Hospodaření

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.

Praha i přes investice do vnějšího okruhu a stavby metra D hospodařila s přebytkem. Podobně jsou na tom i další města, obce i kraje. Dohromady na jejich finančních kontech za rok 2024 přibylo více než padesát miliard korun. Vyplývá to ze souhrnných čísel, která má Česká televize k dispozici. Někteří politici volají po změně rozdělování peněz mezi státní rozpočet a samosprávy.

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková odvolala na návrh Akademického senátu Katolické teologické fakulty (KTF) děkana fakulty Jaroslava Brože. Odvolání nabude účinnosti v pondělí 10. února. Rektorka to uvedla na jednání akademického senátu univerzity.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) hospodařila loni podle předběžných dat s deficitem pět miliard korun, který však plánovala i v rozpočtu. Pokryje ho ze zůstatků předchozích let. Letos pojišťovna plánuje náklady ve výši 321 miliard korun a schodek 7,8 miliardy korun.

Schodek státního rozpočtu se před koncem roku přiblížil k plánované sumě 282 miliard korun. Hospodaření se k 20. prosinci dostalo do minusu více než 272 miliard. Číslo je o třináct miliard vyšší než na konci listopadu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i další koaliční lídři ujišťují, že vláda plánovaný deficit dodrží.

„Rozpočet se stal obětí legislativního chaosu,“ prohlásila členka NERV, poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v pořadu Otázky Václava Moravce. „Klíčový nástroj hospodářské politiky by neměl být obětí snížené legislativní kultury,“ doplnila. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) kritizuje způsob přípravy návrhu rozpočtu, podle něj neodpovídá legislativě.

Hospodaření samospráv letos skončí v plusu přes sedmdesát miliard korun, vyplývá z odhadů ministerstva financí. Část poslanců kritizuje, že výsledky zkresluje Praha, která je v rozpočtu mezi obcemi, a žádá změnu. V pololetí vykázalo hlavní město téměř sedmnáctimiliardový přebytek.

Hospodaření Slovenska bylo loni horší, než předpokládal jarní odhad. Deficit veřejných financí dosáhl v přepočtu 5,21 procenta hrubého domácího produktu (HDP) oproti dosud vykazovaným 4,89 procenta HDP. Znamenalo to i výrazné meziroční zhoršení hospodaření, země totiž v roce 2022 zaznamenala veřejný schodek 1,67 procenta HDP. Informoval o tom slovenský statistický úřad.

Energetická skupina ČEZ vydělala v prvním pololetí letošního roku 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o pět procent. Přispěl k tomu zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl, vyplývá z údajů, které skupina zveřejnila. ČEZ zároveň potvrdil očekávání čistého zisku za celý rok 2024 ve výši 25 až třicet miliard korun.

Státní rozpočet v červenci skončil se schodkem 192,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zhoršil se tak oproti červnovému deficitu 178,6 miliardy korun. Loni byl na konci července rozpočtový deficit 214,1 miliardy korun, tedy o téměř 22 miliard vyšší. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka.

Čerpáním miliardových dotací Národní sportovní agentury (NSA) se policie dál zabývat nebude. Nenašla totiž důvod k zahájení trestního řízení. České televizi to řekl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Trestní oznámení kvůli čerpání dotací podal v únoru Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Z prověrky, jejíž závěry NKÚ zveřejnil koncem dubna, podle kontrolorů vyplynulo, že sportovní agentura dostatečně nesledovala a nekontrolovala využití dotací a dodržování podmínek.

Vládou schválenou předlohu o rozpočtovém určení daní chce část koaličních stran upravit, kritizuje ji také sdružení místních samospráv. Podle něj návrh připraví na pět a půl tisíce obcí v součtu o tři a půl miliardy korun. Proti úpravě je také opozice, hnutí ANO chce příjmy radnic naopak navýšit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nesouhlasí.

