Nezávislá média patří k pilířům demokracie, řekl při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze prezident Petr Pavel. Vyzval k jejich obraně, až bude potřeba. Akcí na Vinohradské třídě si obyvatelé i politici připomněli 58. výročí zahájení okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Další vzpomínkové akce byly naplánovány i v Brně a dalších městech. Invaze začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, už první den při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty zemřely desítky obyvatel Československa.
Prezident Pavel na pietním aktu k 58. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v Praze řekl, že Československý rozhlas sehrál v roce 1968 zásadní roli v informování obyvatel o vpádu sovětských vojsk.
„Český rozhlas, ale také Česká televize dnes sehrávají zásadní roli v českém mediálním prostoru nejenom v oblasti zpravodajství, ale i investigativy nebo vzdělávání, kultury a sportu,“ poznamenal. Veřejnoprávní média podle něj dnes čelí tlaku na omezení jejich svobody a nezávislosti. „Jsou s námi – buďme s nimi,“ parafrázoval dobovou výzvu pracovníků rozhlasu Jsme s vámi, buďte s námi.
„Nezávislá média a odvaha jsou jedním z prvních terčů moci, která chce normalizovat,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Vyzval k odvaze a neohýbání páteře. O srpnu 1968 mluvil jako o výročí hrdinství a zrady a také výročí počátku normalizace, kterou s použitím slov spisovatele Milana Kundery označil za nejtemnější období českých dějin. Lidé podle něj nemají zapomínat, že pravdivé slovo je mocným ochráncem, a nepodléhat příležitosti zavděčit se mocným, nestát se pokrytci v zájmu svých kariér. „Je důležité zůstat odvážný a vytrvalý,“ konstatoval.
Proti zrušení poplatků a tedy převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet protestovala i část účastníků pietního aktu. Na začátku projevů zvedli transparenty s hesly jako Ruce pryč od médií, Poplatky nedáme, Média nepatří politikům či Už zase útočí na rozhlas. Prezidenta uvítal potlesk a pokřik hesla Ať žije Pavel, ale také pískot. Ředitel ČRo René Zavoral v projevu zmínil roli rozhlasu v roce 1968 a jeho obranu jako zdroje informací. „Svoboda a nezávislost je zásadní podmínkou plnění našeho poslání,“ uvedl.
Vládní návrh zákona o financování veřejnoprávních médií koaliční kabinet schválil v polovině června. Návrh přiznává oběma médiím méně peněz, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků.
Pavel: Trauma ze zrady je ve společnosti hluboce zakořeněné
Trauma ze zrady, kterou invaze v roce 1968 představovala, je v naší společnosti stále hluboce zakořeněné, uvedl Pavel. „V důsledku tohoto traumatu bychom ale jako národ mohli a měli být vnímavější a citlivější k agresivním a rozpínavým tendencím dnešního Ruska a snad i odolnější vůči jeho propagandě. Bohužel se stále najde mnoho lidí, kteří pro Vladimira Putina a ruský režim hledají pochopení a ospravedlnění za jeho akce,“ konstatoval.
Invaze v roce 1968 měla podle něj mnoho společného s invazí na Ukrajinu před čtyřmi lety. „Obě společnosti se nacházely v období naděje na svobodný rozvoj, obě se chtěly vyvázat z přílišného vlivu Sovětského svazu, respektive Ruska,“ uvedl. Moskva v obou případech porušila mezinárodní právo, aby si silou vynutila sféru svého vlivu, dodal. Obě invaze, plánované původně jako bleskové operace, doprovázela lživá rétorika, podotkl.
Po invazi v obou společnostech zavládlo hluboké zklamání a vůči Rusku se zformoval velmi kritický postoj, řekl Pavel. „Ten u nás přetrval dlouho. Ale dnes jako by část společnosti raději zapomněla. Přitom je zřejmé, že historická zkušenost s počínáním Ruska se opakuje, ale někteří to z různých důvodů nechtějí vidět,“ konstatoval. Ukrajina už pátým rokem brání nejenom svou svobodu, ale i svobodu a bezpečnost celé Evropy, poznamenal. „Je v našem zájmu stát po jejím boku tak dlouho, jak bude potřeba. Ne kvůli její svobodě, ale hlavně pro naši bezpečnou a svobodnou budoucnost,“ dodal.
Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) promluvil o ctění pravdy a demokracie. Při projevu ale čelil pískotu kritiků a skandování hanba. Pískot a skandování doprovázely i projev místopředsedkyně vlády Aleny Schillerové (ANO). Schillerová vyslovila za kabinet úctu všem obětem okupace a obdiv všem, kteří našli odvahu se invazi vojsk Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu postavit. Premiér Andrej Babiš (ANO) se omluvil kvůli návštěvě jižních Čech.
