Zákon o celostátním referendu míří na vládu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ho chce předložit ještě na přelomu září a října. Šance na schválení ve sněmovně jsou ale mizivé. Ke změně ústavy totiž koaliční strany potřebují podporu i od části opozice. Ta kabinetu svými hlasy pomoct nechce. Podporu vylučují i Piráti, kteří jinak všelidové hlasování dlouhodobě prosazují.
V případě schválení by mohli lidé chodit k urnám během voleb i kvůli celostátním otázkám. Zákon o referendu vylučuje možnost rozhodnout přímo o členství Česka v Evropské unii a v NATO nebo o změnách ústavy a daní.
Norma předpokládá, že by rozhodování bylo závazné v případě, že se pro změnu vysloví minimálně 35 procent všech oprávněných voličů. „Je to na svědomí každého poslance a senátora, zda chce umožnit to, co ústava předpokládá, že státní moc někdy lid vykonává přímo,“ zdůrazňuje Tejc.
„Ústava nepředpokládá přímo, že musíme mít zákon o obecném referendu, je možné prostě některé otázky vyřešit tím referendem napřímo, jako to bylo právě o vstupu České republiky do Evropské unie,“ podotkl místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN)
S návrhem na konání referenda by mohl vedle parlamentu přijít kdokoliv starší osmnácti let. Podmínkou by bylo získat 300 tisíc podpisů. Následně by to putovalo k vládě a odtud k Ústavnímu soudu, který by ověřil, jestli položená otázka neporušuje ústavní pořádek a základní lidská práva. Prezident by pak do třiceti dnů od rozhodnutí vyhlásil datum hlasování.
Jednání s Piráty
„Probíhají interní jednání, probíhají určitá jednání s Piráty, protože všechny ostatní strany nikdy neměly v programu referendum i ho odmítají,“ podotýká k podpoře návrhu předseda vládního hnutí SPD Tomio Okamura.
„S touhle vládou tenhle typ prosazování přímé demokracie otevírat nechceme, protože ho považujeme za snadno zneužitelný, a to zvlášť v době, kdy hrozí různé agrese a hybridní hrozby, které už se dějí na území České republiky ze strany Ruské federace,“ říká za Piráty členka sněmovního ústavně-právního výboru Kateřina Stojanová.
„Pokud chcete přece někoho získat pro nějaký návrh, tak s ním máte jednat od počátku, a to se tady nestalo,“ podotýká další z místopředsedů ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS).
Podle Tejce je zákon přijatelný i pro „opatrné“
I přes skeptický postoj opozice ministr Tejc věří, že jednu z vládních priorit nakonec prosadí. „Snažili jsme se ho napsat tak, aby skutečně byl přijatelný i pro ty, kteří se na referendum dívají opatrně. Myslím si, že více ustoupit už příliš není možné,“ uvedl k zákonu.
Ministr spravedlnosti považuje za dostačující, že opozice může přijít s připomínkami během projednávání ve sněmovně. Hlasy alespoň dvanácti opozičních poslanců, které k prosazení zákona potřebuje, ale zajištěné nemá. Kromě zmíněných zástupců opozice ruku pro nehodlají zvednout ani lidovci. „Nemyslíme si, že tahle vláda má měnit českou ústavu, a proto jí k tomu naše hlasy nedáme,“ vysvětlil Václav Pláteník (KDU-ČSL).
Podle Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) budou i další šance. „Nikdy se nevzdám tohoto tématu, a kdyby se to náhodou nepodařilo, tak určitě bude ještě lepší pozice po příštích volbách,“ poznamenal.
Pokud by všelidové hlasování v dolní komoře prošlo, v té horní je potřeba podpora nejméně tří pětin přítomných senátorů.
Ústava se zásadně měnila devětkrát
„Není dobré často zasahovat do ústavního pořádku, na druhou stranu ústavní pořádek také není nějaký dokonalý věčný konstrukt, takže určitě si dovedu představit některé změny. Ty změny by nicméně měly být provázané a promyšlené,“ říká ústavní právník Ondřej Preuss.
Ústavu schválila Česká národní rada pouhé dva týdny před zánikem federace. Platit začala s lednem 1993. Za dobu existence ji ve větším rozsahu zákonodárci upravili celkem devětkrát. Vůbec první změna základního zákona zemi rozparcelovala do čtrnácti krajů. Výrazný zásah znamenalo i zavedení přímé volby prezidenta. V zatím poslední úpravě se pak ustálily hranice senátních obvodů a určil pevný termín voleb členů horní komory a zastupitelů.
Současná vládní koalice by změn ráda prosadila hned několik. Vedle zmíněného celostátního referenda chce kabinet do ústavy zakotvit také korunu jako oficiální měnu České republiky nebo právo na platby v hotovosti.
