TÉMA

Český rozhlas

Sněmovna přerušila jednání o zvýšení rozhlasového a televizního poplatku

Poslanci se v úterý sešli k dalšímu projednávání vládní novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Předloha je ve druhém čtení. Už nyní je jisté, že bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Program schůze se povedlo schválit až po téměř pěti hodinách. Večer pak sněmovna omezila řečnickou dobu pro debatu, což prosadil zhruba 8,5 hodiny po zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.
10. 12. 2024Aktualizováno10. 12. 2024|

Sněmovna podpořila novelu o růstu platů ústavních činitelů

Sněmovna podpořila v úvodním kole novelu, podle níž by platy vrcholných politiků vzrostly příští rok téměř o sedm procent. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly už v nynějším prvním čtení možnost zrychleného schvalování předlohy, jak o to žádala vláda. K vetu se přidali i opoziční Piráti. Novela nyní zamíří k projednání do rozpočtového výboru. Přichází v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který s platností od začátku roku 2025 zrušil zákonný koeficient pro výpočet těchto platů.
19. 11. 2024Aktualizováno19. 11. 2024|

Některá ukrajinská města připomínají Hirošimu, popsal aktér Válečného zpravodaje

V rámci letošního festivalu dokumentů v Jihlavě se představuje snímek Válečný zpravodaj, který popisuje, jak vypadá práce zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína ve válce na Ukrajině. Film zachycuje také to, jak lidé, kteří v zemi zůstali, v podmínkách konfliktu žijí. Nejvíce zničená města jsou na frontě, rakety však mohou doletět kamkoliv, a západ Ukrajiny je tak stejně ohrožený jako centrální nebo severní část země, popsal v Interview ČT24 Dorazín.
26. 10. 2024|

Dnešní Rusko se podstatně neodlišuje od Sovětského svazu, míní Pavel

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou z 21. srpna 1968. Představitelé státu i pamětníci tradičně pokládají květiny a věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. „Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu,“ řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k tomu, aby lidé neodmítali demokracii jako princip. „Srpen 1968 je i odpovědí pro to, co máme dělat dnes,“ poznamenal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
21. 8. 2024Aktualizováno21. 8. 2024|

Sněmovna přerušila debatu o růstu televizního a rozhlasového poplatku

Úvodní sněmovní debatu o sporném růstu poplatku za televizi a rozhlas poslanci v první jednací den nedokončili. Čtvrteční diskuse trvala zatím patnáct hodin a provázela ji zejména opoziční kritika vládní předlohy. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš označil poplatky mimo jiné za plošnou nepřímou daň, koalice podle něho chce dvojici veřejnoprávních médií korumpovat. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura navrhované zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků považuje za skandální a nemravné. Vládní návrh na zvýšení poplatku s rozšířením okruhu poplatníků je podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) únosný a vyvážený, není podle něho revoluční. Projednávání vládní novely bude pokračovat v pátek po ukončení jiné, řádné schůze.
11. 7. 2024Aktualizováno12. 7. 2024|

Juchelka a Lacina debatovali o navýšení koncesionářských poplatků

Místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Jan Lacina (STAN) diskutovali v Událostech, komentářích o zvyšování koncesionářských poplatků. „Vláda na to jde od ocasu, zákon je zastaralý a nepřihlíží k tomu, jakým způsobem se posunuly technologie,“ míní Juchelka. Nově by podle novely platily také domácnosti, které sice nemají televizní nebo rozhlasový přijímač, ale používají chytrý telefon, tablet či počítač. „Myslím si, že to není daň z internetu,“ oponoval Lacina. Vycházel mimo jiné z rozhodnutí ústavního soudu v Rakousku. O tématu debatovali také šéfové České televize Jan Souček a Českého rozhlasu René Zavoral.
11. 7. 2024|

ÚS: Úřad porušil právo na informace, když za ně chtěl miliony

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.
10. 7. 2024|

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit, vláda schválila mediální novelu

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.
26. 6. 2024Aktualizováno26. 6. 2024|

