Parlament České republiky

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) má pocit, že během oficiální návštěvy Slovenska nový šéf sněmovny Tomio Okamury (SPD) reprezentuje v první řadě sám sebe, potom SPD a nakonec nově vznikající vládu, ale „tričko České republiky zapomněl doma“. Vystrčil v Interview ČT24 kritizoval, že součástí sněmovní delegace nebyli zástupci opozice, což je podle něj potřeba, aby si slovenská strana udělal obrázek o situaci v tuzemsku. Rozhovor moderoval Daniel Takáč.

Pro funkci předsedy Poslanecké sněmovny není nominovaný šéf SPD Tomio Okamura způsobilý, prohlásil poslanec a místopředseda KDU-ČSL Václav Pláteník v pořadu Interview ČT24. Proto jeho strana staví kandidaturu někdejšího místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL). Upozornil, že šéf sněmovny po dvou nespěšných pokusech o sestavení vlády vybírá, kdo to zkusí potřetí. „My jako KDU-ČSL jsme nešli do politiky, abychom nic nedělali,“ dodal poslanec. Zároveň připustil, že je potřeba respektovat, že parlamentní volby vyhrály strany vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, což se podle něj děje. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Vláda by podle Senátu měla řešit zajištění rovné dostupnosti léčiv ve všech lékárnách v Česku. Horní komora o tom rozhodla na základě petice provozovatelů menších lékáren, která byla namířena proti údajnému zvýhodňování monopolních struktur lékárenských řetězců. Zástupci resortu zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) namítali, že situaci s distribucí léků pomohla zlepšit loňská novela o léčivech.

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční 3. a 4. října, tedy v nejzazším možném termínu. Rozhodl o tom prezident Petr Pavel, uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí následně spolupodepsal.

Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav novely prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Normu tak prezident Pavel dostane k podpisu jako přijatou. Senátoři navrhovali zrušit doplňky o občanství nebo o činnosti pro cizí moc. Horní komora již kývla na novelu, dle které stát bude moci kvůli své obraně získat soukromé pozemky pod vojenskými objekty.

Prezident Petr Pavel řekl, že je připraven bez odkladu podepsat změnu, která do zákona vrací základnu pro výpočet platů soudců, státních zástupců i vrcholných politiků. Po zásahu Ústavního soudu od prvního ledna nebude podle čeho stanovit výplaty zmíněných profesí. Úprava ale ještě neprošla ani Poslaneckou sněmovnou a Senát se jí bude zabývat až 28. ledna.

Po zvolené europoslankyni Kláře Dostálové (ANO) se ve středu stal novým místopředsedou sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Podporu získal i od části koaličních poslanců. Jde podle něj o důkaz, že s ním koalice nemá problém, nicméně křeslo náleželo hnutí ANO. Roli podle něj sehrálo i jeho zaměření na sociální věci. Politická kultura v současné sněmovně se podle něj někdy může skrze média jevit jako bizarní, zákulisí je ale jiné. „Dokážeme spolu komunikovat na některých aspektech zákonů,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Česko v roce 2024 čeká nejen trojí hlasování – volby evropské, senátní a krajské – a také další politické jednání o možných systémových změnách. Zatímco třeba u zavádění korespondenční volby už probíhá ostrý spor koalice s opozicí, tak v dalších bodech dokážou najít shodu. Některé návrhy jsou teprve na začátku a jiné se blíží do finále legislativního procesu.

Svět se musí sjednotit, odsoudit zločiny minulosti a zastavit zločiny současnosti, zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k uctění památky obětí uměle vyvolaného hladomoru, během kterého zemřelo za sovětské vlády ve třicátých letech minulého století na Ukrajině několik milionů lidí. V současnosti země čelí už téměř deset let ruské agresi, z toho 640. dnem plnohodnotné pozemní invazi. V noci na sobotu ji zasáhl podle tamních úřadů dosud největší ruský dronový úder, který směřoval zejména na Kyjev. Památku obětí hladomoru uctili v Kyjevě také předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Je nezbytné, aby Rusko v konfliktu na Ukrajině neuspělo, prohlásil po jednání s českým náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Pokud by Moskva podle něj vyhrála, nebyl by to konec nejistoty v Evropě, ale začátek ještě větší nejistoty. Ocenil mimo jiné i českou podporu okupované země. Tématem jednání bylo podle Řehky například hodnocení současných hrozeb v severoatlantickém prostoru i mimo něj, naplňování obranných plánů a český příspěvek do nich.

Moldavsko mění strategii boje proti ruské agresi na Ukrajině. Díky vylepšení své infrastruktury chce Ukrajinu lépe spojit se zbytkem světa, uvedl předseda tamního parlamentu Igor Grosu, který se tento týden v Praze účastnil jednání Krymské platformy. „Uvědomujeme si, že za bezpečnost Moldavska i celé Evropy platí Ukrajina tu nejvyšší daň. Hlavně jsme ukázali nejen Rusku, ale i celému světu, že Evropská unie i další země stojí po boku Ukrajiny,“ říká Grosu.

