Peter Pellegrini

Slovenská společnost by se měla vrátit k vzájemnému porozumění a respektu, což byly hodnoty doby společenských změn v roce 1989, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini na pietní vzpomínce na oběti komunistického režimu u příležitosti svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Demonstrující v centru Bratislavy na shromáždění opozice k listopadu 1989 dali najevo nesouhlas s vládou Roberta Fica (Smer).

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Předseda opozičního uskupení Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Přibližně dva tisíce severokorejských vojáků se po výcviku přesouvají na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nachází už asi tři tisíce vojáků z KLDR. Jejich přítomnost už potvrdil Kyjev i Spojené státy. Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtek nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska.

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) tvrdí, že za smírem s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta není žádná zákulisní dohoda jako třeba Babišova podpora Petra Pellegriniho v prezidentských volbách. Iniciátorem smíru byl sám český expremiér, uvedl Eštok s tím, že se chtěl vyhnout ekonomickým ztrátám. Opozice volá po jeho odvolání. Babiš později upřesnil, že smír navrhli jeho právníci a považuje to za zcela pochopitelné.

Už tento měsíc by mohlo být jasné, kdo se stane novým předsedou slovenského parlamentu, tvrdí Matúš Šutaj Eštok, lídr strany Hlas, která chce nového předsedu parlamentu nominovat. Spor o tento post, který je podle tamní ústavy druhou nejvyšší funkcí ve státě, stál v pozadí zatím největší koaliční roztržky. O křeslo totiž měly zájem hned dvě vládní strany. Předseda SNS Andrej Danko však od kandidatury ustoupil. Slovní útoky v koalici ale pokračují.

Slovenská ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková (Hlas) oznámila demisi. Zdůvodnila ji kromě jiného schváleným konsolidačním balíčkem, který počítá se škrty v platech zdravotníků. Dolinková čelila kritice lékařů a opozice, která letos na jaře neuspěla ve sněmovně s návrhem vyslovit ministryni nedůvěru. Prezident Peter Pellegrini zatím neuvedl, zda demisi přijme, o postupu se rozhodne po jednání s ministryní a zástupci zdravotníků.

Slovenský prezident Peter Pellegrini na oslavách 80. výročí od začátku Slovenského národního povstání (SNP), protifašistického vystoupení Slováků za druhé světové války, vyzval k překonání názorových rozdílů. Ceremoniálu v areálu Památníku SNP v Banské Bystrici se zúčastnili i slovenští ministři spolu s předsedou vlády Robertem Ficem či slovenští exprezidenti. Premiér kritizoval sankce a mluvil o suverenitě.

Slovenská vláda pokračuje ve změnách v oblasti justice a bezpečnosti. Ke konci srpna má zaniknout elitní protikorupční policejní útvar NAKA. Mimo službu byl v posledních týdnech postaven prokurátor akce Očistec Michal Šúrek a výkon trestu byl naopak pozastaven bývalému šéfovi speciální prokuratury Dušanu Kováčikovi odsouzenému za korupci. Kontroverze budí i jmenování Pavola Gašpara šéfem tajné služby SIS, je totiž synem bývalého policejního prezidenta a stíhaného poslance Smeru Tibora Gašpara. Opozice hovoří o rozkladu právního státu.

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou z 21. srpna 1968. Představitelé státu i pamětníci tradičně pokládají květiny a věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. „Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu,“ řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k tomu, aby lidé neodmítali demokracii jako princip. „Srpen 1968 je i odpovědí pro to, co máme dělat dnes,“ poznamenal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Na Slovensku přistály první dvě z celkem čtrnácti objednaných stíhaček F-16 od americké společnosti General Dynamics. Země tak naplňuje největší armádní zakázku ve své historii. Kontrakt vyšel v přepočtu na více než 38 miliard korun. Jde o první nové stíhačky po téměř třiceti letech, upozorňují slovenská média.

Bratislava se nepřidá k bojkotu aktivit maďarského předsednictví v Radě Evropské unie, řekl ve čtvrtek slovenský prezident Peter Pellegrini při návštěvě Budapešti. Evropská komise, některé členské státy Unie i samotná znovuzvolená šéfka EK Ursula von der Leyenová v poslední době kritiku Maďarska zesilují. Jde o reakci zejména na „mírovou misi“ jeho premiéra Viktora Orbána.

Slovenský ústavní soud ve středu zrušil jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Vyplývá to z vyjádření předsedy soudu Ivana Fiačana na tiskové konferenci. Nová právní úprava se tak bude vztahovat také na kriminální případy, které soudy nestihly dosud pravomocně uzavřít.

U města Nové Zámky na jihu Slovenska se ve čtvrtek srazily rychlík z Prahy do Budapešti EC 279 s autobusem. Nehodu podle Operačního střediska slovenské záchranné služby nepřežilo sedm lidí, původní zprávy hovořily o šesti lidech. České úřady nemají informaci o tom, že by mezi nimi byli čeští občané. Žádná z obětí nebyla v době nehody ve vlaku, informoval mluvčí slovenského národního vlakového dopravce ZSSK Dominik Drevický. Dalších minimálně pět lidí je zraněných.