Juchelka se stal novým místopředsedou sněmovny

Novým místopředsedou sněmovny se stal nominant opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka. V tajné volbě ho zvolili poslanci i hlasy zástupců vládního tábora, protikandidáta neměl. Juchelka obsadil pozici ve vedení dolní komory po zvolené europoslankyni Kláře Dostálové, která z ní odstoupila v pondělí. Na středečním jednání sněmovna také schválila změny týkající se limitů pro doplatky částečně hrazených léků či úpravy v nominacích prezidentských kandidátů.
26. 6. 2024Aktualizováno26. 6. 2024|

Ředitelé ČT a ČRo s Pavlem řešili mediální novelu, legislativní proces okrajově

Generální ředitelé České televize (ČT) Jan Souček a Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral společně se šéfem Evropské vysílací unie (EBU) Noelem Curranem v úterý na Pražském hradě debatovali o novele zákonů o ČT a ČRo, kterou připravilo ministerstvo kultury. Legislativního procesu se ale dotkli jen okrajově, protože prezidentova ústavní role je až v samotném závěru, řekl Zavoral po jednání. Není tedy zřejmé, jestli Pavel novelu v současné podobě podporuje. Podle Součka se ale aktéři shodují na tom, že koncesionářské poplatky jsou optimálním nástrojem k zajištění nezávislosti veřejnoprávních médií.
18. 6. 2024|

Šéf ČT Souček věří, že sněmovna vyšší televizní poplatky schválí

Generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček má za to, že sněmovna schválí zvýšení televizních poplatků na 150 korun. Uvedl to ve čtvrtek na konferenci Digimedia. Do dolní komory se mají předlohy dostat ještě před parlamentními prázdninami. Pro případ, že by je zákonodárci neschválili, už Souček avizoval propuštění zhruba desetiny zaměstnanců a omezení původní premiérové tvorby ČT o třetinu.
13. 6. 2024|

Urážky od Zemana i odchod Paroubka ze studia. Novinář musí na otázkách trvat, vzpomíná moderátor Rozsypal

„Miloš Zeman mě urážel skoro v každé odpovědi, bral jsem to jako poctu,“ vzpomíná na rozhovor s bývalým prezidentem Michael Rozsypal. Tehdy ještě jako moderátor Českého rozhlasu zpovídal také někdejšího premiéra Jiřího Paroubka. Ten ale po šesti minutách z půlhodinového živě vysílaného pořadu odešel. „Studentům na tom ukazuji, že novinář prostě musí trvat na otázkách,“ říká v podcastu Background ČT24 dnes už moderátor na volné noze a tvůrce projektu Michaelův Mashup.
1. 6. 2024|

Green Deal je správná cesta, je potřeba ho ale upravit, řekl Hamerský kandidující za HLAS

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr uskupení HLAS za uzákonění EUTANAZIE, HLAS za zrovnoprávnění ŽEN a HLAS za bezpečnou a spolupracující EVROPU! Milan Hamerský řekl, že Green Deal je správná cesta. Bourat by ho nechtěl, ale spíš by se měl podle něj upravit. Zmínil také, že je pro přijetí eura, dodal však, že jedině demokratickou cestou, což je podle jeho slov referendum.
27. 5. 2024|

Zvýšení poplatků má veřejnoprávním médiím přinést stamiliony do rozpočtů

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit od roku 2025 televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset korun na 55 korun měsíčně. Rozpočet médií veřejné služby se tak zvýší v případě České televize o 865 milionů, u Českého rozhlasu o 331 milionů, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Zvýšení televizního poplatku má být o desetikorunu menší oproti původnímu návrhu z loňského roku, který kritizovala komerční média.
15. 5. 2024Aktualizováno15. 5. 2024|

Ministerstvo navrhlo zvýšení televizního poplatku a další růst o inflaci

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 korun. Původně navrhovalo televizní poplatek 160 korun, navrhovanou výši rozhlasového zachovalo. V dalších letech by poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o inflaci, pokud by od poslední změny překročila šest procent. Vyplývá to z aktuálního návrhu mediálních novel, které ministerstvo vypracovalo. Počítá s jejich účinností od 1. ledna 2025. Původní návrh kritizovaly komerční televize.
14. 5. 2024|

Hamás přistoupil na návrh dohody o příměří. Izraeli se ale nelíbí a chce dál jednat

Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí přistoupilo na návrh dohody o příměří s Izraelem. Návrh předložily Egypt a Katar. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však o něm uvedl, že neplní izraelské požadavky, ale že Izrael bude pokračovat v jednání.
6. 5. 2024Aktualizováno6. 5. 2024|

Slovenské ministerstvo cílí na RTVS, Danko volá po tvrdé ruce. Opozice varuje před zničením nezávislých médií

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.
12. 3. 2024Aktualizováno12. 3. 2024|

Poslanci zvolili do rozhlasové rady ředitele pražské zoo Bobka. Podpořili i možnost vystavit plnou moc elektronicky

Poslanci zvolili do Rady Českého rozhlasu ředitele pražské zoologické zahrady Miroslava Bobka. Sněmovna také podpořila v úvodním kole zřejmě nejrozsáhlejší novelu o cenách od roku 2009, která mimo jiné upravuje působnost úřadů kontrolujících dodržování cenových předpisů a mění pravidla pro ukládání a vymáhání pokut. Ke schvalování ve sněmovně míří po pátečním jednání rovněž vládní novela vodního zákona, která má snížit rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Sněmovna zrychleně už v prvním čtení podpořila možnost vystavovat plnou moc i v elektronické podobě. Nyní předlohu dostanou k posouzení senátoři.
1. 3. 2024Aktualizováno1. 3. 2024|

Cenu Ferdinanda Peroutky převzali Fingerland z Českého rozhlasu a Uhlová z deníku A2larm

Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2023 získali komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a redaktorka internetového deníku A2larm Saša Uhlová. Fingerland pro Český rozhlas nyní připravuje komentáře převážně o Blízkém východě, ale i Asii, Africe a dalších regionech a tématech. Uhlová se do širšího povědomí dostala sérií reportáží o nejhůře placených zaměstnancích v Česku, podle kterých vznikl film režisérky Apoleny Rychlíkové Hranice práce. Ceny Ferdinanda Peroutky se v úterý předávaly v pražském Centru současného umění DOX.
6. 2. 2024Aktualizováno6. 2. 2024|

Novináři mají stejnou společenskou odpovědnost jako advokáti a doktoři, myslí si moderátor Bumba

„Mám pocit, že si společnost neváží práce novinářů. Jejich společenská odpovědnost přitom není menší než odpovědnost advokátů nebo doktorů,“ říká moderátor Českého rozhlasu Plus Jan Bumba. I když se označuje za velkého kritika žurnalistické práce, tak by podle něj měla být lépe zaplacená. V podcastu Background ČT24 vysvětluje i to, proč nemá rád hádavá interview a co mu vadí na rozhovorech s některými politiky.
25. 12. 2023|

Putin chce dál vládnout, jinak by se vystavil nebezpečí, říká komentátor Dvořák

Rusové budou mít za čtvrt roku volby hlavy státu. Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák upozornil, že fakt, že současný vládce Kremlu Vladimir Putin oznámil opětovnou kandidaturu „mezi lampasáky v Kremlu“, ukazuje „brutálně militarizovanou podobu současného Ruska“. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je téměř jisté, že Putin volby vyhraje, k čemuž mu pomáhá i fakt, že je díky státním médiím denně v obývácích Rusů. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.
13. 12. 2023|

Bartošek zkritizoval Babišova slova o totalitě či „komerční fašismus“ ze strany SPD

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.
7. 9. 2023Aktualizováno7. 9. 2023|

Koncesionářský poplatek za ČT má podle vlády vzrůst na 160 korun měsíčně, rozhlasový na 55

Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně. Rozhlasový vzroste o deset na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Na úterní tiskové konferenci o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení.
5. 9. 2023Aktualizováno5. 9. 2023|

„Trvalo dlouho, než jsem pochopil,“ řekl prezident při pietě k výročí invaze. Během jeho projevu zazněl pískot

Na jednom z míst vzdoru, kde 21. srpna 1968 tekla krev, položili nejvyšší představitelé státu věnce k připomenutí 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Oproti minulým letům přišel na pietu i prezident republiky, jehož předchůdce se léta vyhýbal veškerým veřejným vystoupením spojeným s 21. srpnem.
21. 8. 2023Aktualizováno21. 8. 2023|
Načítání...