Český rozhlas

Poplatkový web České televize měl tento týden vyšší návštěvnost než za celý loňský rok. Podobně jako ten rozhlasový. Enormní zájem vyvolaly i nepřesné informace, které se v souvislosti s poplatky objevily ve veřejném prostoru.

Novým generálním ředitelem České televize Rada ČT zvolila obchodního ředitele Hynka Chudárka. Po odstoupení programového ředitele Milana Fridricha dostal od šestnácti přítomných radních třináct hlasů. O výsledku volby informoval radní Ladislav Mrklas. Fridrich bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem a zůstane v nejvyšším vedení ČT, jež chce Chudárek výrazně zredukovat.

Horní komora schválila zákon o podpoře bydlení, který podle vlády pomůže lidem v bytové nouzi. Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.

Zástupci vlády, parlamentu, hlavního města, policie a armády připomněli u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě začátek Pražského povstání proti nacistickým okupantům v květnu 1945. Položením věnců uctili památku padlých. Jedinou cestou k uchování svobody a demokracie je jejich společná obrana, řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Povstání vypuklo před osmdesáti lety ráno 5. května.

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.

Senát ve středu schválil, že poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas se zřejmě od května zvýší. Novela, již nyní dostane k podpisu prezident, rozšiřuje okruh poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do pětadvaceti zaměstnanců. Horní komora ještě předtím v úvodním kole projednávání podpořila ústavní právo Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) kontrolovat zmíněná média.

Navýšení náborového příspěvku pro vojáky až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou ve středu schválil Senát. Horní komora se též zabývala peticí za záchranu hřebčína v Napajedlech, přičemž konstatovala, že vláda by se o zachování zasadit měla. Dále jako prvního člena Rady Českého rozhlasu vybrala kněze Zbigniewa Czendlika.

V Brně přibyly další kameny zmizelých, tentokrát v Pekařské ulici 10, před domem, kde žil významný architekt židovského původu Ernst Wiesner. V Brně připomínají jeho rodinu a osobnost nejen mosazné kostky. I řada jeho funkcionalistických staveb z dvacátých let minulého století totiž patří k nejcennějším památkám města. Například Palác Morava, který teď prochází rekonstrukcí, vila Stiassni či budovy Českého rozhlasu a brněnského krematoria.

Televizní a rozhlasový poplatek zřejmě vzroste a do budoucna se bude zvyšovat v závislosti na míře inflace. Rozšíří se také okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat. Předpokládá to vládní novela, kterou navzdory odporu opozičních ANO a SPD schválila s některými úpravami sněmovna. Patří k nim osvobození spolků a zaměstnavatelů s většinou pracovníků se zdravotním postižením, vypuštění navrhované povinnosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přispívat k postupu proti dezinformacím a omezení obchodních sdělení ve vysílání ČRo. Předlohu nyní dostanou k projednání senátoři.

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.

Sněmovna v pátek odpoledne přerušila závěrečné schvalování velké mediální novely, která mimo jiné zahrnuje růst televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků, do středy 5. března, kdy mají poslanci o podobě vládní novely hlasovat. Páteční debatu provázely i osobní spory a slovní výpady. Žádný ze tří desítek zákonodárců, kteří se přihlásili do běžné diskuse, se ke slovu dosud nedostal.

Sněmovna schválila po pěti hodinách projevů opozice program mimořádné schůze k růstu poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K novele se ale sejde až v pátek, protože ve středu už doba vymezená pro závěrečné schvalování zákonů skončila. Koalice chce na páteční poledne pro hlasování o podobě novely stanovit pevný termín. Během středečního jednání dolní komory se svého přednostního řečnického práva opět rozhodli využít opoziční předáci v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem.

Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi sněmovny na středu 12. února, řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě předlohy by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín. Opozice zahájení posledního kola projednávání poplatkové novely v poslední lednový den znovu bránila.

Sněmovna měla pokračovat v závěrečném schvalování novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Poslanci schválili program schůze po třech hodinách. Následně bylo svoláno jednání grémia kvůli nevoli vládního tábora, kterou vyvolala žádost SPD o přestávku až do konce jednacího dne. Situací se zabývalo sněmovní grémium, které schůzi přerušilo do čtvrtka.

