Český rozhlas strana 4 z 5

Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast na východě Ukrajiny nyní připomíná peklo, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil agresora, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Šéf Luhanské oblasti uvedl, že Rusové při ostřelování Severodoněcku zasáhli školu, kde se skrývalo dvě stě lidí včetně dětí. Útok si vyžádal nejméně tři oběti. Ruský voják obžalovaný ze zabití ukrajinského civilisty v pátek u soudu v Kyjevě řekl, že svého činu lituje a že neměl v úmyslu zabít.

Václavu Havlovi otevíral ve studiu pivo. Václavu Klausovi zase nejdřív musel polichotit, aby se v rozhovoru otevřel a řekl něco takzvaně do titulku. A Miloš Zeman byl zase jediný prezident, který u něj v živém vysílání použil hned několik sprostých slov. Novinář a moderátor Jan Pokorný vedl rozhovory se všemi porevolučními prezidenty, vzpomínek má ale mnohem víc; v Českém rozhlase pracuje už 38 let, a v nejnovějším díle podcastu Background ČT24 proto s nadsázkou říká, že už by na Vinohradské mohl dělat i vrátného.

Pietní akce v hlavním městě od čtvrtečního rána připomínají sedmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Bylo součástí takzvaného květnového povstání českého lidu, které začalo už 2. května. Hlavní pietní akt se tradičně uskutečnil u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a kde tehdy zemřely desítky obránců. Poslední dny války si ale připomínají i v dalších městech po celé republice.

Ředitelem zpravodajství Českého rozhlasu bude od 1. května dosavadní šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan. Radiožurnál povede i nadále, naopak nebude již řídit stanici Sport. Změny ve vedení vzala na své schůzi na vědomí Rada Českého rozhlasu. O Suchanově jmenování ji informoval generální ředitel René Zavoral.

Válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín byl na Ukrajině už od konce ledna. Do Česka se vrátil před pár dny, jak sám ale říká, psychicky je pořád s Ukrajinci. Když jde v Praze po ulici, připadá mu zvláštní, že se lidé chovají normálně a nedívají se neustále k nebi po raketách. V Interview ČT24 popsal své zážitky z válečné zóny i to, jak si zvyká na život zpátky. Vrátit se na Ukrajinu už se nicméně brzy chystá.

Většina Čechů si myslí, že Slovensku dokonale rozumí, ale není to pravda. Výlet do Tater neznamená, že rozumím Slovensku, říká bývalý stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Ľubomír Smatana. I proto se ve svých reportážích snažil informovat o životě obyčejných lidí. Za sebou má také působení v české sekci čínského rozhlasu nebo reportování o zásahu policie na technoparty CzechTek v roce 2005. I na to, jak mu tehdejší premiér Jiří Paroubek vzal mikrofon, vzpomíná v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Ministerstvo životního prostředí snížilo pokutu, kterou má za nelegální odběr vody pro zasněžování sjezdovky v Osvětimanech na Uherskohradišťsku zaplatit společnost šéfa hradní kanceláře Vratislava Mynáře. Firma O.L.G.A. nyní musí zaplatit 38 400 korun místo původních 57 600 korun. Informuje o tom server iRozhlas.cz.

Kromě zprávy o výbuchu ve Vrběticích předčasně skartoval Pražský hrad i další dva tajné dokumenty. Vyplývá to z kontroly Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), jak uvedly server iROZHLAS.cz a Český rozhlas Radiožurnál. NBÚ již dříve uvedl, že bude jako přestupek řešit chyby dvou pracovníků Hradu při evidenci a předávání utajovaných dokumentů.

Česko hledá další majetek Rusů napojených na Putinův režim. Zaměřuje se také na transakce na bankovních účtech. Potvrzuje se, že Rusové do země v posledních letech posílali větší sumy peněz přes firmy v daňových rájích. Podle informací ČT se v pátek situací na utajené schůzce zabývali zástupci policie, Finančního analytického útvaru a Bezpečnostní informační služby.

Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.

V jihoukrajinském přístavu Mariupol na pobřeží Azovského moře panuje hrozivá situace, podle zpráv tamní radnice vybombardovali ruští vojáci Činoherní divadlo, ve kterém se skrývaly stovky civilistů. Údaje o obětech zatím nejsou k dispozici, ruská armáda vinu popírá.  Ostřelování obleženého města nicméně v některých momentech dosahuje frekvence jednoho úderu za minutu a naléhavou pomoc podle mariupolských úřadů potřebuje kvůli nedostatku jídla a pitné vody až dvě stě tisíc obyvatel.

V několika kauzách se dostal dál dřív on než policie. Jako jeden z prvních popisoval korupci ve Středočeském kraji za Davida Ratha i praní špinavých peněz v Nemocnici Na Homolce. Radek Kedroň přitom pracuje trochu jinak než jiní investigativní reportéři – vychází z veřejných zdrojů, nejrůznějších rejstříků a databází. Jak totiž sám říká, nejmenované zdroje mu k napsání článku nestačí. Kedroň byl hostem podcastu Background ČT24 a je prvním novinářem, který v něm otevírá novou kapitolu nultých let.

