Český rozhlas

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.

Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen soudce Martin Beneš, druhým se stala předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která porazila soudce Jaromíra Jirsu. Senát také znovu navrhl ústavní novelu, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na závěr schůze Senát také schválil zvýšení příspěvků senátorských klubů pro příští rok.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů by měla podle dosavadních spekulací nominovat na předsedu sněmovny šéfa SPD Tomia Okamuru. „Vidíme v tom velké reputační riziko,“ uvedla k tomu předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný tvrdí, že strana dodržuje dohody. Pokud bude Okamura navržen na předsedu sněmovny, pak jej prý sto procent Motoristů podpoří. O povolebních vyjednáváních debatovali v Otázkách Václava Moravce ještě s Taťánou Malou (ANO) a Markem Bendou (ODS).

ANO, SPD a Motoristé v pátek pokračovali ve vyjednávání o programu možné budoucí vládní koalice. Páteční rozhovory věnovali kultuře a diplomacii. Uzavřeli tím jednání o agendách, které odpovídají jednotlivým ministerstvům. První místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že program možné budoucí koalice je z 95 procent hotový. O víkendu podle něho ještě budou subjekty pracovat na programu pro vědu a digitalizaci.

Nově zvolený poslanec Filip Turek (za Motoristy) označil za pravděpodobné, že by mohl stanout v čele ministerstva zahraničí. Ještě ale nic nechce potvrzovat před uzavřením jednání s ANO a SPD, uvedl před prvním zasedáním poslaneckého klubu Motoristů. Podle předsedy Petra Macinky strana vyjednává s ANO a SPD stabilní dohodu, která by platila celé čtyři roky mandátu nově zvolené sněmovny. Šéf ANO Andrej Babiš odmítl komentovat to, že by se Turek mohl stát šéfem diplomacie.

Ředitel Digitální informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd se rozhodl kvůli potížím s eDoklady při volbách nabídnout rezignaci. Řekl to ve vysílání Českého rozhlasu. DIA uvedla v sobotu v poledne, že systém elektronického občanského průkazu již plně funguje. Dodala, že pokud mají někteří uživatelé nadále problémy, pravděpodobně nesouvisí s pátečními potížemi, kdy byl systém přetížený. Nefunkčnost systému komplikovala prokazování totožnosti u sněmovních voleb.

Gazu sužuje vleklá humanitární krize rozpoutaná izraelskou vojenskou operací v odvetě za teroristický útok Hamásu. Podle vedoucího komunikace Lékařů bez hranic Tomáše Bendla je situace bezprecedentní, současné dodávky pomoci prý nestačí na pokrytí potřeb tamních obyvatel. Židovský stát také tvrdí, že pomoc v Gaze „rozkrádá právě Hamás“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda používali teroristé zásobování humanitární pomocí jako nástroj své moci, uvedl v 90' ČT24 moderované Romanem Fojtou.

Ve věku 80 let v neděli zemřel v českobrodské nemocnici publicista Václav Žák, signatář Charty 77 a dlouholetý šéfredaktor časopisu Listy, sdělil jeho přítel a spolupracovník Vojtěch Sedláček. Žák patřil po listopadu 1989 k předním představitelům Občanského fóra (OF), působil jako ředitel odboru informatizace na ministerstvu školství a jako odborník na počítače stál u zrodu vysokoškolské počítačové sítě v České republice.

Lidé napříč republikou si připomínají výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. „Náš pohled na historii by měl být co nejobjektivnější,“ prohlásil v projevu prezident Petr Pavel při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze, kde v roce 1968 došlo k největším střetům. Zúčastnili se také premiér Petr Fiala (ODS), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a další čelní politici, kteří za melodie smuteční hudby k pamětním deskám položili květinové věnce.

Poplatkový web České televize měl tento týden vyšší návštěvnost než za celý loňský rok. Podobně jako ten rozhlasový. Enormní zájem vyvolaly i nepřesné informace, které se v souvislosti s poplatky objevily ve veřejném prostoru.

Novým generálním ředitelem České televize Rada ČT zvolila obchodního ředitele Hynka Chudárka. Po odstoupení programového ředitele Milana Fridricha dostal od šestnácti přítomných radních třináct hlasů. O výsledku volby informoval radní Ladislav Mrklas. Fridrich bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem a zůstane v nejvyšším vedení ČT, jež chce Chudárek výrazně zredukovat.

