Český rozhlas

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.

Novým místopředsedou sněmovny se stal nominant opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka. V tajné volbě ho zvolili poslanci i hlasy zástupců vládního tábora, protikandidáta neměl. Juchelka obsadil pozici ve vedení dolní komory po zvolené europoslankyni Kláře Dostálové, která z ní odstoupila v pondělí. Na středečním jednání sněmovna také schválila změny týkající se limitů pro doplatky částečně hrazených léků či úpravy v nominacích prezidentských kandidátů.

Generální ředitelé České televize (ČT) Jan Souček a Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral společně se šéfem Evropské vysílací unie (EBU) Noelem Curranem v úterý na Pražském hradě debatovali o novele zákonů o ČT a ČRo, kterou připravilo ministerstvo kultury. Legislativního procesu se ale dotkli jen okrajově, protože prezidentova ústavní role je až v samotném závěru, řekl Zavoral po jednání. Není tedy zřejmé, jestli Pavel novelu v současné podobě podporuje. Podle Součka se ale aktéři shodují na tom, že koncesionářské poplatky jsou optimálním nástrojem k zajištění nezávislosti veřejnoprávních médií.

Generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček má za to, že sněmovna schválí zvýšení televizních poplatků na 150 korun. Uvedl to ve čtvrtek na konferenci Digimedia. Do dolní komory se mají předlohy dostat ještě před parlamentními prázdninami. Pro případ, že by je zákonodárci neschválili, už Souček avizoval propuštění zhruba desetiny zaměstnanců a omezení původní premiérové tvorby ČT o třetinu.

„Miloš Zeman mě urážel skoro v každé odpovědi, bral jsem to jako poctu,“ vzpomíná na rozhovor s bývalým prezidentem Michael Rozsypal. Tehdy ještě jako moderátor Českého rozhlasu zpovídal také někdejšího premiéra Jiřího Paroubka. Ten ale po šesti minutách z půlhodinového živě vysílaného pořadu odešel. „Studentům na tom ukazuji, že novinář prostě musí trvat na otázkách,“ říká v podcastu Background ČT24 dnes už moderátor na volné noze a tvůrce projektu Michaelův Mashup.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr uskupení HLAS za uzákonění EUTANAZIE, HLAS za zrovnoprávnění ŽEN a HLAS za bezpečnou a spolupracující EVROPU! Milan Hamerský řekl, že Green Deal je správná cesta. Bourat by ho nechtěl, ale spíš by se měl podle něj upravit. Zmínil také, že je pro přijetí eura, dodal však, že jedině demokratickou cestou, což je podle jeho slov referendum.

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit od roku 2025 televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset korun na 55 korun měsíčně. Rozpočet médií veřejné služby se tak zvýší v případě České televize o 865 milionů, u Českého rozhlasu o 331 milionů, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Zvýšení televizního poplatku má být o desetikorunu menší oproti původnímu návrhu z loňského roku, který kritizovala komerční média.

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 korun. Původně navrhovalo televizní poplatek 160 korun, navrhovanou výši rozhlasového zachovalo. V dalších letech by poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o inflaci, pokud by od poslední změny překročila šest procent. Vyplývá to z aktuálního návrhu mediálních novel, které ministerstvo vypracovalo. Počítá s jejich účinností od 1. ledna 2025. Původní návrh kritizovaly komerční televize.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí přistoupilo na návrh dohody o příměří s Izraelem. Návrh předložily Egypt a Katar. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však o něm uvedl, že neplní izraelské požadavky, ale že Izrael bude pokračovat v jednání.

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.

Poslanci zvolili do Rady Českého rozhlasu ředitele pražské zoologické zahrady Miroslava Bobka. Sněmovna také podpořila v úvodním kole zřejmě nejrozsáhlejší novelu o cenách od roku 2009, která mimo jiné upravuje působnost úřadů kontrolujících dodržování cenových předpisů a mění pravidla pro ukládání a vymáhání pokut. Ke schvalování ve sněmovně míří po pátečním jednání rovněž vládní novela vodního zákona, která má snížit rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Sněmovna zrychleně už v prvním čtení podpořila možnost vystavovat plnou moc i v elektronické podobě. Nyní předlohu dostanou k posouzení senátoři.

Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2023 získali komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a redaktorka internetového deníku A2larm Saša Uhlová. Fingerland pro Český rozhlas nyní připravuje komentáře převážně o Blízkém východě, ale i Asii, Africe a dalších regionech a tématech. Uhlová se do širšího povědomí dostala sérií reportáží o nejhůře placených zaměstnancích v Česku, podle kterých vznikl film režisérky Apoleny Rychlíkové Hranice práce. Ceny Ferdinanda Peroutky se v úterý předávaly v pražském Centru současného umění DOX.

