Hospodaření

Hospodaření samospráv letos skončí v plusu přes sedmdesát miliard korun, vyplývá z odhadů ministerstva financí. Část poslanců kritizuje, že výsledky zkresluje Praha, která je v rozpočtu mezi obcemi, a žádá změnu. V pololetí vykázalo hlavní město téměř sedmnáctimiliardový přebytek.

Hospodaření Slovenska bylo loni horší, než předpokládal jarní odhad. Deficit veřejných financí dosáhl v přepočtu 5,21 procenta hrubého domácího produktu (HDP) oproti dosud vykazovaným 4,89 procenta HDP. Znamenalo to i výrazné meziroční zhoršení hospodaření, země totiž v roce 2022 zaznamenala veřejný schodek 1,67 procenta HDP. Informoval o tom slovenský statistický úřad.

Energetická skupina ČEZ vydělala v prvním pololetí letošního roku 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o pět procent. Přispěl k tomu zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl, vyplývá z údajů, které skupina zveřejnila. ČEZ zároveň potvrdil očekávání čistého zisku za celý rok 2024 ve výši 25 až třicet miliard korun.

Státní rozpočet v červenci skončil se schodkem 192,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zhoršil se tak oproti červnovému deficitu 178,6 miliardy korun. Loni byl na konci července rozpočtový deficit 214,1 miliardy korun, tedy o téměř 22 miliard vyšší. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka.

Čerpáním miliardových dotací Národní sportovní agentury (NSA) se policie dál zabývat nebude. Nenašla totiž důvod k zahájení trestního řízení. České televizi to řekl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Trestní oznámení kvůli čerpání dotací podal v únoru Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Z prověrky, jejíž závěry NKÚ zveřejnil koncem dubna, podle kontrolorů vyplynulo, že sportovní agentura dostatečně nesledovala a nekontrolovala využití dotací a dodržování podmínek.

Vládou schválenou předlohu o rozpočtovém určení daní chce část koaličních stran upravit, kritizuje ji také sdružení místních samospráv. Podle něj návrh připraví na pět a půl tisíce obcí v součtu o tři a půl miliardy korun. Proti úpravě je také opozice, hnutí ANO chce příjmy radnic naopak navýšit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nesouhlasí.

Přesně před rokem Česká pošta natrvalo uzavřela tři sta svých poboček. Firmě to tehdy umožnila změna zákona. Ztrátový státní podnik tím začal svou transformaci. O práci tehdy přišly stovky lidí, i kvůli útlumu listovních služeb. Pošta teď může mít příjem i z prodeje vybraných padesáti nemovitostí, ve kterých rušené pobočky sídlily. Nového vlastníka má dodnes ale jen asi pětina z nich.

Neefektivitu státu v mnoha oblastech, na kterou Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) každoročně upozorňuje ve svých výročních zprávách, by mohla částečně napravit vrstva, která by pomáhala slaďovat některé procesy mezi úředníky a politiky, řekl v Otázkách Václava Moravce prezident NKÚ Miloslav Kala. Podle něj je tak Česko například v oblasti digitalizace státní správy dlouhodobě na chvostu Evropské unie.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) podal v souvislosti s kontrolou postupů při rozdělování dotací Národní sportovní agenturou (NSA) trestní oznámení. Čerpáním dotací určených na podporu sportu se tak bude zabývat také policie. Zjištění České televize potvrdila mluvčí úřadu Hana Kadečková. Na možné pochybení při rozdělování a čerpání miliardových dotací upozornil NKÚ koncem dubna. Podle kontrolorů ministerstvo školství (MŠMT) a NSA, které v letech 2019 až 2022 vydaly ze státního rozpočtu na podporu sportu 26,5 miliardy korun, nepostupovaly při poskytování dotací transparentně.

Část zaměstnanců strojírenské firmy Kovosvit ze Sezimova Ústí na Táborsku nedostala březnové mzdy. Jde přibližně o polovinu ze 450 zaměstnanců, řekl mluvčí odborové organizace OS Kovo Jan Exner. Firma nemá dostatek zakázek, a proto někteří zaměstnanci zůstávají doma. Situaci už řeší i vedení města a jedná o pomoci zaměstnancům.