Část členů rad České televize a Českého rozhlasu by měl nově volit podle návrhu ministerstva kultury Senát, a to třetinu. Zvýšit se má také minimální počet hlasů potřebných pro zvolení nebo odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Novelu, která je po připomínkovém řízení, novinářům představil ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Kulturní dům Peklo nebo areál DEPO2015 jsou místa, kde by mohla sídlit Plzeňská filharmonie. České televizi to řekla náměstkyně primátora pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková (ANO). Současné sídlo v budově Českého rozhlasu, které filharmonie využívá od jeho postavení v roce 1946, není vhodné. Chybí mu totiž koncertní sál. Pro většinu vystoupení je instituce nucena pronajímat externí prostory, nejčastěji sál Měšťanské besedy v Plzni.

Evropská komise (EK) odmítla pokutovat Česko kvůli žádosti o proplacení dotace firmě Fatra z koncernu Agrofert. Informoval o tom server iRozhlas. K udělení sankce Brusel vyzvalo ministerstvo průmyslu a obchodu, aby získalo rozhodnutí napadnutelné u Soudního dvora Evropské unie. Komise místo toho v případě Fatry jen pozastavila průběžné platby. Brusel odmítá dotaci proplatit kvůli výsledkům auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), do jehož svěřenského fondu firma patří.

I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.

Policie podle zdrojů Českého rozhlasu Radiožurnálu a Respektu prověřuje, zda Hrad skartoval tajnou zprávu BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Policisty podle nich původně zajímalo, zda tajnou zprávu neviděl někdo z pracovníků prezidentské kanceláře, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Když chtěli dokument vidět, vyšlo najevo, že byl zřejmě skartován. Hrad odmítl, že by při nakládání s tajnými dokumenty jakkoli pochybil. Prezidentská kancelář také zpochybnila, že by hlava státu dostala do rukou dokument o Vrběticích až deset dnů po doručení. Stalo se tak s šestidenním odstupem. Údajnou skartací by se měl zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.

Bývalý policejní prezident Vladislav Husák, který v únoru odešel z čela policie Libereckého kraje kvůli účasti na zakázaném večírku v Teplicích, získal nové ředitelské místo. Bude vést Vyšší policejní školu a Střední policejní školu Ministerstva vnitra v Praze. Informuje o tom Český rozhlas Radiožurnál. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jde o rozhodnutí jeho předchůdce Jana Hamáčka (ČSSD). Rakušan chce na pozici vypsat výběrové řízení.

Český rozhlas (ČRo) k 31. prosinci ukončuje vysílání na středních a dlouhých vlnách (AM). Lidé proto budou muset přeladit na velmi krátké vlny (FM) nebo využívat digitální rozhlas DAB+, případně on-line vysílání. Rozhlas to oznámil na webu s informacemi k ukončování vysílání. Na středních vlnách dosud vysílaly stanice ČRo Dvojka a ČRo Plus a na dlouhých vlnách ČRo Radiožurnál.

Na konci roku skončí po desítkách let jedna rozhlasová éra. Český rozhlas přestane vysílat na dlouhých a středních vlnách. Tím ztratí význam i jedenáctá nejvyšší stavba v Česku – 270 metrů vysoký vysílač Topolná na Uherskohradišťsku.

Funkci šéfa zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) chce generální ředitel René Zavoral obsadit zhruba do tří měsíců. Způsob výběru hodlá během této doby konzultovat se všemi čtyřmi šéfredaktory zpravodajství ČRo. S nimi se také bude do jmenování nového ředitele pravidelně jednou týdně setkávat. Zavoral to uvedl na úterním setkání se zaměstnanci.

Řízením zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) bude od ledna dočasně pověřen nynější šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan. Přijal nabídku generálního ředitele ČRo Reného Zavorala. Nahradí Jana Pokorného, který po dohodě místo opouští, ale v rozhlase zůstává. V pondělí to řekl mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.

Jitka Obzinová nenastoupí do čela zpravodajství Českého rozhlasu, oznámil jeho generální ředitel René Zavoral po jednání s ní. Dosavadního ředitele zpravodajství Jana Pokorného podle něj nejspíše dočasně nahradí Ondřej Suchan. Ten však požádal o čas na rozmyšlenou do začátku příštího týdne.

Už přes čtyři sta zaměstnanců Českého rozhlasu (ČRo) ve čtvrtek v otevřeném dopise vyzvalo ředitele Reného Zavorala, aby zrušil jmenování Jitky Obzinové ředitelkou zpravodajství. Obávají se ohrožení nezávislosti, objektivity a vyváženosti. Obzinová dříve působila jako ředitelka zpravodajství TV Prima, kde se dle tajně nahraných záznamů z porad podílela na manipulaci zpráv. Na Vinohradskou má nastoupit po svátcích.