sov

S vojenskými poctami prezident Miloš Zeman přivítal v úterý po třetí hodině odpolední v Náchodě svůj polský protějšek Andrzeje Dudu. Zeman po společném jednání ujistil, že v případě napadení Polska nebo jakéhokoliv jiného členského státu Severoatlantické aliance by Česko samozřejmě poskytlo pomoc. Duda připsal výrok prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) o tom, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku či pobaltským zemím, který později korigoval, vypjaté předvolební atmosféře, kterou při kandidatuře na prezidentský post sám zažil.

Ukrajinská minometná jednotka na samotné linii dotyku má vedle primárního cíle,  jakým je zamezit ruským okupantům v postupu, ještě úkol další – zamezit plýtvání municí. Ta je v takzvané opotřebovávací fázi války drahocenným zbožím, a tak se bojovníci často přesouvají z jedné pozice do druhé, pokud možno výhodnější. Mnohdy ale také pomáhájí ukrajinské pěchotě s mírným postupem. Pro tyto vojáky jde o rutinu trvající už od prvního dne války. Natáčel s nimi zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Německo pošle Ukrajině tanky Leopard 2 a povolí to i spojencům, jako je Polsko, uvedl server zpravodajského magazínu Spiegel. Kancléř Olaf Scholz, který to dlouho odmítal, se ke kroku podle serveru odhodlal po měsících zvyšujícího se tlaku ze strany koaličních partnerů i zahraničních spojenců a konzultacích se Spojenými státy. Země jako Polsko povolení Berlína k vývozu leopardů potřebují, protože jsou to tanky německé výroby. Očekávaný krok už uvítal Kyjev i německá opozice. Moderní tanky typu Challenger 2 chce Kyjevu poskytnout také Británie.

Francouzské úřady prošetřují případ, kdy tamní policista minulý čtvrtek těžce zranil jednoho z účastníků protivládních demonstrací. Vyšetření případu žádá i policejní prefekt. Ozbrojené složky Francie se za rostoucího napětí zároveň připravují na další masová shromáždění proti chystané důchodové reformě, z nichž některá už jsou hlášena na tento týden.

Rusko vyhošťuje estonského velvyslance v Moskvě a snižuje diplomatické vztahy s touto pobaltskou zemí na úroveň chargés d'affaires. Tallinn zareagoval na krok Moskvy vypovězením ruského ambasadora ze země. Později se přidalo Lotyšsko, které oznámilo snížení diplomatických vztahů s Ruskem. Agentura TASS také citovala šéfa Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andreje Kortunova, podle něhož by Moskva mohla po Estonsku vyhostit velvyslance i dalších „nikoli přátelských“ zemí, přičemž konkrétně zmínil také Česko.

Aktuální situace na ukrajinské válečné frontě má blízko k zastavení či ustálení pohybu jednotek, říká zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín. V oblastech Donbasu a Záporoží stále dochází ke každodenním bojům a přestřelkám mezi armádami, včetně ztrát na životech, ruská strana nicméně navzdory svým prohlášením o bojových úspěších významně nepostupuje. V pondělí se objevila zpráva o mírném zisku Rusů u Bachmutu. Zatím se však nepotvrdilo ani úplné dobytí ukrajinského města Soledar ruskými vojsky.

Zástupci pěti desítek zemí podporujících Ukrajinu ve čtvrtek na konferenci na americké letecké základně Ramstein v Německu oproti očekávání nerozhodli o poskytnutí německých tanků Leopard ukrajinským ozbrojeným silám. Podle Berlína ale rozhodnutí v této věci padne brzy. Schůzka, která Kyjevu zaručila další podporu, se podle amerického ministra obrany Lloyda Austina soustředila na posílení ukrajinské vzdušné obrany proti ruským úderům.