Slovenský parlament hlasy vládních poslanců schválil takzvaný „lex atentát“, tedy zákon, kterým země omezí shromažďovací právo, rozšíří státní ochranku na větší počet politiků včetně šéfů opozičních stran a zavede vyplácení doživotního platu také některým dalším bývalým vrcholným politikům. Opatření navrhla vláda v reakci na květnový atentát na premiéra Roberta Fica. Opozice i nevládní organizace Amnesty International změny kritizovaly, byť vládní koalice od několika původně navrhovaných opatření ustoupila.

Slovenský prezident Peter Pellegrini dorazil do Česka na svou první zahraniční návštěvu po nástupu do funkce. U Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uctil památku obětí prosincové střelby. Na Pražském hradě ho následně přijal jeho český protějšek Petr Pavel, Pellegrini na tiskové konferenci po jednání prezidentů ujistil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou na nejvyšší možné úrovni. Sešel se i s dalšími ústavními činiteli. V době, kdy oba prezidenti mluvili o posílení spolupráce, ovšem z Bratislavy zazněla nebývale ostrá kritika premiéra Petra Fialy (ODS) i české policie.

Úřad slovenské vlády vyjádřil znepokojení nad tím, že výroky schvalující květnový atentát na slovenského premiéra Roberta Fica považuje česká policie za projev svobody slova. Českou policii kritizoval za nestíhání autora zmíněných výroků zveřejněných na sociální síti i poslanecký klub Ficovy strany Smer. Slovenský prezident Peter Pellegrini reakci politiků chápe. České policejní prezidium už v reakci na zmíněná vyjádření sdělilo, že policie je vázána příslušnými právními předpisy.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Petrem Fialou (ODS) i šéfem ANO a expremiérem Andrejem Babišem a s místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem shodl na tom, že největší současnou hrozbou pro Česko a Evropu je Rusko se svou agresivní politikou. Řekl to na brífinku po schůzce, jejímž tématem byla zahraniční a bezpečnostní politika. Zástupci opozičního hnutí ani vlády nezpochybňují dlouhodobou prozápadní orientaci Česka, ukotvení země v EU a NATO i potřebu být v těchto institucích aktivní.

Nejsilnější slovenská vládní strana Smer-sociálna demokracia (Smer) premiéra Roberta Fica mírní po kritice ze strany opozice a nevládních organizací podobu návrhů na omezení shromažďovacího práva a jiných opatření, která vláda navrhla po květnovém atentátu na Fica. Vyplývá to z pátečního vyjádření poslance Smeru a policejního exprezidenta Tibora Gašpara. Vládní koalice ale dál trvá na tom, aby součástí změn bylo zavedení doživotní renty a státní ochranky pro další bývalé vrcholné politiky, byť by to pomohlo patrně pouze Ficovi samotnému. Zákon o RTVS nicméně vládní strany v parlamentu prosadily a ten tak míří k podpisu prezidentovi.

Slovenská sněmovna ve čtvrtek večer hlasy vládních poslanců schválila nový zákon o veřejnoprávní Slovenské televizi a rozhlasu (STVR), který opozice označila za prostředek k ovládnutí této stanice nynějším kabinetem premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Norma například předpokládá, že ve funkci předčasně skončí generální ředitel tohoto média, které nyní funguje pod značkou RTVS jako Rozhlas a televize Slovenska. Proti změnám opakovaně protestovala také část pracovníků RTVS, opoziční poslanci před hlasováním sněmovny zase opustili jednací sál.

Vzájemné vztahy mezi Českem a Slovenskem jsou nadstandardní a je třeba o ně dbát, vůle k tomu je na obou stranách, prohlásil v úterý český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle Lipavského česká vláda „v nějaký moment“ povede diskusi ohledně možného obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem, které pozastavila letos v březnu kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky. Ty se projevují hlavně ve vztahu k Ukrajině, která se již déle než dva roky brání ruské vojenské invazi. Lipavský jednal se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer), sešel se i s novým slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.

Ve slovenských médiích panují turbulentní časy. Jen za poslední dva týdny zažili novináři protesty, odchody, veřejnou kritiku i vzájemná ultimáta. Reportéři i šéfové médií teď proto s velkým očekáváním sledují nástup nového prezidenta Petera Pellegriniho, který má připojit podpis pod zákon o veřejnoprávních médiích.

Nový slovenský prezident Peter Pellegrini složil slib a ujal se úřadu. Jako první hlava slovenského státu byl v minulosti premiérem a také šéfem parlamentu. Pellegrini složil slib v pořadí jako šestý prezident od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993, a to do rukou předsedy Ústavního soudu během slavnostní schůze parlamentu.

Po pětiletém mandátu Zuzany Čaputové se její nástupce Peter Pellegrini, který je společně s ní dlouhodobě nejpopulárnějším politikem na Slovensku, v sobotu ujme prezidentského úřadu. Program inaugurace je dopředu striktně daný, nová hlava státu si přála jen drobné úpravy. Jedna důležitá část slavnostní ceremonie však s ohledem na květnový atentát na premiéra Roberta Fica (Smer) neproběhne.