TÉMA

Sucho

Letos bude nejspíš poprvé o 1,5 stupně víc než před průmyslem

Letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším rokem v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Informovala o tom ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus, která zároveň ve svém pravidelném měsíčním bulletinu uvedla, že letošní říjen byl druhý nejteplejší v historii, hned za tím loňským.
včera|

USA zasáhlo nejrozsáhlejší sucho od začátku měření

Více či méně intenzivní sucho zažívalo na konci října 87 procent americké „osmačtyřicítky“ států, tedy USA bez Aljašky a Havaje, uvádí nejnovější hlášení vypracované ve spolupráci akademiků a federální vlády. Upozornil na to deník The Washington Post, podle kterého hodnocení stanovilo nový rekord v podílu zasaženého území.
5. 11. 2024|

Živelní pohromy jsou ničivější kvůli změně klimatu, říká nová studie

Změna klimatu zhoršila dopad katastrof způsobených počasím a platí to u všech deseti nejvíce smrtelných událostí za posledních dvacet let, konstatuje studie organizace World Weather Attribution (WWA). Vědci u všech našli posilující vliv lidmi způsobené změny klimatu. Celkem si tyto katastrofy vyžádaly přes 570 tisíc lidských životů.
31. 10. 2024|

Hosté Fokusu Václava Moravce řešili změny klimatu a extrémní počasí

Fokus Václava Moravce se zabýval počasím. Česko má za sebou rok veder i extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které rozmary přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Na tyto otázky se pokusili odpovědět meteoroložka Alena Zárybnická, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder, bioklimatolog Miroslav Trnka, archeolog Jan Klápště, bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko a bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček.
15. 10. 2024|

V řekách je nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, varují experti

Ve světových řekách je úhrnem nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, za která jsou známá data. V nově zveřejněné zprávě na to upozornila Světová meteorologická organizace (WMO). V každém roce z uplynulých pěti let byly hladiny řek výrazně pod dlouhodobým průměrem.
8. 10. 2024|

Sucho v Amazonii drasticky snižuje hladiny řek

Amazonie čelí nejhoršímu suchu za posledních sedmdesát let, které způsobilo drastické snížení hladin řek a vysychání dříve splavných koryt. Místní obyvatelé, závislí na řekách pro přepravu potravin a vody, se potýkají s uvázlými loděmi a kritickým nedostatkem zásob. Sucho ohrožuje také sladkovodní delfíny a způsobilo rozsáhlé požáry. V některých oblastech klesla hladina řek na historická minima, což se promítá do zhoršujících se životních podmínek a zvyšujícího se rizika nedostatku pitné vody. Vláda reaguje uvolněním prostředků na boj s přírodními katastrofami.
20. 9. 2024|

Sucho v Evropě odhalilo vraky nacistických lodí v Dunaji

Po dlouhotrvajícím suchu, které postihlo východní Evropu během letních měsíců, se u srbského přístavu Prahovo objevily vraky nacistických lodí, které byly potopeny v roce 1944 při ústupu německé černomořské flotily před sovětskými vojsky. Některá z plavidel stále obsahují nevybuchlé výbušniny a jejich přítomnost ohrožuje bezpečnost říční dopravy. Podobné nálezy byly zaznamenány také v maďarském národním parku Dunaj-Dráva, kde hladina řeky dosahuje rekordně nízkých hodnot. I přes očekávané deště a mírné zvýšení hladiny zůstávají obavy o osud vraků, které se stávají terčem zájmu zlodějů.
11. 9. 2024|

Le Monde: V Pákistánu kvůli změnám klimatu roste počet nucených svateb dívek

V Pákistánu stále více rodin, které kvůli rekordnímu monzunu přišly o svou půdu, nutí své dcery ke sňatkům. Svatby často velmi mladých dívek totiž rodinám přinesou peníze, které jsou poslední možností, jak nakrmit zbytek rodiny, píše Le Monde.
9. 9. 2024|

Ze dna řeckého jezera se vynořila vesnice

Po téměř půlstoletí se z hlubin řeckého jezera Mornos vynořily pozůstatky vsi Kallio. Obec musela ustoupit jezeru, které bylo vytvořeno za účelem zásobování 200 kilometrů vzdáleného hlavního města. Po lehké zimě a horkém létě beze srážek ale hladina rezervoáru klesla na nejnižší úroveň za poslední dekády.
4. 9. 2024|

Česko trápí sucho, stromy opadávají nezvykle brzy

Česko trápí sucho. Je to vidět třeba na stromech, na kterých začalo nezvykle brzy žloutnout a opadávat listí. Příčinou jsou zejména dlouhá vedra nad třicet stupňů Celsia s minimem deště. Podle aktuálních modelů se s větším množstvím srážek v dalších nejméně deseti dnech počítat nedá.
27. 8. 2024|

Výzkum: Megasucho před 4200 lety nebylo globální a civilizace neničilo

Megasucho, ke kterému došlo před 4200 lety, mělo katastrofální dopady, které mohly vést k zániku starověkých říší a rozsáhlým změnám po celém světě. Bylo tak významné, že dokonce znamenalo zlom v geologické historii Země, tvrdili historici. Nový výzkum ale tuto hypotézu vyvrací.
19. 8. 2024|