Horní komora schválila zákon o podpoře bydlení, který podle vlády pomůže lidem v bytové nouzi. Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.

Zástupci vlády, parlamentu, hlavního města, policie a armády připomněli u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě začátek Pražského povstání proti nacistickým okupantům v květnu 1945. Položením věnců uctili památku padlých. Jedinou cestou k uchování svobody a demokracie je jejich společná obrana, řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Povstání vypuklo před osmdesáti lety ráno 5. května.

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.

Senát ve středu schválil, že poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas se zřejmě od května zvýší. Novela, již nyní dostane k podpisu prezident, rozšiřuje okruh poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do pětadvaceti zaměstnanců. Horní komora ještě předtím v úvodním kole projednávání podpořila ústavní právo Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) kontrolovat zmíněná média.

Navýšení náborového příspěvku pro vojáky až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou ve středu schválil Senát. Horní komora se též zabývala peticí za záchranu hřebčína v Napajedlech, přičemž konstatovala, že vláda by se o zachování zasadit měla. Dále jako prvního člena Rady Českého rozhlasu vybrala kněze Zbigniewa Czendlika.

V Brně přibyly další kameny zmizelých, tentokrát v Pekařské ulici 10, před domem, kde žil významný architekt židovského původu Ernst Wiesner. V Brně připomínají jeho rodinu a osobnost nejen mosazné kostky. I řada jeho funkcionalistických staveb z dvacátých let minulého století totiž patří k nejcennějším památkám města. Například Palác Morava, který teď prochází rekonstrukcí, vila Stiassni či budovy Českého rozhlasu a brněnského krematoria.

Televizní a rozhlasový poplatek zřejmě vzroste a do budoucna se bude zvyšovat v závislosti na míře inflace. Rozšíří se také okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat. Předpokládá to vládní novela, kterou navzdory odporu opozičních ANO a SPD schválila s některými úpravami sněmovna. Patří k nim osvobození spolků a zaměstnavatelů s většinou pracovníků se zdravotním postižením, vypuštění navrhované povinnosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přispívat k postupu proti dezinformacím a omezení obchodních sdělení ve vysílání ČRo. Předlohu nyní dostanou k projednání senátoři.

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.

Sněmovna v pátek odpoledne přerušila závěrečné schvalování velké mediální novely, která mimo jiné zahrnuje růst televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků, do středy 5. března, kdy mají poslanci o podobě vládní novely hlasovat. Páteční debatu provázely i osobní spory a slovní výpady. Žádný ze tří desítek zákonodárců, kteří se přihlásili do běžné diskuse, se ke slovu dosud nedostal.

Sněmovna schválila po pěti hodinách projevů opozice program mimořádné schůze k růstu poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K novele se ale sejde až v pátek, protože ve středu už doba vymezená pro závěrečné schvalování zákonů skončila. Koalice chce na páteční poledne pro hlasování o podobě novely stanovit pevný termín. Během středečního jednání dolní komory se svého přednostního řečnického práva opět rozhodli využít opoziční předáci v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem.

Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi sněmovny na středu 12. února, řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě předlohy by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín. Opozice zahájení posledního kola projednávání poplatkové novely v poslední lednový den znovu bránila.

Sněmovna měla pokračovat v závěrečném schvalování novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Poslanci schválili program schůze po třech hodinách. Následně bylo svoláno jednání grémia kvůli nevoli vládního tábora, kterou vyvolala žádost SPD o přestávku až do konce jednacího dne. Situací se zabývalo sněmovní grémium, které schůzi přerušilo do čtvrtka.

Sněmovna se v pátek nedostala k rozhodnutí o zvýšení rozhlasového a televizního poplatku. Důvodem byly obstrukční projevy předsedů opozičních hnutí Andreje Babiše (ANO), a především Tomia Okamury (SPD). Babiš obsadil řečniště na zhruba půldruhé hodiny, Okamura na zhruba tři a půl hodiny až do konce jednacího dne. Další pokus o schválení novely čeká sněmovnu příští týden ve středu, kdy chce předseda SPD v projevu pokračovat.