Miloš Vystrčil

Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát schválil novelu školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Změnu týkající se mezd nepedagogických pracovníků kritizovala opozice i školské odbory a samosprávy. Upozorňují, že na to nebude dost peněz. Senát ve čtvrtek také podpořil zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů.

Česko podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) dlouhodobě zanedbávalo armádu, svoji bojeschopnost, spoléhalo se na NATO i USA a nyní se to zemi vše vrací. Mírovou dividendu, kterou jsme si vybrali, budeme muset nějak vrátit, a to možná bude trochu i bolet, ale je to nutné, řekl v úterním Interview ČT24. Kdo podle Vystrčila prohlašuje, že se nemusí investovat do armády, tak tím říká, že je možné vystavit obyvatelstvo velkému nebezpečí. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Národní památník na pražském Vítkově se po roce stal opět centrem Dne ozbrojených sil. Prezident Petr Pavel i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poukázali na nezbytnost zvýšit obranné výdaje a připomněli závazek, na němž se v minulém týdnu shodly členské státy Severoatlantické aliance (NATO). Pavel zároveň upozornil, že Česko podle něj příliš dlouho vybíralo mírovou dividendu. Slavnostního nástupu se zúčastnil i náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Na několika místech Česka si lidé připomněli pětasedmdesát let od vraždy političky Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu komunistického režimu a uctili památku i dalších zavražděných, umučených a vězněných z politických důvodů. Piet se účastnili také například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO), šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedové Senátu Jiří Drahoš (za STAN) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) či zástupci armády.

Kriminalisté odložili případ falešného příspěvku o blokádě Leningradu, který byl křivě připisovaný senátorce Miroslavě Němcové (ODS). České televizi to potvrdila mluvčí pražské policie Eva Kropáčová. Smyšlený příspěvek ze sociální sítě X se šířil na začátku února letošního roku. V reakci na něj se stala senátorka terčem výhrůžek, mimo jiné od bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva.

Senátoři v týdnu odmítli, aby žáci prvních a druhých tříd základních škol přestali dostávat známky. Sněmovnou přitom novela, která má hlavně snížit vysoký počet odkladů, prošla hlasy koalice i opozice. Podle předkladatelů by slovní hodnocení přineslo vyšší motivaci a zmírnilo obavy rodičů. Česko je jednou z posledních unijních zemí, které škálu od jedničky do pětky na začátku prvního stupně používají. Zákon nyní znovu projednají poslanci.

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.

Nizozemsko je českým strategickým partnerem, země sdílí vazby v NATO a Evropské unii i stejné pohledy na bezpečnostní a zahraniční politiku, řekl po jednání s králem Vilémem-Alexandrem v Praze prezident Petr Pavel. Země se podle něj shodují na tom, že Ukrajina představuje jeden ze základních pilířů evropské bezpečnosti. Nizozemsko vnímá Česko jako nepostradatelného partnera v úsilí vybudovat bezpečnou a silnou Evropu, dodal nizozemský král.

Prezident Petr Pavel od summitu NATO očekává potvrzení jednoty i dohodu na dalším posilování obranných schopností. Výdaje na obranu podle něj musí být transparentní a vynaložit se musí efektivně. Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně kolem pěti procent HDP, řekl Deníku premiér Petr Fiala (ODS).

Květnový díl pořadu Fokus Václava Moravce přemítal nad otázkou, jak silná je Evropa a její obyvatelé. Kdo si přeje slabý kontinent? Co brání samotným Evropanům v rozletu? A v čem si Evropa třeba zbytečně nevěří? Diskutovali bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ekonom Filip Matějka, podnikatel Martin Vohánka, novinář Vojtěch Boháč a historik Igor Lukeš.

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.

Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda slovenské Národní rady Richard Raši (Hlas) po středečním jednání uvedli, že chtějí vytvořit nadační fond pro česko-slovenskou přítomnost a budoucnost, který by byl mimo jiné zaměřený na sdílení kulturních hodnot mezi mládeží obou zemí. O posilování vzájemných vztahů šéf slovenského parlamentu mluvil i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Zástupce Senátu Raši ujistil, že Slovensko nadále zůstává pevnou součástí Evropské unie i NATO.

Český prezident Petr Pavel a belgický král Filip zakončili oslavy 80. výročí osvobození Plzně americkou armádou od nacistické okupace. Podle Pavla vedla druhá světová válka k prozření, že agresorovi se nesmí ustupovat, což je podle něj aktuální i dnes. V projevu zdůraznil také roli belgické armády při osvobozování nejen Plzně, ale také Stříbra, Tachova nebo Holštýna. Belgický král zdůraznil nutnost, aby Evropa a Amerika i po osmdesáti letech míru stále stály při sobě při obraně svobody a demokracie.

Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů v tuzemsku. Po setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ukrajina podle něj brání celou Evropu. Zelenskyj poděkoval Česku za pomoc a zmínil potřebu zpřísnit sankce vůči Rusku.

Zástupci vlády, parlamentu, hlavního města, policie a armády připomněli u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě začátek Pražského povstání proti nacistickým okupantům v květnu 1945. Položením věnců uctili památku padlých. Jedinou cestou k uchování svobody a demokracie je jejich společná obrana, řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Povstání vypuklo před osmdesáti lety ráno 5. května.

Prezident Petr Pavel v neděli na Pražském hradě s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským hovořil o vývoji situace na Ukrajině, výhledu mírových jednání, ale také možnostech poválečné obnovy, jichž se Česko chce účastnit. Zelenskyj ocenil, že Česko podle něj dělá všechno pro to, aby zastavilo ruskou agresi. Česká muniční iniciativa podle něj funguje excelentně.

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.

Senát ve středu schválil, že poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas se zřejmě od května zvýší. Novela, již nyní dostane k podpisu prezident, rozšiřuje okruh poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do pětadvaceti zaměstnanců. Horní komora ještě předtím v úvodním kole projednávání podpořila ústavní právo Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) kontrolovat zmíněná média.

Navýšení náborového příspěvku pro vojáky až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou ve středu schválil Senát. Horní komora se též zabývala peticí za záchranu hřebčína v Napajedlech, přičemž konstatovala, že vláda by se o zachování zasadit měla. Dále jako prvního člena Rady Českého rozhlasu vybrala kněze Zbigniewa Czendlika.

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

Zahraniční politická situace se mění každým dnem. Například kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo obrana byly předmětem pondělní schůzky nejvyšších ústavních činitelů. O zahraniční politice diskutovali v Událostech, komentářích předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS), člen senátního výboru pro záležitosti Evropské unie David Smoljak (STAN), Radek Vondráček (ANO) a Jiří Kobza (SPD), místopředseda, respektive člen sněmovního zahraničního výboru.

Na Pražském hradě se v pondělí mimořádně setkali nejvyšší ústavní činitelé k diskusi o zahraniční politice. Podle prezidenta Petra Pavla je preferencí Česka nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy. „Na druhou stranu, měli bychom být připraveni na scénář, kdy v tom zůstaneme sami, ať už jako Evropa, nebo jako část Evropy,“ dodala hlava státu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko posiluje jednota ústavních činitelů v pohledu na mezinárodní situaci.

Politici i veřejnost si připomínají 175 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho památku uctil prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Sochy Masaryka zdobí desítky českých měst, jednou z nejznámějších je pomník na pražském Hradčanském náměstí. Pojmenovány jsou podle něj stovky ulic či náměstí.