Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
Klempíř zároveň oznámil, že Česká televize dle návrhu zákona dostane příští rok místo poplatků ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun. Letos jí poplatky mají vynést 6,73 miliardy. Český rozhlas pak z rozpočtu v příštím roce obdrží 2,07 miliardy. Letos má z poplatků získat 2,48 miliardy.
Návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vrací finance veřejnoprávních médií do roku 2024, kdy měla ČT výnos z výběru poplatků zhruba 5,7 miliardy a ČRo přibližně 2,07 miliardy korun. Kromě rozpočtu mají být dle návrhu dalšími zdroji financování veřejnoprávních médií výnosy z reklamy nebo prodeje práv. Na hospodaření bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad.
Vládní návrh dle Klempíře definuje veřejnoprávní poslání České televize a Českého rozhlasu, které má být zaměřené na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a plnění vzdělávací funkce. Až na třetím místě má být tvorba zábavních pořadů, dodal ministr. ČT se dle návrhu také nemá slučovat s ČRo, na jejich fungování mají dohlížet rady, stejně jako dosud. Nemění se ani nic na nominaci radních různými organizacemi a spolky a jejich následné volbě poslanci a senátory. To má podle Klempíře zajistit veřejnou kontrolu. Zákon zároveň stanovuje, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu nebo politickému subjektu.
Přijetí zákona má předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků ještě letos vyloučí některé skupiny poplatníků. Jeho parametry chtějí koaliční poslanci představit na samostatné tiskové konferenci. Dříve se hovořilo například o zbavení povinnosti platit pro seniory nad 75 let, nezaopatřené do 26 let nebo firmy.
K vládnímu návrhu se vyjádřil i prezident Petr Pavel. „Já budu velice dbát na to, (...) aby především bylo garantováno, že nebude probíhat politické zasahování do fungování veřejnoprávních médií. To, myslím, bude mnohem důležitější než konkrétní forma financování,“ řekl prezident. Ani financování z veřejného rozpočtu nemusí podle něj nutně znamenat zasahování do nezávislosti médií, což ukazují příklady ve Finsku nebo v jiných skandinávských zemích.
Podle Zavorala je změna financování pokusem o ovládnutí veřejnoprávních médií
Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií už dříve uvedli, že se zrušením televizního a rozhlasového poplatku a převedením financování ČT a ČRo pod stát nesouhlasí. Obě média argumentovala mimo jiné smluvními závazky nebo nutností dodržování memorand o veřejné službě, která veřejnoprávním médiím ukládají povinnosti udržovat rozsah tvorby a investic v dalších pěti letech.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral označil představený plán vládní koalice financovat média veřejné služby ze státního rozpočtu za krok zpět. Obává se totiž, že obě instituce budou politicky ovlivňované. „Navázat média veřejné služby takto na státní rozpočet jednoznačně znamená navázat je přímo na politiky u moci. V České republice, ale i ve střední Evropě, kde politická kultura není příliš vysoká, je z mého pohledu tato obava poměrně dost oprávněná,“ sdělil v úterý odpoledne s tím, že návrh nelze číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k oslabení a politickému ovládnutí médií veřejné služby.
Současný systém financování veřejnoprávních médií z poplatků je podle Zavorala funkční, spravedlivý, stabilní a dlouhodobě udržitelný. „Převod financování na státní rozpočet neznamená, že veřejnost přestane tuto službu platit. Znamená to jen, že ji nebude platit přímo, ale nepřímo ze státního rozpočtu, tedy z jiné kapsy. Ve výsledku ji zaplatí všichni, včetně těch, kteří jsou nyní nebo v budoucnu (budou) od poplatku osvobozeni,“ zdůraznil Zavoral, podle něhož byla jedním z výdobytků listopadu 1989 média veřejné služby, která jsou co nejvíce nezávislá na státu. „A tuto nezávislost významně chrání i financování přímou platbou od občanů, tedy poplatky,“ míní.
Podle generálního ředitele České televize Hynka Chudárka nebude ČT s rozpočtem, o němž v úterý hovořili představitelé vládní koalice, schopna naplňovat své zákonné závazky. „Protože rozpočet, kterým jsme velmi překvapeni, že byl dnes (v úterý) panem ministrem řečen, neodpovídá tomu, o čem jsme se bavili na páteční schůzce,“ uvedl Chudárek s tím, že dohoda byla taková, že bude vytvořena pracovní skupina, kde budou experti Českého rozhlasu, České televize a ministerstva kultury, kteří budou celý návrh společně připomínkovat a řešit. Kvůli navrženému nižšímu rozpočtu by podle něj ČT musela omezit původní tvorbu a propouštět.