Přesně před rokem Česká pošta natrvalo uzavřela tři sta svých poboček. Firmě to tehdy umožnila změna zákona. Ztrátový státní podnik tím začal svou transformaci. O práci tehdy přišly stovky lidí, i kvůli útlumu listovních služeb. Pošta teď může mít příjem i z prodeje vybraných padesáti nemovitostí, ve kterých rušené pobočky sídlily. Nového vlastníka má dodnes ale jen asi pětina z nich.

Neefektivitu státu v mnoha oblastech, na kterou Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) každoročně upozorňuje ve svých výročních zprávách, by mohla částečně napravit vrstva, která by pomáhala slaďovat některé procesy mezi úředníky a politiky, řekl v Otázkách Václava Moravce prezident NKÚ Miloslav Kala. Podle něj je tak Česko například v oblasti digitalizace státní správy dlouhodobě na chvostu Evropské unie.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) podal v souvislosti s kontrolou postupů při rozdělování dotací Národní sportovní agenturou (NSA) trestní oznámení. Čerpáním dotací určených na podporu sportu se tak bude zabývat také policie. Zjištění České televize potvrdila mluvčí úřadu Hana Kadečková. Na možné pochybení při rozdělování a čerpání miliardových dotací upozornil NKÚ koncem dubna. Podle kontrolorů ministerstvo školství (MŠMT) a NSA, které v letech 2019 až 2022 vydaly ze státního rozpočtu na podporu sportu 26,5 miliardy korun, nepostupovaly při poskytování dotací transparentně.

Část zaměstnanců strojírenské firmy Kovosvit ze Sezimova Ústí na Táborsku nedostala březnové mzdy. Jde přibližně o polovinu ze 450 zaměstnanců, řekl mluvčí odborové organizace OS Kovo Jan Exner. Firma nemá dostatek zakázek, a proto někteří zaměstnanci zůstávají doma. Situaci už řeší i vedení města a jedná o pomoci zaměstnancům.

Česká pošta v loňském roce snížila ztrátu o jednu miliardu korun na 756 milionů. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19,037 miliardy korun. Provozní náklady bez odpisů klesly o 3,2 procenta na 19,114 miliardy korun.

Národní sportovní agentura (NSA) odhalila při kontrole vážné nedostatky v hospodaření Českého tenisového svazu s prostředky ze státního rozpočtu. Prozatímní vedení svazu pověřila nápravou, s organizací zahájí správní řízení a vyzve ji k navrácení části dotace. NSA o tom informovala na svém webu.

Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to druhý největší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.

V německé společnosti Continental, která je známá hlavně produkcí pneumatik, ale i dalšími komponenty v autoprůmyslu, se chystá hromadné propouštění. Snížení počtu pracovních míst bude mít dopad i na výrobní závody v Česku. Firma v tuzemsku zruší několik set míst, a to v továrnách ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Brandýse nad Labem a v Jičíně.

Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.

Debata o zavedení společné měny v tomto volebním období není dle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na místě. Nejprve je třeba zlepšit veřejné finance, aby Česko splňovalo maastrichtská kritéria, řekl v pořadu Události, komentáře. Poté to bude rozhodnutí čistě politické, nesouhlasí tak s názory, že by občané měli o vstupu do eurozóny rozhodovat v referendu. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je proti přijetí eura, existuje podle ní řada ekonomických důvodů, proč to nedělat. Referendu se podle ní hnutí ANO nebrání. „Bylo by na místě, aby se takto závažná záležitost v referendu rozhodla,“ podotkla.

Rozhodnutí ohledně podmíněného zastavení trestního stíhání už bývalé starostky obce Město Libavá Štěpánky Tiché (Nezávislá Libavá) není pravomocné. Rozhodlo o tom olomoucké krajské státní zastupitelství. Podle žalobkyně Jitky Klapalové je důvodem procesní pochybení, samotným obsahem rozhodnutí se tak žalobci nezabývali. Stíhání Tiché obviněné ze zpronevěry peněz bylo zastaveno kvůli vyslovené lítosti a ochotě nahradit způsobenou škodu. Tichá v září nakonec na funkci rezignovala.

Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí činil 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP, informovalo v pátek ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286 474 korun. Snížit tempo zadlužování má podle premiéra vládní úsporný balíček.