Okupace Československa

Před padesáti sedmi lety vstoupila na území tehdejšího Československa vojska Varšavské smlouvy. Tím byl zmařen pokus reformního komunistického křídla o změny a nastolení „socialismu s lidskou tváří“. Podle politologa Daniela Kroupy nesou srpen 1968 i rok 1938 poselství, že příště by se Češi měli bránit. K výročí invaze v pořadu Události, komentáře, který moderoval Martin Řezníček, hovořil také ředitel knihovny sdružení Memorial Boris Bělenkin.

Lidé napříč republikou si připomínají výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. „Náš pohled na historii by měl být co nejobjektivnější,“ prohlásil v projevu prezident Petr Pavel při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze, kde v roce 1968 došlo k největším střetům. Zúčastnili se také premiér Petr Fiala (ODS), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a další čelní politici, kteří za melodie smuteční hudby k pamětním deskám položili květinové věnce.

Na Slovensku násilně zahynulo v první den okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy devatenáct lidí. Nejvíce v Bratislavě a Košicích. Bratislavu ovládly sovětské tanky mnohem rychleji než Prahu, i kvůli nedaleké maďarské hranici. „Ve tři ráno už byla Bratislava totálně a kompletně zabezpečena,“ připomněl vojenský badatel Andrej Žiarovský. Další trasa okupantů mířila přes Košice, Banskou Bystricu až ke Zlínu, kde už se setkávala s větším odporem. Jednou z prvních československých obětí se stala obyvatelka Šulekova, kterou usmýkal projíždějící tank. Většinu ze slovenských obětí prvního dne agrese tvořili lidé, kteří se přímo postavili právě tankům. Tehdejší oběti si lidé jako každoročně připomněli i nyní.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročily armády států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území státu. Invaze armád Varšavské smlouvy tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“. V zemi poté nastalo dvě dekády trvající normalizační období, které ukončila až revoluce v listopadu 1989.

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.

Česko a Slovensko si ve středu připomněly výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V pořadu Události, komentáře na tehdejší klíčové události zavzpomínala také fotografka Bohuslava Maříková. Ta v minulosti k padesátému výročí uspořádala výstavu svých fotografií, na kterých nechyběl ani symbol okupace – tank T-55, jehož charakteristice se pořad taktéž věnuje. Tehdejší události v pořadu okomentovala též bývalá soudkyně mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.

Vedení pražského magistrátu nechá k bronzové plastice s nápisem Moskva–Praha ve vestibulu stanice metra B Anděl doplnit vysvětlující tabulku. Bude na ní uvedeno, že tehdejší Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením. Změnu v pondělí schválili radní hlavního města.

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Generální prokuratura Ruské federace zapůjčila československé straně originál zvacího dopisu ze srpna 1968, ve kterém několik tehdejších členů ÚV KSČ vyzývalo sovětskou stranu k zásahu proti údajné hrozící kontrarevoluci v Československu. Na záběrech lze číst podpisy Aloise Indry, Drahomíra Koldera, Antonína Kapka, Oldřicha Švestky a Vasila Bilaka.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vojenskou okupaci někdejšího Československa z roku 1968 v pátek vrcholní slovenští politici přirovnali k současné invazi Ruska na Ukrajinu. Učinili tak ve svých projevech při pietní vzpomínce na oběti vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa, jehož 54. výročí připadne na neděli. Premiér Eduard Heger vyjádřil přesvědčení, že se Ukrajinci dočkají svobody. Šéf sněmovny Boris Kollár zase doufá, že ruská vojska nakonec opustí Ukrajinu, podobně jako odjeli na začátku devadesátých let sovětští vojáci z Československa.

Představitel vládní komise pro analýzu událostí let 1967-70 potvrzuje existenci dopisu z roku 1968, ve kterém několik tehdejších členů ÚV KSČ vyzývalo sovětskou stranu k zásahu proti údajné hrozící kontrarevoluci v Československu. Dopis byl uložen v ruském státním archivu a předán československé straně v červenci 1992.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Během své návštěvy v Moskvě převzal prezident Václav Havel od prezidenta Ruské federace Borise Jelcina dva svazky ruských archivních materiálů týkajících se okupace Československa v srpnu 1968. Naděje, že by mohly obsahovat takzvaný zvací dopis, se však nenaplnily.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Československá i ruská delegace podepsaly znění nové smlouvy o vzájemných vztazích a spolupráci. Součástí dokumentu se stala i formulace, která označila sovětskou invazi ze srpna 1968 za nepřípustné použití síly proti Československu. Stalo se tak během oficiální návštěvy prezidenta Václava Havla v Moskvě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.