Rusko se snaží v Srbsku naverbovat bojovníky do konfliktu na Ukrajině. Protestoval proti tomu srbský prezident Aleksandar Vučić, který tento týden také prohlásil, že Krym i Donbas vnímá jako část Ukrajiny. Tradiční evropský spojenec Moskvy však nepřijal žádné protiruské sankce a z federace levně nakupuje zemní plyn. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho navíc uvedla, že americké ministerstvo financí označí ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalí na ni další sankce.

Velký zlom v podobě další vojenské pomoci Ukrajině přinesla čtvrteční schůzka zástupců Velké Británie, Polska a pobaltských zemí na vojenské základně v estonské Tapě. Další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě až 2,5 miliardy dolarů (tedy asi 55,4 miliardy korun) chystají i Spojené státy. Obsahovat by měl poprvé i obrněná vozidla typu Stryker. Také německý zbrojní průmysl by v letošním roce mohl Ukrajině dodat přes sto tanků. S přísliby další vojenské pomoci během čtvrtka přichází mnoho západních zemí včetně Švédska a Česka.

„Tyranie postupuje rychleji než demokracie,“ varoval ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když prostřednictvím VideoMostu oslovil účastníky Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Dodávky tanků a systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu by podle něj měly být rychlejší. V Davosu promluvili ve středu například také německý kancléř Olaf Scholz či polský prezident Andrzej Duda.

Bilance obětí v sutinách domu v ukrajinském Dnipru, který v sobotu zasáhla ruská raketa, je podle tamních úřadů 45 mrtvých, včetně šesti dětí. Ukrajinské letectvo tvrdí, že použitou zbraní byla raketa Ch-22 Burja (Bouře) ze sovětské éry, známá také v kódu NATO pod názvem AS-4 Kitchen.

Německá policie zasahující proti aktivistům protestujícím proti těžbě uhlí v Porýní v úterý zadržela Gretu Thunbergovou, uvedla agentura Reuters. Během odpoledne se tato Švédka se skupinou několika desítek dalších demonstrantů dostala k okraji povrchového dolu Garzweiler, kam je z bezpečnostních důvodů vstup zakázán. Úterní protest souvisí s vyklizením nedaleké vsi Lützerath, kterou čeká demolice kvůli dobývání uhlí.

Bývalý italský europoslanec Pier Antonio Panzeri bude výměnou za nižší trest spolupracovat s belgickými úřady na vyšetřování korupční kauzy spojené s Katarem a Marokem. Médiím to v úterý sdělila belgická prokuratura rozkrývající okolnosti aféry, kvůli níž je ve vazbě kromě Panzeriho také bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailisová. Panzeri podle prokuratury přislíbil úřadům popsat mimo jiné způsob, jakým se zmíněné země snažily ovlivňovat europoslance a kdo všechno byl do systému zapojen.

Slovenský premiér Eduard Heger oznámil, že začne jednání o vypsání předčasných parlamentních voleb. Učinil tak po prohlášení bývalé vládní strany Sloboda a solidarita (SaS), která v úterý odmítla Hegerovu snahu shromáždit ve sněmovně novou parlamentní většinu po prosincovém pádu jeho menšinové vlády. Podle Hegera se jako nejreálnější jeví uspořádání voleb na podzim; v řádném termínu by se konaly v únoru příštího roku. Prezidentka Zuzana Čaputová zopakovala svou výzvu, aby parlament do konce ledna přijal rozhodnutí, která povedou k novým volbám.

Covidová epidemie v Číně se stále šíří, ale pomalejším tempem než dosud. S odvoláním na čínské úřady to uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Reprodukční číslo udávající počet dalších osob, které přímo nakazí jeden nakažený pacient, je nyní 3,44.

Zdroje blízké válečnému dění na Ukrajině a mnozí experti se domnívají, že by ruská armáda mohla navázat na částečnou mobilizaci vyhlášenou v září loňského roku a zahájit novou velkou ofenzivu. Ta by pro Kreml v ideálním případě měla ukončit válku za vlastních podmínek Moskvy. Z posledního dění v ruském mocenském centru ale lze vypozorovat i náznaky nových linií, po kterých by se Putin ve svém válečném tažení mohl vydat.

