Slovenský premiér Eduard Heger podle médií uvažuje o odchodu z nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Mohl by se postavit do čela nového politického projektu, kterým by oslovil voliče stran pravého středu. Heger, jehož menšinové vládě vyslovil parlament loni v prosinci nedůvěru, tuto možnost nekomentoval. Už dříve ale ohlásil snahu o nalezení nové většiny v nynější sněmovně. O možném politickém rozchodu s Hegerem psal také šéf OĽaNO Igor Matovič, vůči kterému se premiér vymezil.
Podle listu Pravda Heger na jednání poslaneckého klubu OĽaNO hovořil mimo jiné o založení nové strany. List Sme uvedl, že Heger by se mohl postavit do čela projektu spojení demokratických stran, jehož možný vznik už delší dobu zmiňuje někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda.
Člen předsednictva OĽaNO a ministr obrany Jaroslav Naď řekl, že voličům na Slovensku chybí alternativa, která má jasné zahraničně-politické směřování a je proreformní. Některá Matovičova stanoviska Naď označil za příliš konzervativní.
Matovič, který po pádu vlády přišel o funkci ministra financí, na začátku letošního roku na sociální síti opakovaně psal o agresivní propagandě v souvislosti s komunitou LGBT+ a vymezoval se proti novinářům či liberálům. Heger pak obecně kritizoval štvavé kampaně i proti komunitě LGBT+.
Možný politický rozchod s Hegerem nevyloučil ani Matovič. „Edu mám rád a považuji ho za kamaráda… a pokud se jednou naše cesty trochu rozejdou, bude to s noblesou a vzájemným přáním všeho dobrého,“ uvedl Matovič, který OĽaNO založil.
Matovičovo hnutí se ziskem 25 procent hlasů v roce 2020 přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby, po kterých se Matovič stal premiérem. Už po zhruba roce ve funkci ministerského předsedy ale rezignoval v zájmu řešení krize v koalici.
V nové vládě premiéra Hegera se pak Matovič stal ministrem financí. O tuto funkci přišel loni v prosinci. Jeho odchod byl součástí dohody ohledně schválení státního rozpočtu na tento rok, který při hlasování sněmovny podpořili také poslanci bývalé vládní strany Sloboda a Solidarita (SaS).
Právě SaS loni po sporech s Matovičem nejprve opustila vládní koalici a pak vyvolala hlasování parlamentu o nedůvěře Hegerově kabinetu. Po pádu vlády opustila poslanecký klub OĽaNO desítka z jeho 47 poslanců.
Nová vláda, úřednický kabinet, či předčasné volby?
Tento týden Heger oznámil, že se mezi členy koaličních stran i nezařazenými poslanci snaží nasbírat 76 podpisů pro získání důvěry svému kabinetu. S ní by pak chtěl vládnout až do řádného termínu voleb, tedy do února 2024.
Podle zpravodaje ČT na Slovensku Jana Šilhana by mělo být o dalším vývoji jasno během dvou týdnů. „Prezidentka Zuzana Čaputová po pádu vlády zmiňovala konec ledna jako termín, dokdy chce mít od Hegera řešení. Tehdy mluvila primárně o předčasných volbách jakožto nejpravděpodobnějším řešení krize. Teď je ale evidentní, že Heger a jeho strana hledají cestu, jak dál vládnout,“ uvedl Šilhan.
Pokud Heger potřebnou podporu poslanců nezíská, je Čaputová podle svých dřívějších vyjádření připravena jmenovat úřednický kabinet.
Do hry by ale mohlo vstoupit i referendum o tom, zda do ústavy nově zahrnout možnost předčasných voleb, což v základním slovenském zákoně zatím formálně chybí. Pokud by bylo hlasování, které je naplánováno na 21. ledna, platné a Slováci by se pro změnu ústavy vyslovili, sněmovna by mohla rozhodnout o svém rozpuštění.
Pro platnost výsledku referenda je nezbytná účast většiny oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních celostátních referend, a to hlasování v roce 2003 o vstupu Slovenska do EU. Podle listopadového průzkumu agentury AKO pro televizi Joj by se nadcházejícího referenda určitě zúčastnily necelé dvě pětiny respondentů.
„Měli jsme už dvě referenda o předčasných volbách. Obě dvě byly neplatné a myslím si, že ani v tomto roce referendum nezíská podporu,“ řekl pro Českou televizi politolog Grigorij Mesežnikov. Referendu navíc zatím chybí výraznější kampaň. Podle expertů pro to ani sami iniciátoři příliš nedělají.
Dříve řešil slovenský parlament vypsání předčasných voleb přijetím ústavního zákona, pro něj ale muselo zvednout ruku 90 poslanců. Pokud by prošla změna navrhovaná referendem, stačilo by k rozpuštění sněmovny 76 hlasů.
Žebříčky popularity politických stran nyní vedou Hlas-sociálna demokracia (Hlas-SD) a Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Hlas-SD založil bývalý předseda vlády Peter Pellegrini po odchodu ze Smeru-SD v roce 2020.
