„Někdy voda neteče i půl dne.“ Írán se dál potýká s rozsáhlým suchem

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody navíc násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.

V červenci a srpnu íránská vláda vyhlásila mimořádné státní svátky, aby snížila spotřebu vody a energie. Uzavřela také některé veřejné budovy a banky, jelikož teploty v některých oblastech překročily 50 stupňů Celsia.

Podle vedoucího íránského Ústavu pro výzkum vody Mohammadrezáho Kavianpúra byly loňské srážky v zemi o čtyřicet procent nižší než 57letý průměr. Předpovědi dle něj ukazují, že sucho bude přetrvávat až do prosince. Podle oficiálních meteorologických údajů od 23. září v patnácti z 31 provincií nebyly zaznamenány žádné srážky.

Satelitní snímky přehrady Amír Kabír, porovnání stavu vody z 1. května a 8. listopadu letošního roku
Zdroj: Vantor/Handout via Reuters

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že obyvatelé hlavního města budou muset být evakuováni, pokud vláda nezajistí dostatečný přísun vody. Hlava státu také upozornila, že pokud do prosince nezaprší, bude muset vláda v Teheránu zavést na vodu přídělový systém. Íránská vodárenská společnost odmítla tvrzení, že by se měl takový systém v budoucnu implementovat.

„I když provedeme přídělový systém a vody bude stále málo, (občané) se budou muset z Teheránu evakuovat,“ prohlásil Pezeškján. Mnozí však podle deníku Deutche Welle (DW) prezidentův výrok kritizují. Íránské úřady každopádně nevysvětlily, jak a kam miliony obyvatel tohoto města odejdou.

Obyvatelé kvůli nedostatku vody musejí používat nádrže a čerpadla. „Snížená spotřeba mezi obyvatelstvem zdaleka nestačí k překonání této krize,“ řekla DW výzkumnice v oblasti životního prostředí Azam Bahramíová.

Experti upozorňují na špatné hospodaření

Nedostatek vody nezpůsobují jen úmorná vedra. Stojí za ním i desítky let špatného hospodaření včetně nadměrné výstavby přehrad či neefektivních zemědělských postupů, cituje Reuters experty. Naopak vláda si nedostatek vody vysvětluje jinými faktory, jako jsou předchozí kabinety, změna klimatu či nadměrná spotřeba vody.

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé veřejně vyzval Íránce ke snížení spotřeby vody téměř před patnácti lety. Od té doby se však situace chronicky zhoršuje a žádné vládě, ať už umírněné, nebo extremistické, se nepodařilo odvrátit její nedostatek, jelikož Írán usiloval o rozvoj s malým ohledem na udržitelnost. Vodní infrastruktura v Teheránu zůstává podle DW zastaralá a rozpadlá a velká část vody se tak ztrácí během přepravy.

Pro íránské duchovní vládce je tak dle médií v sázce hodně. V roce 2021 vyvolal nedostatek vody násilné protesty v jižní provincii Chúzestán. Sporadické protesty vypukly i v roce 2018, kdy zejména farmáři obviňovali vládu ze špatného hospodaření s vodou.

Podle jedné z obyvatelek Teheránu je přísun tekoucí vody omezený a někdy neteče i půl dne. Výpadky přicházejí nečekaně, což lidem znemožňuje se na ně předem připravit. Podle Reuters si zatím tamní obyvatelé na silná sucha veřejně nestěžovali. Již teď čelí řadě jiných problémů – zejména ekonomické krizi, do které země upadla kvůli uvaleným sankcím v důsledku toho, že se nepodařilo dosáhnout jaderné dohody.

Írán v rámci sankcí nemůže rozšířit možnosti zaměstnání ve venkovských oblastech, kde se většina obyvatel věnuje zemědělství, které je na spotřebu vody náročné. Vláda proto nadále přiděluje tomuto sektoru vysoký objem vody z obavy, že ohrožení těchto pracovních míst by mohlo vyvolat protesty, popsal pro kanál al-Džazíra Káve Madaní, ředitel Ústavu pro vodu Univerzity OSN.

Írán za posledních pár let zaznamenal i silný nedostatek elektřiny a plynu. „Je to jedno trápení za druhým, jeden den není voda, druhý den elektřina. Nemáme ani dost peněz na živobytí. To všechno je způsobeno špatným hospodařením,“ popsala jedenačtyřicetiletá učitelka Šahla.

Hlavní město je zcela závislé na pěti nádržích napájených z okolních řek. Přítok vody tam však prudce klesl. Bihzád Parsa, šéf teheránské regionální vodárenské společnosti, podle Reuters uvedl, že hladina vody klesla oproti loňsku o 43 procent. Přehrada Amír Kabír zadržuje nyní čtrnáct milionů metrů krychlových tekutiny, což odpovídá osmi procentům její kapacity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 3 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 6 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 7 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 10 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...