„Mám pocit, že si společnost neváží práce novinářů. Jejich společenská odpovědnost přitom není menší než odpovědnost advokátů nebo doktorů,“ říká moderátor Českého rozhlasu Plus Jan Bumba. I když se označuje za velkého kritika žurnalistické práce, tak by podle něj měla být lépe zaplacená. V podcastu Background ČT24 vysvětluje i to, proč nemá rád hádavá interview a co mu vadí na rozhovorech s některými politiky.

Rusové budou mít za čtvrt roku volby hlavy státu. Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák upozornil, že fakt, že současný vládce Kremlu Vladimir Putin oznámil opětovnou kandidaturu „mezi lampasáky v Kremlu“, ukazuje „brutálně militarizovanou podobu současného Ruska“. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je téměř jisté, že Putin volby vyhraje, k čemuž mu pomáhá i fakt, že je díky státním médiím denně v obývácích Rusů. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.

Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně. Rozhlasový vzroste o deset na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Na úterní tiskové konferenci o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení.

Na jednom z míst vzdoru, kde 21. srpna 1968 tekla krev, položili nejvyšší představitelé státu věnce k připomenutí 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Oproti minulým letům přišel na pietu i prezident republiky, jehož předchůdce se léta vyhýbal veškerým veřejným vystoupením spojeným s 21. srpnem.

Zjistit, jestli je prošlé mléko, správně nastavená pračka nebo barevně spárované ponožky, je pro zdravého člověka triviální záležitost. Ne však pro nevidomé. A pomoc nemusí být vždy na blízku. Dán Hans Jorgen Wiberg, sám se zrakovým postižením, proto vytvořil s týmem kolegů speciální aplikaci Be My Eyes, která pomocí chytrých telefonů spojí nevidomé s dobrovolníky – operátory. Ti jim pak mohou pomoci při nákupech nebo v domácnosti.

Útok na Kapitol byla bezprecedentní situace, která se stala před mýma očima, vzpomíná na události z ledna 2021 teď už bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba, který strávil v USA šest let. Míra, se kterou v jednu chvíli Trump šířil lži a dezinformace, byla podle Kaliby už extrémní. Novinář by ale měl už z principu přistupovat podezřívavě ke každé hlavě státu, upozorňuje. Co byl při natáčení reportáží pro něj největší oříšek? A jak se ze „sporťáka“ stal zahraničním reportérem? I o tom mluví Kaliba v podcastu Background ČT24.

Investigativní žurnalistika ji sice stresuje, její přínos pro společnost ale považuje za zásadní. „Zachovat si chladnou hlavu a nepřepálit, co můžete doložit. A neudělat zbytečnou botu, na kterou vás někdo chytí,“ radí hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová, která za svoji investigativní práci získala dvě novinářské ceny. Kromě toho v médiích vysvětluje ekonomická témata nebo reportuje o energetice, svém srdečním tématu. V podcastu Background ČT24 mluví i o řízení redakcí či mladých novinářích.

Český rozhlas Dvojka vysílá četbu na pokračování z autobiografie Karla Gotta Má cesta za štěstím. V režii Aleše Vrzáka ji načetl herec Igor Bareš. Vybrané pasáže čte umělá inteligence hlasem Karla Gotta. Je to vůbec poprvé v Česku, kdy je hlas vytvořený umělou inteligencí takto použit v literárně-dramatickém díle. Projekt by nevznikl bez katedry kybernetiky Západočeské univerzity (ZČU).

Mluvit jazykem, kterému rozumí mladá generace, je podle Julie Stejskalové zásadní úkol, který teď musí splnit veřejnoprávní média. „Mají strašně důležitou roli orientovat diváky a posluchače v tom, co se děje,“ říká v podcastu Background ČT24 šéfredaktorka zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. Sama zažila „ideologickou nalejvárnu“ při studiu, nesvobodu v redakci a následnou transformaci České tiskové kanceláře po pádu železné opony. V ČTK strávila Stejskalová většinu své profesní kariéry, jako její zpravodajka reportovala ze Sovětského svazu a po revoluci také z USA.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Senátoři ve středu kývli na posílení role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten by dle novely měl získat právo využívat policejní odposlechy při vyšetřování zakázaných dohod. Zákonodárci v horní komoře schválili rovněž novelu, podle níž budou volit třetinu členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senát také zvolil pětici členů dozorčí komise Národní sportovní agentury a podpořil transformaci České pošty.