Francie není jedinou zemí, která čelí nedostatku vody. Zejména hladiny Dunaje a Rýna jsou natolik nízké, že vyvolávají obavy v dopravě i energetice. Dopady sucha pociťují i další evropské země.
Podle programu Copernicus zažila západní část starého kontinentu nejteplejší začátek léta v historii měření. Červen i červenec dosáhly rekordních hodnot, a to v době opakovaných vln veder, rozsáhlého sucha a lesních požárů, které zesiluje globální oteplování.
„Takové počasí jsme za našeho života nikdy nezažili a možná ani od počátků naší civilizace,“ varoval Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus Climate Change Service (C3S). Rekordní teploty ale nejsou jediným problémem. Nedostatek vody už má v řadě evropských zemí konkrétní dopady – komplikuje lodní dopravu, ohrožuje výrobu energie i úrodu a zvyšuje riziko lesních požárů.
Komplikace v lodní dopravě
Sucho komplikuje dopravu například na Dunaji. Dopady klesající hladiny vody pociťují země podél této 2850 kilometrů dlouhé řeky. Na Slovensku a v Bulharsku jsou obchodní lodě nuceny snižovat náklad a plavba se výrazně zpomalila.
V Bulharsku byla dokonce na dvou místech dočasně přerušena doprava do Rumunska. Dne 4. srpna musely záchranné složky evakuovat 186 cestujících z výletní lodi, která najela na mělčinu na severozápadě země.
Nákladní lodě „jsou nuceny čekat nebo plout s menším nákladem“, vysvětlil mluvčí bulharské vládní agentury odpovědné za Dunaj.
U mostu Calafat–Vidin na hranici mezi Bulharskem a Rumunskem pak uvázly rybářské lodě na břehu řeky. V Maďarsku dosáhl Dunaj v Budapešti nejnižší zaznamenané hladiny v historii měření. Během červnové vlny veder platila v desítkách maďarských měst a obcí omezení spotřeby vody. V červenci byly v zemi pozastaveny některé říční plavby.
Ještě výše proti proudu, u vodního díla Gabčíkovo na Slovensku, se zpomalil průjezd plavebními komorami, což vedlo k delším čekacím dobám. Kapitánům bylo rovněž doporučeno, aby ověřili způsobilost svých plavidel k plavbě.
Ohrožená výroba energie
Klesající hladina Dunaje ohrožuje i provoz jaderných elektráren. V Rumunsku státní společnost Nuclearelectrica ve čtvrtek 13. srpna oznámila, že kvůli „klesající hladině Dunaje“ zahájila přípravy na odstavení druhého reaktoru elektrárny Cernavoda na východě země.
Tato jediná rumunská jaderná elektrárna už na konci července odstavila jeden ze svých dvou reaktorů kvůli nedostatku vody potřebné k chlazení. Elektrárna běžně zajišťuje přibližně pětinu celkové výroby elektřiny v zemi a její úplné odstavení by bylo prvním takovým případem od vlny veder v roce 2003.
Maďarsku se zatím podařilo vyhnout úplnému odstavení jaderné elektrárny Paks, jejíž reaktory jsou rovněž chlazeny vodou z Dunaje. Vzhledem k očekávanému dalšímu poklesu hladiny řeky však maďarský premiér Péter Magyar ve středu 12. srpna oznámil, že vláda nařídila vybudování ponořeného jezu poblíž elektrárny. Na místo jsou také přemisťovány dva osmdesátimetrové čluny, které lze potopit, aby pomohly zvýšit hladinu vody.
Nízká hladina Rýna zdražuje dopravu i suroviny
Sucho si vybírá daň také na švýcarských lesích. Přestože mohou na pohled působit zdravě, řada stromů ve Švýcarské plošině a oblasti Jury je podle deníku 24 Heures oslabena dlouhotrvajícím suchem. A není divu – podle analýzy agentury AFP zveřejněné 10. srpna zasáhlo v červenci sucho 99 procent území země.
Větve nebo vrcholky stromů se mohou kdykoli ulomit, někdy i bez poryvu větru, varuje švýcarská pojišťovna Suva. Podle serveru Swissinfo.ch navíc přes 194 obcí zavedlo omezení spotřeby vody, například při zalévání zahrad, mytí aut nebo napouštění bazénů.
Sucho ovlivňuje také dodávky pohonných hmot, z nichž se čtvrtina přepravuje po Rýně. Podle RTS dosahovala hladina řeky pouze 29 centimetrů, což nutilo nákladní lodě plout jen s polovičním nákladem. Některá plavidla dokonce uvázla. V basilejském přístavu byly omezeny dovozy ropy, ale také obilovin a hnojiv, což vedlo k růstu cen. U čerpacích stanic se cena za litr zvýšila o šestnáct švýcarských centimů, tedy přibližně o sedmnáct eurocentů.
V Německu nízká hladina Rýna podle agentury Reuters rovněž komplikuje přepravu zboží. Několik průmyslových podniků, zejména v chemickém a ocelářském odvětví, musí reorganizovat své dodavatelské řetězce a upřednostňovat železniční nebo silniční dopravu. V reakci na tuto situaci se Berlín rozhodl dočasně pozastavit zákaz jízdy nákladních vozidel v neděli a o státních svátcích, aby pomohl zmírnit problémy v nákladní dopravě.
Dopady na úrodu
Na druhé straně Lamanšského průlivu britská vláda v pondělí 10. srpna oznámila, že sucho zasáhlo 71,3 procenta území Anglie, zatímco na konci července šlo přibližně o polovinu země, uvedla agentura Reuters. Omezení spotřeby vody se v současnosti týkají zhruba 27 milionů lidí.
Toto sucho ohrožuje také britskou úrodu. Podle deníku The Guardian vedly nízké srážky a vysoké teploty k poklesu výnosů a přiměly některé zemědělce sklízet dříve, než plánovali – něco takového se nestalo už dvacet let. Pokud bude sucho pokračovat, mohl by se podle hlavního svazu zemědělců objevit nedostatek některých potravin. „Příliš dlouho jsme považovali naše zásobování potravinami za samozřejmost,“ varoval předseda svazu pro BBC.
Pokles produkce vyvolal obavy z přímých dopadů na finance zemědělských podniků i na jejich schopnost investovat do přizpůsobování se globálnímu oteplování, například testováním odolnějších odrůd plodin. Na dotaz k tomuto tématu 7. srpna mluvčí premiéra Andyho Burnhama uvedl, že „potravinová bezpečnost je otázkou národní bezpečnosti“.
Sucho postihuje také úrodu v Nizozemsku. Tamní zemědělci zaznamenávají pokles výnosů, zejména u brambor, jejichž je země jedním z předních světových producentů, uvedla agentura Associated Press. Nedostatek vody zároveň komplikuje zavlažování plodin a zemědělci čelí omezením, která mají pomoci šetřit vodní zdroje.
Čeští pivovarníci se zase obávají slabé úrody chmele. Největší tuzemský výrobce piva Plzeňský Prazdroj upozorňuje, že sucho způsobuje výrazné výkyvy ve výnosech. „Nezbývá než přijmout, že jeden rok bude vynikající a další slabý,“ řekl agentuře Associated Press manažer udržitelnosti pivovaru Jakub Zaoral.
Článek napsal Corentin Alloune (franceinfo), poprvé byl publikován 14. srpna 2026 06:07 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