Sněmovna se v pátek nedostala k rozhodnutí o zvýšení rozhlasového a televizního poplatku. Důvodem byly obstrukční projevy předsedů opozičních hnutí Andreje Babiše (ANO), a především Tomia Okamury (SPD). Babiš obsadil řečniště na zhruba půldruhé hodiny, Okamura na zhruba tři a půl hodiny až do konce jednacího dne. Další pokus o schválení novely čeká sněmovnu příští týden ve středu, kdy chce předseda SPD v projevu pokračovat.

Na pomezí Moravy a Dyje vznikne chráněná krajinná oblast Soutok, rozhodla vláda. Území patří k největším komplexům lužních lesů ve střední Evropě. Ministerstvo pro místní rozvoj také vytvoří akční plán pro předcházení rizikům, která jsou spojená se stavbou jaderných bloků v Dukovanech.

V hlavním městě Gruzie, probíhají už několik týdnů masivní protivládní protesty. Demonstranti v ulicích se vymezují proti pozastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií a odmítají i výsledky říjnových parlamentních voleb, které byly podle nich zfalšované. V sobotu navíc gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kritika Západu a kandidáta vládní strany Gruzínský sen Michaila Kavelašviliho. Protesty zároveň odhalily další problém – časté útoky na novináře. Tématu se věnoval pořad Newsroom ČT24.

Poslanci se v úterý sešli k dalšímu projednávání vládní novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Předloha je ve druhém čtení. Už nyní je jisté, že bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Program schůze se povedlo schválit až po téměř pěti hodinách. Večer pak sněmovna omezila řečnickou dobu pro debatu, což prosadil zhruba 8,5 hodiny po zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.

Sněmovna podpořila v úvodním kole novelu, podle níž by platy vrcholných politiků vzrostly příští rok téměř o sedm procent. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly už v nynějším prvním čtení možnost zrychleného schvalování předlohy, jak o to žádala vláda. K vetu se přidali i opoziční Piráti. Novela nyní zamíří k projednání do rozpočtového výboru. Přichází v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který s platností od začátku roku 2025 zrušil zákonný koeficient pro výpočet těchto platů.

V rámci letošního festivalu dokumentů v Jihlavě se představuje snímek Válečný zpravodaj, který popisuje, jak vypadá práce zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína ve válce na Ukrajině. Film zachycuje také to, jak lidé, kteří v zemi zůstali, v podmínkách konfliktu žijí. Nejvíce zničená města jsou na frontě, rakety však mohou doletět kamkoliv, a západ Ukrajiny je tak stejně ohrožený jako centrální nebo severní část země, popsal v Interview ČT24 Dorazín.

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou z 21. srpna 1968. Představitelé státu i pamětníci tradičně pokládají květiny a věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. „Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu,“ řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k tomu, aby lidé neodmítali demokracii jako princip. „Srpen 1968 je i odpovědí pro to, co máme dělat dnes,“ poznamenal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Úvodní sněmovní debatu o sporném růstu poplatku za televizi a rozhlas poslanci v první jednací den nedokončili. Čtvrteční diskuse trvala zatím patnáct hodin a provázela ji zejména opoziční kritika vládní předlohy. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš označil poplatky mimo jiné za plošnou nepřímou daň, koalice podle něho chce dvojici veřejnoprávních médií korumpovat. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura navrhované zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků považuje za skandální a nemravné. Vládní návrh na zvýšení poplatku s rozšířením okruhu poplatníků je podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) únosný a vyvážený, není podle něho revoluční. Projednávání vládní novely bude pokračovat v pátek po ukončení jiné, řádné schůze.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Jan Lacina (STAN) diskutovali v Událostech, komentářích o zvyšování koncesionářských poplatků. „Vláda na to jde od ocasu, zákon je zastaralý a nepřihlíží k tomu, jakým způsobem se posunuly technologie,“ míní Juchelka. Nově by podle novely platily také domácnosti, které sice nemají televizní nebo rozhlasový přijímač, ale používají chytrý telefon, tablet či počítač. „Myslím si, že to není daň z internetu,“ oponoval Lacina. Vycházel mimo jiné z rozhodnutí ústavního soudu v Rakousku. O tématu debatovali také šéfové České televize Jan Souček a Českého rozhlasu René Zavoral.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.