Sucho

Podmínky pro pěstování řady plodin v Česku se s postupujícími dopady klimatické změny budou zhoršovat, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v tuzemsku nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, míní bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Tři přední klimatologové zkombinovali poznatky z deseti globálních klimatických modelů a s pomocí umělé inteligence (AI) vyhodnotili jejich předpovědi. Dospěli k závěru, že místně budou hranice klimatické změny dosaženy výrazně dříve, než se odhadovalo doposud.

Zmírnit rozsah případných povodní i dopady sucha mohou podle odborníků díry hloubené do nevyužívaných lesních cest. Ekologové vyzkoušeli metodu poprvé v roce 2020 v Beskydech. Monitoring během letošních povodní jim potvrdil, že se voda vsakuje podle očekávání. Díry podle expertů pomáhají i proti suchu. Voda se po vsáknutí udrží na místě déle, a delší dobu ji tak mohou čerpat i stromy v okolí. Využití metody teď zvažují i Jeseníky.

Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijela i afghánská delegace, poprvé od návratu islamistického hnutí Taliban k moci. Kábul usiluje o zapojení do mezinárodních klimatických diskusí, protože Afghánistán je šestou nejzranitelnější zemí vůči změně klimatu. Africké státy se podle francouzského deníku Le Monde na konferenci spojily a chtějí usilovat o získání finančních prostředků, aby se klimatické změně mohly lépe přizpůsobit.

Letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším rokem v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Informovala o tom ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus, která zároveň ve svém pravidelném měsíčním bulletinu uvedla, že letošní říjen byl druhý nejteplejší v historii, hned za tím loňským.

Více či méně intenzivní sucho zažívalo na konci října 87 procent americké „osmačtyřicítky“ států, tedy USA bez Aljašky a Havaje, uvádí nejnovější hlášení vypracované ve spolupráci akademiků a federální vlády. Upozornil na to deník The Washington Post, podle kterého hodnocení stanovilo nový rekord v podílu zasaženého území.

Změna klimatu zhoršila dopad katastrof způsobených počasím a platí to u všech deseti nejvíce smrtelných událostí za posledních dvacet let, konstatuje studie organizace World Weather Attribution (WWA). Vědci u všech našli posilující vliv lidmi způsobené změny klimatu. Celkem si tyto katastrofy vyžádaly přes 570 tisíc lidských životů.

Fokus Václava Moravce se zabýval počasím. Česko má za sebou rok veder i extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které rozmary přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Na tyto otázky se pokusili odpovědět meteoroložka Alena Zárybnická, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder, bioklimatolog Miroslav Trnka, archeolog Jan Klápště, bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko a bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček.

Ve světových řekách je úhrnem nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, za která jsou známá data. V nově zveřejněné zprávě na to upozornila Světová meteorologická organizace (WMO). V každém roce z uplynulých pěti let byly hladiny řek výrazně pod dlouhodobým průměrem.

Amazonie čelí nejhoršímu suchu za posledních sedmdesát let, které způsobilo drastické snížení hladin řek a vysychání dříve splavných koryt. Místní obyvatelé, závislí na řekách pro přepravu potravin a vody, se potýkají s uvázlými loděmi a kritickým nedostatkem zásob. Sucho ohrožuje také sladkovodní delfíny a způsobilo rozsáhlé požáry. V některých oblastech klesla hladina řek na historická minima, což se promítá do zhoršujících se životních podmínek a zvyšujícího se rizika nedostatku pitné vody. Vláda reaguje uvolněním prostředků na boj s přírodními katastrofami.

Po dlouhotrvajícím suchu, které postihlo východní Evropu během letních měsíců, se u srbského přístavu Prahovo objevily vraky nacistických lodí, které byly potopeny v roce 1944 při ústupu německé černomořské flotily před sovětskými vojsky. Některá z plavidel stále obsahují nevybuchlé výbušniny a jejich přítomnost ohrožuje bezpečnost říční dopravy. Podobné nálezy byly zaznamenány také v maďarském národním parku Dunaj-Dráva, kde hladina řeky dosahuje rekordně nízkých hodnot. I přes očekávané deště a mírné zvýšení hladiny zůstávají obavy o osud vraků, které se stávají terčem zájmu zlodějů.

