Český rozhlas strana 4 z 5

I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.

Policie podle zdrojů Českého rozhlasu Radiožurnálu a Respektu prověřuje, zda Hrad skartoval tajnou zprávu BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Policisty podle nich původně zajímalo, zda tajnou zprávu neviděl někdo z pracovníků prezidentské kanceláře, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Když chtěli dokument vidět, vyšlo najevo, že byl zřejmě skartován. Hrad odmítl, že by při nakládání s tajnými dokumenty jakkoli pochybil. Prezidentská kancelář také zpochybnila, že by hlava státu dostala do rukou dokument o Vrběticích až deset dnů po doručení. Stalo se tak s šestidenním odstupem. Údajnou skartací by se měl zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.

Bývalý policejní prezident Vladislav Husák, který v únoru odešel z čela policie Libereckého kraje kvůli účasti na zakázaném večírku v Teplicích, získal nové ředitelské místo. Bude vést Vyšší policejní školu a Střední policejní školu Ministerstva vnitra v Praze. Informuje o tom Český rozhlas Radiožurnál. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jde o rozhodnutí jeho předchůdce Jana Hamáčka (ČSSD). Rakušan chce na pozici vypsat výběrové řízení.

Český rozhlas (ČRo) k 31. prosinci ukončuje vysílání na středních a dlouhých vlnách (AM). Lidé proto budou muset přeladit na velmi krátké vlny (FM) nebo využívat digitální rozhlas DAB+, případně on-line vysílání. Rozhlas to oznámil na webu s informacemi k ukončování vysílání. Na středních vlnách dosud vysílaly stanice ČRo Dvojka a ČRo Plus a na dlouhých vlnách ČRo Radiožurnál.

Na konci roku skončí po desítkách let jedna rozhlasová éra. Český rozhlas přestane vysílat na dlouhých a středních vlnách. Tím ztratí význam i jedenáctá nejvyšší stavba v Česku – 270 metrů vysoký vysílač Topolná na Uherskohradišťsku.

Funkci šéfa zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) chce generální ředitel René Zavoral obsadit zhruba do tří měsíců. Způsob výběru hodlá během této doby konzultovat se všemi čtyřmi šéfredaktory zpravodajství ČRo. S nimi se také bude do jmenování nového ředitele pravidelně jednou týdně setkávat. Zavoral to uvedl na úterním setkání se zaměstnanci.

Řízením zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) bude od ledna dočasně pověřen nynější šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan. Přijal nabídku generálního ředitele ČRo Reného Zavorala. Nahradí Jana Pokorného, který po dohodě místo opouští, ale v rozhlase zůstává. V pondělí to řekl mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.

Jitka Obzinová nenastoupí do čela zpravodajství Českého rozhlasu, oznámil jeho generální ředitel René Zavoral po jednání s ní. Dosavadního ředitele zpravodajství Jana Pokorného podle něj nejspíše dočasně nahradí Ondřej Suchan. Ten však požádal o čas na rozmyšlenou do začátku příštího týdne.

Už přes čtyři sta zaměstnanců Českého rozhlasu (ČRo) ve čtvrtek v otevřeném dopise vyzvalo ředitele Reného Zavorala, aby zrušil jmenování Jitky Obzinové ředitelkou zpravodajství. Obávají se ohrožení nezávislosti, objektivity a vyváženosti. Obzinová dříve působila jako ředitelka zpravodajství TV Prima, kde se dle tajně nahraných záznamů z porad podílela na manipulaci zpráv. Na Vinohradskou má nastoupit po svátcích.

Zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) povede od ledna bývalá šéfka zpravodajství televize Prima Jitka Obzinová. Vystřídá stávajícího ředitele Jana Pokorného. Řízení vývoje a výroby ČRo se nově ujme nynější šéfredaktorka Radia Wave Iva Jonášová a novou šéfredaktorkou stanice ČRo Dvojka bude Lenka Mahdalová, která stála za vznikem digitální stanice ČRo Pohoda, jejíž řízení bude i nadále spadat do její působnosti. O personálních změnách a změně organizační struktury Radu Českého rozhlasu ve středu informoval generální ředitel René Zavoral.

Z Českého rozhlasu do české redakce BBC, pak zpět do rozhlasu a rovnou do Moskvy. A z ní pak do Spojených států. Taková je cesta novinářky Lenky Kabrhelové, zahraniční zpravodajky, která byla u střídání Medveděva s Putinem a Obamy s Trumpem, která odletěla do války v Jižní Osetii, aniž by věděla, jestli jí tam bude fungovat telefon a platební karta, a která si o rok prodloužila pobyt v Americe, aby na Harvardu studovala média. Teď Kabrhelová vytváří úspěšný zpravodajský podcast Vinohradská 12. A taky byla hostem podcastu Background ČT24, který mapuje porevoluční generaci českých novinářů.

Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, dostali ve středu večer čtyři osobnosti. Jsou jimi Jarmila Stibicová, Lívia Herzová, Jiří Lukšíček a František Vaczula. Ceny Paměti národa Post Bellum uděluje od roku 2010. Určeny jsou například pro válečné veterány, politické vězně nebo přeživší holocaustu.

