let. Na její používání už se zaškolují. Působení české armády si Litva váží.

Berlín zajistí co nejrychlejší nasazení své brigády v Litvě, jak slíbil spolkový kancléř Olaf Scholz své litevské kolegyni Ingridě Šimonytéové. Na žádost její vlády by měli němečtí vojáci znásobit svoji přítomnost v pobaltské zemi. Vojáci Bundeswehru v současné době velí tamní misi NATO s osmi sty muži na základně Rukla, s nimi jsou tam na rotaci také čeští dělostřelci.

Do Brd se vrátí ostrá střelba z děl a houfnic. Armáda chce na cvičišti v Jincích testovat nové zbraňové komplety a intenzivněji připravovat vojáky. Výcvik to má zefektivnit a zlevnit. Od zrušení bývalého vojenského újezdu uplynulo už skoro deset let. Poslední čtyři roky ale v jeho části vojáci trénují střelbu z minometů.

Západ po zklamání z nepříliš úspěšné ukrajinské protiofenzivy opět řeší, jak nejlépe vojensky podpořit Kyjev. V čele iniciativy stanula Francie, která slíbila zaplatit výrobu dalších dvanácti samohybných houfnic Caesar a měsíčně posílat Ukrajině tisíce granátů a padesát přesně naváděných střel vzduch-země A2SM. V rámci nové bezpečnostní smlouvy by měl Kyjev obdržet od Francie i čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb. Paříž navíc slibuje, že v tomto roce vycvičí až devět tisíc ukrajinských vojáků.

Slovenská státní firma Konštrukta-Defence předala Ukrajině dvě houfnice Zuzana 2. Jedná se o první kusy z celkem šestnácti dělostřeleckých souprav, jejichž výrobu financují Dánsko, Norsko a Německo. Všechny slíbené houfnice dostane Kyjev do konce roku 2024, sdělilo slovenské ministerstvo obrany. Houfnice patří na Ukrajině k nejžádanějšímu arzenálu. Ty slovenské poprvé zasáhly do ostrých bojů loni na podzim. Ve výrobě nových konstruktéři zohlednili i zkušenosti z fronty.

Ukrajina se dál připravuje na svou dlouho očekávanou protiofenzivu. Roli by v ní mohly sehrát i samohybné houfnice české výroby. O nich v oblasti Avdijivky natáčela zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

Ukrajinskou armádu trápí stav vojenské dělostřelecké techniky z dob Sovětského svazu. Zbraně postupně docházejí, mají vysokou poruchovost a často chybějí náhradní díly. Na opravy musejí vojáci čekat i dlouhé týdny. Ukrajinci věří, že se situace zlepší s dodávkami modernějších zbraní ze Západu.

Západní veřejnost zapomněla na hrozbu velké konvenční války. Invaze do Iráku a Afghánistánu vychýlily představy o ní a druhou světovou válku pamatuje už málokdo. Přitom právě té je způsob boje v ruské obnovené invazi na Ukrajinu nejpodobnější. A to přesto, že zbraňové systémy udělaly velký pokrok a objevila se i nová kategorie v podobě dronů.

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

Houfnice sovětské ráže 122 milimetrů s dostřelem kolem patnácti kilometrů pomáhaly loni v únoru a březnu čelit úvodnímu ruskému náporu. Municí pro ně teď musejí ukrajinští obránci šetřit. Na východní Ukrajině s nimi natáčel Andreas Papadopulos.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že kvůli probíhajícím bitvám o Soledar a Bachmut svolal poradu ukrajinského vrchního velení. Obráncům obou východoukrajinských měst, kteří čelí ruským útokům, slíbil rychlé a nepřetržité zásobování municí a vším potřebným. Na poradě se také jednalo o posílení ukrajinské armády zbraněmi a technikou od partnerů.

Polsko letos dalo na obranu více než ostatní státy střední Evropy dohromady. V přepočtu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v Jižní Koreji nebo USA. Washington v prosinci schválil kontrakt na dodávku tanků Abrams. První korejské tanky a houfnice dorazily už v prosinci. Polská vláda přitom kontrakt na jejich dodávku podepsala v létě. V úterý polský ministr Mariusz Blaszczak a jeho francouzský protějšek podepsali dohodu o nákupu dvou francouzských družic.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Německo bude na Slovensku opravovat zbraně, které byly použité v bojích na Ukrajině, aby je bylo možné znovu nasadit. V úterý to v Bruselu oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová před jednáním s kolegy z ostatních zemí Evropské unie. Doplnila, že na spuštění projektu se dohodla se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm a práce na něm mohou začít okamžitě. Slovenské ministerstvo obrany očekává zahájení zmíněných oprav v průběhu několika týdnů.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Jak důležité je dělostřelectvo, to ukazuje průběh ruské agrese na Ukrajině. Moderní zbraně dodávané Západem pomáhají Ukrajincům tlačit ruskou armádu k ústupu. Před modernizací svého dělostřelectva stojí také česká armáda. Půlstoletí staré houfnice by měla nahradit francouzská samohybná děla. Podle původního plánu mělo Česko zaplatit za houfnice maximálně šest miliard korun, cena je však aktuálně mnohem vyšší a pravděpodobně ani není definitivní. Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Ondřej Stratilík.

Německo, Dánsko a Norsko koupí pro Ukrajinu šestnáct slovenských houfnic Zuzana 2. Zaplatí za ně 92 milionů eur (asi 2,2 miliardy korun), uvedlo podle agentury Reuters německé ministerstvo obrany. Dodávky těchto samohybných děl, která jsou schopná vystřelit šest ran za minutu na vzdálenost více než 40 kilometrů, mají začít v příštím roce.

Ukrajina chce po Německu moderní bojové tanky typu Leopard. Berlín to zatím odmítá s tím, že žádná ze zemí NATO tanky z aliančního arzenálu na Ukrajinu neposílá. Po úspěšné ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti ovšem v berlínských koaličních stranách sílí hlasy, že by spolková republika měla svou pozici přehodnotit.

Na Ukrajinu poslalo Česko od začátku ruské invaze vojenský materiál za 3,8 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podrobnosti ale její úřad nechce zveřejnit. Zřejmé nicméně je, že se z Česka na Ukrajinu dostaly tanky, houfnice i bitevní helikoptéry. Ne vše ale daroval stát. Vojenský materiál na Ukrajinu odeslaly i české firmy.

Ukrajina neustále žádá partnery o dělostřeleckou munici, která je při současném způsobu vedení boje zásadní. Zatím jí nachází dost, aby dokázala ruský postup víceméně zadržovat. Skladové zásoby i výrobní kapacity jsou však omezené a může nastat chvíle, kdy už spotřebu nebude možné uspokojit. Ukrajinci totiž používají dominantně zbraně sovětské ráže 152 milimetrů, zatímco Západ standardizoval své hlavně na 155 milimetrech. Problémy s municí se ale nevyhýbají ani Rusku.