Kriminalita v Česku loni oproti předchozímu roku stoupla. Policie zaznamenala 181 991 trestných činů, meziročně o 18,8 procenta více. Statistiky v pátek na tiskové konferenci představili policejní prezident Martin Vondrášek a jeho náměstek Tomáš Kubík. Počet registrovaných skutků je ale stále nižší než v roce 2019, tedy před pandemií nemoci covid-19. Tehdy policie evidovala 199 221 trestných činů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že kvůli probíhajícím bitvám o Soledar a Bachmut svolal poradu ukrajinského vrchního velení. Obráncům obou východoukrajinských měst, kteří čelí ruským útokům, slíbil rychlé a nepřetržité zásobování municí a vším potřebným. Na poradě se také jednalo o posílení ukrajinské armády zbraněmi a technikou od partnerů.

Když ruská vojska v únoru vstoupila na Ukrajinu, vyvolalo to exodus lidí, kteří odjeli, aniž by měli čas plánovat a tušili, kdy se budou moci vrátit. Svou daň si tak násilí vybralo i na opuštěných zvířatech, která zbytečně trpěla krutostí útočníků a okupantů. Dnes už ve zkoušené zemi úspěšně funguje několik organizací, ve kterých se o němé tváře dokážou postarat.

Prezident Miloš Zeman podal dovolání ve sporu se svým bývalým poradcem Zdeňkem Šarapatkou o omluvu za výrok, že ho vyhodil pro neschopnost. Serveru Seznam Zprávy to řekl mluvčí Okresního soudu v Rakovníku Marcel Lehečka. Krajský soud v Praze loni v listopadu pravomocně rozhodl, že se Zeman omluvit musí. Zemanův právník Marek Nespala rozhodnutí převzal v pondělí, Zeman má sedm dnů od převzetí na to, aby omluvu Šarapatkovi zaslal.

Sněmovna v novele o změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě upraví počet hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Poslanci rovněž možná zruší monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců. Podpořili také návrh, aby se z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od příštího roku stal státní podnik. Do Rady Českého rozhlasu sněmovna zvolila režiséra a dramaturga Jiřího Dohnala.

Česko může pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině prostřednictvím licencí, spolupráce se zahraničními partnery či soukromými subjekty, naopak na samou hranu možností se dostává v případě pomoci formou poskytování nepotřebných zdrojů české armády. ČTK to v rozhovoru řekl premiér Petr Fiala (ODS). Předseda vlády vyzdvihl pravidelné diskuse s ukrajinskými představiteli o tom, co potřebují, ale i spolupráci s dalšími zeměmi v pomoci Ukrajině.

Britský krajně pravicový influencer Andrew Tate předstoupil v Bukurešti před soud, který se zabýval jeho odvoláním proti uvalení třicetidenní vazby. Tribunál nakonec rozhodl, že kontroverzní Brit musí zůstat ve vazbě. Tate, který trvá na své nevině, je v Rumunsku obviněn ze znásilnění a založení zločinecké skupiny. Podobným obviněním čelil v minulosti i v Británii. Krátce před zatčením se navíc dostal do centra globální pozornosti twitterovou výměnou názorů s ekologickou aktivistkou Gretou Thunbergovou.

Sněmovna během své první schůze v novém roce neprojednala žádný z návrhů zákonů. Opozice usilovala o změnu programu schůze, navrhovala debatu o rozpočtu, dostupnosti léků nebo o možných daňových změnách, přičemž blok zabral přes 3,5 hodiny. Body nakonec opoziční poslanci neprosadili a v reakci na to si kluby ANO a SPD vyžádaly přestávky až do konce jednacího dne. Sněmovna se opět sejde ve středu ráno.