Sněmovna v novele o změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě upraví počet hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Poslanci rovněž možná zruší monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců. Podpořili také návrh, aby se z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od příštího roku stal státní podnik. Do Rady Českého rozhlasu sněmovna zvolila režiséra a dramaturga Jiřího Dohnala.
Předloha o výběru radních mediálních rad například zpřísňuje vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) při druhém čtení novely opět zdůraznil, že změny mají posílit odolnost veřejnoprávních médií.
Změna výběru radních obou veřejnoprávních médií opět vyvolala v Poslanecké sněmovně spory mezi opozicí a koalicí. Diskuse trvala tři hodiny. Radim Fiala (SPD) a Aleš Juchelka (ANO) mluvili o účelovosti předlohy. Podle Fialy jde o součást vládní snahy „o ovládnutí veřejného prostoru od státní správy po média veřejné služby“. Juchelka dal navrhované změny do souvislosti i s ohledem na rychlost jejich prosazování koalicí s letošní volbou nového generálního ředitele České televize.
Naopak Baxa opět zdůraznil, že změny mají posílit odolnost veřejnoprávních médií. „My si cíleně klademe překážky k tomu, abychom my jako vládní koalice, i kterákoli jiná koalice, která tady bude v Poslanecké sněmovně, mohla ovlivňovat volbu generálních ředitelů veřejnoprávních médií,“ řekl.
K posílení nezávislosti dvojice veřejnoprávních médií by mělo podle vládních zástupců přispět také to, že nově nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy. Podle Martina Kolovratníka (ANO) by se měla Poslanecká sněmovna zabývat důležitějšími tématy, například energetikou a situací na úřadech práce.
Vládní novela chce pro jmenování nebo odvolání rad prostou většinu
Poslanec vládního hnutí STAN Jan Lacina a Kolovratník chtějí zachovat takzvanou zvláštní kvalifikovanou většinu hlasů v radách pro odvolání generálních ředitelů ČT a ČRo. Nyní platí tato dvoutřetinová většina i pro jejich zvolení.
Vládní novela předpokládá, že by pro jmenování nebo odvolání stačila prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu. Podle zdůvodnění poslanecké úpravy není snížení kvora pro odvolání generálního ředitele v souladu s principy fungování médií veřejné služby. Juchelka a Kolovratník navrhují zachování nynějšího kvora i pro jmenování ředitelů.
V současnosti volí radní ČT a ČRo výhradně sněmovna. Nově by podle předlohy poslanci vybírali v případě televizní rady 12 členů a senátoři šest. Počet členů Rady ČT by tedy vzrostl proti současnosti o tři na 18. Do Rady ČRo by dolní komora volila šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady, jichž je devět, novela nemění.
Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy nejméně s desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené, třeba i účelově, jako teď.
Poslanci ANO Lubomír Brož, Igor Hendrych a Jaroslava Pokorná Jermanová vložili do sněmovního systému návrh na zrušení zákonného pravidla, podle něhož se třetina členů rad obou veřejnoprávních médií obměňuje každé dva roky. Pravidlo je podle nich překonané, protože funkční období členů rad končí v různých momentech.
Sněmovní volební výbor, jenž má na starosti média, už dříve podpořil úpravy, které mají srovnat nynější rozdíly mezi zákony o veřejnoprávní televizi a veřejnoprávním rozhlasu. Chce také své přejmenování na výbor pro mediální záležitosti.
Změny v oblasti zdravotního pojištění pro cizince
Poslanecká sněmovna by také mohla zrušit monopol Pojišťovny VZP na zdravotní pojištění cizinců. Senátní předlohu ve středu podpořila navzdory opoziční kritice. ANO ani SPD neprosadily zamítnutí návrhu už v úvodním kole, stejně jako jeho vrácení autorům k dopracování. Novelu nyní posoudí zdravotnický výbor.
Zavedení pětiletého monopolu komerčního pojištění cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku pro Pojišťovnu VZP prosadila sněmovna v minulém volebním období. Proti se tehdy stavěla vedle horní komory také ministerstva vnitra a zdravotnictví, Česká asociace pojišťoven či Hospodářská komora. Po pěti letech by mohly podle platného zákona nabízet komerční zdravotní pojištění dceřiné společnosti jakékoli zdravotní pojišťovny.
Zastánci nynějšího stavu poukazovali na to, že bylo nutné vyřešit problém, že cizincům, kteří přijedou do Česka za prací, musí lékaři poskytnout zdravotní péči, aniž mají jistotu, že jim bude proplacena. Podle senátorů je monopol v rozporu s evropským právem.
„Monopol na úrazové pojištění zaměstnanců nikomu nevadí,“ podotkl k tomu Miloslav Janulík (ANO). Podle Ivety Štefanové (SPD) je zdravotní pojištění v podstatě jinak pojmenovanou daní a nemá podle ní logiku, aby ji vybíral soukromý subjekt. Poslanec ODS Karel Haas uvedl, že senátní návrh je o tom, zda „chceme netransparentní a neefektivní stav monopolu, nebo zdravou liberální konkurenci“.
Návrh počítá se vznikem registru zdravotního pojištění cizinců, který by spravovala Česká kancelář pojistitelů. Registr by zahrnoval vybrané údaje o sjednaném komerčním zdravotním pojištění cizinců, přístup do něj by měla zdravotnická zařízení a v případě potřeby i policie.
Novela má cizincům umožnit do tří měsíců vypovědět smlouvu s Pojišťovnou VZP, což je dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny, a pojistit se u pojišťovny podle vlastního uvážení. Pojišťovny budou podle novely muset obnovit cestovní zdravotní pojištění pojištěnci, který o to projeví zájem. Má to zabránit situacím, že by nemocný cizinec zůstal na českém území nepojištěn.
Z ŘSD se zřejmě stane státní podnik
Z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se od příštího roku zřejmě stane státní podnik. Počítá s tím vládní novela zákona o pozemních komunikacích, kterou ve středu v úvodním kole podpořili poslanci. Název organizace se přitom nezmění.
Cílem transformace je účinnější kontrola finančních toků i větší konkurenceschopnost na trhu práce, aby bylo možné zajistit co nejkvalitnější odborníky, popsal před poslanci ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Poznamenal, že se zvažovaly i jiné možnosti, ale že třeba přeměna na akciovou společnost by trvala podle analýz i 20 let.
Změnou zákona o pozemních komunikacích spouští ministerstvo dopravy proces přeměny ŘSD. Záměr změny právní formy schválila už minulá vláda v létě 2021. Návrh ve středu za opoziční hnutí ANO podpořil i místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník.
Náklady na celý proces se podle dřívějších odhadů ministerstva dopravy budou pohybovat kolem 50 milionů korun. Ministerstvo chce ale následně snížit počet, rozsah a finanční náročnost služeb poskytovaných prostřednictvím externích dodavatelů. To může přinést úsporu zhruba 85 milionů korun ročně, uvedl úřad dříve.