Za vysychání mokřadů může člověk, krajině chybí vlhkost

Mokřady v Česku mizí hlavně kvůli lidské činnosti. Přitom pomáhají zmírňovat dopady klimatických změn, mají zásadní význam z hlediska ochlazování ovzduší nebo přežití přírodních ekosystémů, shodli se odborníci oslovení ČTK. Podle nich jsou mnohé mokřady vysušované kvůli tvorbě zemědělských polí nebo zástavbám, které zároveň zhoršují jejich vysychání, protože okrádají krajinu o vlhkost.
15. 8. 2024|

Trávník zmůže proti horku i to, co sto stromů. V Brně hledají nejlepší

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu.
12. 8. 2024|

Příští týden bude hodně horký, čtyřicítky ale nejspíš nepřinese

Letošní léto je v Česku ve znamení nadprůměrně vysokých teplot. Občas se sice objeví dny s teplotou pod dlouhodobým normálem, jednoznačně ale převažují dny teplejší. Červen jako celek za republiku skončil na sedmém místě od roku 1961. A teplejší než obvykle budou i dny následující, kdy teploty na většině území překonají tropickou třicítku.
9. 8. 2024|

Do Amazonie se vrátilo vážné sucho. A začíná dřív, než se čekalo

V Amazonii, která je zásobárnou pětiny sladké vody na světě, začíná období sucha. Mnoho místních řek má ale už nyní kriticky nízkou hladinu vody. Vlády této oblasti proto připravují mimořádná opatření k řešení různých očekávaných problémů, od narušení plavby až po rostoucí počet lesních požárů, napsala agentura AP.
6. 8. 2024|
Doporučujeme

Změna klimatu přináší do Evropy sucho i povodně současně. Vědci popsali, jak je to možné

Nový výzkum ukazuje, že oteplování způsobené člověkem v uplynulém století zvýšilo proměnlivost srážek na 75 procentech rozlohy Země, hlavně v Austrálii, Evropě a na východě Severní Ameriky. Výsledky zjednodušeně říkají, že suchá období jsou teď sušší než v minulosti a období dešťů jsou zase naopak vlhčí.
1. 8. 2024|

Voda v létě čelí rizikům. Vodárny mění způsob čištění i několikrát denně

Kvalitu vody ve vodovodní síti ohrožují toto léto vedra, silné bouřky, lidé, kteří porušují zákazy, a dokonce i rybáři. V létě se totiž mnohem častěji čerpá voda z povrchových zdrojů, jako jsou přehrady a řeky. V nich se přitom v tomto období objevuje také víc sinic, bakterií nebo kalu.
31. 7. 2024|

Povodňový park v Židlochovicích má zadržet vodu, poslouží i k rekreaci

V Židlochovicích na Brněnsku vznikl povodňový park. Zadržuje vodu v krajině, při povodních pomůže lepšímu odtoku a slouží také k rekreaci. Je součástí klimatického akčního plánu Jihomoravského kraje, který má bojovat se suchem v regionu. Podle vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Milady Šťastné jde o unikátní projekt, který zatím v Česku nemá obdoby. Vyšel na 62 milionů korun, většinu pokryla dotace.
23. 7. 2024|

Pitné vody má Česko dost, problém může být s užitkovou, varuje expert

Česká republika má dobré zabezpečení zdrojů pitné vody. Problém ale může mít do budoucna s užitkovou vodou, tvrdí Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
23. 7. 2024|

Smrky končí, nastupují cedry. Teplejší podnebí a dlouhodobá sucha mění městskou zeleň

Místo lípy jinan, místo smrku cedr. Česká města mění kvůli teplu a suchu složení zeleně. Cedry přibývají například v Olomouci, stromy z Dálného východu zase ve Zlíně. Podle měst, která ČT oslovila, nezvládají pro Česko běžné lípy, smrky nebo duby čím dál intenzivnější horka a sucha. Města proto musí hledat alternativy.
5. 7. 2024|

Krajina zvládá zadržet jen zlomek vody z přívalových srážek

Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet několik procent vody. Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody, popisuje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v Česku neuspokojivá, ročně zde ale vznikají tisíce drobných opatření pro zlepšení.
4. 7. 2024|

Lesy jsou zelenější a řeky plnější. Po deseti letech v červnu Česko netrápí výrazné sucho

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.
11. 6. 2024|

Green Deal není šílenství EU, ale celosvětový trend, míní Špicar. Podle klimatologa Tolasze má být Evropa lídrem

Green Deal a snaha o dekarbonizaci není výmyslem EU, řekl v Událostech, komentářích viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar a dodal, že změna klimatu je fakt, který ohrožuje život na planetě, což si uvědomují státy na celém světě. Klimatolog Radim Tolasz podotkl, že o opatřeních by se mělo diskutovat. Podle něj je ale dobře, že se Evropa snaží být lídrem v ekologii a laciné výkřiky typu, že by se měl Green Deal zrušit, jsou podle něj nesmyslné.
8. 6. 2024|

Vlny veder budou četnější, města se musí přizpůsobit, upozorňují experti

Přizpůsobit města vedrům pomocí adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin, je nutné udělat co nejdříve. Vlny veder, které jsou nejčastěji definovány několika dny s tropickými teplotami za sebou, jsou kvůli klimatické změně stále četnější, upozornili odborníci z různých oborů na pražské debatě pořádané Institutem pro evropskou politiku Europeum.
4. 6. 2024|