Slovenský premiér Eduard Heger oznámil, že začne jednání o vypsání předčasných parlamentních voleb. Učinil tak po prohlášení bývalé vládní strany Sloboda a solidarita (SaS), která v úterý odmítla Hegerovu snahu shromáždit ve sněmovně novou parlamentní většinu po prosincovém pádu jeho menšinové vlády. Podle Hegera se jako nejreálnější jeví uspořádání voleb na podzim; v řádném termínu by se konaly v únoru příštího roku. Prezidentka Zuzana Čaputová zopakovala svou výzvu, aby parlament do konce ledna přijal rozhodnutí, která povedou k novým volbám.
„Považuji všechny snahy o vznik nové šestasedmdesátky (většiny ve 150členné sněmovně, pozn. red.) za uzavřené,“ řekl Heger. Dodal, že na středu pozve zástupce SaS a tří stran vládní koalice k jednání o termínu nových voleb.
SaS dříve nevylučovala, že by mohla podpořit vznik nové vlády ve stávajícím složení sněmovny. Odmítavý postoj k Hegerově snaze o vytvoření nové většiny nyní zdůvodnila kromě jiného tím, že iniciativu nejsou ochotni podpořit všichni poslanci nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) ani vládní hnutí Sme rodina. Jeho šéf a předseda sněmovny Boris Kollár podporu případné nové vlády v čele s Hegerem podmínil dohodou o uskutečnění předčasných voleb.
Očekává se, že referendum ztroskotá
O předčasné parlamentní volby dlouhodobě usiluje slovenská opozice. Nejvyšší preference mají nyní podle průzkumů veřejného mínění strany Hlas – sociálna demokracia (Hlas-SD) a Smer – sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Hlas-SD založil v roce 2020 bývalý předseda vlády Peter Pellegrini, který spolu s několika poslanci odešel ze Smeru-SD.
Nynější Hegerova vláda má jasné proevropské a proatlantické postoje, pomáhá rovněž Ukrajině, která čelí vojenské invazi Ruska z konce loňského února. Naopak Fico se opakovaně vyslovil proti dodávkám zbraní Kyjevu.
Pro vypsání nových voleb například na základě rozhodnutí sněmovny by slovenský parlament nejprve musel změnit ústavu. O návrhu doplnit ústavu o možnost zkrátit volební období sněmovny na základě referenda nebo rozhodnutí poslanců by sněmovna měla hlasovat příští týden. Podobný návrh je také předmětem referenda, které bude z iniciativy opozice v sobotu; očekává se ovšem, že plebiscit ztroskotá na nízké účasti.
Dosluhující kabinet má jen omezené pravomoci
Prezidentka Čaputová trvá na tom, aby parlament do konce ledna přijal rozhodnutí v souvislosti s novými volbami. V opačném případě je připravena využít své kompetence, uvedla v úterý v prohlášení. Listu Sme dříve řekla, že když to bude potřeba, mohla by jmenovat takzvanou úřednickou vládu.
Prosincové hlasování parlamentu o vyslovení nedůvěry vládě vyvolala SaS, která v září po sporech se šéfem OĽaNO Igorem Matovičem z kabinetu odešla. Po vyslovení nedůvěry menšinovému kabinetu SaS podpořila ve sněmovně schválení státního rozpočtu na tento rok a další návrhy vlády výměnou mimo jiné za to, že Matovič už nebude ministrem financí. Před Vánocemi pak Čaputová pověřila vedením ministerstva financí premiéra, který je Matovičovým stranickým kolegou.
Po vyslovení nedůvěry Hegerově vládě Čaputová kabinet odvolala, zároveň ho ale ponechala v úřadu do jmenování nové vlády. Dosluhující kabinet má v souladu s ústavou jen omezené pravomoci a některá jeho rozhodnutí podléhají předchozímu souhlasu hlavy státu.
