Zastánci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (takzvané Istanbulské úmluvy) nedokázali prosadit, aby senátní ústavní komise doporučila ratifikaci tohoto dokumentu. Hlasování znemožnili odpůrci úmluvy, většina před rozhodováním opustila jednací místnost. Zamítnutí ratifikace ani jeden z nich komisi nenavrhoval. Do návrhu programu schůze 18. října organizační výbor horní parlamentní komory úmluvu nezařadil.
Ze senátních výborů podpořil ratifikaci úmluvy pouze výbor pro lidská práva, a to nejtěsnější většinou tří z pěti členů. Odmítly ji naopak ústavně-právní výbor, zahraniční výbor a výbor pro záležitosti EU.
Schválení úmluvy navrhl komisi Marek Hilšer z klubu Starostů. Podle něj právní experti vyvrátili výhrady kritiků, že úmluva znamená v podstatě převýchovu lidstva k nové podobě existence a soužití, neboť prosazuje genderovou ideologii.
Podle Michaela Canova z klubu Starostů, který jednání před koncem opustil spolu s Janou Zwyrtek Hamplovou (za Nezávislé) se tím „naprosto přehlušuje to dobré, co úmluva přináší“.
Předseda komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 poukázal na vágní formulace úmluvy, které předjímají nárokovost finanční podpory jakoukoli nevládní organizací na projekty týkající se ochrany či pomoci obětem násilí. Podle Hraby se úmluva stane zdrojem pro domáhání se genderových práv.
Hana Kordová Marvanová ze stejné frakce naopak uvedla, že přijetí úmluvy potvrdí zařazení ČR do společnosti demokratických států, které prosazují rovná práva mužů a žen. „Není to o vnucování jiných konceptů, nic takového tam není, je to celé o boji proti násilí,“ řekla.
Přijetí úmluvy podpořil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Měli bychom najít sílu k tomu úmluvu schválit,“ uvedl. Argumenty proti ratifikaci vnímá „trochu jako boj proti tomu, abychom se polepšili“.
Úmluva je podle právníků „upovídaná“
Ústavní právník Jan Kysela se shodl s vedoucí katedry mezinárodního práva z Karlovy univerzity Veronikou Bílkovou na tom, že úmluva je v souladu s českým ústavním pořádkem. Úmluva podle Kysely „patří k upovídanějším, což je důvod, proč jde leckomu na nervy“. Pokud by neobsahovala sporné formulace týkající se například genderu, odstranilo by to problémy s její ratifikací, míní.
Úmluva podle Bílkové představuje nově ucelený propracovaný systém doporučení pro potírání násilí na ženách a domácího násilí. Neřeší ani legalizaci manželství nebo adopci dětí stejnopohlavními páry, zdůraznila. Neumožňuje obrátit se proti neplnění smlouvy ani na Evropský soud pro lidská práva, ani na Evropský soudní dvůr ani poté, co se Evropská unie stane jako celek od 1. října smluvní stranou.
Potvrdil to také Michal Franěk, vrchní ředitel sekce koordinace tvorby právních předpisů z ministerstva spravedlnosti. Podle něj pojem gender není definován v úmluvě jako alternativa pohlaví, ale soubor společenských okolností, které má úmluva chránit. „Nenutí státy, aby slovo gender uzákonily,“ dodal.
Minulé vlády ratifikaci odložily, dokument odmítají církve
Úmluvu podepsalo Česko v roce 2016, její předložení parlamentu k ratifikaci minulé vlády několikrát odložily. Tuzemsko patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly. Úmluvu zatím přijalo 37 ze 43 členských států Rady Evropy. Dokument zatím neratifikovaly Maďarsko, Litva nebo Lotyšsko, Turecko podpis pod úmluvou odvolalo.
Dokument v Česku důrazně odmítají konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců. Podle zastánců pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné.
Senát na schůzi projedná jmenování Simona ústavním soudcem
Istanbulskou úmluvu organizační výbor horní parlamentní komory do návrhu programu schůze Senátu 18. října nezařadil přesto, že ji projednaly už všechny určené senátní výbory i ústavní komise. Její ratifikaci doporučil pouze výbor pro lidská práva.
Senát ale má rozhodovat o nominaci soudce Pavla Simona k Ústavnímu soudu, novele o náhradním výživném nebo zavedení on-line žádostí o důchod.
