Sucho

Brambory tvoří jeden ze základů českého jídelníčku. Letos ale byla z více důvodů jejich sklizeň velmi nízká, což nejspíš povede ke zvýšení jejich ceny.

Kvůli suchu má velká část zemědělců problém s krmením dobytka. Pícnin sklidili o třetinu až polovinu méně než obvykle. Narychlo tak mění plány pro příští rok – místo řepky budou sít jetel nebo žito, aby si krmivo zajistili. Někde také kvůli šetření museli poslat část stáda masného skotu na jatka přibližně o tři měsíce dříve. Podle hydrologů se vláha do půdy během zimy vrátí. Aby to ale rostlinám stačilo, musí být začátek jara chladnější a hlavně alespoň průměrně deštivý.

Mimořádné sucho odhaluje i původní říční koryta zatopená přehradami. Ze dna Lipna se znovu vynořovalo takzvané Srdce Vltavy – výrazný meandr, který zmizel pod hladinou koncem padesátých let. „Musíme si uvědomit, že přehrady nejsou jen vodní plochy, ale je to zatopená historická a kulturní krajina,“ řekl v 90′ ČT24 archeolog Filip Hájek z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity a z Archeologického ústavu AV ČR v Brně. Když se sníží hladina vody, mohou podle něj být znovu odkryty struktury a zbytky budov. Pořad moderoval Jakub Musil.

Mimořádné sucho odhalilo takzvané Srdce Vltavy – výrazný říční meandr, který zmizel pod hladinou Lipenské přehrady koncem padesátých let. Naposledy byl k vidění před čtyřiceti lety, kdy vodohospodáři přehradu vypustili kvůli opravě hráze. Kromě původního říčního koryta se teď z vody vynořují také pozůstatky zatopených staveb.

V Česku je tisíc obcí bezprostředně ohrožených suchem. Vyplývá to ze seznamu, který sestavil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ministerstvo životního prostředí pro ně vyhradilo půl miliardy korun ze Státního fondu životního prostředí. Peníze mají směřovat především na opatření, která pomohou zadržovat vodu v krajině. Dotaci mohou získat i od resortu zemědělství. Jako například Tučapy na Táborsku na vodovod.

Přehrada Hracholusky má v říjnu nejméně vody za celou svou šedesátiletou historii. Z vody vystoupily základy domů zatopené vesnice, torzo mostu i vojenské bunkry. Plavební společnost musela ukončit sezonu už na konci srpna. Vodohospodáři snížili odtok, přesto nádrž dál vysychá.

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.

Elektrárny na vltavské kaskádě letos kvůli suchu a malým průtokům vody vyrobily jen 40 až 50 procent elektřiny v porovnání s dlouhodobým průměrem. Z vodního díla Vrané nyní do Prahy odtéká jen 28 metrů krychlových vody za sekundu, elektrárna na Orlíku může vyrábět elektřinu jen z odtoku 15 metrů krychlových za sekundu, řekl v pátek mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier. Vody z přehrad vlivem sucha a kvůli nadlepšování toků řek postupně ubývá. Středočeský a Jihočeský kraj proto v týdnu vyhlásily opatření kvůli suchu. U některých přehrad se snížil odtok.

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).

Husinecká nádrž se ve čtvrtek dostala na nejnižší provozní hladinu a začala vypouštět jen stejné množství vody, jaké do ní přiteče. Zásobní prostor jako u první přehrady v Česku vyschl. Důvodem je extrémní nedostatek srážek a to, že přehrada dosud vypouštěla víc vody, než činil přítok, čímž zlepšovala průtok v řece Blanici. Všechny vodní nádrže pro zásobování pitnou vodou jsou naplněné dostatečně a nehrozí omezování dodávek, ujišťoval generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Povodí Ohře začne od čtvrtka snižovat odtok z přehrady Březová ze 170 litrů na 150 litrů za sekundu.

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.

Zdražování v Česku zrychluje. Meziročně spotřebitelské ceny v září rostly o 2,5 procenta. Víc stojí hlavně pohonné hmoty. Zářijová cena nafty atakovala hranici padesáti korun za litr. Ten přitom stál před rokem zhruba 33 korun. Dlouhodobě rostou také náklady na bydlení. Kromě energií jde i o nájmy. Rychle zdražují i nemovitosti – byty, domy i pozemky. Naopak potraviny v září stále ještě zlevňovaly, což pomohlo inflaci zpomalit. Podle odborníků se však tento trend může otočit.

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.

Slunečno a nadprůměrné teplo si lidé v Česku mohou užít ještě do středy. Poté takzvané babí léto s největší pravděpodobností skončí, uvedl v sobotu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve čtvrtek se začne ochlazovat a na většině území zaprší.

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.

Dlouhodobé sucho výrazně snížilo hladinu Lipenské přehrady, chybí v ní více než 124 milionů krychlových metrů vody. Nádrž je nyní naplněná pouze z 50,72 procenta své kapacity. Do přehrady momentálně přitékají necelé dva metry krychlové vody za sekundu, zatímco odtok činí šest metrů krychlových, a hladina tak každým dnem o několik centimetrů stále klesá. Na horní části přehrady se tok řeky vrátil do původního koryta a místní obyvatelé očekávají, že by se tu mohlo znovu objevit i Srdce Vltavy, původní meandr, který tu řeka tvořila. Kvůli nízkému stavu vody přestal jezdit přívoz mezi Horní Planou a Bližší Lhotou a na některých místech se objevují pozůstatky dříve zatopených objektů.

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.

Na pokusné farmě ve Valečově na Vysočině pěstují netradiční plodiny, jako jsou jakon, batáty nebo topinambury. Rostliny dobře snášejí sucho, teplo i mráz a mohou sloužit jako alternativa k bramborám. Pocházejí přitom z teplejších oblastí, než je Česko. Výzkumný ústav bramborářský chce zjistit, zda by je bylo možné v budoucnu pěstovat na Vysočině ve větším měřítku.

Rybáři na jihu Čech a Vysočině odkládají kvůli extrémnímu suchu podzimní výlovy. Voda chybí nejen v rybnících, ale i v sádkách. Ryby jsou menší a bude jich méně než loni. Rybářství Třeboň zrušilo slavnostní výlov Rožmberka. Jestli budou na Vánoce dražší kapři, zatím není jasné.

Brzký nástup jara a dlouhá teplá léta nahrávají k usazování čím dál více invazních rostlin a živočichů u nás. „Přistěhovalci“ tak postupně vytlačují a nahrazují původní druhy a mění tuzemskou krajinu. Z jižních oblastí se do Česka stěhuje třeba šakal nebo vlha pestrá. Motýli se zase přesouvají směrem na sever, horské druhy ale už nemají kam uhýbat. A klimatická změna se dotýká i rostlin – dlouhá období horka a sucha mění podmínky, ve kterých mohou jednotlivé druhy přežít. V Česku se také objevují druhy, které původně lidé chovali jen doma, jako želva nádherná. Zaviněním člověka se do přírody dostal třeba i rak červený, jenž původní populaci likviduje.

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.