Vzkazy politiků na sociálních sítích
Premiér se k výročí vyjádřil na sociálních sítích. „Před 58 lety vtrhla vojska Varšavské smlouvy do Československa a začala okupace naší země, která trvala více než 20 let. Bylo to období nesvobody, útlaku, ale i obrovských příběhů statečných lidí, kteří po celou dobu za svobodu nepřestali bojovat. Na ty bychom dnes měli vzpomínat především,“ napsal Babiš na síti X. Lidé by si podle něj měli vážit svobody.
Rusko už žádné zemi nesmí vzít budoucnost, uvedl předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan, který ve svém sdělení zmínil nynější ruskou okupaci části Ukrajiny. Poukázal na to, že Moskva i dnes usiluje o obsazení území jiných zemí. „Pro nás je ruská okupace historií, pro Ukrajince bolestnou přítomností. Díky všem, kteří pomáhají. Je potřeba ukazovat, že jsme se z historie poučili, a dělat všechno pro to, aby se neopakovala. Rusko už žádné zemi nesmí vzít budoucnost,“ uvedl. Rusko je nástupnickým státem Sovětského svazu, který byl vůdčí silou Varšavské smlouvy.
Poslanec ODS a bývalý premiér Petr Fiala vidí hlavní poučení z okupace v tom, že se Česko už nesmí dostat do situace, kdy bude řešit, zda se má bránit, až ve chvíli, kdy budou cizí vojska na jeho území. „O svou bezpečnost se musíme starat mnohem dříve. Dnes to znamená být pevnou součástí Západu, investovat do vlastní obrany, podporovat Ukrajinu a bránit Rusku, aby silou posouvalo hranice svého vlivu směrem do Evropy,“ uvedl na síti X. „Musíme dělat vše pro to, aby se útok proti nám nikomu nevyplatil,“ dodal.
Předseda lidovců Jan Grolich vyjádřil respekt lidem, kteří za normalizace neuhnuli. „Já tu zkoušku podstoupit nemusel a jsem za to vděčný. Jakmile totiž začnete dělat ústupky svědomí, většinou to neskončí u jednoho. Někdo se ke své minulosti dokázal postavit čelem, jiný to nesvede ani po letech,“ napsal na síti X.
Pietní akty a vzpomínky ve městech
Výročí zahájení okupace si v pátek připomínají v řadě měst v Česku. Vzpomínková shromáždění se konala v Olomouci, Liberci či Žatci. Na náměstí Osvoboditelů v Hradci Králové uspořádal spolek Milion chvilek vzpomínkovou akci Bez tanků – svobodně venku.
Na srpnové události z roku 1968 vzpomínají i v Prostějově. První sovětští vojáci dorazili do města 21. srpna, hlavní kolona pak o čtyři dny později – a právě tehdy okupanti při přesunech zavraždili tři místní obyvatele a devět dalších zranili.
Ostravu začala vojska Varšavské smlouvy obsazovat už ve dvě hodiny ráno. Lidé tehdy vůbec netušili, co se děje. Informace jim předávala média – Československý rozhlas a televize a také tisk.
I v Brně se pracovníkům televize a rozhlasu podařilo organizovat ilegální vysílání a šířit tak informace mezi lidmi. Na několika pietních akcích si lidé v Brně připomněli oběti srpnových událostí roku 1968 – Josefa Žemličku a Viliama Debnára a také Stanislava Valehracha a Danuši Muzikářovou, kteří přišli o život při potlačení demonstrací o rok později.
Už časně ráno se konala připomínková akce v Holešově. Zúčastnilo se jí šest pamětníků tehdejších událostí, další členové Klubu výsadkových veteránů, který akci každoročně pořádá, a také zástupci Krajského vojenského velitelství Armády České republiky.
„Připomínka začala ranní mší svatou v holešovském kostele. Poté se pamětníci přesunuli k vojenským kasárnám, kde u pamětních desek položili květiny. Klub výsadkových veteránů zároveň od současného vedení kasáren, v nichž sídlí policejní škola, převzal pamětní medaili za spolupráci,“ řekl redaktor České televize Ondřej Vaculík.
Vojska Varšavské smlouvy tehdy neobsadila kasárna v Holešově tak snadno jako na jiných místech v Československu. Narazila na odpor 7. výsadkového pluku, který byl připraven k boji. Jedna rota se dokonce z kasáren nepozorovaně dostala a zakopala se poblíž Holešova. Dvoudenní napětí u kasáren ukončilo až stažení invazních vojsk.
„Zatímco dnes se odpor výsadkářů oceňuje jako projev odvahy, v době nastupující normalizace po roce 1968 byli obviněni ze šíření protisovětských nálad. Nové vedení armády propustilo velitele pluku a samotný pluk následně nechalo zrušit,“ připomněl Vaculík.
Vojska z rozhodnutí sovětského vedení obsadila v srpnu 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus reformního křídla komunistické strany o změnu systému. V celém Československu bylo už první den okupace zabito nebo smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Následovala éra takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury a omezení svobod.
