Sucho

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.

Sucho a tropické teploty komplikují i průběh vodácké sezony. Většina vodních toků je špatně sjízdná a do konce týdne se bude situace ještě zhoršovat. České televizi to řekl Martin Pecha z oddělení povrchových vod a předpovědní služby Českého hydrometeorologického ústavu. Nedostatek vody brání sjíždění například úseků Sázavy, Otavy, Lužnice nebo Ohře. Naopak Vltava má díky zásobám Lipna vody dostatek.

Radnice v některých městech omezují nebo ruší veřejná grilovací místa. Vadí jim nepořádek, hluk i časté porušování pravidel. Jinde naopak vznikají nová griloviště, která mají lidi odradit od rozdělávání ohňů na místech, kde to není povolené.

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.

Tropické teploty posledních dnů ohrožují hospodářská zvířata i ryby. Zemědělci se je snaží ochlazovat pomocí vody a ventilátorů, vlivem horka ale očekávají finanční ztráty. Chovatelé skotu hlásí až o čtvrtinu nižší produkci mléka, rybáři na Vyškovsku zaznamenali úhyn malých ryb. Na rizika spojená s horkem a suchem upozorňuje také portál AgroRisk.

V loňském roce prudce vzrostl počet lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, ale zůstali ve vlastní zemi, kvůli přírodním katastrofám a extrémním projevům počasí. Vyplývá to ze studie, kterou pro ekologickou organizaci Greenpeace vypracovala Hamburská univerzita.

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.

Po nynějším ochlazení se o víkendu v Česku oteplí až na 24 stupňů Celsia. Bude ale nadále zataženo s deštěm, výjimečně i s bouřkami, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého bude tepleji hlavně na jihu Moravy.

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.

Část Česka o víkendu zasáhly bouřky. Jihočeským krajem v neděli prošly spolu s mimořádně silným větrem. Objevila se také první letošní tornáda. Nejvíce srážek spadlo v oblasti Brd a Berounska – až 70 milimetrů za 24 hodin. Pouze do pěti milimetrů naopak napršelo na jižní Moravě. Prudký déšť navíc většinou zahrádkářům ani vodohospodářům příliš nepomůže. Zákazy napouštění bazénů a zalévání tak přibývají.

Obce začínají šetřit vodou. Letos spadlo podle meteorologů nejméně srážek za posledních 64 let a sucho zhoršují i vysoké teploty. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu začínají omezovat například napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Předslav na Klatovsku se už dokonce obrátila na Správu státních hmotných rezerv (SSHR) se žádostí o zapůjčení cisterny.

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.

Česko zůstane v sevření horkého a suchého počasí, mírné ochlazení z teplot kolem 30 stupňů Celsia přijde tento týden jen ve čtvrtek. Nejvyšší odpolední teploty v Praze, v části středních a severozápadních Čech, na Plzeňsku a jižní Moravě v úterý překročí 31 stupňů Celsia, výjimečně mohou dosáhnout až 33 stupňů, informuje ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.

V Česku je letos v polovině května oproti obvyklému stavu sjízdných osmdesát procent řek, uvedl předseda Svazu vodáků ČR Libor Polák s tím, že hlavním důvodem je nedostatek jarních srážek. Stav vody brání sjíždění řeky Lužnice, Teplé Vltavy, úseků řeky Sázavy, horních částí Labe a Ohře, Divoké i Tiché Orlice. Meteorologové očekávají v následujících dnech více srážek, které by podle nich mohly situaci zlepšit.

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.