„My pořád preferujeme financování televizními poplatky, které funguje a je zbytečné do něj jakýmkoliv způsobem zasahovat,“ řekl Chudárek a zdůraznil, že návrh veřejnoprávní média vrací před rok 2024. „Myslím si, že jen říct, že budeme valorizovat, je nedostatečné,“ míní. Vyjádřil se i k navrhované prioritizaci. „Já si myslím, že to, co má dělat ČT, je dáno zákonem o České televizi, memorandem, které jsme podepsali, a Kodexem České televize. A tam je jasně napsáno, co ČT musí dodávat a co musí dělat. Nelze takto říci, co má prioritu a co nemá prioritu. Česká televize má i bavit,“ domnívá se.
Návrh musí projít legislativním procesem
O tom, že ministr zákon představí tento týden, informoval již v pondělí večer po jednání koaliční rady předseda Poslanecké sněmovny a koaliční SPD Tomio Okamura. Zároveň upozornil, že legislativní proces trvá jedenáct měsíců, pokud se do něj započtou maximální lhůty.
„Termín je proto už šibeniční. Pakliže bychom to teď podali, tak nevím, jestli se to od 1. ledna stihne vzhledem k těm lhůtám, na které nemáme vliv. Jsou dány legislativně. Ale chceme, aby to bylo co nejrychleji,“ sdělil.
Vláda má zrušení poplatků ve svém programovém prohlášení. Okamura již dříve uvedl, že si veřejnoprávní média platí formou poplatků lidé pouze v deseti zemích EU, z nichž některé od tohoto systému hodlají také ustoupit. Klempíř stávající systém poplatků označil za nemoderní.
Reakce opozice
Proti zrušení poplatků, které se loni zvýšily na 150 korun měsíčně pro televizi a 55 korun měsíčně pro rozhlas, je kromě obou médií veřejné služby také opozice. Podle ní chce vláda dostat Českou televizi a Český rozhlas pod svou kontrolu a přijetí zákona se proto chystá obstruovat. Klempíř nicméně tvrzení opozice odmítl. „S obstrukcemi počítáme, stojíme si ale za tím, že zákon bude platný od 1. ledna 2027. V první řadě nás čekají meziresortní připomínky, pak teprve další avizovaná jednání s managementem těchto dvou institucí,“ nastínil další postup ministr.
Opoziční představitelé se již vyjádřili i k novému vládnímu návrhu. Expremiér Petr Fiala (ODS) napsal, že „Klempíř zrovna moc konzistentní není“. Upozornil tím na starší vyjádření současného ministra kultury o tom, že Motoristé jsou pro zachování poplatků. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) zase sdělil, že pokud vládní strany návrh změny financování prosadí, budou muset ČT a ČRo měnit své závazky a rušit některé projekty. „Končí systém nezávislého financování veřejnoprávních médií v naší zemi. S tím nesouhlasíme,“ dodal.
Podle předsedy STAN Víta Rakušana jde o cestu k postupnému zestátnění médií. Řekl, že nevidí důvody ke změně jejich financování. „Ani jeden z těchto návrhů neprojde bez obstrukcí, ty budou masivní. Nechci, abychom šli do orbánovského Maďarska,“ sdělil s odkazem na fungování médií v Maďarsku za premiéra Viktora Orbána, který po nedělních volbách končí ve vládě po šestnácti letech.
Pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová na síti X označila návrat k rozpočtu veřejnoprávních médií do roku 2024 za překotný. „Ředitelé ČRo i ČT již dříve avizovali, že s těmito penězi nepokryjí ani současné závazky. Podívejte se pořádně na likvidátory českých veřejnoprávních médií,“ dodala.
„Jedná se o frontální útok na ČT a ČRo. Veřejnoprávní média budeme nadále bránit všemi prostředky. Představený zákon není zákon o médiích veřejné služby, ale zákon o likvidaci veřejnoprávních médií,“ napsal předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL).
„Nevyhnutelně to zničí nezávislost obou médií. Ve sněmovně zažije vláda peklo, ‚spacáky’ jsou slabý odvar,“ doplnil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
Názory odborníků
Podle odborníka na média ze serveru Médiář Jana Potůčka je skvělé, že nový zákon zachovává nezávislost České televize a Českého rozhlasu, ale obává se toho, že ztráta jedné miliardy korun u ČT a čtyř set milionů u ČRo povedou k dramatickému omezení jejich produkce. „Indexace rozpočtů bez toho, aniž by byla posvěcena ústavním zákonem, taky nedává žádnou jistotu. Je evidentní, že se vláda rozhodla média veřejné služby vyhladovět,“ domnívá se.
„Kromě samotného financování, v němž je největší změna, je dobré věnovat pozornost i tomu, co vládní koalice označila jako modernizaci, a to je prioritizace jednotlivých úloh médií veřejné služby,“ sdělila Marína Urbániková z katedry mediálních studií a žurnalistky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, podle níž dosud žádná prioritizace v zákonu nebyla a pokud by ten nový prošel, znamenalo by to, že média veřejné služby se mají zaměřit především na zpravodajství, ve druhém kroku například na vzdělávání a až ve třetím na zábavu.