U vchodu do budovy ostravského studia Českého rozhlasu odhalili pamětní desku věnovanou básníkovi a písničkáři Karlu Krylovi. Připomínat bude jeho působení v ostravském rozhlasu, kde původně pracoval jako redaktor a kde před pětapadesáti lety natočil i první nahrávky písní, které později vyšly na albu Bratříčku, zavírej vrátka. Samotný prostor před budovou byl pojmenován Nárožím Karla Kryla.

Skoro 40 procent voličů se pro vybranou stranu nebo koalici rozhodlo měsíc před sněmovními volbami nebo i dříve. Vyplývá to z průzkumu firmy Median pro Český rozhlas. Každý sedmý si vybral subjekt týden před hlasováním, každý šestý těsně před volbami. Tři procenta respondentů se rozhodovala až ve volební místnosti.

Ředitel střešovické nemocnice Miroslav Zavoral navštívil v pondělí Miloše Zemana v souvislosti s poskytováním zdravotní péče prezidentovi. Šlo o předem dohodnutou návštěvu, uvedla Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN). Její mluvčí Jitka Zinke zároveň dodala, že dle zákona o zdravotních službách nebude informovat o skutečnostech souvisejících s péčí o pacienta. Hradní kancléř Vratislav Mynář Frekvenci 1 řekl, že prezident je v Lánech a lidé ho uvidí v pátek jít k volbám. Český rozhlas a Deník N na základě několika zdrojů uvedly, že Zeman zřejmě trpí onemocněním jater. Hovořil o tom i exprezident Václav Klaus.

Novinařinu se naučila v Československém rozhlase, kde její tehdejší šéfové ještě během listopadu 1989 zabavovali pásky s nevhodným materiálem. Když probíhala generální stávka, novinářka Barbora Tachecí si s kolegy prosadila, že z ní bude dělat přímý přenos. „Když jsme si sedli na dvouhodinové vysílání, měla jsem pocit historického okamžiku,“ vzpomíná. Později, když se pustila do politických rozhovorů, se pro ni vžilo, že je ostrá, tvrdá a nekompromisní. A byla to právě ona, kdo v české žurnalistice formoval žánr politického rozhovoru. Co vše se od revoluce v práci Barbory Tachecí změnilo, popisuje ve druhém dílu podcastu Background ČT24.

Ve věku 92 let zemřel v úterý český skaut a účastník protinacistického a protikomunistického odboje Lubor Šušlík. Účastnil se Pražského povstání, bojoval o Český rozhlas, byl odsouzen k smrti nacisty a málem i komunisty.

Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o změnách ceny. Novela energetického zákona, kterou schválili poslanci, má rozšířit ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Poslanci na své úterní schůzi také schválili, že centra duševního zdraví budou i další tři roky fungovat v nynější podobě. Stvrdili také bankovní novelu. Sněmovna ale i na poslední předvolební schůzi odmítla přednostně projednat uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě, což požadovala opozice. Hrozí tak, že novela nebude schválena vůbec.

Sněmovní volební výbor v úterý doporučil sněmovně schválit výroční zprávu o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře (ČTK) za loňský rok. Za rok 2020 vykázala ČTK čistý zisk 1,7 milionu korun, což byl meziroční pokles z 5,5 milionu korun za rok 2019. Není jisté, zda plénum zprávu stihne projednat do říjnových voleb. Výbor, který má ve své působnosti média, se také zabýval údajnou ztrátou nezávislosti členky Rady České televize Hany Lipovské, doporučil ji odvolat.

Jak covid změnil média, co bylo pro novináře nejtěžší a co je práce během pandemie naučila? Tomu se věnoval středeční pořad Devadesátka ČT24. V jeho rámci byl odvysílán také dokument s názvem Pandemie v přímém přenosu.

Rada Českého rozhlasu zvolila Reného Zavorala generálním ředitelem na dalších šest let. O funkci, v níž působí od roku 2016, měli původně zájem i další dva lidé, ale radní jejich přihlášky vyřadili, protože nesplnili podmínky výběrového řízení. Ve volbě tedy neměl Zavoral protikandidáta.

Před třiapadesáti lety vtrhla do tehdejšího Československa vojska Varšavské smlouvy, a násilně tak ukončila liberalizační proces v tuzemské společnosti i politice. Výročí událostí 21. srpna 1968 připomínají vzpomínkové akce v Praze i regionech, nové knižní publikace i projekce na karlovarském filmovém festivalu.

Státní veterinární správa (SVS) uložila chovateli drůbeže Perena pokutu 130 tisíc korun za porušení mimořádných veterinárních opatření. Společnost také přijde o část náhrad od státu, informoval o tom Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Ptačí chřipka se objevila v celkem dvanácti chovech společnosti Perena.

Senátem prošel v prvním čtení návrh Marka Hilšera (z klubu STAN), který by mohl umožnit lidem žijícím v zahraničí volit poslance a prezidenta korespondenčně. Protože jde o senátní návrh, bude o něm horní komora dál jednat. Do Poslanecké sněmovny by se tedy měl dostat až po podzimních volbách, kdy bude mít jiné složení. Senátoři také vrátili do sněmovny návrh zákona, jenž může zdražit drobné zásilky z mimoevropských e-shopů. Navrhli do něj změnu, která by měla zachovat odpočty DPH Českému rozhlasu a České televizi. Jednomyslně naopak prošel návrh na odškodnění protiprávně sterilizovaným ženám.