Rekordní slovenská zakázka na houfnice pro Ukrajinu vázne

3 minuty
Události: Opožděná slovenská zakázka houfnic pro Kyjev
Zdroj: ČT24

Slovensko slíbilo dodat do konce roku Ukrajině šestnáct houfnic. Od loňského srpna tam ale zamířily pouze dvě. Výrobce to omlouvá nedostatkem součástek, navíc zřejmě upřednostnil konkurenční stroje. Obchod v přepočtu za více než dvě miliardy korun financovalo Norsko, Dánsko a Německo.

Bratislava předala Kyjevu před rokem a půl dvojici samohybných houfnic Zuzana 2. Zbylých čtrnáct měla dodat letos, největší slovenská jednorázová zbrojní zakázka ale zamrzla. Hotové jsou zřejmě jen čtyři další kusy, které navíc zůstávají na Slovensku.

Současné vedení obrany na otázky ohledně dodávek neodpovědělo. Už dříve ale mělo původní podmínky, které vyjednali jeho předchůdci, za nesplnitelné. „My uzavřeme smlouvu, kde se zavážeme, že vyrobíme počet houfnic, které se v životě v takovém počtu na Slovensku nevyrobily – ve zkráceném čase, jen abychom, nevím, někomu vyhověli,“ poznamenal letos v lednu šéf resortu obrany Robert Kaliňák z vládního Smeru.

Výroba se opozdila zřejmě i kvůli chybějícím součástkám, zejména těm hlavním. Ty paradoxně podnik využívá k výrobě konkurenčních houfnic z Česka, tvrdí lidé, kteří dohodu o Zuzanách kdysi uzavírali.

„Podle informací, které máme, státní podnik upřednostnil při výrobě hlavní soukromého výrobce z ČR, konkrétně na výrobu houfnic Dita,“ uvedl bývalý ministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati). Právě ty přitom Ukrajina nedávno převzala. Prozatím zamířily do rukou Národní gardy mimo frontu.

Problém s chybějícími hlavněmi pro Zuzany přiznává i výrobce. Podle něj je ale včas neobjednala předchozí vláda. „Tyto součástky byly smluvně vyřešené až v únoru 2024. Až potom jsme mohli spustit výrobu,“ citoval slovenský Denník N ředitele holdingu DMD Miroslava Sima.

Podnik teď slibuje do roka vyrobit osm houfnic, kvůli zpoždění dodávek ale Slovensko podle expertů může přijít o důvěru a další zakázky.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu Moskvě učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 6 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 7 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...