Problémy se suchem trápí stále více obcí. Především tam, kde jsou lidé závislí na vodě ze studní, které kvůli nedostatku srážek vysychají. Samosprávy hledají řešení – obracejí se například na Správu státních hmotných rezerv (SSHR) se žádostí o zapůjčení cisteren nebo si nechávají vodu dovážet od soukromých firem.
Pro pitnou vodu si Marek Břicháč z Chotěšova na Rakovnicku musí jezdit k cisterně. Na zahradě má vrtanou studnu, voda z ní ale není pitná. „Je tam hodně manganu a železa, takže je to užitková voda, bohužel,“ poznamenal.
Kvůli suchu stojí nádrž s vodou v Jesenici už šesté léto v řadě. Samospráva si ji půjčuje od SSHR. Problém se zásobováním pitnou vodou má vedle Chotěšova také Bedlno. „Proto jsme městu Jesenice, pod které tyto obce spadají, poskytli kontejner na tři kubíky pitné vody, který mají zatím půjčený do konce září,“ vysvětlil předseda SSHR Pavel Švagr.
Za kontejner jako takový platí město měsíčně šest tisíc korun, obec si udělala rozvahu a tato možnost jí podle starosty vyšla jako ekonomicky nejvýhodnější. „Vodu si zajišťujeme sami. Přijedeme vlastním vozidlem a následně čerpáme přímo v Jesenici z vodovodu,“ řekl starosta města Jan Polák (nestr. za ODS).
Dotazů na zapůjčení cisteren přibývá
Podle Švagra pomoc SSHR v podobě cisteren letos využily i tři obce na Klatovsku. S jejich využitím mohou doplňovat místní vodojemy. Už v dubnu se na SSHR obrátila Předslav, která si půjčila autocisternu na sedm kubíků vody.
Dalších pět žádostí nyní instituce řeší. „Stále více starostů nám v posledních dnech volá a zjišťují informace, zda by zápůjčka cisteren z našich nouzových zásob byla možná,“ potvrdil Švagr. SSHR má podle něj ve skladech po celé republice cisteren stovky.
„Starosta nás nejprve kontaktuje a vybere si, jakou techniku potřebuje. Potom stačí vyjádření vodoprávního úřadu, schválení ministerstvem zemědělství a můžeme podepsat nájemní smlouvu. Do šesti hodin od podpisu této smlouvy je cisterna na místě,“ popsal Švagr příslušný postup.
Do Lešan vozí vodu soukromá firma
V Lešanech u Benešova kvůli suchu vyschly tři studny. Zbylých pět k zásobování obyvatel pitnou vodou nestačí. „Přítok za den je aktuálně 52 kubíků. Jsme na odběru 70 kubíků, máme tak v tomto suchém období asi 20 kubíků deficit,“ spočítal starosta Lešan František Ludvík.
Takové sucho zažily Lešany naposledy před osmi lety. Už měsíc proto do obce dovážejí vodu cisterny soukromé firmy. Pro radnici to bylo nejrychlejší řešení. „Týdenní fakturace za vodu je něco kolem 50 tisíc korun. V současné době jsme na částce tři sta tisíc a myslím si, že nejsme u konce,“ poznamenal Ludvík.
V Lešanech nyní hledají další zdroj vody. Obec už provedla zkušební vrt pro novou studnu, ze které by mohla čerpat. Do budoucna by situaci mohla zlepšit také výstavba dálnice D3. Součástí projektu má totiž být nový vodní zdroj, na který se obec připojí.
Voda součástí hmotných rezerv není
Součástí státních hmotných rezerv přímo voda není, starostové si ji musejí zajišťovat sami. „Obec potřebuje tu cisternu plnit pravidelně, takže si zajistí smlouvu na odběr pitné vody například v sousední obci, pak si cisternu podle potřeby plní. Nesmíme zapomínat, že z hygienických důvodů by měli tu vodu nejpozději po 24 hodinách vyměnit za čerstvou,“ přiblížil Švagr.
Gestorem krizového plánu pro extrémní sucho je resort zemědělství. „Pokud rozhodne o zařazení vody do nouzových zásob, tak ji tam přidáme. Pravděpodobně by to bylo formou hloubkových vrtů v místech, která jsou na vodu bohatá. Tyto vrty bychom pak pravidelně testovali, jestli je kvalita té vody v pořádku. Jiný způsob – abychom třeba měli ve skladech plastové lahve s vodou – nám nedává úplně ekonomicky smysl,“ uzavřel šéf SSHR.