Česká pošta v loňském roce snížila ztrátu o jednu miliardu korun na 756 milionů. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19,037 miliardy korun. Provozní náklady bez odpisů klesly o 3,2 procenta na 19,114 miliardy korun.

Národní sportovní agentura (NSA) odhalila při kontrole vážné nedostatky v hospodaření Českého tenisového svazu s prostředky ze státního rozpočtu. Prozatímní vedení svazu pověřila nápravou, s organizací zahájí správní řízení a vyzve ji k navrácení části dotace. NSA o tom informovala na svém webu.

Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to druhý největší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.

V německé společnosti Continental, která je známá hlavně produkcí pneumatik, ale i dalšími komponenty v autoprůmyslu, se chystá hromadné propouštění. Snížení počtu pracovních míst bude mít dopad i na výrobní závody v Česku. Firma v tuzemsku zruší několik set míst, a to v továrnách ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Brandýse nad Labem a v Jičíně.

Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.

Debata o zavedení společné měny v tomto volebním období není dle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na místě. Nejprve je třeba zlepšit veřejné finance, aby Česko splňovalo maastrichtská kritéria, řekl v pořadu Události, komentáře. Poté to bude rozhodnutí čistě politické, nesouhlasí tak s názory, že by občané měli o vstupu do eurozóny rozhodovat v referendu. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je proti přijetí eura, existuje podle ní řada ekonomických důvodů, proč to nedělat. Referendu se podle ní hnutí ANO nebrání. „Bylo by na místě, aby se takto závažná záležitost v referendu rozhodla,“ podotkla.

Rozhodnutí ohledně podmíněného zastavení trestního stíhání už bývalé starostky obce Město Libavá Štěpánky Tiché (Nezávislá Libavá) není pravomocné. Rozhodlo o tom olomoucké krajské státní zastupitelství. Podle žalobkyně Jitky Klapalové je důvodem procesní pochybení, samotným obsahem rozhodnutí se tak žalobci nezabývali. Stíhání Tiché obviněné ze zpronevěry peněz bylo zastaveno kvůli vyslovené lítosti a ochotě nahradit způsobenou škodu. Tichá v září nakonec na funkci rezignovala.

Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí činil 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP, informovalo v pátek ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286 474 korun. Snížit tempo zadlužování má podle premiéra vládní úsporný balíček.

Zastupitelstvo Města Libavá na Olomoucku zvolilo novou starostku Oldřišku Valtošovou z uskupení Občané za změnu. Byla jedinou kandidátkou. Ve funkci nahradila Štěpánku Tichou (Nezávislá Libavá), která kvůli zpronevěře víc než čtyř set tisíc korun z obecních peněz k 30. září rezignovala. Nová starostka po zvolení zastupitelům řekla, že nařídí nezávislý audit hospodaření obce.

Vláda se při závěrečném schvalování konsolidačního balíčku možná nebude moci spolehnout na všechny poslance koaličních stran. S jeho podporou váhá poslankyně STAN Eliška Olšáková, která je zároveň předsedkyní Sdružení místních samospráv. Obává se, že by některé daňové změny mohly poškodit hospodaření obcí.

Miliardy určené na záchranu a obnovu kulturních památek rozděloval stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu, aniž měl představu, co konkrétně by měly tyto peníze změnit. Úřad se zaměřil na 2,6 miliardy korun, které rozdělilo ministerstvo kultury v letech 2019 až 2022. Poukázal na to, že podobně kritizoval resort již při minulé kontrole v roce 2017. Ministerstvo uvedlo, že se zjištěnými nedostatky bude zabývat, některé závěry kontroly však rozporovalo. Zmínilo také, že má koncepční dokument o podpoře kulturních památek.

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v aktuálně zveřejněné zprávě. Ministerstvo v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že hospodaření nemocnic se oproti kontrolovanému období významně zlepšilo.

Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti je tak meziročně o 34 procent nižší. Pokles zapříčinily hlavně zvláštní daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, a odvody z nadměrných tržeb. Provozní výnosy skupiny naopak vzhledem k vysokým cenám komodit stouply o 23 procent na 169,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila. Skupina zároveň potvrdila celoroční výhled hospodaření, který za celý rok 2023 počítá s čistým ziskem 33 až 37 miliard korun.