V Pákistánu stále více rodin, které kvůli rekordnímu monzunu přišly o svou půdu, nutí své dcery ke sňatkům. Svatby často velmi mladých dívek totiž rodinám přinesou peníze, které jsou poslední možností, jak nakrmit zbytek rodiny, píše Le Monde.

Po téměř půlstoletí se z hlubin řeckého jezera Mornos vynořily pozůstatky vsi Kallio. Obec musela ustoupit jezeru, které bylo vytvořeno za účelem zásobování 200 kilometrů vzdáleného hlavního města. Po lehké zimě a horkém létě beze srážek ale hladina rezervoáru klesla na nejnižší úroveň za poslední dekády.

Česko trápí sucho. Je to vidět třeba na stromech, na kterých začalo nezvykle brzy žloutnout a opadávat listí. Příčinou jsou zejména dlouhá vedra nad třicet stupňů Celsia s minimem deště. Podle aktuálních modelů se s větším množstvím srážek v dalších nejméně deseti dnech počítat nedá.

Megasucho, ke kterému došlo před 4200 lety, mělo katastrofální dopady, které mohly vést k zániku starověkých říší a rozsáhlým změnám po celém světě. Bylo tak významné, že dokonce znamenalo zlom v geologické historii Země, tvrdili historici. Nový výzkum ale tuto hypotézu vyvrací.

Mokřady v Česku mizí hlavně kvůli lidské činnosti. Přitom pomáhají zmírňovat dopady klimatických změn, mají zásadní význam z hlediska ochlazování ovzduší nebo přežití přírodních ekosystémů, shodli se odborníci oslovení ČTK. Podle nich jsou mnohé mokřady vysušované kvůli tvorbě zemědělských polí nebo zástavbám, které zároveň zhoršují jejich vysychání, protože okrádají krajinu o vlhkost.

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu.

Letošní léto je v Česku ve znamení nadprůměrně vysokých teplot. Občas se sice objeví dny s teplotou pod dlouhodobým normálem, jednoznačně ale převažují dny teplejší. Červen jako celek za republiku skončil na sedmém místě od roku 1961. A teplejší než obvykle budou i dny následující, kdy teploty na většině území překonají tropickou třicítku.

V Amazonii, která je zásobárnou pětiny sladké vody na světě, začíná období sucha. Mnoho místních řek má ale už nyní kriticky nízkou hladinu vody. Vlády této oblasti proto připravují mimořádná opatření k řešení různých očekávaných problémů, od narušení plavby až po rostoucí počet lesních požárů, napsala agentura AP.

Nový výzkum ukazuje, že oteplování způsobené člověkem v uplynulém století zvýšilo proměnlivost srážek na 75 procentech rozlohy Země, hlavně v Austrálii, Evropě a na východě Severní Ameriky. Výsledky zjednodušeně říkají, že suchá období jsou teď sušší než v minulosti a období dešťů jsou zase naopak vlhčí.

Kvalitu vody ve vodovodní síti ohrožují toto léto vedra, silné bouřky, lidé, kteří porušují zákazy, a dokonce i rybáři. V létě se totiž mnohem častěji čerpá voda z povrchových zdrojů, jako jsou přehrady a řeky. V nich se přitom v tomto období objevuje také víc sinic, bakterií nebo kalu.

V Židlochovicích na Brněnsku vznikl povodňový park. Zadržuje vodu v krajině, při povodních pomůže lepšímu odtoku a slouží také k rekreaci. Je součástí klimatického akčního plánu Jihomoravského kraje, který má bojovat se suchem v regionu. Podle vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Milady Šťastné jde o unikátní projekt, který zatím v Česku nemá obdoby. Vyšel na 62 milionů korun, většinu pokryla dotace.

Česká republika má dobré zabezpečení zdrojů pitné vody. Problém ale může mít do budoucna s užitkovou vodou, tvrdí Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Místo lípy jinan, místo smrku cedr. Česká města mění kvůli teplu a suchu složení zeleně. Cedry přibývají například v Olomouci, stromy z Dálného východu zase ve Zlíně. Podle měst, která ČT oslovila, nezvládají pro Česko běžné lípy, smrky nebo duby čím dál intenzivnější horka a sucha. Města proto musí hledat alternativy.