Referendum

Zastupitelé Karolinky na Vsetínsku schválili vyhlášení místního referenda o koupi areálu bývalých skláren a bytového domu do majetku města. Konat se bude 26. dubna. Radnice jedná o možném odkupu se společností Synot Real Estate. Cena bytového domu je 35,5 milionu korun, areálu skláren a kartonážky 52 milionů. Pro vyhlášení referenda bylo všech osm přítomných koaličních zastupitelů. Město s asi dva a půl tisíci obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.

Část obyvatel chce zabránit rozšiřování skládky v Čáslavi. Chystá referendum k případné změně územního plánu. Radnice i odpadová firma ale tvrdí, že přínosy skládky pro město převažují nad zápory.

Obyvatelé Znojma budou v referendu hlasovat o tom, co má město udělat s bývalou hasičskou zbrojnicí v Pražské ulici a budovou městských lázní na náměstí Svobody. Ze zbrojnice by mohl být městský „superúřad“, z lázní bazén, sportovní hala, knihovna, tržnice nebo volnočasové centrum. Vedení města chce obyvatelům své záměry postupně představit, chystá i panelovou výstavu. Referendum se bude konat v sobotu 29. března 2025.

Stavba přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku by měla začít nejpozději v říjnu 2027. Stavební práce by měly vyjít zhruba na devět miliard korun, suma nezahrnuje peníze na výkup pozemků, sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vydání stavebního povolení ministr očekává v polovině roku 2026, poté by měl následovat mezinárodní tendr na firmu, která přehradu postaví. O vodním díle budou znovu v referendu hlasovat obyvatelé obce, její současné vedení ale odpor klást nechce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v rozhovoru pro televizi Sky News naznačil, že je ochotný ukončit válku na Ukrajině výměnou za členství své země v NATO, i kdyby Rusko ihned nevrátilo okupovaná území. Zelenskyj uvedl, že v zájmu ukončení „horké fáze války“ by bylo nutné nabídnout členství v NATO neokupovaným částem země, pokud by samotná pozvánka do Aliance zmiňovala mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny.

Republikáni získali většinu v Senátu USA, který poslední čtyři roky kontrolují demokraté. Posílí zřejmě o tři posty, po úspěchu v Západní Virginii získají další senátorské křeslo v Ohiu a podle projekcí i v Montaně. Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, je prozatím nejasné. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.

Obyvatelé Floridy, Nebrasky a Jižní Dakoty v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos první ze jmenovaných států výrazně zpřísnil. Naopak v Arizoně, Marylandu, Coloradu a Missouri rozhodli voliči o zakotvení tohoto práva do státní ústavy. Informovala o tom agentura AP. O právu na potrat rozhodovali voliči i v dalších státech.

Obyvatelé Kataru odsouhlasili ústavní dodatky, které ruší legislativní volby do Poradního shromáždění (Madžlis aš-šúrá). Všech 45 členů tak bude nově jmenovat emír, jenž má v Kataru hlavní slovo. Skončil tak krátkodobý „experiment“ při volbě větší části členů přímo občany, který začal teprve v roce 2021, píše agentura AP. V bohatém ropném státě Perského zálivu neexistují politické strany ani klasický parlament. V rodinných a osobních záležitostech platí islámské právo šaría.

Prozápadní moldavská prezidentka Maia Sanduová vede po sečtení 97 procent v druhém kole prezidentských voleb s 54 procenty. Předstihla tak svého soupeře, kterým je prorusky orientovaný Alexandr Stoianoglo.

Znojmo chce zabránit výstavbě větrné elektrárny v rakouském Mailbergu, který je od jihomoravského města vzdálený sedmnáct kilometrů. Bojí se, že by turbíny zkazily historické panorama města. Negativní stanovisko zaslalo Znojmo dolnorakouskému hejtmanství a jedná s radním Retzu o možné podpoře.

Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.

Výsledky po sečtení necelé čtvrtiny hlasů ukazují, že se většina Moldavanů vyslovila v referendu proti ústavnímu zakotvení vstupu do EU jako cíle země. Ve volbě hlavy státu zřejmě nikdo nezískal nadpoloviční většinu hlasů a nejspíš tak dojde 3. listopadu na druhé kolo, do kterého by postoupili dva nejúspěšnější uchazeči. Po sečtení 34 procent hlasů vedla s 35 procenty prozápadní prezidentka Maia Sanduová. Bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo měl 29 procent.

Moldavané rozhodovali o budoucím směřování země. Lidé volili nového prezidenta a rozhodovali i o tom, jestli nechají zapsat do ústavy, že by země měla vstoupit do Evropské unie. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová, která usiluje o znovuzvolení, se tak snažila pojistit, že se budoucí vlády nevydají jiným směrem. Především k Rusku, které se snaží volby ovlivnit. Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 SELČ. Očekává se, že ústřední volební komise zveřejní předběžné výsledky asi o hodinu později.

Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.

Horní Lideč na Vsetínsku bude pokračovat ve stavbě domova pro seniory, přestože obyvatelé stavbu v místním referendu nedávno odmítli. Stavební firma ale už před tím stavbu zahájila a odmítla ukončení smlouvy kvůli výsledkům referenda. Obec si nechala zpracovat právní analýzy, jak má postupovat. Z nich vyplývá, že obec nemá možnost ukončit projekt, aniž by porušila zákon.

Odmítnutí části plánovaných větrných elektráren nebo těžby, či naopak souhlas se stavbou obchvatu i koupí zámku v sobotu přinesla obecní referenda, která se konala v patnácti obcích spolu s krajskými volbami. Výsledky oznámily obce na svých úředních deskách. Aby bylo referendum platné, musí se ho podle zákona účastnit aspoň 35 procent zapsaných voličů. Závazné je, když jednu odpověď označila nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň 25 procent všech voličů.

V Česku skončily krajské a senátní volby. Mimopražští voliči v krajských volbách rozhodli o tom, kdo bude moci vládnout v jejich regionech. Na zhruba třetině území republiky včetně části Prahy si lidé vybrali senátory nebo alespoň finalisty soubojů o 27 míst v horní komoře parlamentu. Podle dosavadních informací se hlasování obešlo bez větších problémů. Volební účast bude zřejmě nižší než před čtyřmi lety.

V Česku v pátek v deset večer skončil první den voleb budoucích krajských zastupitelů. Na části území republiky jsou spojeny s prvním kolem senátních voleb. Zatímco krajské volby se týkají voličů mimo hlavní město, o členech horní parlamentní komory rozhodují i voliči ze čtyř pražských senátních obvodů. V pěti obcích postižených záplavami organizuje hlasování ministerstvo vnitra. Tyto volby se považují za největší průzkum voličské přízně před těmi sněmovními, které se uskuteční za rok. Mezi prvními tradičně odvolili představitelé stran i prezident Petr Pavel s manželkou. Pokračovat budou volby opět v sobotu od 8:00 do 14:00.

Při nadcházejících krajských volbách v pátek a sobotu 21. a 22. září budou lidé v několika obcích hlasovat také v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich registruje patnáct. Na Náchodsku budou občané například rozhodovat o vybudování fotovoltaické elektrárny, která by svým výkonem patřila k největším v Česku. V Potůčkách na Karlovarsku chtějí občané rozhodnout o budoucí těžbě živce, ve dvou obcích na Vsetínsku se zase bude rozhodovat o vybudování domova důchodců nebo společenského centra.

Obyvatelé Braňan na Mostecku, které sousedí s hnědouhelným lomem Bílina, odmítli záměr Severočeských dolů těžit u obce na Červeném vrchu kámen. Referendum, které se konalo v pondělí, je závazné. Zúčastnilo se ho 47,47 procenta voličů, nadpoloviční většina hlasovala pro to, aby obec využila všech prostředků pro zabránění těžby.

Novým šéfem katalánské regionální vlády se stal socialista Salvador Illa. Po čtrnácti letech tak končí éra premiérů z katalánských separatistických stran. Illa se spoléhá na podporu levicové koalice. Volbu poznamenal návrat expremiéra Carlese Puigdemonta, který se sedm let skrýval v zahraničí před španělskou justicí. Ta ho chce postavit před soud kvůli referendu o samostatnosti Katalánska z roku 2017. Po krátkém vystoupení v Barceloně Puigdemont znovu zmizel.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Vláda italské premiérky Giorgie Meloniové s účastí krajně pravicových stran během dvou dnů prosadila dvě zásadní reformy politického systému. Senátem nejprve v prvním čtení prošla přímá volba předsedy vlády. Poslanecká sněmovna zase rozšířila autonomii regionů. Opozice hodlá zákony zastavit u ústavního soudu a s pomocí referenda.

Obyvatelé Chrášťan u Prahy v pátečním referendu rozhodli, že zastupitelé mají učinit veškeré kroky vedoucí k zákazu zřízení kasin a zákazu hazardu v obci. Pro tyto kroky hlasovalo téměř 78 procent těch, kteří se referenda zúčastnili. Starosta Chrášťan Pavel Hrdlička (Chrášťany pro život) řekl, že vedení obce se bude výsledkem referenda řídit a připraví vyhlášku o zákazu provozování hazardu v obci. Zastupitelé dříve rozhodli o licenci pro vznik dvou kasin, což vyvolalo odpor části obyvatel.