Vláda si bude muset v příštím roce půjčit na výplatu důchodů téměř 50 miliard korun. Z návrhu státního rozpočtu to zjistila Česká televize. Letos to podle dřívějších propočtů, které zohledňovaly mimořádnou červnovou valorizaci, vypadalo až na 80 miliard. Nakonec bude deficit asi o deset miliard nižší, hlavně díky lepšímu vývoji ekonomiky. Lídři vládní koalice považují penzijní systém za neudržitelný. A kromě nedávného zpomalení růstu penzí chtějí prosadit i další části reformy.

Předseda ANO Andrej Babiš se v pátek na sněmovním plénu omluvil Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výrok, že jako náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Omluvu Babišovi nařídil Nejvyšší soud, a to písemnou i ústní formou při jednání Poslanecké sněmovny. Podle Kalouska Babiš promarnil pět let, kdy mohl stejná slova říct z vlastního rozhodnutí. Kalousek uvedl, že v takovém případě by mohl omluvu s radostí přijmout, takto jen bere na vědomí, že Babiš splnil soudem uloženou povinnost.

Parlament připravuje milionové úspory na svém provozu. Poslanci, senátoři i zaměstnanci obou komor třeba omezí zahraniční cesty. Sníží se i náhrady zákonodárců. Více škrtů plánuje Poslanecká sněmovna. Začíná propouštěním – v první vlně od 1. října údajně zruší sedm úvazků, minimálně další tři od nového roku.

Zastánci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (takzvané Istanbulské úmluvy) nedokázali prosadit, aby senátní ústavní komise doporučila ratifikaci tohoto dokumentu. Hlasování znemožnili odpůrci úmluvy, většina před rozhodováním opustila jednací místnost. Zamítnutí ratifikace ani jeden z nich komisi nenavrhoval. Do návrhu programu schůze 18. října organizační výbor horní parlamentní komory úmluvu nezařadil.

Symbolickou minutu ticha drželi v úterý účastníci piety ve vazební věznici v Praze na Pankráci za právničku a političku Miladu Horákovou, která byla v této věznici před 73 lety popravena po vykonstruovaném procesu. Uctít její památku přišli zástupci obou komor parlamentu, vlády a armády, kteří připomněli i další oběti komunistické totality. Právě tento den si Česko připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.

Prezidentovi Petru Pavlovi důvěřují necelé tři pětiny občanů, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd České republiky (CVVM) prováděného od března do května. Důvěra v ostatní státní instituce se ve srovnání s předchozími průzkumy výrazně nezměnila. Nejméně lidí důvěřuje vládě a Poslanecké sněmovně, nejvyšší podíl důvěry drží starostové.

Istanbulskou úmluvu by vláda mohla projednat ve středu. Dokument odsuzuje násilí vůči ženám, sexuální obtěžování nebo nucené sňatky. Pro ratifikaci se vyslovil prezident Petr Pavel. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by kabinet měl dohodu schválit a poslat do parlamentu. Při jednání Evropské unie o smlouvě se ale český zástupce zdrží.

Ministerstvo životního prostředí se chystá zakázat prodej kamen na uhlí, informuje o tom server Novinky.cz. Podle plánů resortu by je obchodníci nesměli nabízet od roku 2025, vyplývá to z novely zákona o ochraně ovzduší, kterou ministerstvo poslalo do připomínkového řízení. Server píše, že lidé by si tak měli zkontrolovat stav svých kamen a kotlů, případně pořídit nové.

Vláda schválila česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (DCA). Na tiskovém brífinku to oznámil premiér Petr Fiala (ODS), podle jehož názoru tento fakt zvýší bezpečnost České republiky. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dohoda umožní mimo jiné intenzivní praktickou spolupráci mezi armádami ve vojenském vzdělávání i výcviku. Bude se jednat například o společné zajišťování obrany východního křídla NATO nebo o logistickou podporu spojeneckých aktivit.

Zvolený český prezident Petr Pavel přijede příští pondělí na dvoudenní návštěvu Slovenska, kam zavítá jen několik dní po své inauguraci. Termín návštěvy oznámila slovenská prezidentská kancelář. Pavel se úřadu ujme ve čtvrtek a již dříve řekl, že na první zahraniční cestu ve funkci hlavy státu pojede právě na Slovensko.

Vláda ve středu jmenovala do nové pozice národního koordinátora pro adaptaci a integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny nynější zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Kabinet Petra Fialy (ODS) také odsouhlasil zavedení úhrady ze zdravotního pojištění u dalších druhů antibiotik. Pomůže to vyřešit výpadky dodávek léků do Česka. Vláda také schválila, že se starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od června kvůli inflaci zvýší méně.

Lidé hodnotí práci prezidenta, parlamentu a vlády hůře než před rokem. Prezident Miloš Zeman od nich dostal průměrně za čtyři a podle agentury STEM je to nejhorší hodnocení, které mu veřejnost za dobu jeho působení ve funkci vystavila. Vláda si stejně jako premiér a parlament za svou činnost vysloužila od lidí průměrnou známku 3,8. Respondenti hodnotili například také zdravotnictví.